Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Interpretace a nadinterpretace Alenky v říši divů
Blahoňovská, Šárka ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou interpretace a nadinterpretace vybraného literárního díla Lewise Carrolla Alice's Adventures in Wonderland a Through the Looking-Glass, and What Alice Found There. Patří mezi ně výklady ovlivněné autorovou osobností a dobou, v níž žil, psychoanalytické interpretace, feministické a psychedelické, ale i ty, jež interpretují Alenčin příběh jako hru. V práci jsou krátce zmíněny i adaptace vzniklé na motivy obou románů. K odlišení výkladů je zde využívána teorie interpretace Umberta Eca. Tou se řídí i rozpracování vlastní analýzy knih, která sleduje stěžejní aspekty v podobě chování hlavní postavy k okolí a naopak, její identity, kontextu, žánru a modelového čtenáře vyprávění. Stejné prvky jsou pak pozorovány i ve vybraných interpretacích. Největší důraz je kladen na proces dialektiky mezi čtenářem a textem, z něhož interpretace a nadinterpretace pramení, ale i na hlediska přístupu k výkladu textu. Díky tomu je v této případové studii odhalen problém zahrnující rovněž potřebu reflexe remaku a adaptace.
Prekladový dialóg: Proces kódovania a dekódovania v štruktúrach filmového štýlu v pôvodnom diele a remaku
Gladiš, Michal ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kokeš, Radomír D. (oponent)
Táto bakalárska práca sa venuje problematike remaku v kontexte jeho užitia v dejinách kinematografie a vo filmovej teórií. Poukazujem na to, ako sa k remaku pristupovalo od vzniku filmu, ako je možné ho definovať a v akých podobách sa s ním môžeme stretnúť. Každá teoretická úvaha o remaku prináša odlišnú voľbu perspektívy a metódu jeho skúmania. Hlavnou časťou bakalárskej práce je preto snahou o nadobudnutie nového aparátu, prostredníctvom ktorého môžeme uvažovať o remaku ako o interpretačnej variante pôvodného diela. V tejto súvislosti odkazujem prevažne na teoretické prístupy Gérarda Genetta, Julie Kristevovej, Seymoura Chatmana, Umberta Eca a na pojmy intertextuality a interpretácie, čím sa snažím podnety z literárno-vedeckej teórie aplikovať do filmového diskurzu. V poslednej kapitole analyzujem dva konkrétne filmy a to Visitor Q Miike Takashiho ako remake filmu Teorema Piera Paola Pasoliniho. Vzťah medzi remakom a jeho pôvodným dielom sa ukazuje ako nové čítanie oboch diel. Prepis jedného diela druhým sa javí ako čitateľské gesto zachycujúce tento proces v novej tvorbe.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.