Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ještě jednou k Voltairovu „dílu“ v Čechách anebo proč jeho četbu Dobrovský odložil
Madl, Claire
Definice díla jako události je trefná pro charakterizaci Voltairových spisů. Zaznamenáváme totiž nejen jejich dopad na historický děj, ale Voltaira samotného považujeme také za jednoho z první intelektuálů, kteří vystoupili na veřejnost, aby „stav věcí“ změnili. Tato aktuálnost jeho díla je však jistě na obtíž při zkoumání jeho recepce v českých zemích v generacích jemu současných, tj. u aktérů „českého osvícenství“ a prvního obrození. Zevrubnější analýza této otázky (Minář, Kopal, Vodička 1964) nejen pozorovala oblibu k Voltairovu divadelnímu dílu a náznaky „voltairiánství“, coby kritický ba ironický projev vůči mnišství, pověrčivosti, klerikalismu a fatalismu, zároveň však také konstatovala, že se místní autoři k Voltairovi hlásili jen proto, aby explicitně zavrhli figuru, jež ztělesňovala theismus a svobodomyšlenkářství. Zvlášť enigmatické se jeví víckrát komentované váhání Dobrovského před četbou Voltairova díla.Díky dnes již dostupnějším poznatkům o dovozu knih do českých zemí a na základě dvou koncepčních přístupů se pokusíme přispět k této diskusi a posléze k definici díla a jeho působení ve společnosti. Vezmeme jednak v potaz materiální povahu díla, jehož rozšíření záleží na jeho fyzické vlastnosti. V případě Voltairově se jeví pro české země zásadní jazyk rozšíření jeho spisů a povaha knižního trhu druhé poloviny 18. století. Na úhel nahlížení na Voltairovo dílo dále velice působil sociální kontext rozšíření jeho renomé. Konečně cenzurní praxe byla nevyhnutelnou, avšak nejednoznačnou překážkou. Tímto přístupem lze situovat momenty recepce díla v časovosti jeho nikdy nedokončené konstrukce, kterou po Pierre-Michel Mengerovi pojmeme jako proces jeho „řídnutí, upevňování a vzrůstu“.
Langue d'oc in the scientists' discourse before and after the French Revolution
Křivánková, Alena ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Madl, Claire (oponent)
Diplomová práce Langue d'oc v učeneckém diskursu před a po Velké francouzské revoluci se zabývá obrazem okcitánštiny v lexikografických a gramatikografických dílech sepsaných mezi počátkem osmnáctého a polovinou devatenáctého století. V té době existoval daný jazyk coby jazyk nedominantní v rámci diglosického modelu. Zároveň ale vzbudil zájem mnohých učenců s různými motivacemi od touhy přispět k šíření francouzštiny až po snahu zachránit okcitánštinu a navrátit jí důstojnost. Tyto motivace jsou předmětem našeho studia, stejně jako názvy, kterými naši autoři pojmenovali dotyčný jazyk, a jejich strategie pro jeho valorizaci či devalorizaci. Zaměříme se také na sociolingvistickou situaci Pays d'Oc ve sledovaném období a na vliv Velké francouzské revoluce a jejích jazykových politik na přítomnost a také na reprezentaci okcitánštiny. Tyto jevy jsou studovány v rámci teorie Miroslava Hrocha o utváření národů, coby fáze A okcitánského hnutí, které ovšem přinejmenším v této fázi zůstalo fenoménem čistě kulturním, jehož aktéři sledovali různé cíle, aniž by se však sjednotili, a aniž by formulovali politický program. Klíčová slova: langue d'oc, diglosie, jižní Francie, regionalismus, lexikografové, autoři gramatiky, identita, učenecký diskurs v 18. století, učenecký diskurs v 19. století, utváření národů
Language and pedagogic edition in Bohemia in the time of Maria-Theresa reform. Back to a big question et small books
Madl, Claire
Before language entered the program of national movement in Bohemia, it was at the core of pedagogical publishing. The issue of the language first revealed a contradiction between two leading principles of the Maria-Theresa’s reform aiming at a diffusion of literacy: the necessity to adapt to pupils on the one hand, the effort to reach out uniformization of schooling on the other hand. Publishing textbooks in Czech became then an economic issue that fostered rivalries between local (Bohemian) actors and central authorities who thrived for a strict centralized publishing and decision making. Finally, printing and publishing school books in Czech led their author to attempt a first normalisation of the transcription of Czech language, far before linguists were forced to do so.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.