|
|
Možnosti a limity uplatnění prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu při obnově vybraných stanovišť středních a nižších lesních vegetačních stupňů
Bastl, Pavel
Cílem bakalářské práce bylo komplexní vyhodnocení a porovnání uplatnění výsadby a růstu prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu, které by měly vést ke zlepšení a větší úspěšnosti při obnově lesa. Pro vyhodnocení a zjištění byly speciálně založeny výzkumné plochy s vhodnými stanovištními a výškovými rozdíly, jež byly důležité pro naše porovnání. Jedná se o stanoviště na souborech lesních typů 4K, 4S, 3K, 3S, 3M. Na každé z ploch bylo vysazeno 200 ks prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu smrku ztepilého (Picea abies L. Karst.), douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii Mirb.) a buku lesního (Fagus sylvatica L.). Rok po zalesnění byla jako prvotní hodnota zjišťována mortalita. Nadále po skončení vegetačního období bylo provedeno měření u 100 jedinců z každé varianty a druhu dřeviny. K hlavním hodnotám patřila tloušťka kořenového krčku, výška nadzemní části, mortalita, délka přírůstu a další hodnoty, které napomohly k co nejpřesnějšímu a nejobjektivnějšímu porovnání. Veškeré tyto naměřené hodnoty byly vyhodnoceny a statisticky porovnány pro každou variantu a druh dřeviny.
|
|
|
Vliv stanoviště a kvality výsadby na odrůstání kultur dubu letního
Vaníček, Lukáš
Cílem bakalářské práce je zjištění vlivu stanoviště a kvality realizované výsadby na odrůstání kultur dubu letního. K tomuto účelu bylo vytyčeno 10 výzkumných ploch nacházejících se na souborech lesních typů 3K, 4K, 3S, 3C, 3L, 3P na území LS LČR Jeseník. Na každé ploše byla v roce 2014 vysazena prostokořenná varianta sazenic dubu letního (Quercus Robur L.) pomocí štěrbinové sadby. Na každé výzkumné ploše byly u 100 jedinců zjišťovány parametry a znaky nadzemní části, a dále u šesti jedinců na každé ploše byl vykopán a analyzován kořenový systém. Po skončení vegetační doby v roce 2018 bylo přistoupeno k měření nadzemní části, byly zkoumány následující parametry a znaky: výška nadzemní části, výškový přírůst, boční přírůst, tloušťka kořenového krčku, zvlnění kmene, odklon kmene od svislé osy, průmět koruny, tvar koruny, velikost a zbarvení asimilačního aparátu, poškození kultur biotickými a abiotickými faktory. U kořenových systémů byla hodnocena hloubka prokořenění, délka hlavního kořene, výskyt strboulu, absence kůlů nebo panoh a dále zjištěna hodnota p-indexu. Ve výsledcích bylo zjištěno, že větší vitalitou disponují kultury na stanovištích živných a obohacených vodou. Nejhorší výsledky byly zaznamenány u souboru lesních typů 4K.
