|
|
Proměny francouzské jazykové politiky ve vztahu k regionálním jazykům
Miškovská, Veronika ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Miklošová, Kateřina (oponent)
Tato práce se věnuje problematice jazykové politiky Francie ve vztahu k regionálním jazykům. Přestože je pozice francouzštiny jako jediného oficiálního jazyka francouzské republiky neotřesitelná, představuje otázka regionálních jazyků a jejich podpory aktuální téma francouzské politiky. Pozornost je soustředěna především na vývoj jazykové politiky v tomto směru od raných počátků francouzské jazykové politiky až do současnosti a faktorům, které k takovému vývoji vedly. Součástí této politiky je i postoj vůči Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků, kterou Francie podepsala v roce 1999, ale dosud ji neratifikovala. Přestože jsou závazky plynoucí z této smlouvy pro signatářské státy velice volné, představuje ratifikace tohoto dokumentu pro Francii téma dotýkající se samotných základů republiky. Francie tedy nemůže/nechce Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků ratifikovat. Práce se soustředí na analýzu hlavních důvodů, proč dosud k ratifikaci dokumentu zásadního především svým symbolickým významem dosud nedošlo. Tyto důvody vyplývají z povahy francouzského ústavního práva, stejně jako z důvodů čistě ideologických a politických.
|
|
|
French in Belgium
Šťastná, Natalie ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat francouzský jazyk používaný v Belgii, popsat jazykovou situaci v této zemi a posléze srovnat belgickou francouzštinu s francouzštinou používanou ve Francii. Autorka této práce žila bezmála šest let v Belgii a srovnává svou zkušenost s rozdíly mezi belgickou a francouzskou francouzštinou. Aby si utřídila své dojmy z jazykových rozdílů, prostudovala různé zdroje na toto téma a shrnula nejvýznamnější odlišnosti. Práce je rozdělena do dvou částí. První pojednává o historii, demografii a jazykové situaci Belgického království, s cílem napomoci porozumění celkové situace francouzštiny. Druhá část pojednává o fonetických, morfologických, syntaktických a lexikálních rozdílnostech mezi oběma "francouzštinami". Základním poznatkem vyplývajícím z této práce je zjištění, že ač existují mírné rozdíly mezi belgickou a francouzskou francouzštinou, tyto rozdíly nemají významný vliv na porozumění mezi Francouzi a frankofonními Belgičany.
|
|
|
Regional languages in the French educational system
Pokorná, Monika ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Regionální jazyky ve francouzském vzdělávacím systému je v úvodní části zaměřena na terminologii týkající se regionálních jazyků. Dále se tato práce soustředí na historii jazyků na území dnešní Francie od období dobývání Galie Římany, přes latinizaci této oblasti, až po demokratizaci regionálních jazyků Francie ve vztahu k francouzštině. Důležitou roli ve vývoji francouzského vzdělávání hrály školské zákony, které jsou podrobně diskutovány v textu. V následující části práce je věnována pozornost především současnému rozmístění regionálních jazyků ve Francii a jejich výuce na francouzských školách. Důraz je kladen zejména na čtyři nejvýznamnější regionální jazyky: baskičtinu, bretonštinu, katalánštinu a okcitánštinu. V rámci popisu této problematiky jsou rozpracovány též zákony, které umožnily výuku regionálních jazyků na školách ve Francii a podpořily zakládání institucí podporujících tyto jazyky. Závěrečná část této práce je zaměřena na výzkum současného stavu okcitánského jazyka v každodenním životě obyvatel města Nîmes na jihu Francie. Tento jazyk byl vybrán jako modelový příklad regionálního jazyku. Pro výzkum byla vybrána metoda dotazníkového šetření, za pomoci které bylo zjištěno, že okcitánština je stále živý regionální jazyk, přestože je používán výhradně starší generací....
|
|
| |
|
|
Oživení regionálního jazyka v Provence prostřednictvím škol Calandreta
Vacula, Richard ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Valeš, Miroslav (oponent) ; Prokop, Josef (oponent)
Oživení regionálního jazyka v Provence prostřednictvím škol Calandreta Richard Vacula (Abstrakt) Práce se zaměřuje na roli bilingvních škol Calandretas v procesu udržení a revitalizace regionálního jazyka ve francouzském regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur. Vychází z empirického výzkumu, provedeného formou dotazníkového šetření a řízených rozhovorů v místě dvou existujících provensálských Calandret, v Gapu a Orange. Do výzkumu byl zahrnut vzorek lokální populace a respondentů z prostředí Calandret. Sledováno bylo jazykové chování, postoje vůči regionalistickému školství a obraz dané školy a jazyka. Výsledky naznačují, že veřejnost je nakloněna výuce základů jazyka, méně však již bilingvní výuce a že potenciál sledovaných škol spočívá spíše v aplikovaných pedagogických metodách. I na půdě škol lze sledovat silný tlak francouzštiny, v běžných komunikačních situacích je pak užívání okcitánštiny výjimečné, regionální jazyk je výrazně konotován se školním prostředím a vázán na specifické kontexty. Vliv Calandret na skutečnou revitalizaci jazyka je tak třeba hodnotit jako omezený, byť ne zcela nulový.
