|
The role of alternative splicing in plants
Földi, Marek ; Klodová, Božena (vedoucí práce) ; Fischer, Lukáš (oponent)
Alternativní sestřih představuje mechanismus regulace genové exprese, který udržuje, reguluje a vytváří genomovou diverzitu a pletivovou specificitu u rostlin. Zahrnuje odlišné spojování exonů v prekurzorových mRNA, což vede k více mRNA isoformám z jednoho genu. Vznik těchto isoformních variant a jejich následný překlad vede k subfunkcionalizaci proteinů a vytváří diverzitu ve struktuře a funkci. Alternativní sestřih je proto často důležitý v různých biologických procesech u rostlin, jako je vývoj, stresová odpověď, imunita a reprodukce. Klíčovými typy událostí alternativního sestřihu jsou retence intronů, vynechání exonů, alternativní 5'/3' sestřihová místa a vzájemně se vylučující exony. Regulace alternativního sestřihu zahrnuje cis-regulační elementy a trans-působící proteinové faktory, jako jsou serin/arginin bohaté (SR) proteiny a heterogenní jaderné ribonukleoproteiny (hnRNP). Tato práce shrnuje mechanismy a důsledky alternativního sestřihu ve vývoji rostlin, včetně zrání samčích a samičích gametofytů, meiózy a diferenciace buněk. Popisuje také metodologické přístupy, které umožňují studium alternativního sestřihu v celém genomu, včetně microarrays, RNA-seq a PCR. Lepší porozumění alternativnímu sestřihu poskytne pohledy do biologie rostlin a může usnadnit zemědělské a biotechnologické aplikace.
|
|
Analýza zátěže a zvuku na pracovišti
Vyroubal, Jiří
Technologický pokrok postupně zasáhl všechny aspekty lidského života a nevyhnul se ani oblasti zpracování dřeva. Nově zaváděné postupy a technologie s sebou přinesli snížení namáhavosti, zvýšení produktivity práce a zcela nová rizika vyplývající z provozu inovativní dřevařské techniky. Tato práce se zabývá právě jedním z mnoha rizik vyplývající z práce se dřevem a to zvukem, který je průvodním jevem používání techniky. Expozice hluku krátkodobá i dlouhodobá působí negativně na lidský organismus, může způsobit jeho nevratné poškození či dokonce smrt. Práce je zaměřena na vliv expozice zvuku při práci s okružní pilou na fyziologii i psychologii člověka se zřetelem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Dále se práce zabývá analýzou zátěže na pracovišti, vznikajícím stresem a možnými fyziologickými a duševními reakcemi na něj. Součástí práce jsou výsledky průběhu fyziologických funkcí osob, jež se zúčastnili měření pomocí aparatury Biofeedback 2000 x-pert za expozice dvou odlišných akustických podnětů.
|
|
Vnímání transgeneračního přenosu v rodině z pohledu osob středního věku
Tanzerová, Adéla ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá transgeneračním přenosem a opakujícími se tématy rodinného příběhu z pohledu osob středního věku. Vychází z diplomové práce nazvané Posttraumatický stres a růst u přeživších holocaust a jejich rodin. V teoretické části jsou nejdříve definovány pojmy stres, trauma a posttraumatický růst. Dále je pozornost věnována historické perspektivě na traumatické události 20. století, jež výrazně ovlivnily život respondentů (2. světová válka, období komunismu) a tématu mezigeneračního přenosu v rodinném kontextu. Empirická část této práce vychází z kvantitativního a kvalitativního výzkumu. První část se věnuje mapování konkrétních aspektů posttraumatického stresu a růstu u přeživších holocaust a jejich potomků (N = 150, data sesbírána v CEITEC). Ve shodě s dalšími výzkumy se ukázalo, že se u přeživších holocaust a jejich potomků vyskytuje vyšší míra posttraumatického stresu i růstu a mezi oběma fenomény existuje lineární závislost. Kvalitativní výzkum (N = 21) se naopak zaměřil na mezigenerační přenos v rodinné paměti. Byly mapovány oblasti rodinných rolí, fungování i témat jako tradice, spiritualita a loajalita. U vybraných respondentů se mezigenerační opakování objevuje například v oblasti: partnerských obtíží, narušených vztahů rodič - dítě, osobnostních specifik, postojů a...
|
|
Posttraumatický stres a růst u přeživších holokaustu a jejich rodin
Tanzerová, Adéla ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dlouhodobými dopady holocaustu na generaci přeživších i na jejich potomky. V teoretické části jsou nejdříve definovány pojmy stres a trauma. Dále jsou nastíněny možné reakce jedince na silně stresující události i dotazníkové metody, jimiž lze míru traumatizace zjistit. Následně je pozornost věnována posttraumatickému růstu a to především v pojetí L. G. Calhouna a R. G. Tedeschiho, jež zahrnuje pět růstových oblastí. Krátce je zmíněna i možnost facilitování posttraumatického růstu a dotazník, který umožňuje zjistit míru rozvoje pozitivní změny po prožitém traumatu. Dále je stručně zachycena komplexita holocaustu a charakterizovány jednotlivé generace přeživších holocaustu i jejich potomků a prapotomků. Závěrem je pozornost věnována výzkumům, které se týkají mezigeneračního dopadu traumatu. Empirická část této práce se věnuje mapování konkrétních aspektů posttraumatického stresu a růstu u přeživších holocaustu a jejich potomků. Data byla získána prostřednictvím Dotazníku posttraumatického stresu (PCL-C) a Dotazníku posttraumatického růstu (PTGI) a následně zpracována kvantitativní metodologií. Ukázalo se, ve shodě s dalšími výzkumy, že se u přeživších holocaustu a jejich potomků vyskytuje vyšší míra posttraumatického stresu i růstu a mezi oběma fenomény existuje...
|
|
Reakce půdních vířníků (Rotifera) na chemický stres v substrátech hnědouhelné výsypky
BIZOS, Jiří
Abundance a druhová skladba společenstva půdních vířníků byla zkoumána během dvou období na šesti lokalitách v oblasti Sokolovské uhelné pánve. Na každé lokalitě byly stanoveny 3 plochy, které se lišily stupněm toxicity pro vegetaci a chemickým složením substrátu. Schopnost půdních vířníků tolerovat výsypkové materiály a účinek znečištění byla studována v terénních podmínkách. Na základě výsledků se abundance a druhová skladba společenstev vířníků nelišila v závislosti na chemických vlastnostech prostředí. Společenstvo půdních vířníku bylo spíše než přímým vlivem chemického složení výsypkových materiálů ovlivněno jinými environmentálními proměnnými jako je např. vegetace.
|