|
|
|
Porovnání růstu prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu
Souchová, Jana
Cílem diplomové práce bylo porovnat a vyhodnotit na základě zjištěných skutečností růst prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu stejných druhů dřevin. Všechny dřeviny porovnávané a sledované v této práci, byly vysázeny na stejnou plochu holiny, a to v roce 2016. Hodnocení bylo realizováno na 4 výzkumných plochách, tyto plochy jsou charakterizovány soubory lesních typů 2S (svěží buková doubrava), 6K (kyselá smrková bučina), 6S (svěží smrková bučina) a 7K (kyselá buková smrčina). Na těchto sledovaných plochách se nacházejí zástupci třech druhů lesních dřevin, a sice smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb) Franco) a buk lesní (Fagus silvatica L.). Na každé ploše bylo pro každou variantu sadebního materiálu na podzim roku 2017 podrobeno měření 100 jedinců, u kterých byly hodnoceny následující parametry: ztráty, výška nadzemní části v roce 2016 (ta byla měřena po jizvu značící poslední přírůst), výška nadzemní části v roce 2017, přírůst v roce 2017, délka bočního přírůstu větví v roce 2017, šířka koruny, tloušťka kořenového krčku, odklon kmínku od svislé osy, délka a šířka asimilačního aparátu, přímost kmínku, vitalita rostliny. Ze zjištěných výsledků byly stanoveny následující závěry: Na ploše SLT 6K u dřeviny buk lesní lépe odrůstala varianta sadebního materiálu krytokořenná. Naproti tomu u dřeviny douglaska tisolistá lépe odrůstal prostokořenný sadební materiál. Dřevina smrk ztepilý pak lépe odrůstala ve variantě krytokořenné. Při celkovém zhodnocení výše uvedených faktorů pak lze konstatovat, že na SLT 6K lépe odrůstá krytokořenný sadební materiál. Na ploše SLT 6S u dřeviny buk lesní bylo zjištěno že lépe odrůstala ve variantě prostokořenné. Douglaska tisolistá pak lépe odrůstala rovněž ve variantě prostokořenné a smrk ztepilý nejlépe odrůstal ve variantě sadebního materiálu krytokořenný. Výsledkem je konstatování, že na SLT 6S tedy lépe odrůstá prostokořenný sadební materiál. Na ploše SLT 7K bylo patrné lepší odrůstání buku lesního ve variantě krytokořenné, stejně tak celkově lepší výsledky vykazoval smrk ztepilý ve variantě krytokořenné. Douglaska tisolistá lépe odrůstala na zmíněné ploše ve variantě prostokořenné. Shrneme-li tedy závěry pozorování na SLT 7K, je možno konstatovat, že lepších výsledků dosahuje a tedy lépe odrůstá krytokořenný sadební materiál. U plochy SLT 2S byly výsledky pro odrůstání buku lesního lepší ve variantě prostokořenné, u smrku ztepilého jsou závěry pozorování obdobné a je možno s jistotou říci, že na tomto SLT lépe odrůstá prostokořenný sadební materiál. U této plochy nebyla hodnocena dřevina douglaska tisolistá, a to z důvodu nedostatečného množství sazenic při zakládání výzkumné plochy.
|
|
|
Porovnání růstu prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu
Petrů, Markéta
Práce pojednává o porovnání prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu na 5 plochách na různých stanovištích, které byly založeny pro účely tohoto měření. Stanoviště zaujímaly soubory lesních typů: 4K, 4S, 5K a dvě plochy se souborem lesních typů 3K. Na jednotlivých plochách bylo v roce 2016 vysázeno 200 kusů prostokořenné varianty a 200 kusů krytokořenné varianty tří druhů dřevin, konkrétně buku lesního (Fagus sylvatica L.), douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) a smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karsten). Po ukončení vegetační doby v roce 2017 proběhlo na jmenovaných dřevinách měření, kdy bylo měřeno 100 kusů jedinců z každé varianty. Byly měřeny tyto parametry a znaky: výška nadzemní části 2017, výška nadzemní části 2016, délka přírůstu větví, tloušťka kořenového krčku, šířka koruny, délka a šířka asimilačního aparátu, zvlnění kmínku, odklon osy kmínku, výška nasazení vícečetného kmínu, zbarvení asimilačního aparátu, tvar koruny, vícečetný vrchol, ztráty. Měření bylo statisticky vyhodnocováno. Ve výsledcích bylo zjištěno, že na všech stanovištích má lepší růst krytokořenná varianta buku. Na SLT 5K byla krytokořenná varianta lepší u všech dřevin. Prostokořenný smrk lépe odrůstal na obou plochách se SLT 3K, na ploše 4K a 4S. Prostokořenná douglaska měla lepší výsledky na ploše 3K (Svárov) a na 4S, krytokořenné se naopak lépe vedlo na 3K (Vanovice) a 4K.
