|
|
Parlamentní reprezentace v České republice. Poslanci a senátoři v době krize reprezentativní demokracie a vlády politických stran
Jágr, David ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Gjuričová, Adéla (oponent) ; Kuta, Martin (oponent)
Český stranický systém prošel ve 2. dekádě 21. století výraznou rekonfigurací. Předkládaný výzkum se proto zaměřuje na poslance a senátory pohybující se v tomto fluidním prostředí, přičemž se úzce soustředí na percepci parlamentního mandátu, a to právě z perspektivy zástupců této skupiny. Text dále přibližuje vztah českých parlamentních reprezentantů vůči občanům, stranám i volebním obvodům a věnuje se proměnám těchto vztahů z dlouhodobé perspektivy. Zvláštní důraz je kladen na zákonodárce z nových sněmovních uskupení a zejména pak z těch vymezujících se vůči elitám a modelu vlády politických stran. Protože tito reprezentanti akcentují nezprostředkované a přímé spojení s lidem, respektive návrat moci od elit k lidu, lze předpokládat i jejich odlišné chápání mandátu. Jádro výzkumu tvoří sněmovní volební období 2017 až 2021, kdy Poslaneckou sněmovnu hned z poloviny tvořili zástupci populistických uskupení. Výzkum nicméně reflektuje i další politický vývoj, stejně jako dřívější výzkumy českých parlamentních reprezentantů či debaty ohledně krize reprezentativní demokracie. Bližší pozornost je věnována i prostředí horní komory. V práci je rovněž reflektována dosud přehlížená problematika politiky jako povolání. Přidaná hodnota výzkumu spočívá i v jeho načasování, a to na počátek pandemie COVID-19, čímž...
|
|
|
Reprezentanti a reprezentovaní : důvera vs. odcizení
Přibyl, Daniel ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Urban, Michal (oponent)
V současné době zažívají demokratické režimy západní společnosti vážnou krizi, projevující se především odtržením celospolečenských, nejenom, avšak zejména politických, témat od občanů, kterých se při tom nejvíce dotýkají. Občané se stávají apatickými, nemají zájem vkládat svou energii za hranice jejich osobního a pracovního života. Tato situace se může vyvíjet dvěma směry. Buď zůstane zachován současný trend odcizování se politiky a veřejnosti, což vyústí v nepříliš růžovou budoucnost, nebo naopak dojde ke změně kurzu a v občanech se probudí zájem o politický život. Věřím, že nastane druhá z variant. Avšak aby tomu skutečně tak mohlo být, je potřeba provést zásadní revizi mnoha aspektů veřejného života, namátkou mohu uvést politické strany, jejich hospodaření a financování, institut reprezentace, jeho vnímání veřejností, nebo způsob legitimizace reprezentantů, tedy volby.
|
|
| |
|
|
Populismus v reprezentativní demokracii: Nebezpečí nebo nutný doplněk?
Bublík, Vojtěch ; Bíba, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(česky): Tématem této práce je zkoumání vztahu populismu a reprezentativní demokracie, v konceptuální části jsem analyzoval populismus a snažil se vzhledem k jeho vágnímu vymezení najít jeho minimální definici a esencialistický prvek, společný všem populistickým hnutím (v opačném případě by to znamenalo, že je to vždy vymezující se antiesencialistický přístup). V analytické části se pak věnuji zkoumání vztahu populismu a reprezentativní demokracie, přičemž definuji nebezpečné stránky tohoto vztahu, ale i pozitivní momenty, kdy je populismus demokracii ku prospěchu věci či přímo jejím nutným doplňkem.
|
|
|
Populismus v reprezentativní demokracii: Nebezpečí nebo nutný doplněk?
Bublík, Vojtěch ; Bíba, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(česky): Tématem této práce je zkoumání vztahu populismu a reprezentativní demokracie, v konceptuální části jsem analyzoval populismus a snažil se vzhledem k jeho vágnímu vymezení najít jeho minimální definici a esencialistický prvek, společný všem populistickým hnutím (v opačném případě by to znamenalo, že je to vždy vymezující se antiesencialistický přístup). V analytické části se pak věnuji zkoumání vztahu populismu a reprezentativní demokracie, přičemž definuji nebezpečné stránky tohoto vztahu, ale i pozitivní momenty, kdy je populismus demokracii ku prospěchu věci či přímo jejím nutným doplňkem.
|
|
|
Reprezentanti a reprezentovaní : důvera vs. odcizení
Přibyl, Daniel ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Urban, Michal (oponent)
V současné době zažívají demokratické režimy západní společnosti vážnou krizi, projevující se především odtržením celospolečenských, nejenom, avšak zejména politických, témat od občanů, kterých se při tom nejvíce dotýkají. Občané se stávají apatickými, nemají zájem vkládat svou energii za hranice jejich osobního a pracovního života. Tato situace se může vyvíjet dvěma směry. Buď zůstane zachován současný trend odcizování se politiky a veřejnosti, což vyústí v nepříliš růžovou budoucnost, nebo naopak dojde ke změně kurzu a v občanech se probudí zájem o politický život. Věřím, že nastane druhá z variant. Avšak aby tomu skutečně tak mohlo být, je potřeba provést zásadní revizi mnoha aspektů veřejného života, namátkou mohu uvést politické strany, jejich hospodaření a financování, institut reprezentace, jeho vnímání veřejností, nebo způsob legitimizace reprezentantů, tedy volby.
|
|
| |
|
|
Modelování rozhodovacích sítí
Šilar, Pavel ; Burian, Jan (vedoucí práce) ; Šalamon, Tomáš (oponent)
Delegativní demokracie je novým konceptem demokratické vlády. Je postulována jako nový systém skutečné důvěry mezi lidmi. Vychází z principů demokracie přímé a zavádí jen minimální formu zastupitelství, kdy volič může delegovat svůj hlas delegátovi. Delegativní demokracie je založena na otevřenosti, informovanosti a důvěře. Existuje ale jen jako koncept a pro reálné využití musí reflektovat vznesenou kritiku, která zdůrazňuje vysoké náklady, hrozbu populismu a korupce a celkovou složitost. Pro ověření platnosti předpokladů delegativní demokracie je zvolena výzkumná metoda multiagentního modelování, která je vhodná pro studium sociálních fenoménů jako je demokratické rozhodování. Multiagentní modely využívají nový typ umělé inteligence -- dynamický systém složený z jednotlivých autonomních prvků, agentů, kteří vzájemně interagují v prostředí. Pro návrh multiagentního modelu je využita univerzální metodologie Agentology určená pro návrh multiagentních modelů. Tato metodologie představuje sadu kroků od úvodní analýzy, přes konceptuální a technologický návrh, až k samotnému vývoji ověření platnosti modelu. Z dat získaných z multiagentního modelu vyplývá závěr, že pro menší kooperativní systém je delegativní demokracie méně efektivní než demokracie přímá. Pro vyšší hodnoty podílu delegujících tato efektivita dále klesá. Tento výstup je založen na vstupních parametrech modelu, kde byla potvrzena relevance parametru pro počet delegujících ale nedůležitost parametru počet voličů. Model má tedy základní vypovídající hodnotu a je otevřen dalším možným rozšířením a doplněním.
|
host ::
RSS.