|
|
Prožívání psychických a fyziologických změn během těhotenství u prvorodiček
Hlávková, Hayarpi ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Pírková, Vendula (oponent)
ABSTRAKT! Východiska: Těhotenství je pro prvorodičky jedním ze zlomových období života. Každá žena při něm prožívá příchod psychických a fyziologických změn individuálním způsobem. Prvorodičky se učí přijmout a ztotožnit se s novou rolí matky. Sociální opora je v oblasti podpory těhotných žen důležitým faktorem. Potřebné informace získávají prvorodičky prostřednictvím knih, internetu, těhotenských poraden a předporodních kurzů. V průběhu těhotenství a po porodu se u žen mění vnímání body image. Cíle: Cílem výzkumu je zachytit zkušenosti prvorodiček s procesem psychických a fyziologických změn v průběhu těhotenství a zjistit, jaké faktory hrají důležitou roli v otázce jeho prožívání. Dílčími cíli bylo zjišťováno, jestli se ženy cítí ztotožněny s rolí matky, jak si zvyšují povědomí o těhotenství, jak vnímají fyzické změny na svém těle, jaká je role sociální opory při zvládání těhotenství a jaké měly ženy od těhotenství očekávání. Metody: Jedná se o kvalitativní výzkum realizovaný se šesti informantkami z různých oblastí ČR. Pro výběr vzorku byla použita metoda záměrného výběru a metoda sněhové koule. Kritériem bylo, aby se jednalo o prvorodičky v posledním trimestru těhotenství či maximálně rok po porodu. Sběr dat byl uskutečněn na základě polostrukturovaných rozhovorů, které byly následně přepsány a...
|
|
|
Problematika psychosomatických onemocnění u vysokoškolských studentů
Dršková, Adéla ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
Psychosomatická onemocnění tvoří významnou skupinu chorob. Je známo, že jejich hlavní příčinou je působení dlouhodobého stresu. Naopak pozitivně je můžeme ovlivnit zdravým životním stylem. Mohou se projevovat jako různé nemoci, postihující téměř všechny části těla, např. astma, migréna, bolesti zad, žaludeční vřed, kožní onemocnění, deprese aj. Proto je důležité se jim věnovat a myslet na jejich prevenci. Jako hlavní cíl své práce jsem si stanovila zjistit, zda jsou vysokoškolští studenti ohroženou skupinou pro vznik možného psychosomatického onemocnění. K tomuto zjištění mi pomáhaly dílčí cíle, a to: zda a jak se změnil životní styl vysokoškolských studentů, zda mají obtíže, které by mohly signalizovat psychosomatické onemocnění, zda jim nějaké bylo diagnostikováno, zda mají informace o možnostech prevence, zda v rámci prevence dodržují nějaká opatření a zda závisí vznik psychosomatických onemocnění na typu studia. Pro kvantitativní zjištění jsem jako techniku sběru dat použila dotazník. Dotazník byl anonymní a byl distribuován pomocí internetového odkazu. Sběr dat probíhal tzv. samovýběrem, a to v období od 4.1. do 24.1. 2016. Respondenti jsou nebo byli studenty vysokých škol a jejich výsledný počet pro zpracování výzkumu činil 397. Ve výsledcích práce jsem došla např. k těmto zjištěním: stresem...
|
|
| |
|
|
Souvislost psychosociálních faktorů perinatální péče s pacientskou spokojeností, průběhem porodu a zahájením kojení
Takács, Lea ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Dittrichová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je věnována psychosociálním aspektům porodní a poporodní péče. Je rozdělena do tří tematických celků: psychosociální aspekty péče o rodičku, psychosociální aspekty péče o novorozence a psychosomatické souvislosti v porodnictví. Každý tematický celek sestává z části shrnující dosavadní poznatky v dané oblasti a vlastní výzkumné části. První tematický celek se zaměřuje na přístup zdravotníků k rodící ženě a jejich psychosociální kompetence (komunikace, poskytování informací, zvládání náročných situací atd.); je zakončen výzkumnou studií, jejímž cílem je identifikovat hlavní psychosociální faktory, které ovlivňují spokojenost rodiček s péčí v českých porodnicích. Druhý tematický celek sleduje porodní situaci z perspektivy novorozence a obsahuje následující témata: psychosociální potřeby novorozence, raný kontakt matky a dítěte, péče o předčasně narozené a nemocné děti a zahájení kojení; je uzavřen vlastní výzkumnou studií o faktorech, které mohou podpořit či naopak zkomplikovat zahájení kojení. Třetí a poslední tematický celek se soustřeďuje na otázku vlivu psychologických proměnných na prožívání porodní bolesti a průběh porodu a v jeho empirické části je prezentován výzkum o dopadu psychosociálních faktorů perinatální péče na výskyt některých porodních komplikací a medicínských...
|
|
|
Psychosomatické přetížení členů Integrovaného záchranného systému v důsledku zásahu při mimořádné události.
