|
|
Vliv věku na vybrané prenatálni výsledky a kojení
Fontániová, Simona ; Lukšová, Markéta (vedoucí práce) ; Tomášková, Zuzana (oponent)
Pro svou bakalářkou práci jsem si vybrala téma Vliv věku na vybrané prenatální výsledky a kojení. Práce obsahuje část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se snažím přiblížit obtíže spojené s těhotenstvím. V první kapitole jsem se zaměřila na rizikové těhotenství a porod. Následně poruchy délky těhotenství, kam patří potrat, předčasný porod, ektopické těhotenství a potermínové těhotenství. V druhé kapitole pokračuji významem kojení a zároveň zmiňuji problémy při kojení, které matky mohou trápit. Ve třetí kapitole se věnuji klasifikaci novorozence a porodnímu poranění. Pro praktickou část výzkumné práce jsem zvolila dotazník, který se prostřednictvím internetu dostal k rodičkám různých věkových kategorií. Na základě výzkumu jsem zjistila, že věk hraje důležitou roli v životě ženy během těhotenství. Vyšší věk ženy má negativní dopad jak na schopnost otěhotnět tak na samotný porod a následné kojení. Klíčová slova: kojení, rizikové těhotenství, vyšší věk rodičky, těhotenství, porod, mateřské výsledky, novorozenecké výsledky, porodní hmotnost, novorozenecká žloutenka, potrat, porodní poranění plodu
|
|
|
Konstrukce "správného" reprodukčního věku ve vztahu k rizikovému těhotenství v kontextu zkušeností českých žen
Vostrá, Kateřina ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem Konstrukce "správného" reprodukčního věku. Toto téma analyzuji prostřednictvím polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů. Tyto rozhovory byly provedeny se 6 ženami, které otěhotněly ve věku vyšším, než je 35 let, což je věkový mezník, který je lékařským diskursem vnímán jako zásadní pro definování těhotenství jako rizikového a to právě na základě pokročilého věku matky. Cílem tohoto výzkumu je interpretovat perspektivu těchto žen, zjistit, jak ony samy pojímaly své těhotenství ve vztahu k riziku a také odhalit, jakou roli hrají ve vnímání těchto žen tlaky, které na ně v rámci celospolečenského diskursu konstantně působí. Na tyto otázky se soustředí především analytická část práce, kterou předchází část teoretická, ve které se věnuji celé řadě teorií, které s tímto tématem souvisejí, tj. konceptu stratifikované reprodukce, tématu rizika v rámci reprodukce, ale také medikalizaci těhotenství a jejímu vztahu k sociální kategorii věku. Klíčová slova: těhotenství, věk, riziko, odpovědnost, rizikové těhotenství, medikalizace, normativní věk, žena
|
|
|
Stres matky a předčasný porod
Kokešová, Nikola ; Černý, Andrej (vedoucí práce) ; Laštůvka, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vlivu stresu matky na předčasný porod. Předčasný porod je velmi závažnou perinatální komplikací, jejíž incidence se dlouhodobě udržuje na přibližně stejné hodnotě, i když se zdravotní péče neustále zlepšuje. V České republice se incidence předčasných porodů pohybuje kolem 8 %. Práce je koncipována jako teoreticko-praktická. Teoretická část je věnována předčasnému porodu jako takovému, jaké jsou jeho příčiny, jak se mu dá předcházet, jaká je diagnostika a management předčasného porodu a v neposlední řadě se věnuje stresu jako rizikovému faktoru pro předčasný porod. V roce 2020 zasáhla svět pandemie onemocnění COVID-19 a v březnu roku 2021 se objevily první případy i v České republice. Naprosto nová a mimořádná situace s sebou přinesla mnoho změn a omezení v běžném životě společnosti a způsobila tak nadměrnou míru stresu v populaci. V praktické části se proto věnujeme vlivu pandemie COVID-19 na těhotenství a na předčasné porody. Cílem práce bylo zjistit, zda se tato nová stresová situace projevila na četnosti předčasných porodů na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze a došlo tak ke změně četnosti předčasných porodů a zda se také onemocnění projevilo na počtu provedených císařských řezů jak celkově, tak u předčasných porodů. Data z roku 2020, která...
|
|
|
Těhotenství u ženy s asistovanou reprodukcí.
