|
|
Regionální vývoj ve Švédsku po roce 1990
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda a jak se v posledních desetiletích mění regionální obraz a regionální rozdíly ve Švédsku, jedné z nejhomogennějších zemí na světě. K proměnám regionálního obrazu přispívají také globalizace a zostřená konkurence, které ovlivňují nejen firmy a odvětví, ale i státy a regiony. Proměňuje se i regionální obraz tradičně velmi homogenního a rovnostářského Švédska. Práce s využitím socio-ekonomických ukazatelů a základní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Základní hypotézou je, že krize a zvýšená konkurence přispívají k prohlubování regionálních rozdílů. Regionální rozdíly se ve Švédsku v posledních dvaceti letech skutečně zvětšují a je pravděpodobné, že souvisí s krizovým vývojem hospodářství, i když nelze jednoznačně určit dominantní faktory. Ke zvětšování regionální variability však dochází jen v některých aspektech sociálně ekonomického vývoje, v řadě ohledů zůstává Švédsko nejvíce homogenní zemí Evropy. Práce se zabývá rozdíly a vývojem z hlediska krajů. Klíčová slova: regionální vývoj, regionální rozdíly, Švédsko, globalizace, krize
|
|
|
Proměna regionálního obrazu Švédska a její souvislosti
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Téma regionálních rozdílů a prostorové nerovnoměrnosti je jedno z klasických témat, jimiž se zabývá geografie. Švédsko, které je jednou z nejvíce homogenních a nivelizovaných zemí na světě, se dlouhodobě vyznačuje velmi nízkými regionálními rozdíly. Právě proto představuje důležitý a zajímavý objekt studia. Cílem této práce je zmapovat proměnu regionálního obrazu Švédska od počátku 90. let a analyzovat vliv sektorových změn (konkrétně deindustrializace a terciarizace) a globalizace (skrze působnost nadnárodních korporací) na regionální rozdíly. Práce s využitím socioekonomických a demografických ukazatelů a kvantitativní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Hlavním poznatkem této práce je disproporcionální růst a vliv metropolitních regionů (zejména Stockholmu). Metropolitní regiony zvyšují svůj podíl na obyvatelstvu a socioekonomických aktivitách a vyznačují se dynamickým vývojem, jenž je umocněn vysokou specializací, přítomností odvětví s vysokou přidanou hodnotou, znalostní ekonomikou a lokalizací nadnárodních společností. Pozvolna dochází k růstu regionální variability, k čemuž přispívá disproporcionální vývoj největších měst, a k proměně regionálního obrazu tradičně velmi homogenního Švédska. Klíčová slova: Švédsko,...
|
|
|
Srovnání vývoje regionálních rozdílů v zemích EU v období ekonomické krize
Vrbický, Vít ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Novotný, Josef (oponent)
Vývojem regionální rozdílů a jejich tendencí se dlouhodobě zabývá celá řada teorií regionálního rozvoje. V evropském kontextu je regionální vývoj spojován s pojmy konvergence/divergence, v souvislosti se základními cíli politiky Evropské Unie, které usilují o hlubší integraci a vyrovnávání regionálních rozdílů uvnitř členských států. V současnosti je toto téma úzce spojováno s výrazným fenoménem posledních let, ekonomickou krizí. Cílem této práce je srovnat vývoj regionální diferenciace mezi státy Evropské Unie v období ekonomické krize pomocí analýzy na regionální úrovni NUTS 2 a NUTS 3. Regionální diferenciace byla počítána pomocí dvou měr variability (Theilova indexu a variačního koeficientu), na základě ukazatelů míry nezaměstnanosti a Hrubý domací produkt na obyvatele v paritě kupního standardu. Z hlavních hypotéz byla částečně potvrzena bimodalita staré versus nové členské státy EU, více patrná v míře nezaměstnanosti, a také výrazný vliv regionů hlavních měst na vývoj diferenciace ve většině států střední a východní Evropy. Na závěr byla použita shluková analýza, která vytvořila skupiny států na základě podobnosti ve vývoji diferenciace během období krize. Z výsledků není patrná výrazná závislost, podle navrhovaných hypotéz. Skutečné dopady krize ukáže až budoucnost. Otázkou je, jakým způsobem tuto...