Kronavetrová, Martina ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Mellanová, Alena (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je výzkumné šetření, zda zásah při mimořádné události má vliv na psychosomatiku členů složek integrovaného záchranného systému (IZS). Jako dílčí cíle jsem si vytyčila vyhodnotit, u kterých složek IZS se nejvíce projevují psychosomatické potíže v souvislosti s mimořádnou událostí. Zda mají členi IZS v rámci svého zaměstnání možnost navštívit specialistu v případě potřeby, dále zda jsou seznámeni s programem strategie zvládání psychicky náročných profesních situací a zda se dá připravit na stres provázející zásah při mimořádné události. Následuje seznámení se s psychosomatickou medicínou a její historií. Další část je věnována psychoterapii, duševní hygieně, stresu, bodyterapii, krizové intervenci a posttraumatickým stresovým poruchám. Pro empirickou část jsem si zvolila kvantitativní metodu výzkumného šetření formou anonymního dotazníku. Výzkumný soubor se skládá ze členů integrovaného záchranného systému. Respondenti byli zaměstnanci pracující v integrovaném záchranném systému, bylo osloveno 120 členů IZS. Z výzkumného šetření se potvrdilo, že mimořádná událost má vliv na psychosomatiku projevující se nejčastěji hypertenzí a vracením negativních prožitků. Klíčová slova v ČJ Psychosomatika Psychoterapie Mimořádná událost Integrovaný záchranný systém Krizová...
|
|
|
Význam psychosomatických vztahů v cervikální a orofaciální oblasti u úzkostných pacientů pro fyzioterapii
Janouchová, Ivana ; Stackeová, Daniela (vedoucí práce) ; Jalovcová, Miroslava (oponent)
Název práce: Význam psychosomatických vztahů v cervikální a orofaciální oblasti u úzkostných pacientů pro fyzioterapii Cíle práce: Prostudování dostupné literatury týkající se vztahů úzkosti a bolestí v krční a orofaciální oblasti a zjištění mechanismu a příčiny vzniku těchto bolestí. Dále navržení vhodných přístupů fyzioterapie pro úzkostné pacienty s bolestmi krční a orofaciální oblasti. Metoda: Diplomová práce je napsána teoretickou formou na základě literární rešerše relevantních a dostupných zdrojů. Výsledky: Úzkost má spojitost s bolestmi v krční a orofaciální oblasti, ale je těžké zjistit přesný mechanismus vzniku těchto bolestí. V terapii úzkostných pacientů s bolestmi v krční a orofaciální oblasti je vhodné využít techniky zaměřené na zlepšení vnímání těla, uvědomění si spojení prožitků úzkosti a tělesných příznaků, nácvik relaxace, dechová cvičení, různé metody kinezioterapie a některé lokální přístupy fyzioterapie. Klíčová slova: úzkost, fyzioterapie, šíjové svaly, temporomandibulární kloub, psychosomatika, stres
|
|
|
VZTAH PRÁCE SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA A PSYCHOSOMATICKÝCH OBTÍŽÍ
GREGOROVÁ, Alena
Gregorová, A., Vztah práce sociálního pracovníka a psychosomatických obtíží, České Budějovice 2015. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Vedoucí práce: PsLic. Jan Vyhnálek Diplomová práce se ve svém výzkumném šetření zaměřuje na psychosomatické symptomy dvou vybraných respondentů. Zvolila jsem respondenty, kteří aktivně vykonávají práci v sociální oblasti a kteří dlouhodobě trpí psychosomatickými symptomy a zdravotními obtížemi. Jednalo se o kvalitativní výzkum. Provedla jsem dvě případové studie. Použila jsem výzkumnou metodu obsahové analýzy. Teoretické kapitoly jsem sestavila tak, aby se vztahovaly k tématu a aby čtenáři poskytly teoretické zázemí pro obtíže a symptomy uvedené v samotných případových studiích. Prvním cílem mé diplomové práce bylo popsat psychosomatické symptomy a zdravotní obtíže mých respondentů. Druhým cílem bylo popsat příčiny psychosomatických symptomů, jak je vidí sám respondent. Třetím a posledním cílem bylo zjistit, jestli si respondenti myslí, že klíčový vliv na vznik a rozvoj jejich psychosomatických symptomů měl jeho osobní a rodinný život, nebo výkon práce sociálního pracovníka.
