|
|
Vliv emočního stavu na respirační funkce a konfiguraci hrudního koše u pacientů s depresivním syndromem, možnosti fyzioterapeutické intervence
Bárdoš, Markéta ; Stackeová, Daniela (vedoucí práce) ; Janečková, Alexandra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem emočního stavu na rozvíjení a konfiguraci hrudníku, funkce plic a představuje možné fyzioterapeutické intervence u pacientů s depresivním syndromem. V teorii se práce zaměřuje na problematiku depresivního syndromu, nastiňuje téma psychosomatiky a vzájemných vztahů mezi psychickým stavem a tělesnými symptomy. Součástí teoretické části je také představení možností fyzioterapeutických metod, využitelných ke zlepšení dechových a posturálních funkcí. Hlavním cílem této práce bylo zjistit psychický stav pacientů před i po jednotlivých terapiích a zjistit, zda dojde ke zlepšení stavu i ke zlepšení parametrů dechové a posturální aktivity vlivem prováděných fyzioterapeutických metod. V rámci vedlejšího cíle byly popsány případné korelace mezi těmito parametry a psychickým stavem a byl znázorněn efekt fyzioterapie na zlepšení všech parametrů. Metodika: Praktické části této práce se účastnilo 10 probandů s depresivní poruchou. U probandů probíhalo měření sledovaných parametrů na celkem 5 sezeních. Parametry dechové amplitudy byly zaznamenávány krejčovským metrem, posturální odchylka od vertikály testem olovnicí a parametr funkce plic prostřednictvím Peak Flow Metru. Psychický stav byl posuzován dotazníkem míry depresivity MADRS. Výsledky: Podařilo se statisticky prokázat...
|
|
|
Týmová spolupráce na psychosomatických klinikách v Bavorsku: inspirace pro rozvoj managementu v psychosomatické medicíně v ČR
Kratochvílová, Iva ; Holeyšovský, Jan (vedoucí práce) ; Trpišovský, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na organizaci interdisciplinární týmové spolupráce v oboru psychosomatiky na specializovaných klinikách v Bavorsku, popisuje systém organizace a vedení spolupráce tamních týmů a principy, které ji konstituují právě v tomto oboru. Práce je koncipována ve dvou navazujících částech, teoretické a empirické. Teoretická část práce je věnována definování problematiky týmů, týmové spolupráce, dále pak jejím charakteristikám ve zdravotnictví a v multioborových (interdisciplinárních) týmech s přihlédnutím ke specifikům vedení těchto týmů. Multioborové týmy a meziprofesní spolupráce je zde pojednána i ve vztahu k oboru psychosomatické medicíny. Navazuje souhrn současného zakotvení psychosomatické medicíny v rámci vzdělávání lékařů, legislativy a zdravotnického systému ve Spolkové republice Německo a v České republice. Systémové zakotvení oboru psychosomatické medicíny v Německu je jedním z hlavních důvodů, proč je empirická část zaměřena na německé prostředí psychosomatické praxe. Výsledky práce přinášejí model týmové spolupráce na psychosomatických klinikách v Bavorsku, kterým se české prostředí může inspirovat a svou koncepcí navázat na hlavní zjištěné principy týmové spolupráce. Těmi jsou společné vize a koncepty spolupráce a poskytované péče, základní terapeutické...
