|
|
Spalničky - možnosti ovlivnění nepříznivé epidemiologické situace v Evropě
MERVARDOVÁ, Eliška
Diplomová práce se věnuje epidemiologické situaci ve výskytu spalniček v České republice a možnostem ovlivnění jejich nepříznivé situace v Evropě. Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění, virového původu, které má významný dopad na zdravotní stav především dětské populace. Nejúčinnější ochranou před onemocněním spalničkami je očkování. Zavedení očkování proti spalničkám příznivě ovlivnilo epidemiologickou situaci na celém světě. Prioritou Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, dále jen WHO) je eliminace spalniček. Dlouhodobým cílem WHO a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen ECDC) byla eliminace spalniček v evropském regionu do roku 2010. Tohoto cíle nebylo dosaženo. Příčinou byla nízká proočkovanost některých populačních skupin v řadě evropských zemí. Požadavkem k dosažení eliminace spalniček je vysoká proočkovanost populace. V řadě zemí se díky účelné strategii očkování podařilo snížit incidenci spalniček. V letech 2007- 2009 se podařilo dosáhnout historicky minimálního výskytu méně než 10 případů spalniček na milion obyvatel v evropském regionu. V dalších letech došlo opět k nárůstu nemocnosti spalničkami. Opětovný nárůst případů onemocnění je přičítán rozšíření sociálních skupin, u kterých byla nedostatečná proočkovanost z hlediska dosažení kolektivní imunity. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je rozdělena na čtyři hlavní kapitoly. První kapitola popisuje historii onemocnění spalničkami, původ názvu onemocnění a první zmínky o něm. Druhá kapitola teoretické části se věnuje klinickým charakteristikám onemocnění spalničkami. V podkapitolách je popsán klinický obraz onemocnění, možné komplikace onemocnění, jak se nákaza diagnostikuje a jaké existují možnosti terapie. Třetí kapitola definuje epidemiologické charakteristiky onemocnění. Podkapitoly jsou zaměřeny na původce onemocnění, zdroje onemocnění, možné cesty přenosu, inkubační dobu, období nakažlivosti, vnímavost a výskyt tohoto onemocnění. V poslední, čtvrté kapitole teoretické části jsou popsána možná epidemiologická opatření, ke kterým patří surveillance spalniček, preventivní a represivní opatření a očkování. Praktická část diplomová práce byla zpracována metodou kvantitativního výzkumu - sekundární analýzou dat. Analyzovaná data byla získávána z informačního systému pro hlášení a evidenci infekčních onemocnění EPIDAT na Krajské hygienické stanici Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích a z Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí. Údaje o počtu obyvatel, o zastoupení osob v jednotlivých věkových skupinách i v jednotlivých krajích byla čerpána z demografických ročenek přístupných na webových stránkách Českého statistického úřadu. Výsledná data byla následně zpracována pro přehlednost do tabulkové a grafické podoby v programu Microsoft Excel. Pro výzkum byly stanoveny cíle zmapování trendů výskytu onemocnění spalničkami v ČR a ve střední Evropě za období let 2004-2013, porovnání výskytu onemocnění spalničkami v krajích ČR a zjištění důvodů nedostatků v proočkovanosti proti spalničkám v Jihočeském kraji. Na základě takto stanovených cílů bylo definováno pět výzkumných otázek. VO1: Měla incidence spalniček v ČR ve sledovaném období 2004-20013 vzestupný trend? VO2: Byly zjištěny rozdíly v incidenci spalniček podle věkových skupin ve sledovaném období 2004-2013? VO3: Byly zjištěny rozdíly ve výskytu spalniček podle krajů ve sledovaném období 2004-2013? VO4: Byly zjištěny rozdíly ve výskytu spalniček podle států střední Evropy ve sledovaném období 2004-2013? VO5: Byla zjištěná v Jihočeském kraji nedostatečná proočkovanost proti spalničkám ve sledovaném období 2004-2013? Získané výsledky mají poukázat na problematiku možného ovlivnění nepříznivé epidemiologické situace ve výskytu spalniček v Evropě. Tato diplomová práce může být využita jako informační zdroj o trendech výskytu, vývoji vakcinace a stavu proočkovanosti proti spalničkám