|
|
|
Vliv biotechniky sadby krytokořenného sadebního materiálu smrku ztepilého a buku lesního na odrůstání kultur a vývin jejich kořenového systému v 7. lesním vegetačním stupni
Koudelík, Lukáš
Cílem diplomové práce bylo ověřit, jaký vliv mají rozdílné biotechniky sadby na odrůstání kultur a vývin kořenového systému krytokořenného sadebního materiálu smrku ztepilého a buku lesního v 7. lesním vegetačním stupni. Sledování bylo realizováno na LS LČR Janovice na souborech lesních typů 7P a 7K. Jako hlavní biotechniky k testování byly zvoleny jamková sadba, sadba sázecí holí bez a s překrytím, sadba sázecí rourou s a bez překrytí, sadba sázecím výkrojem s a bez překrytí, sadba sázecím trnem s a bez překrytí, sadba sazečem s a bez překrytí a sadba sázecími vidlemi s a bez překrytí. Byl vyhodnocen i vliv překrytí balu zeminou. K vyhodnocení vlivu rozdílné biotechniky sadby na odrůstání kultur a vývin kořenového systému nám posloužily zejména kritéria výška nadzemní části, tloušťka kořenového krčku, velikost asimilačního aparátu, ztráty, vitalita, vývin kořenového systému aj. Jako nejlepší biotechnika sadby byla pro smrk ztepilý na ploše 7P vyhodnocena sadba sázecí rourou bez překrytí a na ploše 7K sadba sázecím výkrojem bez překrytí. Pro buk lesní byla na obou plochách vyhodnocena jako nejvhodnější sadba sazečem bez překrytí. Byla potvrzena vhodnost jamkové sadby pro obě sledované dřeviny i plochy. Byl potvrzen vliv sadby sazečem na vznik deformací kořenového systému.
|
|
|
Klady a zápory užití krytokořenného sadebního materiálu
Kohout, Karel
Cílem bakalářské práce bylo zjistit klady a zápory při užití krytokořenného sadebního materiálu na různých stanovištích. Pro vyhodnocení byly vybrány provozní výsadby, které byly založeny krytokořenným sadebním materiálem a vždy ke každé výsadbě byla vybrána i odpovídající výsadba založená prostokořenným sadebním materiálem. Byly porovnávány tyto dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten), buk lesní (Fagus sylvatica L.), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco), jedle bělokorá (Abies alba Mill.), borovice lesní (Pinus sylvestris L.), a modřín opadavý (Larix decidua Mill.). Každá srovnávaná dvojice má stejný věk a je na stejném souboru lesních typů (1K, 3B, 3S, 4B, 4S, 5K, 6S, 7K a 7P). Z dosažených výsledků je zřejmé, že v 75 % dosažených výsledků byl lepší krytokořenný materiál.
|
|
|
Vliv stanoviště na odrůstání prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu
Fojtík, Roman
Práce byla zhotovena za účelem zjištění, jaký má vliv stanoviště na odrůstání prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu na stanovištích s různým souborem lesních typů. Stanoviště byla zvolena na souborech lesních typů 3B, 3S, 4B, 5K a 5S. Na těchto stanovištích byla založena jedna výzkumná plocha, na které byly zalesněny dřeviny pro výzkum: smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten), buk lesní (Fagus sylvatica L.) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco). K tomuto účelu bylo vysázeno 200 jedinců prostokořenné varianty a 200 jedinců krytokořenné varianty pro každou dřevinu. Když skončila vegetační doba započal v terénu sběr dat. Sběr dat se prováděl na 100 jedincích z každé varianty. Pro následné porovnání se zjišťovaly tyto parametry a znaky: výška nadzemní části, terminální přírust, délka přírustu větví, tloušťka kořenového krčku, šířka koruny, délka asimilačního aparátu, šířka asimilačního aparátu, odklon osy kmínku, výška nasazení vícečetného kmínku, zbarvení asimilačního aparátu, zvlnění kmínku, vícečetný kmínek, tvar koruny, vícečetný vrchol, ztráty. Dále byla data statisticky vyhodnocena a porovnána. Ve výsledcích bylo zjištěno, že všechna stanoviště mají lepší vliv na odrůstání prostokořenné douglasky. To platí i pro krytokořenný buk, s vyjímkou SLT 3S. Stanoviště se SLT 3B, 3S a 4B byly vhodnější na odrůstání prostokořenného smrku, za to stanoviště se SLT 5K a 5S měly lepší vliv na odrůstání krytokořenného smrku.
