|
Inovace a interakce: Vztahy mezi globálními produkčními sítěmi a regionálními inovačními systémy v Česku
Horák, Petr ; Květoň, Viktor (vedoucí práce) ; Ženka, Jan (oponent) ; Dvouletý, Ondřej (oponent)
- 5 - Abstrakt Cílem této disertační práce bylo rozšířit znalosti o vztazích mezi kvalitou regionálních inovačních systémů (RIS) a lokalizací firem v rámci globálních produkčních sítí (GPN) v Česku. Klíčovým aspektem bylo pochopení interakce mezi různě zapojenými firmami v GPN a jejich spoluprací ve výzkumu a vývoji. Práce se také zaměřila na rozdílné aspekty vedoucích firem v GPN podle jejich urbánní a rurální lokalizace. Vzhledem k významu kvality RIS pro inovační procesy byly prozkoumány efekty podpory VaV na konkurenceschopnost firem v kontextu regionálních účinků. Dále práce analyzuje vliv rozdílné inovační výkonnosti regionů na odliv znalostí prostřednictvím offshoringu patentů. Zjištění disertační práce rozšiřují porozumění interakcí mezi RIS a GPN, přispívají k širšímu poznání v oblasti ekonomické geografie a naznačují budoucí cesty výzkumu. Zaprvé se ukazuje, že propojenější podniky (s GPN) a subdodavatelé bez autonomie nejsou významně propojeny veřejně podpořenou spoluprací ve VaV v rámci RIS/NIS. Zadruhé, intenzivní zapojení do spolupráce ve VaV poskytuje odolnost vůči ekonomickým šokům. Zatřetí, vedoucí firmy v Česku se výrazně liší v závislosti na svém umístění, přičemž v urbánních a rurálních regionech vykazují odlišné charakteristiky. Začtvrté, regiony integrované periferie vykazují větší...
|
|
Role znalostních základen v regionálních inovačních systémech
Kadlec, Vojtěch ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Slach, Ondřej (oponent) ; Žítek, Vladimír (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo přispět k pochopení role znalostních základen v regionálních inovačních systémech a odhalit, zda se liší velikosti jednotlivých subsystémů regionálních inovačních systémů v souvislosti s jejich ekonomickou a inovační vyspělostí a jaký význam hraje struktura znalostních základen. Práce se snažila také identifikovat faktory omezující efektivnější propojení obou subsystémů regionálních inovačních systémů a naznačit, jak lze tyto negativní faktory překonávat. Provedené analýzy ukázaly, že ekonomicky a inovačně vyspělé regiony sledují odlišné trajektorie v kompozici znalostních základen než méně vyspělé regiony. Analýzy taktéž odhalily, že regionální inovační systémy se liší svou velikostí i vnitřní strukturou jednotlivých subsystémů. Vyspělé regiony mají mnohem více rozvinutý subsystém znalosti využívající, tedy stranu poptávky, zatímco méně vyspělé a méně inovativní regiony stranu nabídky, tedy subsystém znalosti vytvářející. Ukázalo se, že důvěra, výměna informací a sdílená strategická vize patří mezi klíčové aspekty, které mohou úspěšně překonávat nedokonalosti regionálních inovačních systémů. Klíčová slova: regionální inovační systémy, znalostní základny, transfer technologií, inovace
|
|
Public-private collaboration in research and development in the framework of regional innovation systems.