|
|
|
Proměny francouzské jazykové politiky ve vztahu k regionálním jazykům
Miškovská, Veronika ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Miklošová, Kateřina (oponent)
Tato práce se věnuje problematice jazykové politiky Francie ve vztahu k regionálním jazykům. Přestože je pozice francouzštiny jako jediného oficiálního jazyka francouzské republiky neotřesitelná, představuje otázka regionálních jazyků a jejich podpory aktuální téma francouzské politiky. Pozornost je soustředěna především na vývoj jazykové politiky v tomto směru od raných počátků francouzské jazykové politiky až do současnosti a faktorům, které k takovému vývoji vedly. Součástí této politiky je i postoj vůči Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků, kterou Francie podepsala v roce 1999, ale dosud ji neratifikovala. Přestože jsou závazky plynoucí z této smlouvy pro signatářské státy velice volné, představuje ratifikace tohoto dokumentu pro Francii téma dotýkající se samotných základů republiky. Francie tedy nemůže/nechce Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků ratifikovat. Práce se soustředí na analýzu hlavních důvodů, proč dosud k ratifikaci dokumentu zásadního především svým symbolickým významem dosud nedošlo. Tyto důvody vyplývají z povahy francouzského ústavního práva, stejně jako z důvodů čistě ideologických a politických.
|
|
|
French in Belgium
Šťastná, Natalie ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat francouzský jazyk používaný v Belgii, popsat jazykovou situaci v této zemi a posléze srovnat belgickou francouzštinu s francouzštinou používanou ve Francii. Autorka této práce žila bezmála šest let v Belgii a srovnává svou zkušenost s rozdíly mezi belgickou a francouzskou francouzštinou. Aby si utřídila své dojmy z jazykových rozdílů, prostudovala různé zdroje na toto téma a shrnula nejvýznamnější odlišnosti. Práce je rozdělena do dvou částí. První pojednává o historii, demografii a jazykové situaci Belgického království, s cílem napomoci porozumění celkové situace francouzštiny. Druhá část pojednává o fonetických, morfologických, syntaktických a lexikálních rozdílnostech mezi oběma "francouzštinami". Základním poznatkem vyplývajícím z této práce je zjištění, že ač existují mírné rozdíly mezi belgickou a francouzskou francouzštinou, tyto rozdíly nemají významný vliv na porozumění mezi Francouzi a frankofonními Belgičany.
|
|
|
Regional languages in the French educational system
Pokorná, Monika ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Regionální jazyky ve francouzském vzdělávacím systému je v úvodní části zaměřena na terminologii týkající se regionálních jazyků. Dále se tato práce soustředí na historii jazyků na území dnešní Francie od období dobývání Galie Římany, přes latinizaci této oblasti, až po demokratizaci regionálních jazyků Francie ve vztahu k francouzštině. Důležitou roli ve vývoji francouzského vzdělávání hrály školské zákony, které jsou podrobně diskutovány v textu. V následující části práce je věnována pozornost především současnému rozmístění regionálních jazyků ve Francii a jejich výuce na francouzských školách. Důraz je kladen zejména na čtyři nejvýznamnější regionální jazyky: baskičtinu, bretonštinu, katalánštinu a okcitánštinu. V rámci popisu této problematiky jsou rozpracovány též zákony, které umožnily výuku regionálních jazyků na školách ve Francii a podpořily zakládání institucí podporujících tyto jazyky. Závěrečná část této práce je zaměřena na výzkum současného stavu okcitánského jazyka v každodenním životě obyvatel města Nîmes na jihu Francie. Tento jazyk byl vybrán jako modelový příklad regionálního jazyku. Pro výzkum byla vybrána metoda dotazníkového šetření, za pomoci které bylo zjištěno, že okcitánština je stále živý regionální jazyk, přestože je používán výhradně starší generací....
|
host ::
RSS.