|
|
Rizikové chování žáků 2. stupně ZŠ Křemže
ŠULCOVÁ, Barbora
Cílem této práce je analyzovat rizikové chování žáků na Základní škole Křemže. Hlavním dílčím cílem práce je identifikovat nejčastější formy rizikového chování mezi žáky této školy. Na základě stanovených cílů jsou v práci vytvořeny hypotézy, které se zabývají problematikou rizikového chování. Práce také zahrnuje ohled na pohlaví a faktory, které mohou vést k rizikovému chování, jako jsou sociální sítě a předčasný sexuální život. K dosažení těchto cílů je v práci použita kvantitativní výzkumná strategie s využitím metody dotazování a techniky anonymního dotazníku. Výsledky dotazníků jsou zpracovány a vyhodnoceny pomocí statistických grafů a tabulek. Pro testování hypotéz je použit chí-kvadrát test nezávislosti a k analýze výsledků je využit program Microsoft Excel. Z výzkumu vyplynulo, že rizikové chování se na Základní škole Křemže do určité míry vyskytuje. Práce přichází s nejčastější formou tohoto chování, kterou je problematika netolismu a závislosti na virtuálním světě. Další potenciální hrozbou na této ZŠ je konzumace alkoholu v nízkém věku. Mladiství často podceňují rizika spojená s alkoholem a měli by být vzděláváni o nebezpečích. Dále bylo zjištěno, že pohlaví nemá vliv na zkoumané typy rizikového chování. Práce přináší výsledky, kterými se ZŠ může řídit v rámci vytváření preventivních programů proti tomuto typu chování. Zároveň může práce sloužit jako informační kanál pro pedagogy, zákonné zástupce i samotné žáky.
|
|
|
Rizikové chování dospívajících se zkušeností náhradní rodinné péče
SPILKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá problematikou poruch chování zejména v kontextu problémového chování souvisejícího s hledáním individuální identity. Zaměřuje se na adolescenty, kteří byli přijati do náhradní rodinné péče a nemají přístup k informacím o své minulosti a biologických rodičích. Cílem teoretické části práce bylo stanovit souvislosti mezi umístěním dítěte do NRP a rozvojem problémového chování v období adolescence. Teorie dále směřovala k identifikaci specifik raného pobytu v ústavní péči a popisu následků chybějících informací o svém původu ve vztahu k poruchám chování v dospívání. Výzkumná část práce byla založena na sběru kvalitativních dat z hloubkových rozhovorů, které byly orientovány na kontext rozvoje poruch chování u dospívajícího muže, který vyrůstal v adoptivní rodině a neměl dostupné informace o svém původu a biologické rodině.
|
|
|
Prediktivní hodnota škály SUPRS pro rizikové chování u žáků 9. ročníku ZŠ
Sluková, Šárka ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Gabrhelík, Roman (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám hypotézou, zda lze škálou osobnostních rysů, které představují riziko z hlediska užívání návykových látek, zvanou SURPS, pre- dikovat určitý potenciál pro rizikové chování u adolescentů. Cíl: Hlavním cílem bylo zjistit, zda lze škálou SURPS předvídat potenciál pro rizikové chování u adolescentů. A tím mít brzký záchyt pro práci s rizikovými jedinci. Metody: V práci jsem pracovala s daty, která byla sebrána ze čtyřleté výhledové randomizované, tříramenné, kontrolované, prospektivní preventivní studie, která probíhala na základních školách a víceletých gymnáziích v letech 2013 až 2017. Z dat byly vybrána ta data, která se týkala rizikového chování a odpovědí ze škály SURPS, tato data pak byla zpracována v programu MS Excel, kde se po- mocí grafů a testu χ2 zkoumal vzájemný vztah mezi rizikovým chováním a rysem osobnosti. Výsledky: Z grafů a výpočtu χ2 je patrné, že ve většině případech je statisticky významný vztah mezi osobnostními rysy negativním myšlením a vyhledáváním zážitků vůči rizikovému chování. Ostatní osobnostní rysy jsou ve vzájemném vztahu s rizikovým chováním pouze sporadicky. Závěr: Výsledky ve všech sledovaných...
