Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv stanoviště na odrůstání prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu
Fojtík, Roman
Práce byla zhotovena za účelem zjištění, jaký má vliv stanoviště na odrůstání prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu na stanovištích s různým souborem lesních typů. Stanoviště byla zvolena na souborech lesních typů 3B, 3S, 4B, 5K a 5S. Na těchto stanovištích byla založena jedna výzkumná plocha, na které byly zalesněny dřeviny pro výzkum: smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten), buk lesní (Fagus sylvatica L.) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco). K tomuto účelu bylo vysázeno 200 jedinců prostokořenné varianty a 200 jedinců krytokořenné varianty pro každou dřevinu. Když skončila vegetační doba započal v terénu sběr dat. Sběr dat se prováděl na 100 jedincích z každé varianty. Pro následné porovnání se zjišťovaly tyto parametry a znaky: výška nadzemní části, terminální přírust, délka přírustu větví, tloušťka kořenového krčku, šířka koruny, délka asimilačního aparátu, šířka asimilačního aparátu, odklon osy kmínku, výška nasazení vícečetného kmínku, zbarvení asimilačního aparátu, zvlnění kmínku, vícečetný kmínek, tvar koruny, vícečetný vrchol, ztráty. Dále byla data statisticky vyhodnocena a porovnána. Ve výsledcích bylo zjištěno, že všechna stanoviště mají lepší vliv na odrůstání prostokořenné douglasky. To platí i pro krytokořenný buk, s vyjímkou SLT 3S. Stanoviště se SLT 3B, 3S a 4B byly vhodnější na odrůstání prostokořenného smrku, za to stanoviště se SLT 5K a 5S měly lepší vliv na odrůstání krytokořenného smrku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.