|
|
|
Výskyt parotitidy v Jihočeském kraji
MERVARDOVÁ, Eliška
Teoretická část bakalářské práce na téma Výskyt parotitidy v Jihočeském kraji je rozdělena do pěti kapitol. V těchto kapitolách jsou shrnuty současné poznatky o tomto onemocnění. První kapitola popisuje historii příušnic. První zmínka o tomto onemocnění byla již v 5. století před Kristem. Druhá kapitola teoretické práce se věnuje samostatné epidemiologii příušnic. Zabývá se především klinickým obrazem onemocnění. Příušnice jsou charakterizované jako akutní virové, zánětlivé onemocnění, které je doprovázeno horečkou a charakteristickým bolestivým otokem příušních žláz. Podkapitoly jsou dále zaměřeny na původce příušnic, zdroj nákazy, přenos, inkubační dobu, období nakažlivosti, vnímavost, komplikace, diagnostiku a terapii. Třetí kapitola je zaměřena na výskyt příušnic. Jsou zde popsány převážně lokální epidemie, které proběhly na území České republiky od zavedení pravidelného očkování. V ČR se proti příušnicím začalo očkovat od roku 1987. Jednalo se o epidemii v letech 1995-1996, kde byl nejvíce postižen Severomoravský kraj. V letech 2002-2003 byl zaznamenán zvýšený výskyt v Jihočeském kraji. V období let 2005-2006 vzrostl výskyt onemocnění především na východě ČR v Moravských krajích. Od začátku roku 2010 byl registrován epidemický výskyt také v okresech Ústeckého kraje. Čtvrtá kapitola je věnována očkování proti příušnicím. Konkrétně vývoji očkovací látky, indikaci a dávkování, používaným očkovacím látkám a následné účinnosti očkování. Dále jsou zde popsány možné nežádoucí účinky a okolnosti, které by mohly určité osoby dočasně nebo trvale vyloučit z očkování. V poslední, páté kapitole, je popsán systémem epidemiologické bdělosti příušnic (surveillance), který upravuje vyhláška č. 473/2008 Sb. o systému epidemiologické bdělosti, ve znění pozdějších předpisů. Součástí surveillance jsou také protiepidemická opatření. Hlavními cíli této práce bylo zjistit výskyt a incidenci parotitidy v Jihočeském kraji v období 2003-2012 za účelem porovnání těchto případů v jednotlivých věkových skupinách a okresech Jihočeského kraje. V praktické části byla provedena sekundární analýza dat. Analyzovaná data byla získána ze systému hlášených infekčních onemocnění EPIDAT na epidemiologickém oddělení Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje v Českých Budějovicích a ze zdravotnických statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Pro výpočet incidence byla použita data z demografických ročenek Českého statistického úřadu. Z výsledků vyplývá, že parotitida v Jihočeském kraji neměla ve sledovaném období vzestupnou tendenci. Nejvyšší nemocnost byla v roce 2012. Předchozí maxima byla zaznamenána v roce 2006 a také v roce 2003. Nejvyšší incidence parotitidy byla ve věkové skupině dospívajících osob. Jednalo se o skupinu 15-19 let. Za sledované období 2003-2012 byl zaznamenán výskyt parotitidy ve všech okresech Jihočeského kraje. Nejvyšší počet hlášených případů onemocnění bylo ve sledovaném období v okrese Tábor. Tato bakalářské práce by mohla sloužit jako zdroj informací o epidemiologii a výskytu parotitidy v Jihočeském kraji odborné i laické veřejnosti.
|
host ::
RSS.