NĚMCOVÁ, Sabina
Bakalářská práce se zabývá problematikou těhotenství u ženy s asistovanou reprodukcí. Pojem asistovaná reprodukce je v dnešní době hodně diskutované téma, protože každým rokem se zvyšuje počet neplodných párů. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se budeme zabývat neplodností u žen a neplodností u mužů. V dalších kapitolách jsme se zaměřili na asistovanou reprodukci a druhy asistované reprodukce. V neposlední řadě jsme se zabývali riziky spojenými s asistovanou reprodukcí a etikou. Cílem bakalářské práce je zjistit postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. K tomuto cíli byly vytvořeny výzkumné otázky: 1. Jak porodní asistentky vnímají asistovanou reprodukci? 2. Jak přistupují porodní asistentky k péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci? Výzkumné šetření bylo prováděno v měsících březen a duben v roce 2017. Kvalitativní výzkum byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem s porodními asistentkami. Rozhovory byly prováděny s devíti porodními asistentkami, které pracují na ošetřovatelské jednotce rizikového těhotenství. Porodní asistentky byly ve věku 27 54 let. Dotazované respondentky pracují ve městech České Budějovice, Praha, Ostrava a Brno. Výzkum probíhal s respondentkami na základě jejich souhlasu s podepsáním "Žádost o souhlas ke spolupráci". Tato žádost porodním asistentkám zaručuje anonymitu a zacházení se získanými informacemi dle etických norem. Na začátku rozhovoru byly zjištěny od respondentek identifikační údaje. Během rozhovoru byly respondentky dotazovány na problematiku asistované reprodukce. Konkrétně na komplikace asistované reprodukce, metody asistované reprodukce, postoje porodních asistentek k asistované reprodukci a názory porodních asistentek k redukci embryí. Rozhovory porodních asistentek vedly k péči o ženu po asistované reprodukci a k péči o ženy s OHSS. Dále byly zkoumány názory porodních asistentek na informovanost žen a na změněné potřeby žen po asistované reprodukci. Rozhovory byly v celém průběhu nahrávány. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány metodou barvení v textu. Na základě analýzy dat byly stanoveny dvě hlavní kategorie a jejich podkategorie. První hlavní kategorie Asistovaná reprodukce byla rozdělena do tří podkategorií, které se nazývaly Metody asistované reprodukce, Komplikace asistované reprodukce a Postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. Druhá hlavní kategorie Péče porodní asistentky o ženu po asistované reprodukci byla rozdělena do tří podkategorií s názvy Specifika v péči u žen po AR, Poskytování informací ženám po AR a Změněné potřeby žen po AR. Porodní asistentky se s problematikou asistované reprodukce setkávají relativně často a vnímají ji pozitivně. Porodní asistentky, které mají osobní zkušenosti s asistovanou reprodukcí (u sebe, přátel či v rodině), vnímají asistovanou reprodukci lépe než porodní asistentky, které se sešly s touto problematikou při klinické praxi. Dotazované porodní asistentky zpozorovaly, že ženy po asistované reprodukci mají změněné potřeby, zejména pocit jistoty a bezpečí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní asistentky znají rizika spojená s asistovanou reprodukcí a částečně znají péči o ženy po asistované reprodukci. Respondentky se také domnívají, že ženy po asistované reprodukci jsou dostatečně informovány o problematice AR. Výzkumné šetření poukázalo, že každá porodní asistentka je osobnost a může problematiku asistované reprodukce vnímat jinak. Nadále z výzkumného šetření vyplynulo, že ženy po asistované reprodukci mají vyšší sklon ke komplikacím v těhotenství a z tohoto důvodu jsou častěji kontrolovány u gynekologů a v centrech asistované reprodukce. Výsledek této bakalářské práce může být prezentován na odborných konferencích či může být publikován v odborných časopisech.
