|
|
The position of scene-setting adverbials in English and Czech. A comparison on the basis of parallel texts
Kunstová, Adéla ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zkoumání a porovnání pozice scénických určení na základě anglicko- českých paralelních beletristických textů. Tato práce si klade za cíl zjistit nejčastější pozice nevětných scénických určení z hlediska aktuálněčlenské funkce v obou jazycích a také určit, jaké faktory pozici časových a lokálních určení nejčastěji ovlivňují, a to s ohledem na rozdíly ve slovosledu. Na základě teorie čerpané z Brněnské lingvistické školy bylo analyzováno celkově 200 dokladů scénického určení, z čehož 100 dokladů ve směru překladu z angličtiny do češtiny a 100 dokladů pro opačný směr překladu. Vzhledem k tomu, že v angličtině přebírá slovosled gramatické funkce, a je tak relativně fixní, jsou adverbiália vyznačující pouhou kulisu nejčastěji umístěna ve finální pozici. Většina jazyků však vykazuje tendenci umisťovat do finální pozice nejpodstatnější informaci ve větě. Jedním z cílů této práce je tedy popsat faktory, které umožňují scénickým určením stát v této pozici, aniž by to mělo vliv na výpovědní hodnotu jejich i ostatních větných členů. Už z názvu vyplývá, že scénická určení vytvářejí kulisu děje, avšak někdy může být právě kulisa děje nejdynamičtějším elementem věty, a tak analytická část práce popisuje také role adverbiálií v rámci aktuálního členění větného a snaží se popsat, kdy...
|
|
|
Functional Sentence Perspective Articulation in Czech and Japanese
Černáčková, Júlia ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Júlia Černáčková, Vyjadrenie aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine Abstrakt (slovensky): Cieľom tejto práce je skúmanie rozdielov medzi vyjadrením aktuálneho členenia vety vo vybraných českých a japonských textoch. Skúmané sú nasledujúce oblasti: lineárna modifikácia, sémantický a kontextový faktor a využitie tematizátorov a rematizátorov. Na základe štyroch textov (dvoch originálnych textov a ich prekladov) sú definované základné rozdiely vo vyjadrení aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine. Prvá, teoretická časť práce predstavuje základné pojmy teórie aktuálneho členenia vety a ich aplikáciu v japonskom jazyku. Ako teoretický základ bola v tejto práci využitá najmä publikácia Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication Jana Firbasa, no použité sú aj iné práce súvisiace s danou problematikou. V druhej, praktickej časti práce sú porovnávané výsledky týkajúce sa vyjadrenia aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine získané z rozoberaných textov. Analyzované sú odlišnosti v tematickej, tranzicionálnej a rematickej vrstve textov a v každej z týchto vrstiev sú nájdené hlavné rozdiely medzi jazykmi. Zatiaľ čo na úrovni tranzície je najväčším rozdielom pozícia jednotky tvoriacej tranzíciu (ktorá je v japončine kvôli syntaktickým pravidlám obmedzenejšia), hlavnou...
|
|
|
Gramatikalizační potenciál anaforické funkce lexému ten v mluvených narativech
Zíková, Magdalena ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Nedolužko, Anna (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
7 Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje užití referenčních prostředků v mluveném narativním diskursu s převahou anaforického odkazování. Zvláštní pozornost patří konkurenci dvou forem: lexikálních frází s lexémem ten (ten-frází) a lexikálních frází bez lexému ten (N-frází) při opakovaných zmínkách. Prvořadým cílem práce je (i) identifikovat faktory, které mluvčí vedou k volbě ten-fráze oproti N-frázi za co možná nejsrovnatelnějších podmínek, a (ii) prozkoumat možnosti gramatikalizace výrazu ten z anaforického užití. Teoretické a metodologické zázemí práce představuje zejména koncepce diskursní anafory a teorie gramatikalizace. Distribuci referenčních prostředků sleduji ve vztahu k sadě parametrů, které odrážejí konceptuální (životnost referentu), gramatické (syntaktickou funkci, typ klauze ad.), a především diskursní charakteristiky referenčních prostředků (informační status fráze v rámci klauze, aktivaci a persistenci referentů ad.). Srovnání je vedeno systematicky, parametr po parametru, v ohledu kvantitativním (rozvržení jednotlivých forem do tříd podle hodnot každého z parametrů) i kvalitativním (analýza jednotlivých dokladů z hlediska signalizovaných pragmatických významů). Materiál tvoří korpus 45 mluvených monologických narativů v podání 15 mluvčích, sestávající z převyprávěných verzí 3...