|
|
|
Znalosti vybraných studentů Univerzity Karlovy o posttraumatické stresové poruše
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na posttraumatickou stresovou poruchu a související psychosomatiku, která zkoumá somatickou odpověď a odlišnosti reakcí těla na působící stresové faktory či traumatickou událost. Podrobněji je na začátku teoretické části popsán mechanismus zpracování a objektivní změny na mozku po nezpracovaném traumatickém zážitku. Následující kapitoly pojednávají o možnostech zpracování posttraumatické stresové poruchy, přijetí traumatizujícího zážitku jako vyřešené součásti osobní minulosti a benefitu v podobě zvýšené odolnosti. Poslední část teorie je věnována psychosomatice. Praktická část zkoumá a porovnává znalosti o posttraumatické stresové poruše studentů pedagogické a lékařské fakulty. Ve výsledcích výzkumu se objevují nečekané rezervy v profesionální přípravě budoucích lékařů a učitelů. Komparací souvisejících dat dochází k zajímavému zjištění, které vede k doporučení uspokojit a doplnit vědomostní potřeby studentů. KLÍČOVÁ SLOVA trauma, posttraumatická stresová porucha, psychosomatika
|
|
| |
|
|
Týmová spolupráce na psychosomatických klinikách v Bavorsku: inspirace pro rozvoj managementu v psychosomatické medicíně v ČR
Kratochvílová, Iva ; Holeyšovský, Jan (vedoucí práce) ; Trpišovský, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na organizaci interdisciplinární týmové spolupráce v oboru psychosomatiky na specializovaných klinikách v Bavorsku, popisuje systém organizace a vedení spolupráce tamních týmů a principy, které ji konstituují právě v tomto oboru. Práce je koncipována ve dvou navazujících částech, teoretické a empirické. Teoretická část práce je věnována definování problematiky týmů, týmové spolupráce, dále pak jejím charakteristikám ve zdravotnictví a v multioborových (interdisciplinárních) týmech s přihlédnutím ke specifikům vedení těchto týmů. Multioborové týmy a meziprofesní spolupráce je zde pojednána i ve vztahu k oboru psychosomatické medicíny. Navazuje souhrn současného zakotvení psychosomatické medicíny v rámci vzdělávání lékařů, legislativy a zdravotnického systému ve Spolkové republice Německo a v České republice. Systémové zakotvení oboru psychosomatické medicíny v Německu je jedním z hlavních důvodů, proč je empirická část zaměřena na německé prostředí psychosomatické praxe. Výsledky práce přinášejí model týmové spolupráce na psychosomatických klinikách v Bavorsku, kterým se české prostředí může inspirovat a svou koncepcí navázat na hlavní zjištěné principy týmové spolupráce. Těmi jsou společné vize a koncepty spolupráce a poskytované péče, základní terapeutické...
|
|
|
Znalosti vybraných studentů Univerzity Karlovy o posttraumatické stresové poruše
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na posttraumatickou stresovou poruchu a související psychosomatiku, která zkoumá somatickou odpověď a odlišnosti reakcí těla na působící stresové faktory či traumatickou událost. Podrobněji je na začátku teoretické části popsán mechanismus zpracování a objektivní změny na mozku po nezpracovaném traumatickém zážitku. Následující kapitoly pojednávají o možnostech zpracování posttraumatické stresové poruchy, přijetí traumatizujícího zážitku jako vyřešené součásti osobní minulosti a benefitu v podobě zvýšené odolnosti. Poslední část teorie je věnována psychosomatice. Praktická část zkoumá a porovnává znalosti o posttraumatické stresové poruše studentů pedagogické a lékařské fakulty. Ve výsledcích výzkumu se objevují nečekané rezervy v profesionální přípravě budoucích lékařů a učitelů. Komparací souvisejících dat dochází k zajímavému zjištění, které vede k doporučení uspokojit a doplnit vědomostní potřeby studentů. KLÍČOVÁ SLOVA trauma, posttraumatická stresová porucha, psychosomatika
|
|
|
Přístup českého zdravotnictví k psychosomatické medicíně v porovnání s mezinárodními diskurzy
Wolfová, Magdaléna ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Výzkumným problémem práce je současný stav léčby českých pacientů se somatoformními poruchami. Cílem práce je vyhodnotit související stav českého odborného diskurzu psychosomatiky v porovnání s mezinárodním stavem jako možného východiska dalších institucionálních změn, včetně jejich legitimity (rozhovory s občany). Byly použity metody (1) kritické diskursivní analýzy a (2) polostrukturovaného rozhovoru. Zjištění: rozvoji českého odborného diskurzu psychosomatiky brání existence bariér mezi zástupci jednotlivých odborných disciplín v kombinaci s proběhlými reformními změnami, kladoucími důraz na individusliamus a konkurenci. Česká republika nedostatečně využívá poznatkovou podporu mezinárodních organizací (WHO, OECD, EU) v oblasti politiky duševního zdraví, Tvorba české zdravotní politiky není v souladu s lidskými právy se vztahem ke zdraví a je více zaměřena na otázku financování než na zdraví pacientů. Občané vnímají deficit psychosomatického přístupu a snaží se jej substituovat doplňkovými a alternativními formami medicíny.
