|
|
Odčiňování duševních útrap primárních obětí
Linhartová, Denisa ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Lederer, Vít (oponent)
Odčiňování duševních útrap primárních obětí Základem práce je hypotéza, že aktuální systémy odčiňování újmy na zdraví v občanskoprávní a pracovněprávní oblasti neumožňují efektivní odčinění psychické újmy a duševních poruch, když tomuto typu újmy ve stovkách položek poruch zdraví nevěnují ani jednu, respektive právě jednu. Cílem práce je proto analyzovat současný systém odčiňování újem na zdraví z perspektivy duševních poruch, odhalit jeho nedostatky a předložit návrhy de lege ferenda tak, aby vznikl systém komplexní, který umožní co nejefektivnější odčinění všech újem na zdraví. Za účelem ověření hypotézy práce nejdříve v první kapitole hodnotí historický vývoj odčiňování psychické újmy a již neplatnou právní úpravu, jejíž nedostatky jsou cenným podkladem pro vytvoření skutečně efektivních návrhů de lege ferenda. Druhá kapitola obsahuje analýzu odčiňování jednotlivých nároků újmy na zdraví (bolestné, ztížení společenského uplatnění a další nemajetkové újmy) z perspektivy duševních útrap a poruch dle občanskoprávních předpisů a pomocí příkladů z praxe a rozsáhlé judikatury odhaluje jednotlivé limity a nedostatky Metodiky Nejvyššího soudu. Ve třetí kapitole následně hodnotí rovněž systém odčiňování újmy na zdraví v pracovněprávní oblasti. Analýza a komparace obou systémů potvrzuje hypotézu, tedy že...
|
|
|
Sekundární oběti v českém a anglickém právu
Vymětalová, Daniela ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
RESUMÉ Klíčová slova: sekundární oběť, osobní neštěstí, psychická újma Cílem diplomové práce je rozbor problematiky sekundárních obětí v české a anglické právní úpravě. Sekundární oběť lze obecně pojímat jako osobu, jejíž újma je odvozena od újmy jiného. Přesnější vymezení ve stávající české právní úpravě však chybí a jasnější výklad neposkytuje ani judikatura či literatura. Snahou je tedy definovat tyto osoby blíže a posléze analyzovat konkrétní nároky. Práce je rozdělena do tří částí. První je věnována české právní úpravě. Snahou je vymezit okruh sekundárních obětí za pomoci současné judikatury a literatury. Prostor je věnován výkladu předchozí právní úpravy a soudní praxe, neboť představují významná vodítka pro porozumění platnému právu. Následuje rozbor ustanovení § 2959 OZ upravující nárok sekundárních obětí při úmrtí či zvlášť závažném ublížení na zdraví osoby blízké, kde lze pozorovat pozitivní posun v reakci na kritiku vztahující se k předchozí právní úpravě. Tu platná právní úprava reflektovala odstraněním paušálních částek a sjednocením úpravy postupu do jediného ustanovení. V souvislosti s osobami blízkými je dále rozebrána dosavadní judikatura znemožňující náhradu újmy při zásahu do zdraví. Následuje rozbor ustanovení § 2971 OZ představujícího novinku, která rozšiřuje okruh sekundární obětí na...