|
|
|
Srovnání vitality krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu v měnících se klimatických podmínkách prostředí
Charvát, Zdeněk
Cílem práce je srovnání vitality krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu v měnících se klimatických podmínkách prostředí. Za tímto účelem byly založeny 4 výzkumné plochy na stanovištích souboru lesních typů 6S, 6K, 7S a 7K. Na každé z výzkumných ploch byly rovnoměrně vysázeny dřeviny: smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten), buk lesní (Fagus sylvatica L.) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) v počtu 200 sazenic krytokořenné varianty a 200 sazenic prostokořenné varianty od každé z výše jmenovaných dřevin. Následně, po ukončení vegetační doby, proběhlo měření na 100 jedincích z každé varianty. Při měření se porovnávaly následující parametry a znaky: výška nadzemní části, délka terminálního přírůstu, délka bočního přírůstu, tloušťka kořenového krčku, přímost kmínku, odklon od svislé osy kmínku, šířka koruny, tvar koruny, délka, šířka a zbarvení asimilačního aparátu, výskyt vícečetnosti kmínku, druh poškození. Ve výsledcích bylo zjištěno, že prostokořenný sadební materiál disponuje větší vitalitou než sadební materiál krytokořenný, a to na všech zkoumaných stanovištích souborů lesních typů. Nejmenší rozdíly byly zjištěny u smrkových variant a největší rozdíly byly zjištěny u variant douglasek.
|
|
|
Odrůstání kultur a porostů založených prostokořenným a krytokořenným sadebním materiálem na území LS LČR Náměšť nad Oslavou
Hudzieczek, Jaroslav
Cílem diplomové práce bylo zjištění stavu a vyhodnocení odrůstání kultur a porostů založených prostokořenným a krytokořenným sadebním materiálem na LS Náměšť nad Oslavou. Zjištěné výsledky udávají aktuální stav kultur a porostů na vybraných stanovištích. Pro výzkum a výsledné vyhodnocení byly vybrány výzkumné plochy, které vždy ve dvojici měly stejný rok založení (lišily se maximálně o půl roku výsadba jaro / podzim), nacházely se na stejném souboru lesních typů. Porovnávané výzkumné plochy se lišily typem použitého sadebního materiálu (krytokořenný, prostokořenný). Výzkumné plochy byly na těchto souborech lesních typů: 4S (5x), 4K (4x), 4O (2x), 3S (4x), 3H (2x), 3K (2x), 2K (1x). Na každé výzkumné ploše byly změřeny parametry na 60 jedincích dané dřeviny. Mezi hlavní měřené parametry patřily zejména výška nadzemní části, přírůst, tloušťka kořenového krčku, délka a šířka asimilačního aparátu a další parametry, které byly potřebné k upřesnění a objektivnímu porovnání. Naměřené hodnoty byly vyhodnoceny pomocí statistické metody a byly porovnány vždy pro danou variantu sadebního materiálu a druh dřeviny. Z výsledků vyplynulo, že je rozdíl v odrůstání a vývoji založených kultur a porostů krytokořenným a prostokořenným sadebním materiálem, ve prospěch krytokořenného sadebního materiálu. Krytokořenný sadební materiál lépe odrůstal na 38 výzkumných plochách. Lepší odrůstání prostokořenného sadebního materiálu bylo zjištěno na 4 výzkumných plochách.
|
|
|
Zhodnocení ujímavosti a vitality prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu
Hrabal, Jan
Tato práce zhodnocuje ujímavost a vitalitu prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu buku lesního (Fagus sylvacita L.), douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii Mirb.) a smrku ztepilého (Picea abies L.). Cílem práce bylo zjistit, který typ sadebního materiálu je pro řešené dřeviny vhodnější. Měření bylo realizováno na 4 plochách poblíž obce Zelená Hora na úpatí Drahanské vrchoviny. Byly zjišťovány tyto parametry: výška nadzemní části, výškový přírůst v roce 2015, šířka koruny, tvar koruny, odklon osy kmínku od svislé osy, délka jehlic, resp. délka a šířka listu, tloušťka kořenového krčku a vitalita. Výsledkem práce je zhodnocení jednotlivých parametrů a porovnání prostoko-řenného a krytokořenného sadebního materiálu.
|
host ::
RSS.