|
|
Deployment of new versions of GNOME project
Pekník, Štefan ; Kolář, Dušan (oponent) ; Křivka, Zbyněk (vedoucí práce)
This thesis aims to modernize and automate the GNOME release process for new versions of its projects and applications. By integrating GitLab Continuous Integration (CI) pipelines and a dedicated API, the manual intervention required in the release process is significantly reduced. This results in a more efficient, faster, and less error-prone workflow. The work explores the current ftpadmin script, identifies areas for improvement, and develops an API-based solution as its replacement that ensures controlled access via GitLab CI. The proposed solution not only sets the stage for future improvements in GNOME release management, but also serves as a model for other projects that seek to streamline their release processes.
|
|
|
Transportní vlastnosti hydrogelových systémů na bázi hyaluronanu
Káčeríková, Martina ; Smilek, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá preštudovaním transportných vlastností hydrogélov pripravovaných interakciou hyaluronanu s tenzidom karbetopendeciniumbromidu (Septonex). Na preskúmanie schopnosti absorbovania či uvoňovania látky bola použitá nílska červeň, ako sonda na sledovanie tohto javu. Všetky hydrogély boli pripravované tzv. „mokrou“ cestou, kde sa pripravili zásobné roztoky hyaluronanu a tenzidu. Nílska červeň bola vždy pripravená v roztoku tenzidu, kedy sa po zmiešaní s hyaluronanom vytvorili zafarbené gély. Metódou spektrofotometrie boli následne zmerané absorbancie pôvodných ale aj zamenených supernatantov v sadách gélov po 24, 72 a 168 hodinách.
|
|
|
Transportní vlastnosti hydrogelových systémů na bázi dextranu
Vyroubal, David ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem transportních vlastností hydrogelových systému na bázi dextranu. Cílem práce je prozkoumat jejich schopnost absorbovat a uvolňovat navázanou látku. Jako sonda pro zkoumání transportních vlastností těchto systémů byla použita nilská červeň. Všechny hydrogely byly připravovány tzv. „mokrou cestou“, kdy se nejprve připraví zásobní roztoky dextranu a tenzidů a následně se smíchají za vzniku gelu. Nilská červeň byla vždy rozpuštěna v zásobním roztoku tenzidu a při smíchání se vytvářely zabarvené gely. Takto bylo vytvořeno několik typů gelů, které se lišily koncentrací použitého tenzidu a nilské červeně. Supernatanty byly poté spektrofotometricky měřeny po různých časových intervalech. Pro prostudování transportních vlastností ve více prostředích byl původní supernatant po přípravě hydrogelů vyměněn za roztok tenzidu nebo za fyziologický roztok.
|
|
|
Uvolňování solubilizovaných látek z fázově separovaných hydrogelů
Havlíková, Martina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá uvolňováním solubilizovaných látek z fázově separovaných hydrogelů. Cílem práce je stanovit jejich solubilizační kapacitu. Hydrogely byly připraveny na základě interakce záporně nabitého polymeru (hyaluronan) a kladně nabitého tenzidu (Septonex) a byly připraveny dvěma možnými způsoby, tzv. „mokrou“ a „suchou cestou“. K solubilizačním experimentům byl použit fluorescein a akridinová oranž, jakožto fluorescenční sondy. K určení, zda se z hydrogelu dané látky uvolňují nebo ne, byla primárně použita metoda UV-VIS spektrofotometrie, kdy jednotlivá měření probíhala po 24, 48 a 72 hodinách od doby jejich přípravy. Tato metoda se ale později ukázala jako nevhodná a nepřesná z důvodů vzniku zakalených supernatantů nad vzniklými gely a nízkých koncentrací fluorescenčních sond v tomto roztoku. Z těchto důvodů byla zvolena metoda měření na základě fluorescence těchto sond pomocí přístroje MicroTime 200. Jedná se o velice přesný přístroj, proto výsledky z tohoto měření byly brány jako relevantní. Výsledky byly shrnuty na základě použití fluorescenčních sond, kdy bylo prokázáno, že fluorescein jako záporně nabitá molekula se uvolňuje podstatně méně než akridinová oranž.
|
|
|
Transportní vlastnosti hydrogelových systémů na bázi hyaluronanu
Káčeríková, Martina ; Smilek, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá preštudovaním transportných vlastností hydrogélov pripravovaných interakciou hyaluronanu s tenzidom karbetopendeciniumbromidu (Septonex). Na preskúmanie schopnosti absorbovania či uvoňovania látky bola použitá nílska červeň, ako sonda na sledovanie tohto javu. Všetky hydrogély boli pripravované tzv. „mokrou“ cestou, kde sa pripravili zásobné roztoky hyaluronanu a tenzidu. Nílska červeň bola vždy pripravená v roztoku tenzidu, kedy sa po zmiešaní s hyaluronanom vytvorili zafarbené gély. Metódou spektrofotometrie boli následne zmerané absorbancie pôvodných ale aj zamenených supernatantov v sadách gélov po 24, 72 a 168 hodinách.
|
|
|
Transportní vlastnosti hydrogelových systémů na bázi dextranu
Vyroubal, David ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem transportních vlastností hydrogelových systému na bázi dextranu. Cílem práce je prozkoumat jejich schopnost absorbovat a uvolňovat navázanou látku. Jako sonda pro zkoumání transportních vlastností těchto systémů byla použita nilská červeň. Všechny hydrogely byly připravovány tzv. „mokrou cestou“, kdy se nejprve připraví zásobní roztoky dextranu a tenzidů a následně se smíchají za vzniku gelu. Nilská červeň byla vždy rozpuštěna v zásobním roztoku tenzidu a při smíchání se vytvářely zabarvené gely. Takto bylo vytvořeno několik typů gelů, které se lišily koncentrací použitého tenzidu a nilské červeně. Supernatanty byly poté spektrofotometricky měřeny po různých časových intervalech. Pro prostudování transportních vlastností ve více prostředích byl původní supernatant po přípravě hydrogelů vyměněn za roztok tenzidu nebo za fyziologický roztok.
|
|
|
Uvolňování solubilizovaných látek z fázově separovaných hydrogelů
Havlíková, Martina ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá uvolňováním solubilizovaných látek z fázově separovaných hydrogelů. Cílem práce je stanovit jejich solubilizační kapacitu. Hydrogely byly připraveny na základě interakce záporně nabitého polymeru (hyaluronan) a kladně nabitého tenzidu (Septonex) a byly připraveny dvěma možnými způsoby, tzv. „mokrou“ a „suchou cestou“. K solubilizačním experimentům byl použit fluorescein a akridinová oranž, jakožto fluorescenční sondy. K určení, zda se z hydrogelu dané látky uvolňují nebo ne, byla primárně použita metoda UV-VIS spektrofotometrie, kdy jednotlivá měření probíhala po 24, 48 a 72 hodinách od doby jejich přípravy. Tato metoda se ale později ukázala jako nevhodná a nepřesná z důvodů vzniku zakalených supernatantů nad vzniklými gely a nízkých koncentrací fluorescenčních sond v tomto roztoku. Z těchto důvodů byla zvolena metoda měření na základě fluorescence těchto sond pomocí přístroje MicroTime 200. Jedná se o velice přesný přístroj, proto výsledky z tohoto měření byly brány jako relevantní. Výsledky byly shrnuty na základě použití fluorescenčních sond, kdy bylo prokázáno, že fluorescein jako záporně nabitá molekula se uvolňuje podstatně méně než akridinová oranž.
|
host ::
RSS.