|
|
Využívání vakcíny proti MenB a počty hlášených případů tohoto onemocnění
Švédová, Monika ; Zimčíková, Eva (vedoucí práce) ; Marešová, Helena (oponent)
Využívání vakcíny proti MenB a počty hlášených případů tohoto onemocnění Autor: Monika Švédová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Eva Zimčíková, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod a cíl: Meningokokové onemocnění způsobené bakterií Neisseria meningitidis je celosvětovým problémem a je známé pro svůj epidemický potenciál. V Evropě tuto chorobu způsobují nejčastěji sérotypy B a C. Cílem bylo zmapovat výskyt a ostatní epidemiologické aspekty týkající se invazivního meningokokového onemocnění v České republice v letech 2007 - 2016 se zaměřením na sérotyp B, shrnout dostupné vakcíny proti invazivnímu meningokokovému onemocnění. Dále si práce kladla za cíl analýzu spotřeby vakcíny Bexsero v ČR spolu s hodnocením hlášení nežádoucích účinků po očkování. Metodika: Pro zmapování epidemiologických aspektů týkajících se IMO byla použita data ze Zpráv Centra epidemiologie a mikrobiologie z let 2007 - 2016. Spotřeba vakcíny byla zanalyzována na základě údajů z databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Spotřeba vakcíny je vyjádřena v počtu balení. Data o hlášených NÚ byla získána z Centrální databáze nežádoucích účinků Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Výsledky: Za období 2007 - 2016 se výskyt meningokokového onemocnění sérotypu B...
|
|
|
Snížená proočkovanost jako nový globální zdravotní problém
Galstyan, Elen ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Tesař, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sníženou proočkovanosti jako novou globální zdravotní hrozbou. Jedná se o nový trend, se kterým se potýkají evropské státy v posledních letech. Snížená proočkovanost je jedním z důvodu, proč může vypuknout epidemie a dále se rozšířit v pandemii. V případě, že se dosáhne proočkovanosti nad 95 % populace, nastane stav tzv. kolektivní imunity. Kolektivní imunita má za následek snížení výskytu nemocí. Světová zdravotnická organizace proto podporuje vakcinaci a snaží se o její dostupnost pro všechny na celém světě. Tato diplomová práce se konkrétně zabývá nemocí spalniček, kterou lze díky očkování plně vymýtit. Světová zdravotnická organizace proto vydává vydává strategické plány, které jsou mimo jiné cíleny na eradikaci spalniček. Každý členský stát této organizace má za úkol si tyto plány přizpůsobit dle jeho vnitrostátní politiky. V diplomové práci je zkoumáno, zda Česká republika aplikovala strategické plány v letech 2005-2010 a 2011-2020. Diplomová práce je složena z pěti kapitol, kde představuji teoretické přístupy mezinárodních vztahů, váhavost vůči očkování, strategické plány Světové zdravotnické organizace a strategické plány České republiky.
|
|
|
Využívání vakcíny proti MenB a počty hlášených případů tohoto onemocnění
Švédová, Monika ; Zimčíková, Eva (vedoucí práce) ; Marešová, Helena (oponent)
Využívání vakcíny proti MenB a počty hlášených případů tohoto onemocnění Autor: Monika Švédová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Eva Zimčíková, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod a cíl: Meningokokové onemocnění způsobené bakterií Neisseria meningitidis je celosvětovým problémem a je známé pro svůj epidemický potenciál. V Evropě tuto chorobu způsobují nejčastěji sérotypy B a C. Cílem bylo zmapovat výskyt a ostatní epidemiologické aspekty týkající se invazivního meningokokového onemocnění v České republice v letech 2007 - 2016 se zaměřením na sérotyp B, shrnout dostupné vakcíny proti invazivnímu meningokokovému onemocnění. Dále si práce kladla za cíl analýzu spotřeby vakcíny Bexsero v ČR spolu s hodnocením hlášení nežádoucích účinků po očkování. Metodika: Pro zmapování epidemiologických aspektů týkajících se IMO byla použita data ze Zpráv Centra epidemiologie a mikrobiologie z let 2007 - 2016. Spotřeba vakcíny byla zanalyzována na základě údajů z databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Spotřeba vakcíny je vyjádřena v počtu balení. Data o hlášených NÚ byla získána z Centrální databáze nežádoucích účinků Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Výsledky: Za období 2007 - 2016 se výskyt meningokokového onemocnění sérotypu B...
