|
|
Prof. Rudolf Jedlička (1869-1926) a zdravotně-sociální instituce spjaté s jeho působením
Černá, Marcela ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Rudolf Jedlička se řadí mezi nejvýznamnější české lékaře počátku 20. století. Po studiích se pod vlivem oblíbeného profesora Karla Maydla věnoval chirurgii, nicméně svůj zájem brzy rozšířil na nově se konstituující lékařské obory - na rentgenologii a radiologii - jejichž se stal ve střední Evropě průkopníkem. Díky svým všestranným lékařským dovednostem byl vyhledávaným diagnostikem i operatérem. Svůj život Jedlička propojil s lékařskou fakultou České univerzity Karlo- Ferdinandovy, respektive Univerzity Karlovy, kde působil jako pedagog - tvůrce tzv. Jedličkovy školy, která se stala nositelkou jeho medicínského odkazu. Vrcholu kariéry dosáhl v roce 1921, kdy byl jmenován řádným profesorem chirurgie a současně přednostou II. chirurgické kliniky. Aktivity Rudolfa Jedličky se však neomezovaly pouze na lékařskou teorii a praxi, ale přesahovaly do roviny iniciování a organizování řady zdravotně-sociálních projektů, z nichž nejvýznamnější bylo založení Pražského sanatoria a přilehlého Jedličkova ústavu. Pražské sanatorium bylo otevřeno v květnu 1914 a bylo koncipováno jako všeobecná nemocnice pokrývající všechny specializace mimo léčby infekčních a duševních onemocnění. Největšího rozkvětu dosáhlo za první republiky - tehdy zde byla zřízena II. chirurgická a II. gynekologická klinika. Jedličkův ústav...
|
|
|
Stomatologická radiologie
JIRKOVÁ, Kateřina
Tématem bakalářské práce je ,,Stomatologická radiologie". Cílem práce je vytvořit souhrnné informace o stomatologické diagnostice a zhodnotit přínos moderních zobrazovacích metod v zubním lékařství. Práce seznámí studenty s konvenčními i moderními metodami a technologiemi v stomatologii. Dále s jednotlivými typy vyšetření a indikacemi k danému vyšetření, která se v oboru provádí. Také je v práci popsána radiační ochrana při zubních radiodiagnostických vyšetřeních. Radiologický asistent může samostatně provozovat stomatologické radiologické pracoviště. V práci nalezneme podmínky potřebné k samostatnému provozování. Hypotéza bakalářské práce byla zformulována takto: Intraorální rentgeny jsou stále nejrozšířenější skupinou vyšetření v oblasti zobrazovacích technologií v zubním lékařství. Informace, které tato práce poskytuje, se týkají především počtu intraorálních a panoramatických přístrojů používaných v České republice v letech 2002 až 2011. Data přístrojů jsou doplněna počtem dentálních CT přístrojů, která se začínají od roku 2007 objevovat na českých stomatologických pracovištích. Dále jsou uvedeny počty panoramatických, intraorálních a extraorálních výkonů. V části ,,Výsledky" byla jednotlivá získaná data porovnána a pro zpřehlednění dána do tabulek a grafů. V části práce ,,Diskuse" jsou vyhodnoceny získané informace a uvedeny názory k dané problematice.V závěru jsou shrnuty veškeré poznatky týkající se dané problematiky. Cíle práce byly splněny a hypotéza potvrzena. Přínos práce v praxi znamená pro radiologického asistenta zpřehlednění stomatologické diagnostiky, včetně informací o četnosti přístrojů a výkonů daných vyšetření v ČR. Práce je doplněna výukovým CD, které poslouží jako studijní pomůcka pro studenty oboru Radiologický asistent.
|
|
|
Měření extinkce moči v závislosti na dávce ionizujícího záření
RADOVÁ, Štěpánka
Měření extinkce moči v závislosti na dávce ionizujícího záření Radioterapeutická pracoviště využívají k léčbě nádorových, ale i některých nenádorových onemocnění ionizující záření. Zdravotnický personál je na těchto odděleních každodenně ionizujícímu záření vystaven, a proto je ohrožen negativními následky. Naopak pacient by měl být vystaven ionizujícímu záření, mimo kruh ozařované oblasti v zanedbatelném množství. Zákon upravuje podmínky, které určují, jakými prostředky musí být zabezpečena ochrana zdravotnického personálu a pacientů. Například pro zdravotnický personál se k těmto účelům používají tzv. dozimetry, mezi něž by mohla patřit i moč. V této práci jsem se tedy zabývala otázkou, zda by mohla moč sloužit jako biologický dozimetr ozáření, který by sloužil k průběžnému sledování, ale i k okamžitému určení dávky ozáření. Dalším úkolem bylo určit, při jakých dávkách ionizujícího záření dochází ke změně extinkce moči. Z výsledků vyplývá, že moč nám poskytuje kvalitativní, ne však reprodukovatelné hodnoty. A to z důvodu různého složení moči a přítomnosti látek, které po ozáření vedle radiolýzy vody, jež způsobuje změnu extinkce moči, představují inhibitory nebo aktivátory těchto chemických reakcí. Moč tedy nemůže sloužit jako biologický dozimetr ozáření.
