|
|
The Self-Representation of Bretons in the Regionalist Discourse between the late 19th Century and the First World War.
Reiterová, Martina ; Hajdinová, Eva (vedoucí práce) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent)
Tato diplomová práce se tematicky zaměřuje na bretonský regionalismus v období od konce 19. století do První světové války. Ten byl reprezentován především dvěma regionalistickými organizacemi, Union régionaliste bretonne (URB) založenou roku 1898 a Fédération régionaliste de Bretagne (FRB), která vznikla odštěpením od URB v roce 1911. Jejich členové vykonávali svou regionalistickou činnost za účelem získání autonomních práv pro Bretaň v rámci francouzského státu. Mimo jiné se ale také podíleli na společných aktivitách s velšskými elitami na základě jejich společného "keltského" původu a existence "keltských" jazyků mluvených v obou těchto zemích. Nejasná souvislost mezi těmito "keltskými" aktivitami a bretonským regionalistickým hnutím nás posléze přivedla ptát se po způsobu, jakým regionalisté chtěli, aby byla Bretaň a její obyvatelé vnímány a proč. Tento výzkum spočívá ve studiu souboru charakteristik, který zde nazýváme sebereprezentací. Studium sebereprezentace Bretonců v regionalistickém diskurzu nám dovolí odhalit podoby diskurzivních strategií, které regionalisté používali k dosažení svých autonomních cílů. Výzkum se pramenně a metodologicky opírá o analýzu diskurzu oficiálních věstníků URB a FRB. Jelikož jsme si vědomi potřeby kontextu a také vzájemné závislosti sebereprezentace a...
|
|
|
Langue d'oc in the scientists' discourse before and after the French Revolution
Křivánková, Alena ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Madl, Claire (oponent)
Diplomová práce Langue d'oc v učeneckém diskursu před a po Velké francouzské revoluci se zabývá obrazem okcitánštiny v lexikografických a gramatikografických dílech sepsaných mezi počátkem osmnáctého a polovinou devatenáctého století. V té době existoval daný jazyk coby jazyk nedominantní v rámci diglosického modelu. Zároveň ale vzbudil zájem mnohých učenců s různými motivacemi od touhy přispět k šíření francouzštiny až po snahu zachránit okcitánštinu a navrátit jí důstojnost. Tyto motivace jsou předmětem našeho studia, stejně jako názvy, kterými naši autoři pojmenovali dotyčný jazyk, a jejich strategie pro jeho valorizaci či devalorizaci. Zaměříme se také na sociolingvistickou situaci Pays d'Oc ve sledovaném období a na vliv Velké francouzské revoluce a jejích jazykových politik na přítomnost a také na reprezentaci okcitánštiny. Tyto jevy jsou studovány v rámci teorie Miroslava Hrocha o utváření národů, coby fáze A okcitánského hnutí, které ovšem přinejmenším v této fázi zůstalo fenoménem čistě kulturním, jehož aktéři sledovali různé cíle, aniž by se však sjednotili, a aniž by formulovali politický program. Klíčová slova: langue d'oc, diglosie, jižní Francie, regionalismus, lexikografové, autoři gramatiky, identita, učenecký diskurs v 18. století, učenecký diskurs v 19. století, utváření národů
|
|
|
The Self-Representation of Bretons in the Regionalist Discourse between the late 19th Century and the First World War.
Reiterová, Martina ; Hajdinová, Eva (vedoucí práce) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent)
Tato diplomová práce se tematicky zaměřuje na bretonský regionalismus v období od konce 19. století do První světové války. Ten byl reprezentován především dvěma regionalistickými organizacemi, Union régionaliste bretonne (URB) založenou roku 1898 a Fédération régionaliste de Bretagne (FRB), která vznikla odštěpením od URB v roce 1911. Jejich členové vykonávali svou regionalistickou činnost za účelem získání autonomních práv pro Bretaň v rámci francouzského státu. Mimo jiné se ale také podíleli na společných aktivitách s velšskými elitami na základě jejich společného "keltského" původu a existence "keltských" jazyků mluvených v obou těchto zemích. Nejasná souvislost mezi těmito "keltskými" aktivitami a bretonským regionalistickým hnutím nás posléze přivedla ptát se po způsobu, jakým regionalisté chtěli, aby byla Bretaň a její obyvatelé vnímány a proč. Tento výzkum spočívá ve studiu souboru charakteristik, který zde nazýváme sebereprezentací. Studium sebereprezentace Bretonců v regionalistickém diskurzu nám dovolí odhalit podoby diskurzivních strategií, které regionalisté používali k dosažení svých autonomních cílů. Výzkum se pramenně a metodologicky opírá o analýzu diskurzu oficiálních věstníků URB a FRB. Jelikož jsme si vědomi potřeby kontextu a také vzájemné závislosti sebereprezentace a...
|
host ::
RSS.