|
|
|
Využívání vakcíny proti MenB a počty hlášených případů tohoto onemocnění
Švédová, Monika ; Zimčíková, Eva (vedoucí práce) ; Marešová, Helena (oponent)
Využívání vakcíny proti MenB a počty hlášených případů tohoto onemocnění Autor: Monika Švédová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Eva Zimčíková, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod a cíl: Meningokokové onemocnění způsobené bakterií Neisseria meningitidis je celosvětovým problémem a je známé pro svůj epidemický potenciál. V Evropě tuto chorobu způsobují nejčastěji sérotypy B a C. Cílem bylo zmapovat výskyt a ostatní epidemiologické aspekty týkající se invazivního meningokokového onemocnění v České republice v letech 2007 - 2016 se zaměřením na sérotyp B, shrnout dostupné vakcíny proti invazivnímu meningokokovému onemocnění. Dále si práce kladla za cíl analýzu spotřeby vakcíny Bexsero v ČR spolu s hodnocením hlášení nežádoucích účinků po očkování. Metodika: Pro zmapování epidemiologických aspektů týkajících se IMO byla použita data ze Zpráv Centra epidemiologie a mikrobiologie z let 2007 - 2016. Spotřeba vakcíny byla zanalyzována na základě údajů z databáze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Spotřeba vakcíny je vyjádřena v počtu balení. Data o hlášených NÚ byla získána z Centrální databáze nežádoucích účinků Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Výsledky: Za období 2007 - 2016 se výskyt meningokokového onemocnění sérotypu B...
|
|
|
Proočkovanost proti klíšťové encefalitidě a informovanost o rizicích tohoto onemocnění u vybrané skupiny populace v Jihočeském kraji
RŮŽIČKOVÁ, Veronika
Diplomová práce se věnuje problematice proočkovanosti a informovanosti o klíšťové encefalitidě u vybrané skupiny populace v Jihočeském kraji. Pro potřeby výzkumu byli vybranou skupinou studenti středních škol a gymnázií v Jihočeském kraji ve věkové skupině 13 až 19 let. Stanovenými cíli této práce bylo zanalyzovat výskyt klíšťové encefalitidy v České republice a Jihočeském kraji mezi lety 2000 2015, porovnat proočkovanost v České republice s ostatními evropskými státy, zjistit proočkovanost vybrané věkové skupiny v Jihočeském kraji a metodou dotazování zjistit míru informovanosti o rizicích onemocnění klíšťovou encefalitidou a postoj zkoumané věkové skupiny k očkování proti tomuto onemocnění. K dosažení cílů byla použita sekundární analýza dat ze systému EpiDat, kde byl zjištěn výskyt onemocnění v daném období v Jihočeském kraji a České republice. Pomocí dotazníkového šetření byla získána data o informovanosti v problematice sledovaného onemocnění a postoji zkoumané skupiny k očkování proti klíšťové encefalitidě. Závěry dotazníkového šetření byly vyhodnoceny na základě statistického zpracování v tabulkovém procesoru MS Excel. Za významné zjištění vyplývající z mého výzkumného šetření považuji 80% proočkovanost u sledovaného souboru. Informace o klíšťové encefalitidě ve většině případů respondenti nezískali od lékaře, ale od rodinných příslušníků, z internetu či televize. Informace o očkování jsou však praktickými lékaři pro děti a dorost podávány již ve větší míře. Příspěvky pojišťoven více jak polovinu respondentů nemotivují k naočkování. Z výzkumu také vyplynulo, že respondenti mají nedostatečné informace o výši příspěvku a zda jejich pojišťovna příspěvek vůbec poskytuje. Vzhledem k těmto zjištěným okolnostem považuji zvýšenou propagaci tohoto očkování pomocí zdravotních pojišťoven za velmi žádoucí.
|
|
|
Proočkovanost proti papilomavirovým nákazám u žákyň 8. a 9. tříd základních škol v okrese Písek a jejich informovanost o této problematice
MAREŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se dotýká velice aktuálního a diskutovaného tématu jak v řadách odborníků, tak i laické veřejnosti. Zaobírá se zejména problematikou papilomavirových nákaz a očkováním proti těmto nákazám. Výzkum prokázal proočkovanost respondentek a také jejich úroveň znalostí o dané problematice. Na základě šetření se dospělo k pozitivnímu závěru, že proočkovanost dívek je velmi vysoká, dosahuje téměř 80 %. Mnoho dívek využilo možnosti plného hrazení očkování ve třinácti letech věku. Práce by měla sloužit jako zdroj a souhrn informací o viru HPV, o onemocněních, které způsobuje, o způsobu přenosu a epidemiologických opatřeních. Dále, co se týká rakoviny děložního čípku, informuje o rizikových faktorech, diagnostických metodách, terapii a v neposlední řadě o prevenci karcinomu cervixu.
