|
|
Struktura a distribuce společenstev pavouků (Araneae) v závislosti na ochranářském managementu přírodní památky Pláně
Hamřík, Tomáš
Do druhé poloviny 20. století byla česká krajina tradičně udržována zemědělskou činností a pastvou, což způsobilo, že byla zastoupena heterogenní mozaikou mikrohabitů. Opuštění od tradičního hospodaření však způsobilo, že území s ranými stadii sukcese začala být zarůstána a homogenizována, což vedlo ke ztrátě biodiverzity členovců. Tradiční hospodaření je nutné nahradit aktivním ochranářským managementem. V rámci diplomové práce byl studován vliv ochranářského managementu na arachnofaunu stepních biotopů PP Pláně. Konkrétně byl zkoumán vliv disturbance, seče, řízeného vypalování a bezzásahovosti na abundanci, druhovou bohatost, výskyt vzácných a ohrožených druhů a druhovou a funkční kompozici pavouků. Sběr materiálu byl proveden metodou zemních pastí a smýkáním v celé sezoně v letech 2017 a 2018. Zásahy byly aplikovány v rámci jednotlivých plošek (4 x 5 m) a opakovány na třech plochách. Celkově bylo odchyceno 154 druhů s 11 634 jedinci s výskytem mnoha vzácných a ohrožených druhů pavouků. Management neměl na druhovou bohatost epigeických pavouků signifikantní vliv. Pavouci žijící na vegetaci měli vysokou abundanci a druhovou bohatost v kontrolních a vypalovaných stanovištích. Vypalovaná stanoviště měla vysoké hodnoty ochranářských indikátorů a bylo zde také značné zastoupení xerotermních druhů a loveckých guild. Intenzivní disturbance měla na celkovou arachnofaunu spíše negativní efekt. Řízené vypalování ukázalo pozitivní výsledky pro velkou část sledovaných indikátorů. Výsledky ukazují, že zásahy vykonané na malé ploše dokáží signifikantně podpořit cennou arachnofaunu stepních biotopů. Pro podporu heterogenity stanovišť a diverzity na ně vázaných organismů by měly být zásahy kombinovány a vykonávány v takové míře, aby nedošlo k rozsáhlé disturbanci stanovišť.
|
|
|
Agrární terasy jako refugium xerotermních organismů - příklad z okolí Veverských Knínic
Hamřík, Tomáš
Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, zda agrární terasy poskytují xerotermním druhům pavouků vhodný biotop a mohou tedy sloužit jako refugium nahrazující přirozené xerotermní biotopy. V rámci komplexu agrárních teras, které slouží k pěstování zemědělských plodin, byly ze šesti existujících svahů vybrány k výzkumu dva. Jako modelová bioindikační skupina byli vybráni pavouci. Odchyt pavouků byl proveden pomocí zemních pastí, které byly rozmístěny ve třech typech porostu a to řídkém, zapojeném a keřovém. Dohromady bylo rozmístěno 18 pastí, které byly umístěny v šesti liniích, kdy každá linie po třech pastech pokrývala jiný typ porostu. Sběr pavouků proběhl celkově osmkrát ve dnech: 19.6.2014, 24.7.2014, 29.8.2014, 6.10.2014, 20.11.2014, 3.6.2015 a 29.6.2015. Celkem bylo odchyceno 635 kusů pavouků patřících do 66 druhů, 44 rodů a 16 čeledí. Dohromady bylo nalezeno 40 xerotermních, často vzácných druhů pavouků. Mezi ohrožené, které patří do Červeného seznamu pavouků České republiky, náleželo pět druhů (VU = 4, EN = 1). Jednalo o Micaria formicaria, Nematogmus sanguinolentus, Neottiura suaveolens a Xysticus striatipes, což jsou druhy vázané na stepi či lesostepi. Nejvýznamnějším nálezem byl Sibianor tantulus, což je teprve třetí záznam tohoto xerotermního druhu pavouka v rámci České republiky. Pomocí jednofaktorové analýzy bylo zjištěno, že druhová diverzita pavouků se v rámci jednotlivých typů porostů a tedy stadií sukcese signifikantně neliší. Pavouci jsou tedy rozšířeni rovnoměrně, a tudíž je třeba zachovat mozaikovitost stanovišť. Výsledky bezesporu vypovídají o ochranářské významnosti agrárních teras jakožto refugia xerotermních organismů.
|
host ::
RSS.