|
|
Reflexe kněžského celibátu v současné teologii a kultuře.
Švecová, Petra ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Reflexe kněžského celibátu v současné teologii a kultuře Anotace Bakalářská práce se zabývá reflexí kněžského celibátu, která probíhá v současné teologii a kultuře. Toto základní zaměření zasazuje do širšího rámce teologického myšlení o lidské sexualitě. Součástí práce je historický pohled, který souvisí s dnešní systematickou reflexí. Práce si všímá různých způsobů uchopení kněžské identity s ohledem na sexuální zneužívání v církvi. Popisuje teologickou reflexi celibátu a celibátní seminární formace. Všímá si důsledků a limitů jednotlivých přístupů, mj. obrazu žen v textech, které pojednávají o celibátním způsobu života. Tematizuje možnosti propojení se současnou kulturou a společenskými vědami. Klíčová slova celibát, kněžská identita, teologická reflexe celibátu v dějinách a současnosti, celibát a vztah k ženám
|
|
|
Vliv spirituality Terezie od Ježíše v životě a díle Marie Dominiky Mazzarellové
Křenková, Helena ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Vliv spirituality Terezie od Ježíše v životě a díle Marie Dominiky Mazzarellové Abstrakt Tato diplomová práce rozšiřuje předchozí bakalářskou práci (Vliv spirituality Terezie od Ježíše v duchovní formaci Marie Dominiky Mazzarellové) a zabývá se vlivem díla Terezie od Ježíše, především z hlediska tématu duchovního přátelství a modlitby, také v dalším období života Marie Dominiky Mazzarellové, tedy v době, kdy byla generální představenou Institutu Dcer Panny Marie Pomocnice. Vychází zejména z její korespondence, ze spisů Terezie od Ježíše a z literatury věnující se salesiánské spiritualitě.
|
|
| |
|
|
Působení Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Českých Budějovicích. Příběh černobílého květu města
Ambrožová, Kristýna ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Práce zpracovává zejména na základě studia archivního materiálu dějiny působení Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Českých Budějovicích, které je možno vymezit lety 1850-1956. V samostatných kapitolách pojednává detailně historii každé ze tří poboček, ve kterých zde tyto řeholní sestry vykonávaly svou činnost. Ty jsou seřazeny v chronologickém sledu tak, jak ve městě jednotlivé filiálky vznikaly. Jako první je tedy zařazena veřejná nemocnice, následuje ústavní komplex sirotčince a škol při bývalé Vídeňské bráně a skupinu uzavírá roku 1888 založený asyl pro staré potřebné lidi na Lannově třídě. Pozornost je věnována zvláště okolnostem vzniku dané pobočky, jejímu zázemí, všedním a nevšedním dnům, o nichž nám většinou zanechaly zprávy místní kroniky, a také připomenutí dvojice místních představených, které měly na její vývoj a podobu zásadní vliv. Součástí jádra textu je vedle sledování počátků a následného nebývalého rozvoje aktivit komunity v rámci města také samostatná závěrečná kapitola, přibližující naopak události spojené s definitivním ukončením činnosti sester boromejek v Českých Budějovicích po roce 1948. Orientaci v problematice a logickou návaznost informací zajišťují úvodní části práce. Ty se věnují obecnému představení kongregace, dále jejímu vzniku, začátkům v Čechách...
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Rigorózní práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni, a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Korespondence abatyše Doroty z Krumlova
Hejdová, Tereza
Příspěvek se věnuje Dorotě z Krumlova a jejímu působení na pozici abatyše v konventu klarisek v Panenském Týnci a v konventu benediktinek u svatého Jiří. Popisuje historický kontext a vysvětluje, jak mohlo dojít k přesunu abatyše mezi dvěma klášterními komunitami. Text se zaměřuje na lingvistickou analýzu Dorotiných dopisů – přes hláskosloví a morfologii se dostává ke stylistice.
|
|
| |
|
|
Působení Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Českých Budějovicích. Příběh černobílého květu města
Ambrožová, Kristýna ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Práce zpracovává zejména na základě studia archivního materiálu dějiny působení Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Českých Budějovicích, které je možno vymezit lety 1850-1956. V samostatných kapitolách pojednává detailně historii každé ze tří poboček, ve kterých zde tyto řeholní sestry vykonávaly svou činnost. Ty jsou seřazeny v chronologickém sledu tak, jak ve městě jednotlivé filiálky vznikaly. Jako první je tedy zařazena veřejná nemocnice, následuje ústavní komplex sirotčince a škol při bývalé Vídeňské bráně a skupinu uzavírá roku 1888 založený asyl pro staré potřebné lidi na Lannově třídě. Pozornost je věnována zvláště okolnostem vzniku dané pobočky, jejímu zázemí, všedním a nevšedním dnům, o nichž nám většinou zanechaly zprávy místní kroniky, a také připomenutí dvojice místních představených, které měly na její vývoj a podobu zásadní vliv. Součástí jádra textu je vedle sledování počátků a následného nebývalého rozvoje aktivit komunity v rámci města také samostatná závěrečná kapitola, přibližující naopak události spojené s definitivním ukončením činnosti sester boromejek v Českých Budějovicích po roce 1948. Orientaci v problematice a logickou návaznost informací zajišťují úvodní části práce. Ty se věnují obecnému představení kongregace, dále jejímu vzniku, začátkům v Čechách...
|
|
| |
host ::
RSS.