|
|
|
Sociální práce kurátora pro děti a mládež se zaměřením na rizikové chování dětí a mládeže
PRCHALOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá sociální prací kurátora pro děti a mládež se zaměřením na rizikové chování dětí a mládeže. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké metody a techniky sociální práce kurátoři pro děti a mládež v souvislosti s jejich rizikovým chováním používají. Kurátor pro děti a mládež je odborný pracovník na úseku sociálně-právní ochrany dětí, který se snaží činit opatření proti vzniku a šíření sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Zaměřuje se zejména na děti a mládež, jež vedou zahálčivý nebo nemravný život. Pro práci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, kdy výběrový vzorek byl vybrán účelovým výběrem z řad pracovníku OSPOD v Jihočeském kraji, kteří pracují na pozici kurátora pro děti a mládež minimálně tři roky. Potřebná data byla získávána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně byla všechna potřebná data vyhodnocena pomocí ověřeného kódování a provedena kategorizace dat. Na základě výsledků z výzkum vyplynulo, že kurátoři pro děti a mládež využívají klasických, již vyzkoušených způsobů práce v oblasti kurátorství, dále využívají nástroje a pomůcky z jiných oborů, a jako nový přístup v sociální práce kurátora byl zaznamenán dobrodružný život nezletilého. Pro efektivní působení metod a technik sociální práce kurátora pro děti a mládež je především podstatná motivace ke změně. Jako efektivní metody a techniky práce vnímají kurátoři pro děti a mládež sociální práci s rodinou, rozhovor a případovou konferenci.
|
|
|
Výchova dítěte v problémové rodině
RYCHTEROVÁ, Tereza
Práce se zabývá výchovou v problémové rodině. Popisuje jednotlivé typy problémových rodin, charakterizuje jejich příčiny a poukazuje na to, jakým způsobem je ovlivněna výchovná funkce rodiny a jaké dopady to má na vývoj dítěte. V teoretické části jsou vymezeny pojmy související s rodinou, výchovou a problémy, se kterými se rodiny potýkají. V závěru teoretické části jsou uvedeny poradenská zařízení a instituce, která se zabývají rodinami s dětmi. Praktická část je zaměřena na zmapování současné situace těchto rodin s použitím dotazníkového šetření a případových studií.
|
|
|
Rizikové chování žáků druhého stupně Základní školy Hluboká nad Vltavou
LACIKA, Pavel
Období dospívání je období zásadních změn jak v organismu samotného jedince, tak i v jeho vyvíjející se osobnosti. Cílem práce je zjistit výskyt a eventuální proměny rizikového chování žáků 6. a 9. tříd Základní školy Hluboké nad Vltavou. Dalším zájmem v práci je zjistit, zdali se četnost rizikového chování žáků zvyšuje v souvislosti s přibývajícím věkem. Práce se také zaměřuje na míru konzumace energetických nápojů u dospívajících studentů a její souvislost s dobou strávenou u PC, resp. tabletu. K dosažení cíle je použita kvantitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika vlastního dotazníku. V dotazníku jsou použity uzavřené otázky s možností výběru konkrétních položek v odpovědích a polouzavřené otázky, které umožnují kromě nabídnutých variant odpovědí i jejich doplnění. Celkem bylo dotázáno 82 respondentů, z toho bylo 47 dívek a 35 chlapců. Vzhledem k právě probíhající pandemii Covid 19 bylo zvoleno dotazníkové šetření v elektronické podobě. Respondenti byli tedy osloveni skrze třídní učitele, kteří jim přes komunikační prostředky poslali odkaz na dotazník. Odpovědi jsou zpracované a vyhodnocené statistickou metodou pomocí grafů a tabulek. Testování hypotéz proběhlo pomocí kontingenční tabulky pomocí chí-kvadrát testu nezávislosti. Pro ověření hypotéz byly použity 2x2 kontingenční tabulky pomocí chí-kvadrát testu nezávislosti, popř. v případě nízkých četností v některých buňkách kontingenční tabulky pomocí Fisherova přesného testu. Závislosti dvou ordinálních proměnných, doby strávené u PC a frekvence pití energy drinků, byla testována pomocí testu nezávislosti založeném na Spearmanově korelačním koeficientu. Všechny výpočty byly provedeny v programu TIBCO STATISTICA 13. Stanovené hypotézy se potvrdily. V diskusi jsou zjištěné výsledky z výzkumu shrnuty a porovnány s literaturou, která se problematikou rizikového chování zabývá. V závěru práce je uvedeno, jaký přínos může tato bakalářská práce mít, a i možné řešení např. zlepšení školních programů primární prevence.
