|
|
Testování primerů pro real-time PCR-HRM analýzu autenticity jednodruhových ovocných výrobků
Boháčová, Barbora ; Dzurendová, Simona (oponent) ; Fialová, Lenka (vedoucí práce)
Stanovení autenticity ovocných výrobků, u kterých často dochází k falšování náhradou části dražšího ovocného druhu levnějším, avšak druhově podobným ovocem, je aktuálním tématem potravinářského průmyslu. Ukázkovým příkladem je ředění výrobků z meruněk broskvovým pyré. Tato práce se zabývá testováním specifických primerů AGS18 a PdCass pro odhalení skutečného podílu meruňkové složky v modelových výrobcích ve směsi právě s broskvovým pyré pomocí PCR analýzy následované HRM analýzou. Testování těchto primerů pro stanovení autenticity odhalilo malou využitelnost primerů AGS18 z důvodu tvorby malého nebo žádného množství specifických produktů při reakcích s ovocnou DNA. Primery PdCass vyžadovaly optimalizaci podmínek PCR, avšak poté s nimi bylo možné amplifikovat specifické sekvence DNA z ovocných listů v dostatečném množství. PCR analýza DNA z modelových výrobků s primery PdCass poskytla specifické produkty v případě vzorků s obsahem meruňky 70 % a méně. HRM analýzou vzorků ani výpočtem GCP nebylo možné odlišit pyré s 0%, 10% a 30% obsahem meruňky. Pyré s 50% a 70% podílem meruňky poskytly křivky tání výrazně odlišné od ostatních vzorků.
|
|
|
Development of methods for genetic analysis of plant foods
Fialová, Lenka ; Brázda, Václav (oponent) ; Doškař, Jiří (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Multiplex real-time PCR-HRM je analytická metoda, která v posledních letech získává pozornost. Našla si využití např. v diagnostických aplikacích, při kontrole bezpečnosti potravin, i při ověřování jejich autenticity. Optimalizovaná multiplex PCR reakce dokáže poskytnout stejné informace jako odpovídající singleplex PCR reakce za výrazně kratší dobu. První část této práce byla zaměřena na izolaci DNA jak z čerstvého ovoce, tak i z vybraných průmyslově zpracovaných potravin. Na čerstvém ovoci bylo testováno šest různých metod pro izolaci DNA – tři kolonkové kity, dva kity s magnetickými nosiči a jedna konvenční metoda. Z těchto metod byla vybrána jedna, která byla využita pro izolace DNA z různých typů potravin rostlinného původu. Posledně zmíněné experimenty zahrnovaly i optimalizaci zvolené metody. Druhá část této práce byla zaměřena na vývoj triplex PCR metody pro simultánní detekci borůvek, malin a jahod ve vybraných potravinách. Během izolace DNA se chlorid vápenatý ukázal jako vhodný prostředek k odstranění pektinu ze vzorků, a v několika komerčních výrobcích byla prokázána přítomnost malin pomocí sigleplex PCR, ale z naměřených dat byl vyvozen závěr, že pro získání spolehlivějších výsledků jsou potřebné další optimalizace vyvinuté triplex PCR metody.
|
|
|
Technologické parametry a konzervárenské zpracování hrušek asijských odrůd
Jarolík, Ivan
V literárním přehledu diplomové práce je popsán význam senzorické analýzy pro hodnocení jakosti potravin. Dále jsou popsány nástroje smyslového vnímání používány pro senzorickou analýzu. V praktické části bylo šest odrůd hrušek (asijské odrůdy Man san gill, Kumt ghant chu, Shinseiki, Chojuro a Pung su a evropská odrůda Konference) laboratorně vyhodnoceno v čerstvém stavu a poté konzervárensky zpracováno na šťávu, kompot a pyré. Tyto výrobky byly vyhodnoceny senzorickou analýzou. Při vyhodnocování laboratorních výsledků bylo zjištěno, že letní sucho v roce 2015 mělo výrazný vliv na velikost a hmotnost plodů. Z výsledků senzorické analýzy vyplývá, že Man san gill je nejvhodnější k výrobě šťávy, odrůda Shinseiki je nejvhodnější pro výrobu kompotu a odrůda Konference je nejvhodnější k výrobě pyré. Asijské odrůdy nejsou k výrobě pyré vhodné.
|
|
|
Srovnání kvality plodů asijských a evropských hrušní
Jarolík, Ivan
V teoretické části této bakalářské práce je stručně popsána historie pěstování hrušek ve světě, a to od starověkého Řecka až po rozšíření hrušek v USA. V praktické části byly čtyři odrůdy asijských hrušek (Mansan, Hosui, Pung su, Chojuro) a jedna odrůda evropské hrušky (Dita) senzoricky vyhodnoceny v čerstvém stavu a zpracované na kompot a pyré. Asijské hrušky byly skladovány 40 dnů v teplotě 18°C. Bylo zjištěno, že nejvhodnější odrůda pro přímý konzum je Mansan a nejvhodnější odrůdou pro výrobu kompotu je Pung su. Z hodnocení dále vyplývá, že asijské odrůdy jsou nevhodné pro výrobu pyré a je vhodnější použít evropské odrůdy.
|
host ::
RSS.