|
|
Trestný čin nebezpečného vyhrožování podle § 353 tr. zák.
Čivrný, Vojtěch ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Trestný čin nebezpečného vyhrožování podle § 353 tr. zák. Tato práce je zaměřena na trestný čin nebezpečného vyhrožování podle § 353 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Cílem této práce je komplexně zhodnotit a rozebrat historickou i současnou právní úpravu trestného činu nebezpečného vyhrožování podle § 353 trestního zákoníku a zamyslet se nad úvahami de lege ferenda. Diplomová práce je rozčleněna do tří kapitol. První kapitola se zabývá historickým vývojem společenského jevu nebezpečného vyhrožování a jeho kriminalizace na území dnešní České republiky. Podrobně zmapováno je zejména období od přijetí trestního zákona v roce 1852 až do právní úpravy současné, upravované trestním zákoníkem z roku 2009. Kapitola druhá je věnována současné úpravě trestného činu nebezpečného vyhrožování, především pak jednotlivým obligatorním i fakultativním znakům skutkové podstaty tohoto přečinu. Zvláštní pozornost je pak určena neurčitému právnímu pojmu důvodné obavy, jehož skutečný obsah je v této kapitole objasněn za pomoci relevantní judikatury. Dále v této kapitole dochází například k rozboru jednotlivých druhů uložitelných sankcí či určitých statistických údajů. Třetí kapitola je vyhrazena komparativní činnosti. Ve své první podkapitole se soustředí na porovnání přečinu nebezpečného vyhrožování s jemu...
|
|
|
Nebezpečné pronásledování - stalking
Pařízek, Michal ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Stalking - nebezpečné pronásledování Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou stalkingu, na níž nahlíží komplexně s cílem shrnout a zhodnotit jeho kriminologické a trestněprávní aspekty, a posoudit, zda česká právní úprava umožňuje efektivně reagovat na případy stalkingu, včas pomoci jeho obětem a vhodně potrestat pronásledovatele. Diplomová práce poukazuje na zjištění vycházející ze zahraničních výzkumů a studií zabývajících se osobou pronásledovatele, jeho projevy, a osobou oběti stalkingu a souvisejícími dopady na ni. Průzkumy ukazují alarmující počet případů stalkingu ve společnosti s celkovou celoživotní prevalencí v rozmezí od 4,5 % do 23,4 %, u žen dokonce od 6,1 % do 32,4 %, v závislosti na přísnosti použité definice. Pronásledovatel si svou oběť nevybírá náhodně a oběť svého pronásledovatele zpravidla zná. Nejtypičtější případ stalkingu představuje muž pronásledující svou současnou či bývalou intimní partnerku, přičemž nebezpečnost těchto případů tkví právě ve znalostech pronásledovatele své oběti, sofistikovanost jeho jednání a sklon k fyzickému násilí. V rámci trestněprávní problematiky je kladen důraz na judikaturu, přístup praxe a na komparaci české trestněprávní úpravy s úpravami zahraničními. Diplomová práce shrnuje odlišnosti v přístupu k problematice stalkingu, posuzuje...
|
host ::
RSS.