|
|
Rekonstrukce přípravných porostů břízy bělokoré podsadbami
Souchová, Jana
Cílem práce bylo vyhodnotit odrůstání sazenic buku lesního a jedle bělokoré pod přípravným porostem břízy bělokoré na plochách Deštná Horákova Lhota, Bystřice nad Pernštejnem a Opatovec Kukle. Měření probíhalo na 22 plochách s různou intenzitou uvolnění přípravného porostu. Byly měřeny tyto parametry: výška nadzemní části v předchozím roce, výška nadzemní části současná, roční přírůst, délka bočního přírůstu, šířka koruny, výška nasazení dvojáku či trojáku, odklon kmínku od svislé osy, délka a šířka listu či jehlice, průměr kořenového krčku, vícečetný kmínek, přímost kmínku, vícečetný vrchol, vitalita rostliny, poškození okusem terminál, poškození klikorohem. Bylo zjištěno, že na každé variantě podsadba odrůstá jinak. Pod březovými porosty bylo zjištěno, že nejlepšího odrůstání je dosaženo na variantě úzký holý pruh. Naopak nejhoršího odrůstání bylo dosaženo na variantě holina malá.
|
|
|
Porovnání růstu prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu
Souchová, Jana
Cílem diplomové práce bylo porovnat a vyhodnotit na základě zjištěných skutečností růst prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu stejných druhů dřevin. Všechny dřeviny porovnávané a sledované v této práci, byly vysázeny na stejnou plochu holiny, a to v roce 2016. Hodnocení bylo realizováno na 4 výzkumných plochách, tyto plochy jsou charakterizovány soubory lesních typů 2S (svěží buková doubrava), 6K (kyselá smrková bučina), 6S (svěží smrková bučina) a 7K (kyselá buková smrčina). Na těchto sledovaných plochách se nacházejí zástupci třech druhů lesních dřevin, a sice smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb) Franco) a buk lesní (Fagus silvatica L.). Na každé ploše bylo pro každou variantu sadebního materiálu na podzim roku 2017 podrobeno měření 100 jedinců, u kterých byly hodnoceny následující parametry: ztráty, výška nadzemní části v roce 2016 (ta byla měřena po jizvu značící poslední přírůst), výška nadzemní části v roce 2017, přírůst v roce 2017, délka bočního přírůstu větví v roce 2017, šířka koruny, tloušťka kořenového krčku, odklon kmínku od svislé osy, délka a šířka asimilačního aparátu, přímost kmínku, vitalita rostliny. Ze zjištěných výsledků byly stanoveny následující závěry: Na ploše SLT 6K u dřeviny buk lesní lépe odrůstala varianta sadebního materiálu krytokořenná. Naproti tomu u dřeviny douglaska tisolistá lépe odrůstal prostokořenný sadební materiál. Dřevina smrk ztepilý pak lépe odrůstala ve variantě krytokořenné. Při celkovém zhodnocení výše uvedených faktorů pak lze konstatovat, že na SLT 6K lépe odrůstá krytokořenný sadební materiál. Na ploše SLT 6S u dřeviny buk lesní bylo zjištěno že lépe odrůstala ve variantě prostokořenné. Douglaska tisolistá pak lépe odrůstala rovněž ve variantě prostokořenné a smrk ztepilý nejlépe odrůstal ve variantě sadebního materiálu krytokořenný. Výsledkem je konstatování, že na SLT 6S tedy lépe odrůstá prostokořenný sadební materiál. Na ploše SLT 7K bylo patrné lepší odrůstání buku lesního ve variantě krytokořenné, stejně tak celkově lepší výsledky vykazoval smrk ztepilý ve variantě krytokořenné. Douglaska tisolistá lépe odrůstala na zmíněné ploše ve variantě prostokořenné. Shrneme-li tedy závěry pozorování na SLT 7K, je možno konstatovat, že lepších výsledků dosahuje a tedy lépe odrůstá krytokořenný sadební materiál. U plochy SLT 2S byly výsledky pro odrůstání buku lesního lepší ve variantě prostokořenné, u smrku ztepilého jsou závěry pozorování obdobné a je možno s jistotou říci, že na tomto SLT lépe odrůstá prostokořenný sadební materiál. U této plochy nebyla hodnocena dřevina douglaska tisolistá, a to z důvodu nedostatečného množství sazenic při zakládání výzkumné plochy.
|
host ::
RSS.