Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Portrayal of Journalists in Netflix' Series "House of Cards"
Linhart, Tomáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje současné americké popkultuře, konkrétně seriálu House of Cards. Analytická část práce je zaměřena na reprezentaci mediální reality v prvních dvou řadách seriálu. Zkoumá věrohodnost či zkreslení vybraných postav a modelových situací na základě třinácti výzkumných rozhovorů s českými i americkými novináři, které byly provedeny v průběhu března, dubna a května 2020. V první části práce je rozebrána důvěra veřejnosti v média, vliv popkultury na masovou společnost, specifika a etika investigativní žurnalistiky a obecně zobrazení médií v kinematografii. Ve druhé části následuje samotná analýza provedených výzkumných rozhovorů. Hlavním cílem výzkumu bylo zhodnotit věrohodnost zobrazení novinářů v seriálu, vedlejší výzkumná otázka mířila na to, jakým způsobem může jisté zobrazení novinářů v popkultuře teoreticky ublížit reálným novinářům. Nejdůležitějším přínosem této práce jsou originální a mnohdy nesouhlasné náhledy českých a amerických novinářů na seriál jako takový a na zobrazení novinářů. Výsledky výzkumu prokazují, že vnímání etického novinářského chování je výlučně individuální záležitostí, v níž se ukazuje, že aspekty jako národnost, pohlaví, zkušenosti či zaměření nehrají příliš důležitou roli. Výzkumné otázky však i přesto mohou být relativně jednoznačně...
Srovnání stavu public affairs v České republice a Velké Británii
Bergerová, Sabina ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Práce navazuje na vůbec první výzkumy zaměřené na stav public affairs (PA) v českém prostředí a na jeho srovnání se sousedními zeměmi a přináší tak komparaci stavu PA v ČR se stavem ve vyspělé západní demokracii na příkladu Velké Británie. Srovnání je provedeno na základě vývoje státních regulací. Regulatorní rámec je pak rovněž doplněn o vhled do fungování samoregulace. Na základě tohoto postupu je mezi stavem public affairs v obou zemích identifikována řada rozdílů a podobností - mezi nejdůležitější podobnosti patří následující: obě země (1) se vznikem samostatného zákona intenzivně zabývaly až ve velmi nedávných letech; (2) se rozhodly řešit problém nedostatečné transparentnosti návrhem na zavedení povinného registru, který by měl být veřejnosti přístupný online; (3) mimo regulaci aktivit odvětví kladou důraz rovněž na regulaci lobbovaných; (4) jako potenciální problém vyzdvihují efekt otáčivých dveří; (5) nedokázaly zajistit schválení podoby zákona tak, jak byl původně navržen; (6) v současné době pozbývají efektivní zákonnou úpravu public affairs. Mezi nejpodstatnějšími identifikovanými rozdíly mezi Českou republikou a Spojeným královstvím jsou pak: (1) orgán gestora (2) spektrum stakeholderů oslovených před tvorbou doporučení pro podobu zákona a (3) parametry navrhovaného registru.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.