|
|
|
Role porodní asistentky v péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci
NĚMCOVÁ, Sabina
Bakalářská práce se zabývá problematikou těhotenství u ženy po asistované reprodukci. Pojem asistovaná reprodukce je v dnešní době hodně diskutované téma, protože každým rokem se zvyšuje počet neplodných párů. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se budeme zabývat neplodností u žen a neplodností u mužů. V dalších kapitolách jsme se zaměřili na asistovanou reprodukci a její druhy. V neposlední řadě jsme se zabývali riziky spojenými s asistovanou reprodukcí a etikou. Cílem bakalářské práce byl zjistit postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. K tomuto cíli byly vytvořeny výzkumné otázky: 1. Jak porodní asistentky vnímají asistovanou reprodukci? 2. Jak přistupují porodní asistentky k péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci? Výzkumné šetření bylo prováděno v měsících březen a duben v roce 2017. Kvalitativní výzkum byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem s porodními asistentkami. Rozhovory byly prováděny s devíti porodními asistentkami, které pracují na ošetřovací jednotce rizikového těhotenství. Porodní asistentky byly ve věku 2754 let. Dotazované respondentky pracují ve městech České Budějovice, Praha, Ostrava a Brno. Výzkum probíhal s respondentkami na základě jejich souhlasu s podepsáním "Žádosti o souhlas ke spolupráci". Tato žádost porodním asistentkám zaručuje anonymitu a zacházení se získanými informacemi dle etických norem. Na začátku rozhovoru byly zjištěny od respondentek identifikační údaje. Během rozhovoru byly respondentky dotazovány na problematiku asistované reprodukce. Konkrétně na komplikace asistované reprodukce, metody asistované reprodukce, postoje porodních asistentek k asistované reprodukci a názory porodních asistentek na redukci embryí. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, jakou ošetřovací péči poskytují porodní asistentky ženám po asistované reprodukci a ženám s OHSS. Dále byly zkoumány názory porodních asistentek na informovanost žen a na změněné potřeby žen po asistované reprodukci během hospitalizace na ošetřovací jednotce rizikového těhotenství. Rozhovory byly v celém průběhu nahrávány na diktafon. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány metodou barvení v textu. Na základě analýzy dat byly stanoveny dvě hlavní kategorie a jejich podkategorie. První hlavní kategorie Asistovaná reprodukce byla rozdělena do tří podkategorií, které se nazývají Metody asistované reprodukce, Komplikace asistované reprodukce a Postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. Druhá hlavní kategorie Péče porodní asistentky o ženu po asistované reprodukci byla rozdělena do tří podkategorií s názvy Specifika v péči u žen po AR, Poskytování informací ženám po AR a Změněné potřeby žen po AR. Z výzkumného šetření vyplývá, že porodní asistentky se s problematikou asistované reprodukce setkávají relativně často a vnímají ji pozitivně. Porodní asistentky, které mají osobní zkušenosti s asistovanou reprodukcí (u sebe, přátel či v rodině), přijímají asistovanou reprodukci lépe než porodní asistentky, které se s touto problematikou setkaly při klinické praxi. Dotazované porodní asistentky zpozorovaly, že ženy po asistované reprodukci mají změněné potřeby, zejména pocit jistoty a bezpečí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní asistentky znají rizika spojená s asistovanou reprodukcí a znají péči o ženy po asistované reprodukci. Respondentky se také domnívají, že ženy po asistované reprodukci jsou dostatečně informovány o problematice AR. Výzkumné šetření poukázalo, že každá porodní asistentka je osobnost a může problematiku asistované reprodukce vnímat jinak. Nadále z výzkumného šetření vyplynulo, že ženy po asistované reprodukci mají vyšší sklon ke komplikacím v těhotenství, a z tohoto důvodu jsou častěji kontrolovány u gynekologů, v centrech asistované reprodukce a jsou častěji hospitalizovány na ošetřovací jednotce rizikového těhotenství. Výsledek této bakalářské práce může být prezentován na odborných konferencích.