|
|
|
Sekundární oběti v právu: komparativní analýza
Džbánková, Kateřina ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Název práce: Sekundární oběti v právu: komparativní analýza Tato práce se zabývá problematikou sekundárních obětí v českém a německém právním řádu. Cílem práce je přiblížit uvedenou problematiku sekundárních obětí, zjistit vzájemné shody i rozdíly v obou právních úpravách a rovněž navrhnout možnou inspiraci německým právem do budoucna. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. První část práce se zaměřuje na právní úpravu sekundárních obětí v České republice. Nejprve je přiblížena obecná úprava újmy a povinnosti k její náhradě. Následně práce vymezuje sekundární oběti a jejich jednotlivé skupiny. Práce rovněž popisuje vývoj jejich postavení s ohledem na českou judikaturu. Hlavní důraz je v této kapitole kladen na vymezení jednotlivých nároků sekundárních obětí, přičemž podrobně se práce věnuje nárokům na náhradu nemajetkové újmy a jejím limitům. V této souvislosti práce poskytuje podrobný výklad ustanovení § 2959 OZ, které přiznává náhradu v případě usmrcení a zvlášť závažného zranění blízkým osobám, a problematického § 2971 OZ, na jehož základě je možno nahradit jinou nemajetkovou újmu širokému okruhu osob. Druhá část práce se zabývá právní úpravou sekundárních obětí v právním řádu Spolkové republiky Německo. Její členění je obdobné jako v kapitole první. Práce přiblíží obecné pojetí újmy a její...
|
|
|
Sekundární oběti v právu: komparativní analýza
Džbánková, Kateřina ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Název práce: Sekundární oběti v právu: komparativní analýza Tato práce se zabývá problematikou sekundárních obětí v českém a německém právním řádu. Cílem práce je přiblížit uvedenou problematiku sekundárních obětí, zjistit vzájemné shody i rozdíly v obou právních úpravách a rovněž navrhnout možnou inspiraci německým právem do budoucna. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. První část práce se zaměřuje na právní úpravu sekundárních obětí v České republice. Nejprve je přiblížena obecná úprava újmy a povinnosti k její náhradě. Následně práce vymezuje sekundární oběti a jejich jednotlivé skupiny. Práce rovněž popisuje vývoj jejich postavení s ohledem na českou judikaturu. Hlavní důraz je v této kapitole kladen na vymezení jednotlivých nároků sekundárních obětí, přičemž podrobně se práce věnuje nárokům na náhradu nemajetkové újmy a jejím limitům. V této souvislosti práce poskytuje podrobný výklad ustanovení § 2959 OZ, které přiznává náhradu v případě usmrcení a zvlášť závažného zranění blízkým osobám, a problematického § 2971 OZ, na jehož základě je možno nahradit jinou nemajetkovou újmu širokému okruhu osob. Druhá část práce se zabývá právní úpravou sekundárních obětí v právním řádu Spolkové republiky Německo. Její členění je obdobné jako v kapitole první. Práce přiblíží obecné pojetí újmy a její...
|
|
|
Sekundární oběti v českém a anglickém právu
Vymětalová, Daniela ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
RESUMÉ Klíčová slova: sekundární oběť, osobní neštěstí, psychická újma Cílem diplomové práce je rozbor problematiky sekundárních obětí v české a anglické právní úpravě. Sekundární oběť lze obecně pojímat jako osobu, jejíž újma je odvozena od újmy jiného. Přesnější vymezení ve stávající české právní úpravě však chybí a jasnější výklad neposkytuje ani judikatura či literatura. Snahou je tedy definovat tyto osoby blíže a posléze analyzovat konkrétní nároky. Práce je rozdělena do tří částí. První je věnována české právní úpravě. Snahou je vymezit okruh sekundárních obětí za pomoci současné judikatury a literatury. Prostor je věnován výkladu předchozí právní úpravy a soudní praxe, neboť představují významná vodítka pro porozumění platnému právu. Následuje rozbor ustanovení § 2959 OZ upravující nárok sekundárních obětí při úmrtí či zvlášť závažném ublížení na zdraví osoby blízké, kde lze pozorovat pozitivní posun v reakci na kritiku vztahující se k předchozí právní úpravě. Tu platná právní úprava reflektovala odstraněním paušálních částek a sjednocením úpravy postupu do jediného ustanovení. V souvislosti s osobami blízkými je dále rozebrána dosavadní judikatura znemožňující náhradu újmy při zásahu do zdraví. Následuje rozbor ustanovení § 2971 OZ představujícího novinku, která rozšiřuje okruh sekundární obětí na...
|
host ::
RSS.