|
|
|
Užívání návykových látek a hodnocení preventivních aktivit u studentů SŠ Vimperk
JINDRA, Jaromír
Tato práce se zabývá užíváním návykových látek studenty střední školy a hodnocením preventivních aktivit. Jejím úkolem je zjistit názory a zkušenosti studentů s návykovými látkami a preventivními aktivitami. Byl zvolen následující cíl práce: "Zjištění rizikových faktorů chování studentů v důsledku užívání návykových látek a hodnocení primární prevence rizikového chování." Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, kdy v teoretické části je ve zkratce popsána prevence rizikového chování a nejčastěji užívané návykové látky. Konkrétně byly popisovány oblasti rizikových a protektivních faktorů, primární prevence rizikového chování, školská a drogová prevence, účinky návykových látek a jejich vztah k rizikovému chování. Praktická část je zpracována pomocí kvantitativní strategie, a to statistickou metodou, kdy technikou sběru dat bylo využito dotazníkového šetření, prováděného mezi studenty střední školy Vimperk. Z výsledků výzkumu je patrné, že nejzásadnějším rizikovým faktorem působícím na studenty je jejich nejbližší sociální okolí, tedy rodina, kamarádi a vrstevníci. Prevence je efektivní v oblasti užívání tvrdých drog, což nelze říct v případě tabákových cigaret, alkoholických nápojů a marihuany. Výsledky práce mohou sloužit jako zmapování současné situace rizikového chování v důsledku užívání návykových látek s využitím pro další výzkum a jako komparativní materiál. Dále mohou sloužit jako podklad pro praktické využití při tvorbě preventivních programů a ke zlepšení primární prevence.
|
|
|
Rizikové chování jako důvod pro umístění do ústavní výchovy
ČADKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce s názvem Rizikové chování jako důvod pro umístění do ústavní výchovy nabízí vhled do problematiky umisťování jedinců do ústavní výchovy v České republice. Práce je rozdělena do několika částí. V teoretické části se zabývá definicí rizikového chování a jeho typy. Dále práce popisuje rodinu, její prostředí a rodinné rizikové faktory. Také je v práci definována ústavní výchova a její druhy. Prostor je zde věnován i problematice recidivy rizikového chování. Cílem práce bylo popsat riziková chování, která jsou důvodem pro umístění jedince do ústavní výchovy. Dalším cílem bylo zjistit riziková chování, se kterými se jedinci v ústavní výchově setkávají a zjistit důvody recidivy návratu zpět do ústavní výchovy. Pro zpracování empirické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím sekundární analýzy dat, a to analýzy obsahu spisové dokumentace dětí umístěných do zařízení Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna Horní Planá v letech 1999 - 2019. Celkem bylo analyzováno 344 spisů jednotlivých dětí. Výsledky byly zpracovány metodou otevřeného kódování. Prostřednictvím výzkumu mělo být primárně zjištěno, jaké druhy rizikového chování jsou nejčastějším důvodem pro umístění do ústavní výchovy a jakou roli zde hraje rodinné prostředí, případně s jakými druhy rizikového chování se děti nadále v ústavní výchově setkávají a jak velký poměr je recidiva rizikového chování oproti ostatním důvodům při návratu do ústavní výchovy zpět. Dle výsledků výzkumu lze říci, že rizikové chování dětí je nejčastějším důvodem pro umístění do ústavní výchovy. Velkou roli pro umístění dítěte do ústavní výchovy má i špatná rodinná situace. Nárůst rizikového chování dětí byl po nástupu do dětského domova podstatně snížen, co se týče druhů rizikového chování. Na rizikové chování dětí má velký vliv vrstevnická skupina. Výzkum vyvrátil recidivu rizikového chování jako důvod pro návrat do ústavní výchovy v konkrétním případě dotyčného dětského domova. Výsledky výzkumu mohou posloužit zaměstnancům dětských domovů a dalších ústavních zařízení při tvorbě minimálních preventivních programů a při práci s rizikovým chováním dětí uvnitř institucí.
