|
|
Vyhořívání lehčiv ve střepu šamotových žáromateriálů
Smékalová, Veronika ; Keršner, Štěpán (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Lehčené šamotové výrobky jsou oblíbeným stavebním materiálem. Na trhu se jich vyskytuje velké množství druhů, avšak stále nejvyužívanější možnost lehčení je pomocí organických surovin. To přináší určité problémy při výrobě těchto výrobků. Tato práce se zabývá vyhoříváním různých druhů lehčiv ze střepu šamotových žáromateriálů. V teoretické části jsou shrnuty suroviny, které jsou nutné pro výrobu lehčeného šamotu. Dále jsou zde zpracovány doposud publikované výsledky výzkumů v oblasti lehčení výrobků organickými lehčivy. Praktická část práce se zabývá vlastnostmi výrobků vytvořených z jílu nebo kaolínu při přidání určitého množství lehčiva. Lehčivem zde jsou smrkové piliny, bukové piliny, rašelina, otruby, papírenský kal a antracit. Všechna tato lehčiva jsou přímá. Pro srovnání byly do výzkumu zařazeny i cenosféry, které reprezentují nepřímá lehčiva. U všech vzorků byl definován teplotní interval vyhoření lehčiv ze vzorku, žárovzdornost, klasifikační teplota, objemová hmotnost, součinitel tepelné vodivosti a další vlastnosti.
|
|
|
Fosilní paliva v ČR
Ertelt, Tomáš ; Moskalík, Jiří (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je provést rešerši fosilních paliv v České republice jejich druhy, vlastnosti, výskyt, jejich spotřebu, těžbu, dovoz a vývoz. Práce se zaměřuje na černé uhlí, hnědé uhlí, antracit, lignit, rašelinu, ropu a zemní plyn. V práci je zmapovaná jejich dostupnost, ložiska, zpracování a využití v České republice. V práci jsou zhodnoceny statistická data těžby do roku 2011.
|
|
|
Molecular study of lipids in humic acids by sequential chemical degradation
Bachratá, Radka ; Grasset, Laurent (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Soil lipids were shown to have relatively high resistance to biodegradation and therefore could provide information on organic matter sources and diagenetic processes. Soil organic matter is highly heterogeneous and different dynamic pools have been evidenced. However the links between these pools and molecular structure have not yet been established. Lipid and bitumen analyses were performed for two samples (i.e. peat and lignite). Numerous compound classes (free hydrocarbons and free ketones, bound alkanols, bound fatty acids, bound -hydroxy acid, bound diacids and polycyclic compounds) were identified in both samples and their different distribution was determined. GC/MS analysis of the free and bound lipids has revealed different main sources depending on the differential degradation. Some similarities could be a strong sign of the preservation of a part of waxes and suberins from higher plants (long chained bound fatty acids.) Large differences in lipid molecular composition were observed between the samples, illustrating the importance of studying lipids from a young sediment (peat) and an older one (lignite).
|
|
|
Charakterizace rašelin
Freithová, Štěpánka ; Mikšík, František (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Rašeliniště jsou považována za cenné ekosystémy na zemi a hrají důležitou roli při mnoha procesech v krajině i globálně. Jsou důležité pro zachování globální biologické rozmanitosti, hrají významnou roli v hydrologii krajiny, mohou být zdrojem pitné vody, pomáhají při minimalizaci povodní a přispívají k tlumení klimatických změn. Rašeliniště jsou jedním z největších terestrických zásobáren uhlíku, který do sebe ukládají po staletí. Z důvodů lidské činnosti dochází k ovlivnění jednotlivých funkcí rašelinišť a výsledkem může být vypouštění skleníkových plynů do atmosféry a uvolnění organického uhlíku do přilehlých vodních toků. Předmětem diplomové práce je právě pochopení mechanismů vazby vody v rašelině a prozkoumání možných závislostí v rámci hloubkového profilu rašeliniště pomocí termických analytických metod, konkrétně pomocí metod termogravimetrie (TG) a diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). Byla zkoumána stabilita vodních molekulových můstků (WaMB), kdy bylo zjištěno, že s rostoucí hloubkou rašelinové vrstvy se minimální teplota potřebná pro přerušení WaMB snižuje a celá struktura se tak stává méně stabilní. Na základě dat z TGA byly vyhodnoceny procesy uvolnění vody, byl zaznamenán klesající trend při degradaci termolabilních látek, a naopak stoupající trend u termostabilních látek v rámci rašelinového profilu.