|
|
|
Komplexní léčba u pacientů s Bechtěrevovou chorobou
ARCIMOVIČOVÁ, Petra
Bakalářská práce s názvem Komplexní léčba u pacientů s Bechtěrevovou chorobou je přehledem možných terapeutických metod, které se v léčbě onemocnění dají uplatnit. Bechtěrevova choroba je často využívána jako téma pro vědecké práce, ale ne vždy je zdůrazněn komplexní přístup. Velká část teoretické části mé práce je věnována představení onemocnění, možným příčinám jeho vzniku, projevům, průběhu a stadiím nemoci. Práce zohledňuje psychosomatický přístup k pacientovi. Zabývá se společnými možnými faktory ovlivnění. Zmiňuji zde genetické a antigenní faktory, možnou spojitost s bakteriálními onemocněními, s funkcí střevní mikroflóry a její provázanosti se stravou. Zároveň je popsána spojitost sociálních interakcí v raném dětství jedince, jejich možných přenosech do chování v dospělosti a individuální psychická struktura osobnosti. Výzkum byl koncipován jako vyšetření pěti pacientů s daným onemocněním, odebrání anamnézy, vyšetření kineziologickým rozborem a následný rozhovor v trvání cca dvou hodin s každým pacientem. Zpracování dat představuje kvalitativní obsahová analýza výpovědí. Byly zvoleny dvě výzkumné otázky. První zjišťuje, které fyzické, psychické, sociální a spirituální faktory se mohou podílet na zlepšování nemoci, druhá zkoumá vlivy vedoucí ke zhoršení. Vliv stravy, pohybu, charakterových vlastností či víra v Boha se objevily u více pacientů. Na druhou stranu, i díky různorodému výběru pacientů z prostor lázní, rehabilitačního centra a dvou návštěv v rámci domácího prostředí, byly některé subjektivní pocity týkající se onemocnění a charaktery zkoumaných osob velmi rozličné. Poslední, šestý rozhovor je věnován homeopatii a jejímu pohledu na Bechtěrevovo onemocnění Ačkoli byl zkoumaný vzorek relativně malý, považuji data, která poskytl, za přínosná, i když z nich nelze vyvodit jednoznačný závěr. Práce může být využita zdravotníky věnujícími se pacientům s Bechtěrevovou chorobou i pro výuku studentů fyzioterapie.
|
|
|
Psychosomatický přístup v léčbě poruch příjmu potravy
ROKOSOVÁ, Silvie
Problematika poruch příjmu potravy (dále PPP) zasahuje souvislosti ze široké oblasti vztahů bio {--} psycho {--} sociálních; PPP jsou chápány jako projev narušení vzájemné rovnováhy těchto vztahů. Cílem bakalářské práce je upozornit na význam psychosomatického přístupu v léčbě PPP a na nezbytnost skutečného uplatňování tohoto přístupu v praxi; vyzdvihnout jeho důležitost. Pro zmapování problematiky uplatňování psychosomatického přístupu v léčbě PPP v co možné nejširší komplexnosti jsem použila kvalitativní výzkumné strategie. Cílem bylo zmapovat danou problematiku z pohledu zúčastněných osob, konkrétně pacientů starších 18 let věku a jejich rodinných příslušníků, taktéž starších 18 let věku, tedy zjistit, do jaké míry je dle jejich zkušeností k dané problematice přistupováno opravdu komplexně. Dalším cílem kvalitativního výzkumu bylo zjistit názory jednotlivých odborníků a jejich celkový pohled na danou problematiku. Zvolenou metodou získávání dat byla technika semistrukturovaných rozhovorů, metodou jejich zpracování byla kvalitativní analýza výpovědí respondentů. Výsledkem obsahové analýzy výpovědí je určení faktorů, které pacienti a rodinní příslušníci považují za zásadní pro vznik, průběh a léčbu PPP; dále aspekty, které pokládají za důležité v souvislosti se vznikem, průběhem a léčbou pacientů s PPP odborníci. Významným závěrem, který bakalářská práce přinesla, je důležitost uplatňování komplexního přístupu v léčbě PPP, zohledňujícího individualitu jednotlivých případů. Léčba PPP by měla být flexibilní, reagující na měnící se společenské podmínky a celkový kontext problematiky těchto poruch. Řešení složité problematiky PPP vyžaduje dostatek erudovaných odborníků, významnou roli zaujímá taktéž úloha prevence.
|
|
|
Změny zdravotního stavu u seniorů po přijetí do ústavního zařízení sociální péče.
VORÁČKOVÁ, Pavla
Moje bakalářská práce byla zaměřena na změny zdravotního stavu u seniora po přijetí do ústavního zařízení sociální péče, které jsou podmíněny zejména psychosomatickými faktory. Jedná se o kvalitativní výzkum. Výsledky mé práce ukázaly, že u většiny seniorů se zdravotní stav nezhoršil, u někoho se dokonce zlepšil. Zhoršení zdravotního stavu, podle mého zjištění, sice způsobila změna prostředí, ale ne v souvislosti s psychickým stresem. Z výsledků mé práce vznikla následující hypotéza: Na zdravotní stav seniora v institucionálním zařízení má vliv rodinné zázemí, psychická pohoda.
|
host ::
RSS.