|
|
|
Syntactic and FSP aspects of the existential construction in Norwegian
Dubec, Pavel
Předložená rigorózní práce si klade za cíl zkoumat norskou existenciální konstrukci (presenteringskonstruksjonen) z hlediska syntaxe, statické sémantiky, dynamické sémantiky a aktuálního členění větného. Práce nejprve obecně nastiňuje Firbasovu teorii aktuálního členění a jednotlivé koncepty demonstruje na norských příkladech. Poté shrnuje ta pojetí, která se pro zkoumání existenciální konstrukce zdají nejrelevantnější. Analýza je založena na vzorku čítajícím 1000 příkladů (500 z krásné literatury a 500 z odborné literatury) a zaměřuje se především na nocionální podmět, sloveso a případné adverbiální určení. Syntaktická analýza zahrnuje pozici a strukturu nocionálního podmětu a adverbiálních určení. Vedle toho se pozornost klade také na lexikální sémantiku řídícího členu a statickou sémantiku adverbiálních určení. Aktuálněčlenská analýza si všímá toho, které aktuálněčlenské funkce mohou jednotlivé větné členy zastávat a jak se kombinují do jednotlivých aktuálněčlenských vzorců. Dále pak zkoumá vztah statické a dynamické sémantiky. Cílem těchto analýz je zjistit, za jakých okolností realizuje existenciální konstrukce presentační nebo kvalifikační škálu a v jakých funkcích se tyto realizace vyskytují. Rigorózní práce zkoumá aplikaci teorie aktuálního členění na skutečný norský text, a její výsledky...
|
|
|
Gramatikalizační potenciál anaforické funkce lexému ten v mluvených narativech
Zíková, Magdalena ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Nedolužko, Anna (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
7 Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje užití referenčních prostředků v mluveném narativním diskursu s převahou anaforického odkazování. Zvláštní pozornost patří konkurenci dvou forem: lexikálních frází s lexémem ten (ten-frází) a lexikálních frází bez lexému ten (N-frází) při opakovaných zmínkách. Prvořadým cílem práce je (i) identifikovat faktory, které mluvčí vedou k volbě ten-fráze oproti N-frázi za co možná nejsrovnatelnějších podmínek, a (ii) prozkoumat možnosti gramatikalizace výrazu ten z anaforického užití. Teoretické a metodologické zázemí práce představuje zejména koncepce diskursní anafory a teorie gramatikalizace. Distribuci referenčních prostředků sleduji ve vztahu k sadě parametrů, které odrážejí konceptuální (životnost referentu), gramatické (syntaktickou funkci, typ klauze ad.), a především diskursní charakteristiky referenčních prostředků (informační status fráze v rámci klauze, aktivaci a persistenci referentů ad.). Srovnání je vedeno systematicky, parametr po parametru, v ohledu kvantitativním (rozvržení jednotlivých forem do tříd podle hodnot každého z parametrů) i kvalitativním (analýza jednotlivých dokladů z hlediska signalizovaných pragmatických významů). Materiál tvoří korpus 45 mluvených monologických narativů v podání 15 mluvčích, sestávající z převyprávěných verzí 3...
|
|
|
Syntactic and FSP aspects of the existential construction in Norwegian
Dubec, Pavel ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent) ; Mørck, Endre (oponent)
Předložená dizertační práce si klade za cíl zkoumat norskou existenciální konstrukci (presenteringskonstruksjonen) z hlediska syntaxe, statické sémantiky, dynamické sémantiky a aktuálního členění větného. Práce nejprve obecně nastiňuje Firbasovu teorii aktuálního členění a jednotlivé koncepty demonstruje na norských příkladech. Poté shrnuje ta pojetí, která se pro zkoumání existenciální konstrukce zdají nejrelevantnější. Analýza je založena na vzorku čítajícím 1000 příkladů (500 z krásné literatury a 500 z odborné literatury) a zaměřuje se především na nocionální podmět, sloveso a případné adverbiální určení. Syntaktická analýza zahrnuje pozici a strukturu nocionálního podmětu a adverbiálních určení. Vedle toho se pozornost klade také na lexikální sémantiku řídícího členu a statickou sémantiku adverbiálních určení. Aktuálněčlenská analýza si všímá toho, které aktuálněčlenské funkce mohou jednotlivé větné členy zastávat a jak se kombinují do jednotlivých aktuálněčlenských vzorců. Dále pak zkoumá vztah statické a dynamické sémantiky. Cílem těchto analýz je zjistit, za jakých okolností realizuje existenciální konstrukce presentační nebo kvalifikační škálu a v jakých funkcích se tyto realizace vyskytují. Dizertační práce zkoumá aplikaci teorie aktuálního členění na skutečný norský text, a její výsledky...