|
|
|
Konstrukce "správného" reprodukčního věku ve vztahu k rizikovému těhotenství v kontextu zkušeností českých žen
Vostrá, Kateřina ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem Konstrukce "správného" reprodukčního věku. Toto téma analyzuji prostřednictvím polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů. Tyto rozhovory byly provedeny se 6 ženami, které otěhotněly ve věku vyšším, než je 35 let, což je věkový mezník, který je lékařským diskursem vnímán jako zásadní pro definování těhotenství jako rizikového a to právě na základě pokročilého věku matky. Cílem tohoto výzkumu je interpretovat perspektivu těchto žen, zjistit, jak ony samy pojímaly své těhotenství ve vztahu k riziku a také odhalit, jakou roli hrají ve vnímání těchto žen tlaky, které na ně v rámci celospolečenského diskursu konstantně působí. Na tyto otázky se soustředí především analytická část práce, kterou předchází část teoretická, ve které se věnuji celé řadě teorií, které s tímto tématem souvisejí, tj. konceptu stratifikované reprodukce, tématu rizika v rámci reprodukce, ale také medikalizaci těhotenství a jejímu vztahu k sociální kategorii věku. Klíčová slova: těhotenství, věk, riziko, odpovědnost, rizikové těhotenství, medikalizace, normativní věk, žena
|
|
| |
|
|
Prevalence předčasného porodu u všeobecných sester
Havlíková, Anna ; Strnadová, Alice (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na problematiku předčasných porodů u všeobecných sester. Mým hlavním cílem bylo zjistit, zda je větší výskyt předčasného porodu u profese všeobecná sestra ve srovnání s výskytem předčasného pordu u běžné populace. Dílčími cíly bylo ověřit je vyšší výskyt předčasného porodu u sester, které nejsou po otěhotnění přeřazeny na jinou práci a dále ověřit, zda je vyšší výskyt předčasného porodu u všeobecných sester, které po otěhotnění pracovaly na noční služby. K vytvoření teoretické části jsem čerpala informace z odborné literatury, zahraničních studií a článků v odborných časopisech. Věnuji se zde těhotenství, porodu, předčasnému porodu, rizikovým faktorům v práci všeobecné sestry a pracovně - právní ochraně žen a těhotných žen. V části praktické provádím analýzu a vyhodnocení dat formou tabulek a grafů, které jsou zde okomentovány. Data, která vyhodnocuji, jsem získala z dotazníkového šetření formou dotazníku vlastní konstrukce, které probíhalo na dvou klinikách Všeobecné fakultní nemocnice. Ve své bakalářské práci jsem došla k závěru, že nebyla prokázána statisticky významně vyšší prevalence předčasného porodu u všeobecných sester, než u běžné populace. Prevalence byla stanovena na 13,0 % . Dále se v rámci mnou provedené analýzy se ukázalo, že relativně velké...
|
|
|
Mateřství v pozdním věku aneb fenomén dnešní doby
Zadražilová, Jana ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Antovová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce zabývající se mateřstvím v pozdním věku si klade za cíl nastínit současné trendy projevující se v České republice, pomocí kvalitativního výzkumu odhalit názory a zkušenosti žen potýkajících se s danou problematikou a zjistit do jaké míry jsou při rozhodování o době narození dítěte ovlivněny názorem partnera. Práce přináší základní historický přehled změn rodinného chování, teoretických přístupů, jež se snaží tyto změny vysvětlit a navíc se věnuje i výskytu vývojových vad u dětí starších matek, také starších otců a zvyšující se zájem o metody asistované reprodukce v souvislosti s neustále stoupajícím věkem matek. Pomocí analýzy trendů plodnosti od roku 1989 bylo zjištěno, že došlo ke snížení úhrnné plodnosti a specifické míry plodnosti se posouvají do vyššího věku žen, avšak s menší intenzitou. Průměrný věk žen se neustále zvyšuje a s tím i počet provedených cyklů asistované reprodukce. Taktéž výskyt vrozených vad ve věku 35+ let ženy je poměrně vysoký. Pomocí kvalitativního výzkumu byly ve většině případů potvrzeny důvody odkladu mateřství získané z odborné literatury. Dále byla zjištěna nízká informovanost o výskytu vrozených vad u dětí starších rodiček a spoléhání se na metody asistované reprodukce v případě neschopnosti otěhotnět. Postoj partnera při rozhodování, v jaké době si pořídit dítě, je buď shodný s názorem partnerky, případně postoj ženy je v této oblasti prvořadý. V otázce, zda si dítě pořídit či nikoliv je však rozhodný postoj partnera.