Deďo, Peter ; Hána, David (vedoucí práce) ; Srholec, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá tématem spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji v českých regionech. Při jejím zpracování byla použita bibliometrická analýza klíčových slov, na jejímž základě byl sestaven teoretický rámec práce, který představuje nejdůležitější teoretické koncepty týkající se interakce soukromých firem s vysokými školami a výzkumnými ústavy. Práce má dva hlavní cíle, na jejichž základě si klade za cíl odhalit charakter velikosti dílčích subsystémů regionálních inovačních systémů v českých NUTS 3 regionech ve vztahu k ekonomické a inovační výkonnosti a konfrontovat tezi o vazbě mezi inovační výkonností regionů a mírou propojenosti subsystémů na datech kolaboratívnich projektů v Česku. Provedené analýzy ukázaly negativní závislost velikosti soukromého segmentu výzkumu a vývoje a inovační výkonnosti. Ukázalo se, že v podmínkách České republiky neplatí tvrzení, že vyspělé regiony s rozvinutým inovačním systémem vykazují větší relativní zastoupení soukromého segmentu. Druhé zjištění podporuje tezi o korelaci mezi intenzitou spolupráce mezi výzkumnými institucemi a podniky a jejich inovační výkonností. Klíčová slova: regionální inovační systémy, inovace, přenos znalostí, hospodářský růst.
|
|
Role znalostních základen v regionálních inovačních systémech
Kadlec, Vojtěch
Hlavním cílem této práce bylo přispět k pochopení role znalostních základen v regionálních inovačních systémech a odhalit, zda se liší velikosti jednotlivých subsystémů regionálních inovačních systémů v souvislosti s jejich ekonomickou a inovační vyspělostí a jaký význam hraje struktura znalostních základen. Práce se snažila také identifikovat faktory omezující efektivnější propojení obou subsystémů regionálních inovačních systémů a naznačit, jak lze tyto negativní faktory překonávat. Provedené analýzy ukázaly, že ekonomicky a inovačně vyspělé regiony sledují odlišné trajektorie v kompozici znalostních základen než méně vyspělé regiony. Analýzy taktéž odhalily, že regionální inovační systémy se liší svou velikostí i vnitřní strukturou jednotlivých subsystémů. Vyspělé regiony mají mnohem více rozvinutý subsystém znalosti využívající, tedy stranu poptávky, zatímco méně vyspělé a méně inovativní regiony stranu nabídky, tedy subsystém znalosti vytvářející. Ukázalo se, že důvěra, výměna informací a sdílená strategická vize patří mezi klíčové aspekty, které mohou úspěšně překonávat nedokonalosti regionálních inovačních systémů. Klíčová slova: regionální inovační systémy, znalostní základny, transfer technologií, inovace
|
|
Role znalostních základen v regionálních inovačních systémech
Kadlec, Vojtěch
Hlavním cílem této práce bylo přispět k pochopení role znalostních základen v regionálních inovačních systémech a odhalit, zda se liší velikosti jednotlivých subsystémů regionálních inovačních systémů v souvislosti s jejich ekonomickou a inovační vyspělostí a jaký význam hraje struktura znalostních základen. Práce se snažila také identifikovat faktory omezující efektivnější propojení obou subsystémů regionálních inovačních systémů a naznačit, jak lze tyto negativní faktory překonávat. Provedené analýzy ukázaly, že ekonomicky a inovačně vyspělé regiony sledují odlišné trajektorie v kompozici znalostních základen než méně vyspělé regiony. Analýzy taktéž odhalily, že regionální inovační systémy se liší svou velikostí i vnitřní strukturou jednotlivých subsystémů. Vyspělé regiony mají mnohem více rozvinutý subsystém znalosti využívající, tedy stranu poptávky, zatímco méně vyspělé a méně inovativní regiony stranu nabídky, tedy subsystém znalosti vytvářející. Ukázalo se, že důvěra, výměna informací a sdílená strategická vize patří mezi klíčové aspekty, které mohou úspěšně překonávat nedokonalosti regionálních inovačních systémů. Klíčová slova: regionální inovační systémy, znalostní základny, transfer technologií, inovace
|
|
Role znalostních základen v regionálních inovačních systémech
