|
|
Význam Alp jako refugia v kvartetním klimatickém cyklu se zaměřením na měkkýše.
Gelnarová, Barbora ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Coufal, Radovan (oponent)
Alpy jsou všeobecně známé glaciálním refugiem, důležitým hotspotem biodiverzity a centrem endemismu mnoha druhů. Za toto vděčí své topologické členitosti a vysoké heterogenitě habitatů, které tak poskytují domov pro různé druhy organismů. Zejména pak východní Alpy představovaly důležité glaciální refugium a zasloužily se tak o přežití nesčetného počtu různých druhů během kvartérního klimatického cyklu. Tato bakalářská práce je literární rešerší zaměřenou na studium glaciálních refugií suchozemských plžů v Alpách. Velká část práce se také věnuje důvodům značné biodiverzity, a především endemismu tohoto regionu. Další část se věnuje postglaciálnímu šíření druhů suchozemských plžů ze svých refugií. Klíčová slova: Alpy, refugium, endemismus, biodiverzita, kvartér, postglaciální šíření, měkkýši, paleobiologie
|
|
|
Fylogeografie a genetická variabilita bentických korýšů v evropských vnitrozemských vodách
Pešek, Pavel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá shrnutím známých údajů o geografickém rozložení genealogických linií a genetické variability převážně na vnitrodruhové úrovni a jeho historických příčin u bentických korýšů evropských kontinentálních vod z podtřídy Eumalacostraca. V práci jsou zahrnuty ty druhy, ke kterým bylo publikováno dostatečné množství souvisejících prací. Detailněji je diskutována situace raků rodu Austropotamobius. Současné rozložení genealogických linií vyšších bentických korýšů bylo ovlivněno změnami v propojenosti a obyvatelnosti vodních habitatů. Linie druhové se často oddělily v důsledku geologických a klimatických procesů ve třetihorách, příkladem může být oddělení druhových komplexů račího rodu Austropotamobius, rozdělení druhových linií komplexu blešivce potočního Gammarus fossarum a berušky vodní Asellus aquaticus. Dnešní distribuce vnitrodruhových linií byla silně ovlivněna čtvrtohorními cykly zalednění, se kterými souvisí nejen zánik mnoha ekosystémů při postupu ledovců, ale i vznik nových kolonizačních cest. Takovými byla jezera při okraji tajících ledovců, která využil například blešivec jezerní Gammarus lacustris, nebo ústup moří, který umožnil rakovi bělonohému Austropotamobius pallipes kolonizovat Británii a krabovi říčnímu Potamon fluviatile kolonizovat Itálii a je možná příčinou...
|
|
|
Západní Karpaty jako hotspot diverzity během kvartérního klimatického cyklu
Kubíková, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Západní Karpaty jsou v kontextu celé Evropy unikátním územím nevyčíslitelného biologického významu. Topologická členitost se ruku v ruce s výraznou klimatickou a půdní variabilitou odráží ve velké heterogenitě habitatů a umožnila přežití řady druhů organismů v této oblasti napříč klimatickými změnami v průběhu kvartérního klimatického cyklu. Západní Karpaty tak představují jedno z nejvýznamnějších glaciálních a zároveň interglaciálních refugií v Evropě. Výsledkem těchto environmentálních vlastností a unikátní historie této oblasti je v současnosti ohromná druhová rozmanitost, vysoká míra endemismu a výskyt řady glaciálních reliktů. Tato bakalářská práce je rešerší především zoologických studií zabývajících se vysokou mírou biodiverzity a endemismu na území Západních Karpat a jejich možnými příčinami. Dopodrobna se též věnuje roli Západních Karpat v průběhu kvartérního glaciálního cyklu jakožto významného pleistocenního refugia, jeho vlivu na další části Evropy a postglaciálnímu vývoji území.