|
|
|
Prožívání rizikového těhotenství z pohledu ženy
TŘEBÍNOVÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá prožíváním rizikového těhotenství z pohledu ženy. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část bakalářské práce byla vypracována na podkladě odborné literatury. V teoretické části je nejprve shrnut současný stav dané problematiky a poté byl definován pojem těhotenství. Následně jsou popisovány kapitoly oplození, implantace, nidace plodu, vývoj plodu, diagnostika těhotenství, těhotenské změny a úloha porodní asistentky v prenatální poradně v I., II. a III. trimestru těhotenství. Dále se práce zaměřovala na rizikové těhotenství a to především na rizikové faktory. Poté je popisována kapitola hospitalizace ženy na oddělení rizikového těhotenství, kde jsou popisovány podkapitoly hrozící předčasný porod, vícečetné těhotenství, krvácení v těhotenství, nepravidelné polohy plodu, choroby ženy ovlivňující těhotenství a péče porodní asistentky o ženu s rizikovým těhotenstvím. Teoretická část je uzavřena popisem potřeb žen při hospitalizaci na oddělení rizikového těhotenství. Cílem práce bylo zjistit, zda těhotenství ovlivňuje ženy během hospitalizace na oddělení rizikového těhotenství. Byla položena jedna výzkumná otázka: Jakým způsobem ovlivňují riziková těhotenství potřeby žen během hospitalizace? K výzkumu bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl rozčleněn do předem připravených okruhů otázek. Rozhovory byly vedeny na oddělení rizikového těhotenství v období března a dubna roku 2015. Výzkumný soubor byl tvořen deseti ženami, které byly hospitalizované na oddělení rizikového těhotenství v Nemocnici České Budějovice. Rozhovory s ženami probíhaly v klidných a předem určených místech. Ženy předem písemně souhlasily s poskytnutím rozhovorů a s jejich následným použitím pro praktickou část bakalářské práce. Získaná data byla analyzována metodou barvení textu a následně byly vytvořené hlavní významné kategorie a jejich podkategorie. K interpretaci výsledků byly použity přímé řeči žen, které jsou v textu označeny kurzivou. Byly stanoveny dvě kategorie a jejich podkategorie. První kategorie se jmenuje Informace a zahrnuje tyto podkategorie: Zdroj podaných informací a Spokojenost s informacemi. Druhá kategorie nazvaná Potřeby obsahuje tři podkategorie: Fyziologické potřeby, Sociální a Psychické potřeby. První kategorie zjišťovala informace, které jsou podávány ženám na oddělení rizikového těhotenství. Tato kategorie obsahuje dvě podkategorie a zabývala se spokojeností s podávanými informacemi a zdrojem podaných informací. Druhá kategorie se zaobírala potřebami žen a její podkategorie se zaměřila na fyziologické, sociální a psychické potřeby. Z výzkumného šetření vyplynulo, že hospitalizace žen na oddělení rizikového těhotenství ovlivnilo především jejich vyprazdňování stolice, spánek, odpočinek, aktivitu a výživu. Některé respondentky uváděly nespokojenost s podanými informacemi ohledně jejich zdravotního stavu a výsledků vyšetření od lékařů. Naopak většina žen uváděla spokojenost s podáváním informací od porodních asistentek. S podáváním informací byla většina žen celkem spokojena. V podkategorii sociální potřeby uváděly všechny respondentky, že mají omezený kontakt s rodinou a přáteli, ale snažily se spolu komunikovat přes telefon a počítač. Hospitalizace také ovlivnila jejich rodinný život, který se týkal péče o starší děti a o domácnost. V oblasti psychiky hrála hospitalizace v nemocnici velkou roli. Ženy díky hospitalizaci pociťovaly velkou obavu o zdravotní stav svůj a svého nenarozeného dítěte. Respondentky uvedly, že největší psychickou podporu v průběhu hospitalizace jim poskytoval manžel / partner, rodina, přátelé, ale také porodní asistentky, které pracují na oddělení rizikového těhotenství. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro porodní asistentky, které pracují na oddělení rizikového těhotenství nebo jako vzdělávací materiál pro širokou veřejnost.
|
host ::
RSS.