|
|
|
Požadavky na radiologického asistenta při trojrozměrném zobrazování
ČECH, Svatopluk
Prudký rozvoj trojrozměrného zobrazování v radiologii souvisí s dokonalejšími diagnostickými přístroji, s rozvojem výpočetní techniky a s digitalizací. Narůstající požadavky na radiologické asistenty při ovládání programů rekonstrukce obrazů zvyšují význam jejich postavení na moderním radiologickém pracovišti. Trojrozměrné obrazy nabízejí přesné a nezkreslené zobrazení anatomie pacienta, poskytují lepší diagnostickou informaci pro lékaře - radiology a názornější představu pro lékaře - kliniky. Nacházejí uplatnění u řady vyšetření při skiagrafii, angiografii, výpočetní tomografii, magnetické rezonanci a ultrasonografii. Lze říci, že trojrozměrné zobrazování u některých vyšetření nahrazuje jiná vyšetření, která jsou invazivní a představující určité komplikace pro pacienta. Otázkou je, zda některá vyšetření s použitím trojrozměrných obrazů můžou snížit radiační zátěž pacienta. Lze předpokládat, že i blízká budoucnost bude patřit stále častěji digitálním zobrazovacím metodám a trojrozměrné zobrazování bude s dalším vývojem přístrojové a výpočetní techniky nabývat stále většího významu v diagnostice řady onemocnění.
|
|
|
Dopad digitálního zobrazování na praktickou činnost radiologického asistenta
MAREK, David
Předložená bakalářská práce se zabývá dopadem digitálního zobrazování na praktickou činnost radiologického asistenta. V roce 2006 jsem se zúčastnil odborného semináře pořádaného firmou AURA-GROUP, který byl zaměřen na digitalizaci modalit ve zdravotnictví. Toto téma si mi zdálo natolik zajímavé a perspektivní z pohledu práce radiologických asistentů, že jsem se rozhodl zjistit, jaké jsou jejich zkušenosti a jaké bude porovnání metody analogového a digitálního zobrazování z pohledu těchto asistentů v praxi, a přiblížit nároky na práci radiologického asistenta jak v analogovém, tak v digitálním provozu. V teoretické části je obecně popsán princip rentgenového záření s malým pohledem do minulosti, metoda analogového a digitálního zobrazování a současné způsoby archivace. V této části je zmapován současný stav v radiologii a jsou zde popsány principy jednotlivých metod, jejich výhody a nevýhody i s výhledem do budoucna. V praktické části jsem se rozhodl ověřit hypotézu, že digitální zobrazování je v praxi výhodnější než zobrazování analogové. V rámci kvantitativní metodologie byla užita metoda zjištění údajů formou dotazníku. Tento dotazník byl předložen pracovníkům na radiologických pracovištích a výsledky byly poté statisticky zpracovány a vyhodnoceny. Výzkumný vzorek byl sestaven z pracovníků radiologických pracovišť v nemocnici v Českých Budějovicích a Českém Krumlově. Pro účely tohoto výzkumu jsem nerozlišoval věkové kategorie ani stupeň vzdělání ani žádná jiná kritéria. To znamená, že tento výběr nebyl nijak selektován a má dle mého názoru dostatečnou oporu jak v teorii, tak i v praxi, a tudíž i dostatečnou vypovídající hodnotu vzhledem ke znalostem a zkušenostem radiologických asistentů. Výsledky této práce potvrdily hypotézu a ukázalo se, že digitalizace má kladný dopad na praktickou činnost radiologického asistenta při využití postprocessingových úprav, archivaci snímků pomocí systému PACS a zejména oceňují to, že odpadá tzv. mokrý proces. V celkovém výčtu je třeba vidět i výhody ekonomické, neboť i ty jsou v dnešní době jedním z hlavních kritérií rozvoje nových způsobů činnosti ve zdravotnictví. To, že při digitální metodě zobrazování odpadnou v provozu nemocnice náklady na filmy, chemikálie, archivační kapacity (místnosti a personál) přináší nemalé ekonomické výhody.
|
|
| |
|
|
Analýza užití digitalizace na radiodiagnostickém pracovišti
Potančok, Martin ; Kunstová, Renáta (vedoucí práce) ; Plšková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na oblast digitalizace lékařské dokumentace radiodiagnostického pracoviště zdravotnického zařízení. Cílem práce je představit proces digitalizace lékařské dokumentace radiodiagnostického pracoviště, analyzovat efektivnost změny a vypracovat doporučení pro nedigitalizovaná pracoviště. Úvodní část pojednává o legislativních a technologických předpokladech digitalizace. Druhá část se zaměřuje na reálnou případovou studii průběhu procesu zavádění digitalizace. Jedná se o modernizaci celého oddělení radiodiagnostiky okresní nemocnice střední velikosti. Nejvýznamnější je třetí část, která obsahuje analýzu efektivnosti zavedení digitálního provozu. Je zde také porovnání s analogovou variantou. Poslední část tvoří doporučení ohledně výběru a postupu zavádění nových technologií na nedigitalizovaná radiodiagnostická pracoviště a to jak pro ty nejmenší, tak pro středně velká.
|
host ::
RSS.