|
|
|
Agrární terasy jako refugium xerotermních organismů - příklad z okolí Veverských Knínic
Hamřík, Tomáš
Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda agrární terasy poskytují xerotermním druhům pavouků vhodný biotop a mohou tedy sloužit jako refugium nahrazující přirozené xerotermní biotopy. V rámci komplexu agrárních teras, které slouží k pěstování zemědělských plodin, byly ze šesti existujících svahů vybrány k výzkumu dva. Jako modelová bioindikační skupina byli vybráni pavouci. Odchyt pavouků byl proveden pomocí zemních pastí, které byly rozmístěny ve třech typech porostu a to řídkém, zapojeném a keřovém. Dohromady bylo rozmístěno 18 pastí, které byly umístěny v šesti liniích, kdy každá linie po třech pastech pokrývala jiný typ porostu. Sběr pavouků proběhl celkově osmkrát ve dnech: 19.6.2014, 24.7.2014, 29.8.2014, 6.10.2014, 20.11.2014, 3.6.2015 a 29.6.2015. Celkem bylo odchyceno 635 kusů pavouků patřících do 66 druhů, 44 rodů a 16 čeledí. Dohromady bylo nalezeno 40 xerotermních, často vzácných druhů pavouků. Mezi ohrožené, které patří do Červeného seznamu pavouků České republiky, náleželo pět druhů (VU = 4, EN = 1). Jednalo o Micaria formicaria, Nematogmus sanguinolentus, Neottiura suaveolens a Xysticus striatipes, což jsou druhy vázané na stepi či lesostepi. Nejvýznamnějším nálezem byl Sibianor tantulus, což je teprve třetí záznam tohoto xerotermního druhu pavouka v rámci České republiky. Pomocí jednofaktorové analýzy bylo zjištěno, že druhová diverzita pavouků se v rámci jednotlivých typů porostů a tedy stadií sukcese signifikantně neliší. Pavouci jsou tedy rozšířeni rovnoměrně, a tudíž je třeba zachovat mozaikovitost stanovišť. Výsledky bezesporu vypovídají o ochranářské významnosti agrárních teras jakožto refugia xerotermních organismů.
|
|
|
Fylogeografie a genetická variabilita bentických korýšů v evropských vnitrozemských vodách
Pešek, Pavel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá shrnutím známých údajů o geografickém rozložení genealogických linií a genetické variability převážně na vnitrodruhové úrovni a jeho historických příčin u bentických korýšů evropských kontinentálních vod z podtřídy Eumalacostraca. V práci jsou zahrnuty ty druhy, ke kterým bylo publikováno dostatečné množství souvisejících prací. Detailněji je diskutována situace raků rodu Austropotamobius. Současné rozložení genealogických linií vyšších bentických korýšů bylo ovlivněno změnami v propojenosti a obyvatelnosti vodních habitatů. Linie druhové se často oddělily v důsledku geologických a klimatických procesů ve třetihorách, příkladem může být oddělení druhových komplexů račího rodu Austropotamobius, rozdělení druhových linií komplexu blešivce potočního Gammarus fossarum a berušky vodní Asellus aquaticus. Dnešní distribuce vnitrodruhových linií byla silně ovlivněna čtvrtohorními cykly zalednění, se kterými souvisí nejen zánik mnoha ekosystémů při postupu ledovců, ale i vznik nových kolonizačních cest. Takovými byla jezera při okraji tajících ledovců, která využil například blešivec jezerní Gammarus lacustris, nebo ústup moří, který umožnil rakovi bělonohému Austropotamobius pallipes kolonizovat Británii a krabovi říčnímu Potamon fluviatile kolonizovat Itálii a je možná příčinou...
|
|
|
Spontánní sukcese vegetace v opuštěných lomech v Českém krasu: Porovnání výskytu druhů v lomech a okolí
KAREŠOVÁ, Petra
Průběh spontánní sukcese vegatece byl sledován v 10 opuštěných vápencových lomech v Českém krasu. Vybranné lokality zahrnovaly 5 lomů s převahou lesní vegetace v okolí a 5 lomů s převahou společenstev bezlesí v okolí. Věk vybranných lomů se pohyboval od 33 let do 97 let. V každé sledované lokalitě a jejím nejbližším okolí (do 100m) byl pořízen kompletní seznam vyskytujících se rostlinných druhů. Z výsledků analýz vyplývá silná závislost výskytu jednotlivých druhů uvnitř lomu na jejich výskytu v okolí. Dalším závěrem práce je ověření funkce lomů jakožto refugií ohrožených druhů rostlin.
|
host ::
RSS.