|
|
|
Problematika povinného očkování a proočkovanosti
Borovcová, Anna ; Bezchlebová, Daniela (vedoucí práce) ; Fabiánová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou povinného očkování a proočkovanosti v České republice. Věnuje se tedy infekčním nemocem, proti kterým se dnes povinně očkují všechny děti: spalničky, příušnice, zarděnky, záškrt, tetanus, pertuse, virová hepatitida B, dětská obrna a onemocnění způsobená Haemophilus influenzae typu b. Cílem je ilustrovat důležitost a přínos očkování na vývoji incidence a úmrtnosti na tato infekční onemocnění. Součástí práce je popsání metodiky, kterou se data o proočkovanosti sbírají a jaké jsou její výsledky, což je uvedeno na příkladu Libereckého kraje. V důsledku nevhodně zvolené metodiky, kterou v České republice sběr těchto dat probíhá, nebylo možné zhodnotit, zdali se postupem času proočkovanost snižuje nebo ne. Práce však poskytuje přehled informací o očkování, které jsou z demografického hlediska podstatné a mohla by být impulsem pro změnu současného systému sběru dat.
|
|
|
Spalničky - možnosti ovlivnění nepříznivé epidemiologické situace v Evropě
MERVARDOVÁ, Eliška
Diplomová práce se věnuje epidemiologické situaci ve výskytu spalniček v České republice a možnostem ovlivnění jejich nepříznivé situace v Evropě. Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění, virového původu, které má významný dopad na zdravotní stav především dětské populace. Nejúčinnější ochranou před onemocněním spalničkami je očkování. Zavedení očkování proti spalničkám příznivě ovlivnilo epidemiologickou situaci na celém světě. Prioritou Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, dále jen WHO) je eliminace spalniček. Dlouhodobým cílem WHO a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen ECDC) byla eliminace spalniček v evropském regionu do roku 2010. Tohoto cíle nebylo dosaženo. Příčinou byla nízká proočkovanost některých populačních skupin v řadě evropských zemí. Požadavkem k dosažení eliminace spalniček je vysoká proočkovanost populace. V řadě zemí se díky účelné strategii očkování podařilo snížit incidenci spalniček. V letech 2007- 2009 se podařilo dosáhnout historicky minimálního výskytu méně než 10 případů spalniček na milion obyvatel v evropském regionu. V dalších letech došlo opět k nárůstu nemocnosti spalničkami. Opětovný nárůst případů onemocnění je přičítán rozšíření sociálních skupin, u kterých byla nedostatečná proočkovanost z hlediska dosažení kolektivní imunity. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je rozdělena na čtyři hlavní kapitoly. První kapitola popisuje historii onemocnění spalničkami, původ názvu onemocnění a první zmínky o něm. Druhá kapitola teoretické části se věnuje klinickým charakteristikám onemocnění spalničkami. V podkapitolách je popsán klinický obraz onemocnění, možné komplikace onemocnění, jak se nákaza diagnostikuje a jaké existují možnosti terapie. Třetí kapitola definuje epidemiologické charakteristiky onemocnění. Podkapitoly jsou zaměřeny na původce onemocnění, zdroje onemocnění, možné cesty přenosu, inkubační dobu, období nakažlivosti, vnímavost a výskyt tohoto onemocnění. V poslední, čtvrté kapitole teoretické části jsou popsána možná epidemiologická opatření, ke kterým patří surveillance spalniček, preventivní a represivní opatření a očkování. Praktická část diplomová práce byla zpracována metodou kvantitativního výzkumu - sekundární analýzou dat. Analyzovaná data byla získávána z informačního systému pro hlášení a evidenci infekčních onemocnění EPIDAT na Krajské hygienické stanici Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích a z Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí. Údaje o počtu obyvatel, o zastoupení osob v jednotlivých věkových skupinách i v jednotlivých krajích byla čerpána z demografických ročenek přístupných na webových stránkách Českého statistického úřadu. Výsledná data byla následně zpracována pro přehlednost do tabulkové a grafické podoby v programu Microsoft Excel. Pro výzkum byly stanoveny cíle zmapování trendů výskytu onemocnění spalničkami v ČR a ve střední Evropě za období let 2004-2013, porovnání výskytu onemocnění spalničkami v krajích ČR a zjištění důvodů nedostatků v proočkovanosti proti spalničkám v Jihočeském kraji. Na základě takto stanovených cílů bylo definováno pět výzkumných otázek. VO1: Měla incidence spalniček v ČR ve sledovaném období 2004-20013 vzestupný trend? VO2: Byly zjištěny rozdíly v incidenci spalniček podle věkových skupin ve sledovaném období 2004-2013? VO3: Byly zjištěny rozdíly ve výskytu spalniček podle krajů ve sledovaném období 2004-2013? VO4: Byly zjištěny rozdíly ve výskytu spalniček podle států střední Evropy ve sledovaném období 2004-2013? VO5: Byla zjištěná v Jihočeském kraji nedostatečná proočkovanost proti spalničkám ve sledovaném období 2004-2013? Získané výsledky mají poukázat na problematiku možného ovlivnění nepříznivé epidemiologické situace ve výskytu spalniček v Evropě. Tato diplomová práce může být využita jako informační zdroj o trendech výskytu, vývoji vakcinace a stavu proočkovanosti proti spalničkám
|
|
|
Zdravotně sociální problematika očkování
OLIVOVÁ, Vladimíra
V České republice má systém očkování dlouholetou tradici a ochrana veřejného zdraví a vysoká proočkovanost populace byla vždy prioritou. Hlavním cílem bakalářské práce bylo provést analýzu počtu onemocnění dětí a dospělých infekčními nemocemi, u kterých je k dispozici povinné či dobrovolné očkování a jejich zdravotně sociální dopady, zdůvodnit proč se očkuje a jaké následky má odmítání očkování. Teoretická část bakalářské práce vychází ze studia odborné literatury, a je uceleným úvodem do problematiky očkování, včetně stručného přehledu o průběhu, následcích a současném výskytu vybraných infekčních onemocnění, proti kterým lze očkovat. Praktická část bakalářské práce je kombinací sekundární analýzy dat a z kvantitativního výzkumného šetření technikou anonymního dotazníku, jehož cílem bylo získat názory občanů na očkování dětí a dospělých. Byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza H1, že "Názory respondentů na očkování se s ohledem na jejich věk liší", hypotéza H2, že "Respondenti s vysokoškolským vzděláním mají více informací o průběhu a případných následcích infekčních onemocnění, proti kterým lze očkovat" a hypotéza č. 3, že "Mladší respondenti častěji využívají příspěvky zdravotních pojišťoven na nepovinná očkování". Problematika očkování je v posledních letech stále častěji diskutovaným tématem, především v otázce povinnosti očkování. Objevují se odpírači očkování i organizovaná antivakcinační hnutí, jejichž následkem je kladen nepřiměřený důraz na vedlejší a nežádoucí účinky očkování, ale zapomíná se na hrozbu infekčních nemocí, na jejich zdravotní i sociální následky.
|
|
|
Zhodnocení proočkovanosti proti papilomavirům u studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
SHÝBALOVÁ, Ivana
Diplomová práce pojednává o velmi aktuálním tématu, které se týká problematiky papilomavirové infekce a proočkovanosti proti těmto původcům. Závažnost spočívá v napadení lidského organismus a následném působení změn lidských buněk a sliznic, což vede v mnoha případech k prekancerózním stavům či v horším případě ke karcinomu děložního čípku. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Cílem práce bylo v první řadě zhodnotit proočkovanost proti papilomavirům u studentek JČU, dále zmapovat úroveň znalostí o této problematice a v neposlední řadě také zmonitorovat, zda se studentky JČU pravidelně podrobují preventivním gynekologickým prohlídkám. Teoretická část se zabývá jak epidemiologickými, virologickými, tak i klinickými a diagnostickými aspekty papilomavirových infekcí, včetně možnosti prevence formou očkování. V praktické části byla provedena dvě šetření anonymní dotazníkovou formou. Jedna určena ženám studentkám, druhá uřčena pouze studentům. Otázky byly zaměřeny na zjištění úrovně znalostí a proočkovanosti studentek i studentů, včetně důvodů jejich nezájmu o možné očkování a frekvence screeningových vyšetření v gynekologických ordinacích. Výzkum prokázal úroveň znalostí respondentů a porovnal existující rozdíly mezi fakultami. Dále se šetřením dospělo k závěru, že proočkovanost dotázaných studentek není příliš vysoká, pouze 23,75 % oslovených dívek je již proti tomuto viru očkováno. Mnohé dívky toto očkování podceňují či mají více či méně závažné důvody, proč vakcinaci nepodstoupit. U více než poloviny dotázaných se ukázala příčina právě v ceně této vakcíny. Tato práce by především měla posloužit ženám, dívkám, ale i chlapcům jakožto zdroj a souhrn potřebných informací. Tedy dovědět se co nejvíce o viru samotném, o možnostech přenosu, diagnostických postupech či možnostech léčby, ale především o možnostech primárně preventivních kroků a zabránit tak šíření infekce.
|
host ::
RSS.