Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Odrůstání kultur a porostů založených prostokořenným a krytokořenným sadebním materiálem na území LS LČR Náměšť nad Oslavou
Hudzieczek, Jaroslav
Cílem diplomové práce bylo zjištění stavu a vyhodnocení odrůstání kultur a porostů založených prostokořenným a krytokořenným sadebním materiálem na LS Náměšť nad Oslavou. Zjištěné výsledky udávají aktuální stav kultur a porostů na vybraných stanovištích. Pro výzkum a výsledné vyhodnocení byly vybrány výzkumné plochy, které vždy ve dvojici měly stejný rok založení (lišily se maximálně o půl roku výsadba jaro / podzim), nacházely se na stejném souboru lesních typů. Porovnávané výzkumné plochy se lišily typem použitého sadebního materiálu (krytokořenný, prostokořenný). Výzkumné plochy byly na těchto souborech lesních typů: 4S (5x), 4K (4x), 4O (2x), 3S (4x), 3H (2x), 3K (2x), 2K (1x). Na každé výzkumné ploše byly změřeny parametry na 60 jedincích dané dřeviny. Mezi hlavní měřené parametry patřily zejména výška nadzemní části, přírůst, tloušťka kořenového krčku, délka a šířka asimilačního aparátu a další parametry, které byly potřebné k upřesnění a objektivnímu porovnání. Naměřené hodnoty byly vyhodnoceny pomocí statistické metody a byly porovnány vždy pro danou variantu sadebního materiálu a druh dřeviny. Z výsledků vyplynulo, že je rozdíl v odrůstání a vývoji založených kultur a porostů krytokořenným a prostokořenným sadebním materiálem, ve prospěch krytokořenného sadebního materiálu. Krytokořenný sadební materiál lépe odrůstal na 38 výzkumných plochách. Lepší odrůstání prostokořenného sadebního materiálu bylo zjištěno na 4 výzkumných plochách.
Vliv poškození lesa pastvou na aridizaci krajiny v severním Mongolsku
Hudzieczek, Jaroslav
Tématem předkládané práce je studium a posouzení vlivu nadměrné lesní pastvy na schopnost přirozené obnovy lesa s následným negativním dopadem na prohloubení aridizace a desertifikace krajiny severního Mongolska. Výzkum byl soustředěn na lokality Goricho, Barun Bayan a Dzun Bayan v národním parku Khan Khentii Strictly Protected Area a na oblast v blízkosti jezera Khowsgol Nur. Na všech čtyřech studijních plochách bylo zjištěno výrazné poškození náletu modřínu od hospodářských zvířat a v menší míře od divoké zvěře. Zmlazované druhy dřevin byly Larix sibirica, Betula spp. a Pinus sibirica. Zkoumané lesní porosty na lokalitě Goricho vykazují vysokou mortalitu, přičemž jejich přirozená obnova je silně redukovaná nadměrnou lesní pastvou. Lokality Barun Bayan a Dzun Bayan jsou vzhledem ke své odlehlosti poškozovány v menší míře než lokalita Goricho. Přirozené zmlazení na lokalitě Khowsgol Nur je vystaveno silnému pastevnímu tlaku zejména od koz a ovcí, zmlazení je zde silně poškozeno, v případě Larix sibirica se jednalo o jedinou zkoumanou lokalitu, kde poškození jedinci převažovaly nad jedinci zdravými. Vzhledem k velkému poškození náletu na lokalitách Goricho a Khowsgol Nur je snížená schopnost porostu se přirozeně obnovovat a jsou tak silně ohroženy desertifikací. Toto dokládají výrazné příznaky vodní a větrné eroze. Proces desertifikace, který patří mezi plánované a prioritní řešené projekty rozvojové pomoci v Mongolsku, je v současné době velmi aktuální i v jiných aridních částech světa, což je hlavní důvod, proč je současný výzkum realizován. Aridizace a rozšiřování pouště podél severního Mongolska je dokumentována významnými příznaky vodní a větrné eroze, zvýšení roční teploty v kontextu s nižšími úhrny srážek.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.