|
|
|
Činnosti nízkoprahového zařízení pro děti a mládež jako nástroj prevence rizikového chování mládeže
GRIGA, Martin
GRIGA, Martin. Činnosti nízkoprahového zařízení pro děti a mládež jako nástroj prevence rizikového chování mládeže. České Budějovice 2019/2020. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta České Budějovice, Oddělení praxe, vedoucí práce, M. Ehrlichová. Klíčová slova: NZDM, adolescence, rizikové chování, prevence rizikového chování. Tato bakalářská práce se zabývá prevencí rizikového chování mládeže v NZDM a to za využití zde poskytovaných činností. Cílem mé bakalářské práce je představit, jakým způsobem mohou činnosti v NZDM podpořit prevenci rizikového chování mládeže. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola charakterizuje NZDM, zabývá se jejich historickým vznikem, zakotvením v legislativě, cíli a popisuje průběh sociálních služeb v těchto zařízeních. Druhá část bakalářské práce je věnována rizikovému chování v období adolescence. V této části je charakterizován vývoj adolescenta z pohledu fyziologie, sociologie a psychologie a to včetně uvedení faktorů, které tento vývoj ovlivňují. Tato část se dále věnuje projevům rizikového chování mládeže, toto jednání definuje a určuje i rizikové a protektivní faktory ovlivňující toto chování. Třetí část práce se zabývá prevencí rizikového chování mládeže a rolí NZDM v systému prevence České republiky. V této části jsou uvedeny také konkrétní činnosti, které NZDM poskytují a dále je zde uvedeno jejich praktické užití jako nástroje prevence rizikového chování mládeže. Čtvrtá část práce obsahuje charakteristiku NZDM DEPO Kaplice, kde jsem vykonával povinnou studijní praxi. Tato část dále obsahuje i čtyři příklady z praxe, na dvou z nich je ukázáno, že činnosti NZDM mohou být v některých situacích úspěšnými nástroji prevence rizikového chování. Na zbylých dvou příkladech z praxe je ukázáno, že existují situace, kde činnosti NZDM nezafungovaly jako preventivní nástroje rizikového chování.
|
|
|
Psychologické aspekty kriminality mládeže
KLEPÁČ, Ondřej
Diplomová práce se zabývá kriminalitou mládeže a jejími příčinami. Cílem práce je objasnit, jaké jsou příčiny kriminálního chování mládeže a jak lze takovému chování předcházet prostřednictvím sociální práce. Práce obsahuje celkem pět kapitol a začíná vymezením mládeže a charakteristikou adolescence, jejími změnami a identitou. Poté se zabývá socializací a jejími činiteli, které jsou významným faktorem v období adolescence. Další část je věnována rizikovému chování a kriminalitě mládeže. Pozornost je věnována především motivaci kriminálního chování a kriminalitě mládeže z pohledu poruchy socializace. Poslední část je věnovaná sociální práci v kontextu prevence sociálně patologických jevů a zabývá se především prevencí a nástroji sociální práce s ohledem na kriminalitu mládeže.
|
host ::
RSS.