Kadlec, Vojtěch ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Slach, Ondřej (oponent) ; Žítek, Vladimír (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo přispět k pochopení role znalostních základen v regionálních inovačních systémech a odhalit, zda se liší velikosti jednotlivých subsystémů regionálních inovačních systémů v souvislosti s jejich ekonomickou a inovační vyspělostí a jaký význam hraje struktura znalostních základen. Práce se snažila také identifikovat faktory omezující efektivnější propojení obou subsystémů regionálních inovačních systémů a naznačit, jak lze tyto negativní faktory překonávat. Provedené analýzy ukázaly, že ekonomicky a inovačně vyspělé regiony sledují odlišné trajektorie v kompozici znalostních základen než méně vyspělé regiony. Analýzy taktéž odhalily, že regionální inovační systémy se liší svou velikostí i vnitřní strukturou jednotlivých subsystémů. Vyspělé regiony mají mnohem více rozvinutý subsystém znalosti využívající, tedy stranu poptávky, zatímco méně vyspělé a méně inovativní regiony stranu nabídky, tedy subsystém znalosti vytvářející. Ukázalo se, že důvěra, výměna informací a sdílená strategická vize patří mezi klíčové aspekty, které mohou úspěšně překonávat nedokonalosti regionálních inovačních systémů. Klíčová slova: regionální inovační systémy, znalostní základny, transfer technologií, inovace
|
|
Pozice firem v globálních produkčních sítích a role regionálních inovačních systémů na příkladu českého energetického strojírenství
Lypianin, Anton ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanžura, Jan (oponent)
Diplomová práce zkoumá postavení českého energetického strojírenství na globálním trhu. Prvním cílem práce je analýza míry zapojení a pozice českých firem daného odvětví do globálních produkčních sítí (GPN). Druhým cílem je zjištění, zda existuje souvislost mezi pozicí těchto firem v GPN a kvalitou regionálních inovačních systémů. Tato práce je proto teoreticky ukotvena v obou v současnosti dominujících teoretických přístupech ke studiu regionálního rozvoje, a to v teorii globálních produkčních sítí (GPN) i v teorii regionálních inovačních systémů (RIS). Výrazná většina zkoumaných firem je do různé míry zapojená do globálních produkčních sítí, dvanáct z nich bylo dokonce identifikováno jako vedoucí firmy GPN. Hlavními důvody relativně velmi dobré pozice českých firem v energetickém strojírenstvi v GPN jsou dlouhá průmyslová tradice českých firem v tomto odvětví, vysoká kvalita podpůrných odvětví a přítomnost energetických strojírenských globálních NNK v České republice. Většina firem v daném odvětví dodává současně do několika GPN působících v energetickém strojírenství, což dále posiluje jejich pozici. Nejvyšší přídanou hodnotu v energetickém strojírenství vytvářejí firmy, které realizují vlastní V&V&I aktivity. Výsledky potvrzují předpoklad, že firmy zakořeněné v relativně rozvinutých RIS...
|
|
Analýza role smluvního výzkumu podle znalostních základen v českých regionálních inovačních systémech
Štěpán, Marek ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Srholec, Martin (oponent)
Tato práce je zaměřena na analýzu smluvního výzkumu v Česku. Cílem práce je objasnit roli a povahu smluvního výzkumu v regionech Česka. Teoretické zarámování je zakotveno v teorii regionálních inovačních systémů a v konceptu znalostních základen. Zvýšená pozornost je kladena na specifický druh spolupráce mezi výzkumnou institucí a firmou. Prostřednictvím datové analýzy a síťových grafů jsou regiony komparovány na základě různých charakteristik. Ukazuje se, že role a povaha smluvního výzkumu napříč regiony je významně odlišná. Rozdíly jsou zjištěny ve velikosti a v počtu zapojených aktérů do smluvního výzkumu. Zkoumána je také zakořeněnost firem v přenosu znalostí, uzavřenost regionálních inovačních systémů a oborové zaměření. Pomocí lokalizačních kvocientů je měřena intenzita zastoupení znalostních základen v regionech. Některé regiony se výrazně orientují na jednu ze základen, zatímco u jiných regionů není žádná specializace dominantní. Následné síťové analýzy, diferencované podle znalostních základen, identifikují klíčové aktéry ve smluvním výzkumu.
|