|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Francová, Lucie ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Účast obhájce v přípravném řízení Abstrakt Právo na obhajobu řadíme k nejdůležitějším základním právům osoby, proti níž se trestní řízení vede. Lze ho definovat jako soubor práv, které zákon dává osobě, aby se mohla účinně bránit proti vznesenému obvinění a aby mohla chránit svá práva a zájmy v trestním řízení. Osoba, proti níž se trestní řízení vede, musí být v každém stádiu řízení srozumitelně poučena o svých právech a musí jí být umožněno jejich plné uplatnění. Právo na obhajobu se skládá z několika složek. Jeho nedílnou součástí je právo hájit se v procesu sám a prostředky dle vlastního rozhodnutí, právo zvolit si obhájce a radit se s ním o způsobu obhajoby a právo vyžadovat od orgánů činných v trestním řízení takový postup, aby byl zjištěn skutkový stav věci bez důvodných pochybností a v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. Tato diplomová práce je rozvržena na úvod, tři části a závěr. První část práce se zabývá právní úpravou práva na obhajobu a obsahem zásady zajištění práva na obhajobu. Druhá část práce se věnuje postavení obhájce v přípravném řízení. Obhájcem v trestním řízení může být podle § 35 odst. 1 trestního řádu pouze advokát. Předpokládá se, že si obviněný obhájce sám zvolí. Pokud si obviněný obhájce nezvolí, ačkoli ho podle zákona mít musí, bude mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody...
|
|
|
Obhajoba obhájcem v hlavním líčení
Juráň, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Diplomová práce poskytuje čtenáři praktický přehled výkonu práv a povinností obhájce ve fázi hlavního líčení. Cílem práce je kromě komplexního vymezení práv a povinností obhájce ve vztahu k fázi hlavního líčení také vytyčení sporných otázek výkladu trestněprocesních norem a deficitů trestněprocesní úpravy a nastínění jejich možného řešení s přihlédnutím k právu na obhajobu. Diplomová práce je systematicky rozdělena do dvou částí, přičemž první z nich se zaobírá stručným obecným popisem pojmů souvisejících s tématem práce. Jde zejména o právo na obhajobu, institut obhájce a fáze trestního procesu s důrazem na pojem hlavního líčení. Druhá část je koncipována s přihlédnutím k praktické povaze tématu a poskytuje detailní rozbor výkonu práv a povinností obhájce v hlavním líčení. Důraz je kladen především na výkon takových práv a povinností, kterými má obhájce možnost ovlivnit rozhodnutí soudu ve prospěch obžalovaného. Jelikož je povaha výkonu zmíněných práv a povinností obhájce úzce spjata s taktikou obhajoby, je i této v druhé části práce poskytnut prostor. Práce byla vypracována na základě ustanovení trestního řádu a komentářové literatury k němu, učebnic trestního procesu, odborných monografií a příspěvků praktiků v odborných periodikách. Základy pro množství závěrů uvedených v práci tvoří také...
|
|
|
Právo na obhajobu v trestním řízení
Svobodová, Pavla ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá právem na obhajobu v rámci trestního řízení v České republice. Práce je členěna do několika kapitol, které vymezují právní úpravu práva na obhajobu na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Práce se v první kapitole zaobírá historickým vývojem práva na obhajobu s vymezením určitých odlišností dřívějších právních úprav až do současnosti. V další části práce je rozebrán institut práva na obhajobu z hlediska mezinárodní a vnitrostátní právní úpravy, včetně úpravy na úrovni Evropské unie. Třetí kapitola se zabývá postavením obviněného, jaké označení nese v jednotlivých stádiích trestního řízení a jaká jsou jeho jednotlivá práva na obhajobu včetně obhajoby materiální a formální. Na třetí kapitolu navazuje kapitola rozebírající postavení obhájce v trestním řízení. Zaměřuje se na jeho historický vývoj, substituci advokáta, práva a povinnosti obhájce a jednotlivé způsoby volby obhájce včetně institutu nutné obhajoby. Pátá kapitola se věnuje samostatné skupině osob, kterým náleží zákonem stanovená obhajovací práva. Závěrem je zhodnocena právní úprava práva na obhajobu včetně návrhů de lege ferenda. Práce rovněž zahrnuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie, Ústavního soudu a Nejvyššího soudu České republiky.
|
|
|
Právo na obhajobu v českém trestním řízení
Klofáčová, Anna ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Právo na obhajobu je ústavně garantované právo obviněného a jako takové představuje jednu z podmínek spravedlivého procesu. Spravedlivého rozhodnutí ve věci je možné docílit pouze pokud je obviněnému po celou dobu řízení zajištěno řádné uplatnění práva na obhajobu. Cílem mé diplomové práce je přiblížit jednotlivá práva obviněného, které ve svém souhrnu tvoří právo na obhajobu. V celé diplomové práci se snažím o předložení aktuální právní úpravy, upozorňuji na její nedostatky, které se ukazují v praxi a popisuji vzájemný vztah obviněného a obhájce. V první části diplomové práce se věnuji obecnému vymezení práva na obhajobu tak, jak je upraveno na zákonné úrovni a ústavní úrovni v České republice a zároveň uvádím jeho zakotvení v mezinárodních úmluvách, jejichž zněním je Česká republika vázána dle čl. 10 Úmluvy. Ve druhé kapitole popisuji postavení obhájce a obviněného v trestním řízení a osoby, které mohou v trestním řízení vystupovat na straně obhajoby. Třetí kapitola tvoří meritum diplomové práce a zabývá se třemi složkami práva na obhajobu, kterými jsou materiální obhajoba, formální obhajoba a povinnosti ogránů činných v trestním řízení. Čtvrtá kapitola přibližuje status obhájce v trestním řízení, popisuje postavení zvoleného, ustanoveného a určeného obhájce a blíže se věnuje problematice...
|
host ::
RSS.