|
|
|
Evapotranspirace rašelinných půd
Urbánková, Karolína ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šípek, Václav (oponent)
Správné stanovení evapotranspirace je kritické pro výpočet vodní bilance. Přestože výzkum evapotranspirace obecně je již poměrně pokročilý, tak rašelinné půdy jsou natolik specifické, že mohou vyžadovat svůj unikátní přístup. Hydrologové mají k dispozici řadu výpočtů i modelů pro zjištění výparu, které však nejsou vždy dostatečně přesné, zejména v případě vyšších teplot. Cílem práce bylo shrnout dosavadní poznatky o evapotranspiraci rašelinných půd a zjistit, zda má na výpar z rašeliny vliv mocnost rašelinné vrstvy. Práce prezentuje rešerši metod pro určení evapotranspirace, které lze aplikovat pro rašelinné půdy. V rámci laboratorního experimentu byla použita rozdělená nádoba, která v jedné části obsahovala rašelinu a druhá část měla rašelinu pouze ve svrchních 7 cm, pod kterými se nacházel křemenný písek. Obě části byly při dně štěrkem spojené, a tak i propustné pro vodu. Byl sledován vývoj úbytku vody, vodní půdní potenciál a vlhkost půdy. Předběžné výsledky ukazují, že mocnost rašeliny má zřetelný vliv na výpar. Další výzkum mimo jiné nabízí hledat konkrétní výšku vrstvy rašeliny, pro kterou již nebude mít vliv materiál, který je pod ní. Klíčová slova: evapotranspirace, rašelina, rašeliniště, vodní bilance
|
|
|
Vliv huminových kyselin na vybrané půdní charakteristiky
KLENOTOVÁ, Eva
Huminové látky, především pak huminové kyseliny, jsou řazeny mezi takzvané půdní pomocné látky, které pozitivně ovlivňují kvalitu půdy. Mezi významné zdroje huminových kyselin mimo jiné patří kompost, rašelina a leonardit. V rámci diplomové práce byly z těchto zdrojů huminové kyseliny vyizolovány a následně byl zkoumán jejich vliv na vybrané půdní charakteristiky, a to zejména obsah uhlíku v různých velikostních frakcích a množství vodostálých makroagregátů. Experiment byl veden formou nádobových vegetačních pokusů. Bylo zjištěno, že nejvyšší obsah organického uhlíku obsahoval leonardit, naopak nejmenší množství bylo nalezeno v kompostu. Byl prokázán vliv huminových kyselin na tvorbu makroagregátů, a to jak metodou suchého, tak i mokrého prosévání. Nejlepších účinků bylo dosaženo při aplikaci huminových kyselin z leonarditu a rašeliny. Ve všech variantách mokrého prosévání se pozitivně projevil vliv přítomnosti vegetace, což může být výsledkem synergického působení huminových kyselin a aktivity kořenů rostlin.
|
|
| |
|
|
Z historie těžby, zpracování a využití rašeliny v jižních Čechách ve 20. století
PETRÁŠEK, Karel
Diplomová práce popisuje vývoj historie rašelinového průmyslu v jižních Čechách na pozadí hospodářských dějin od začátku 20. století do roku 1960. Autor rozdělil text do tří hlavních částí. První část definuje důležitost rašelinišť v krajině a analyzuje vývoj jejich právní ochrany. K té je přidán obecný vývoj rašelinového průmyslu několika evropských států, jež slouží jako základ pro porovnání situace na území Československa. V druhé části je zařazen rozbor jihočeského rašelinářství první poloviny minulého století. Na základě příkladů z více těžebních oblastí a široké škály archiválií autor popisuje rozdíly ve vnímání suroviny, těžebních přístupech, organizaci těžby a každodenního života dělníků. Z těchto poznatků jsou vyvozeny obecné závěry mající za cíl vytvořit ucelený obraz situace. Poslední část je věnována rozboru vlivů měnící se poválečné situace v politice a hospodářství na rašelinovou produkci. Změny, které dopadly na rašelinový průmysl v padesátých letech 20. století, jsou přiblíženy na konkrétních osudech živnostníků a rašelinových závodů. Ty zaujaly místo drobných podnikatelů jako jediných producentů suroviny ve zbytku století v Československu.
|
|
|
Dřevní letokruhy a rašeliny jako archívy recentních trendů depozice Pb a Hg v České republice
Zuna, Milan ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Komárek, Michael (oponent) ; Soudek, Petr (oponent)
1 Dřevní letokruhy a rašeliny jako archívy recentních trendů depozice Pb a Hg v České republice Milan Zuna, 2012 Abstrakt Znečištění životního prostředí toxickými kovy patří v současné době mezi aktuální témata studovaná v mnoha zemích. Toxické kovy a jejich formy jsou studovány především kvůli jejich negativnímu dopadu na životní prostředí, ale i na lidské zdraví. Na území České republiky jsou přímá měření koncentrací těžkých kovů dostupná pouze za omezenou dobu. Z tohoto důvodu využíváme k určení historického zatížení prostředí studovanými kovy nepřímé metody např. geochemické archívy. Pro studium historického znečištění olovem (Pb) byly na vybraných lokalitách v České republice studovány rašelinné profily a dřevní letokruhy. Celkem bylo zkoumáno 12 rašelinných profilů a 33 dřevních jader (Picea abies) odebraných z okrajových oblastí České republiky s rozdílným historickým zatížením (Krušné hory - Novodomské rašeliniště-ND, Jizerské hory - Bílá Smědá-BS, Šumava - Jezerní slať-JS) a z historicky zatížené oblasti zpracováním Pb-Ag rud (Příbram-Brdy). V blízkosti Příbrami byly sledovány jak oblasti v okolí hřebene Brd (9 km východně od Pb metalurgické huti), tak i v těsné blízkosti metalurgické huti. Pro posouzení možného zdroje kontaminace bylo využito izotopových poměrů 206 Pb/207 Pb. Datování rašelinných...
|
|
|
Mobilita kovů v rašelinném profilu
Shevchenko, Anna ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Na příkladech různých vědeckých prací byly zkoumány všeobecné zákonitosti mobility kovů v rašelině. Pro širší přehled byly popsány výsledky studií z geograficky od sebe vzdálených lokalit. Ale i s ohledem na tuto variabilitu můžeme říct, že existují i společné trendy v mobilitě určitých kovů. Četné vědecké publikace naznačují např. schopnost Pb se imobilizovat a zůstávat relativně nehybným ve vertikálním směru. Kdežto radionuklidy, jak se naznačuje, naopak mají tendenci migrovat do spodních vrstev profilu. Z mobility různých kovů v rašelinném řezu se dá odvodit i jejich použitelnost při datování atmosféricky deponovaného materiálu. Užitečným to může být i pro předpověd chování v rašelinném prostředí toxických prvků s ohledem na změny fyzikálně-chemických charakteristik. Klíčová slova: kovy, rašelina, mobilita
|
host ::
RSS.