|
|
|
Syntactic and FSP aspects of the existential construction in Norwegian
Dubec, Pavel
Předložená rigorózní práce si klade za cíl zkoumat norskou existenciální konstrukci (presenteringskonstruksjonen) z hlediska syntaxe, statické sémantiky, dynamické sémantiky a aktuálního členění větného. Práce nejprve obecně nastiňuje Firbasovu teorii aktuálního členění a jednotlivé koncepty demonstruje na norských příkladech. Poté shrnuje ta pojetí, která se pro zkoumání existenciální konstrukce zdají nejrelevantnější. Analýza je založena na vzorku čítajícím 1000 příkladů (500 z krásné literatury a 500 z odborné literatury) a zaměřuje se především na nocionální podmět, sloveso a případné adverbiální určení. Syntaktická analýza zahrnuje pozici a strukturu nocionálního podmětu a adverbiálních určení. Vedle toho se pozornost klade také na lexikální sémantiku řídícího členu a statickou sémantiku adverbiálních určení. Aktuálněčlenská analýza si všímá toho, které aktuálněčlenské funkce mohou jednotlivé větné členy zastávat a jak se kombinují do jednotlivých aktuálněčlenských vzorců. Dále pak zkoumá vztah statické a dynamické sémantiky. Cílem těchto analýz je zjistit, za jakých okolností realizuje existenciální konstrukce presentační nebo kvalifikační škálu a v jakých funkcích se tyto realizace vyskytují. Rigorózní práce zkoumá aplikaci teorie aktuálního členění na skutečný norský text, a její výsledky...
|
|
|
Functional Sentence Perspective Articulation in Czech and Japanese
Černáčková, Júlia ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Júlia Černáčková, Vyjadrenie aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine Abstrakt (slovensky): Cieľom tejto práce je skúmanie rozdielov medzi vyjadrením aktuálneho členenia vety vo vybraných českých a japonských textoch. Skúmané sú nasledujúce oblasti: lineárna modifikácia, sémantický a kontextový faktor a využitie tematizátorov a rematizátorov. Na základe štyroch textov (dvoch originálnych textov a ich prekladov) sú definované základné rozdiely vo vyjadrení aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine. Prvá, teoretická časť práce predstavuje základné pojmy teórie aktuálneho členenia vety a ich aplikáciu v japonskom jazyku. Ako teoretický základ bola v tejto práci využitá najmä publikácia Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication Jana Firbasa, no použité sú aj iné práce súvisiace s danou problematikou. V druhej, praktickej časti práce sú porovnávané výsledky týkajúce sa vyjadrenia aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine získané z rozoberaných textov. Analyzované sú odlišnosti v tematickej, tranzicionálnej a rematickej vrstve textov a v každej z týchto vrstiev sú nájdené hlavné rozdiely medzi jazykmi. Zatiaľ čo na úrovni tranzície je najväčším rozdielom pozícia jednotky tvoriacej tranzíciu (ktorá je v japončine kvôli syntaktickým pravidlám obmedzenejšia), hlavnou...
|
|
|
The position of scene-setting adverbials in English and Czech. A comparison on the basis of parallel texts
Kunstová, Adéla ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zkoumání a porovnání pozice scénických určení na základě anglicko- českých paralelních beletristických textů. Tato práce si klade za cíl zjistit nejčastější pozice nevětných scénických určení z hlediska aktuálněčlenské funkce v obou jazycích a také určit, jaké faktory pozici časových a lokálních určení nejčastěji ovlivňují, a to s ohledem na rozdíly ve slovosledu. Na základě teorie čerpané z Brněnské lingvistické školy bylo analyzováno celkově 200 dokladů scénického určení, z čehož 100 dokladů ve směru překladu z angličtiny do češtiny a 100 dokladů pro opačný směr překladu. Vzhledem k tomu, že v angličtině přebírá slovosled gramatické funkce, a je tak relativně fixní, jsou adverbiália vyznačující pouhou kulisu nejčastěji umístěna ve finální pozici. Většina jazyků však vykazuje tendenci umisťovat do finální pozice nejpodstatnější informaci ve větě. Jedním z cílů této práce je tedy popsat faktory, které umožňují scénickým určením stát v této pozici, aniž by to mělo vliv na výpovědní hodnotu jejich i ostatních větných členů. Už z názvu vyplývá, že scénická určení vytvářejí kulisu děje, avšak někdy může být právě kulisa děje nejdynamičtějším elementem věty, a tak analytická část práce popisuje také role adverbiálií v rámci aktuálního členění větného a snaží se popsat, kdy...
|
|
| |
host ::
RSS.