|
|
|
Porovnání životního stylu studentů se zaměřením na zvládání psychické zátěže na vybraných fakultách Jihočeské univerzity
BRŮŽKOVÁ, Radka
Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá problematikou klíčového determinantu zdraví, kterým je životní styl. Práce definuje životní styl spolu se svými faktory. Dále charakterizuje vysokoškolskou populaci a s ní související změny v životním stylu studentů. Poté se pozornost upíná zejména na oblast psychické odolnosti a zvládání stresových situací. Praktická část této bakalářské práce byla zpracována kvantitativní metodou pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor byl složen ze studentů a studentek Zdravotně sociální a Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. K výzkumnému šetření byly použity vlastní vytvořené dotazníky. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaký je rozdíl v životním stylu se zaměřením na psychickou zátěž u studentů dvou odlišně zaměřených fakult Jihočeské univerzity. Pro výzkum byla stanovena hypotéza. Předpokládala jsem, že mezi studenty Zdravotně sociální a Zemědělské fakulty jsou statisticky významné rozdíly v životním stylu ve vztahu k psychické zátěži. Po sběru byla data statisticky zpracována. Po statistickém vyhodnocení se dospělo k závěru, že stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Z výzkumu vyplynulo, že v některých oblastech se studenti Zdravotně sociální a Zemědělské fakulty dané univerzity liší, ve většině oblastí, a zejména po celkovém porovnání pomocí t-testu, není znám statisticky významný rozdíl. Předpokládané využití této bakalářské práce spočívá v informování konkrétních fakult o životním stylu zaměřeném na zvládání psychické zátěže u jejich studentů. Dále pak jako zdroj poznatků o determinantech, které predisponují k nemocem a k uvědomění si důležitosti vlastního duševního zdraví.
|
|
| |
|
|
Vnímání poskytnuté ošetřovatelské péče porodních asistentek těhotnými ženami během hospitalizace na gynekologicko ? porodnickém oddělení
VONDRÁKOVÁ, Alena
Hospitalizace je pro každého velice stresující prvek v jeho životě. O to více je stresující pro ženu, která je gravidní. Obavy o zdárný vývoj těhotenství a život dítěte se o to více zvyšují. Těhotné ženy jsou mnohem citlivější a vnímavější na prostředí a lidi v jejich okolí. Ze zdravotnického personálu stráví s těhotnými ženami nejvíce času porodní asistentka, která v péči o klientky využívá nejen své odborné znalosti, ale je i pro ně oporou a stará se o jejich emociální stav Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na popis fyzických a psychických změn v těhotenství, vysvětlení rizikového a patologického těhotenství. Dále se zde nachází psychosomatika v těhotenství, indikace k hospitalizaci v graviditě a ošetřovatelské péče během pobytu těhotné v nemocnici. V této práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak hospitalizované těhotné klientky vnímají poskytnutou ošetřovatelskou péči porodních asistentek. Druhým cílem bylo zjistit, zda mají gravidní klientky důvěru ve zdravotnický personál. Na základě těchto cílů bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Pro získání informací k dosažení cílů a zpracování dat byl použit kvalitativní výzkum pomocí rozhovoru s devíti těhotnými ženami. Sběr informací probíhal ve třech nemocnicích: krajská nemocnice a menší nemocnice okresního typu v jihočeském kraji a ve fakultní nemocnici v Praze. Sledovaným souborem bylo devět těhotných žen, hospitalizovaných déle jak 10 dní pro rizikové těhotenství na gynekologickém oddělení. Výzkum probíhal na základě dvou stanovených cílů a pěti výzkumných otázek. Oba stanovené cíle práce se splnily. Klientky vnímají péči porodních asistentek pozitivně a důvěřují zdravotnickému personálu. Výzkumné otázky byly zjištěny. Oslovené respondentky by nejvíce uvítaly předporodní kurzy během jejich hospitalizace, více informací během jejich léčebného procesu a zkvalitnění komunikace se zdravotnickým personálem. Byla bych ráda, kdyby tato práce pomohla dalším zdravotníkům se zorientovat v pocitech a v prožívání těhotných žen během hospitalizace, a tak snížit některé negativní podněty, které provázejí pobyt v nemocnici.
|
host ::
RSS.