|
|
|
Prognóza vývoje obyvatelstva Moravskoslezského kraje do roku 2050
Papřoková, Petra ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Šídlo, Luděk (oponent)
Prognóza vývoje obyvatelstva Moravskoslezského kraje do roku 2050 Abstrakt Hlavním cílem této práce je vypracovat populační prognózu Moravskoslezského kraje do roku 2050 a naznačit tak, kam se vývoj jeho obyvatelstva v následujících desetiletích bude s nejvyšší pravděpodobností ubírat. K tomu bylo zapotřebí provést detailní analýzu dosavadního populačního vývoje, která tvoří podstatnou část předkládané diplomové práce. Moravskoslezský kraj stále patří k nelidnatějším krajům Česka, přestože v posledních 21 letech (s výjimkou let 2007 a 2008) zaznamenává úbytek obyvatelstva jak přirozenou měnou, tak i migrací. Na základě provedené analýzy lze předpokládat a výsledky prognózy také potvrdily, že počet obyvatel Moravskoslezského kraje bude klesat i nadále. S tím budou souviset také významné věkově strukturální změny a zrychlující se proces demografického stárnutí. Moravskoslezský kraj tak z pohledu populačního vývoje bude do roku 2050 čelit zcela novým situacím a problémům z nich plynoucím. Klíčová slova: populační prognóza, Moravskoslezský kraj, analýza populačního vývoje, věková struktura, porodnost a plodnost, úmrtnost, migrace, regionální vývoj, kohortně-komponentní metoda
|
|
|
Proměna regionálního obrazu Švédska a její souvislosti
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Téma regionálních rozdílů a prostorové nerovnoměrnosti je jedno z klasických témat, jimiž se zabývá geografie. Švédsko, které je jednou z nejvíce homogenních a nivelizovaných zemí na světě, se dlouhodobě vyznačuje velmi nízkými regionálními rozdíly. Právě proto představuje důležitý a zajímavý objekt studia. Cílem této práce je zmapovat proměnu regionálního obrazu Švédska od počátku 90. let a analyzovat vliv sektorových změn (konkrétně deindustrializace a terciarizace) a globalizace (skrze působnost nadnárodních korporací) na regionální rozdíly. Práce s využitím socioekonomických a demografických ukazatelů a kvantitativní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Hlavním poznatkem této práce je disproporcionální růst a vliv metropolitních regionů (zejména Stockholmu). Metropolitní regiony zvyšují svůj podíl na obyvatelstvu a socioekonomických aktivitách a vyznačují se dynamickým vývojem, jenž je umocněn vysokou specializací, přítomností odvětví s vysokou přidanou hodnotou, znalostní ekonomikou a lokalizací nadnárodních společností. Pozvolna dochází k růstu regionální variability, k čemuž přispívá disproporcionální vývoj největších měst, a k proměně regionálního obrazu tradičně velmi homogenního Švédska. Klíčová slova: Švédsko,...
|
|
|
Regionální vývoj ve Švédsku po roce 1990
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda a jak se v posledních desetiletích mění regionální obraz a regionální rozdíly ve Švédsku, jedné z nejhomogennějších zemí na světě. K proměnám regionálního obrazu přispívá také globalizace a zostřená konkurence, které ovlivňují nejen firmy a odvětí, ale také státy a regiony. Proměňuje se i regionální obraz tradičně velmi homogenního a rovnostářského Švédska. Práce s využitím socio-ekonomických ukazatelů a základní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Základní hypotézou je, že krize a zvýšená konkurence přispívají k prohlubování regionálních rozdílů. Regionální rozdíly se ve Švédsku v posledních dvaceti letech skutečně zvětšují a je pravděpodobné, že souvisí s krizovým vývojem hospodářství, i když nelze jednoznačně určit dominantní faktory. Ke zvětšování regionální variability však dochází jen v některých aspektech sociálně ekonomického vývoje, v řadě ohledů zůstává Švédsko nejvíce homogenní zemí Evropy. Práce se zabývá rozdíly a vývojem z hlediska krajů. Klíčová slova: regionální vývoj, regionální rozdíly, Švédsko, globalizace, krize
|
|
|
Srovnání vývoje regionálních rozdílů v zemích EU v období ekonomické krize
Vrbický, Vít ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Novotný, Josef (oponent)
Vývojem regionální rozdílů a jejich tendencí se dlouhodobě zabývá celá řada teorií regionálního rozvoje. V evropském kontextu je regionální vývoj spojován s pojmy konvergence/divergence, v souvislosti se základními cíli politiky Evropské Unie, které usilují o hlubší integraci a vyrovnávání regionálních rozdílů uvnitř členských států. V současnosti je toto téma úzce spojováno s výrazným fenoménem posledních let, ekonomickou krizí. Cílem této práce je srovnat vývoj regionální diferenciace mezi státy Evropské Unie v období ekonomické krize pomocí analýzy na regionální úrovni NUTS 2 a NUTS 3. Regionální diferenciace byla počítána pomocí dvou měr variability (Theilova indexu a variačního koeficientu), na základě ukazatelů míry nezaměstnanosti a Hrubý domací produkt na obyvatele v paritě kupního standardu. Z hlavních hypotéz byla částečně potvrzena bimodalita staré versus nové členské státy EU, více patrná v míře nezaměstnanosti, a také výrazný vliv regionů hlavních měst na vývoj diferenciace ve většině států střední a východní Evropy. Na závěr byla použita shluková analýza, která vytvořila skupiny států na základě podobnosti ve vývoji diferenciace během období krize. Z výsledků není patrná výrazná závislost, podle navrhovaných hypotéz. Skutečné dopady krize ukáže až budoucnost. Otázkou je, jakým způsobem tuto...
|
|
|
Regionální vývoj ve Švédsku po roce 1990
Klíma, David ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vogt, David (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda a jak se v posledních desetiletích mění regionální obraz a regionální rozdíly ve Švédsku, jedné z nejhomogennějších zemí na světě. K proměnám regionálního obrazu přispívají také globalizace a zostřená konkurence, které ovlivňují nejen firmy a odvětví, ale i státy a regiony. Proměňuje se i regionální obraz tradičně velmi homogenního a rovnostářského Švédska. Práce s využitím socio-ekonomických ukazatelů a základní statistiky zkoumá trend vývoje regionálních rozdílů ve Švédsku a naznačuje širší souvislosti tohoto vývoje. Základní hypotézou je, že krize a zvýšená konkurence přispívají k prohlubování regionálních rozdílů. Regionální rozdíly se ve Švédsku v posledních dvaceti letech skutečně zvětšují a je pravděpodobné, že souvisí s krizovým vývojem hospodářství, i když nelze jednoznačně určit dominantní faktory. Ke zvětšování regionální variability však dochází jen v některých aspektech sociálně ekonomického vývoje, v řadě ohledů zůstává Švédsko nejvíce homogenní zemí Evropy. Práce se zabývá rozdíly a vývojem z hlediska krajů. Klíčová slova: regionální vývoj, regionální rozdíly, Švédsko, globalizace, krize
|
host ::
RSS.