|
|
Právo na soukromí ve světle problematiky Data Retention
Štefková, Adéla ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Právo na soukromí ve světle problematiky data retention Abstrakt Diplomová práce se zaobírá problematikou data retention v kontextu jejích dopadů na právo na soukromí. Práce si klade za cíl zmapovat vývoj právní úpravy data retention jak ve vnitrostátních právních předpisech a příslušných nálezech Ústavního soudu, tak v právních předpisech Evropské unie a rozsudcích Soudního dvora Evropské unie. Účelem práce je rovněž posouzení aktuální právní úpravy, následná aplikace testu proporcionality a přednesení různých alternativ současného systému data retention. Diplomová práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola je věnována právu na soukromí obecně, jeho jednotlivým aspektům, právnímu zakotvení, vývoji a přípustným omezením. Ve druhé kapitole je přiblížena aktuální právní úprava data retention dle zákona o elektronických komunikacích. Třetí část práce chronologicky provádí vývojem problematiky data retention, pozornost je věnována rozhodnutím a právním předpisům, které měly zásadní vliv na problematiku, zejména Směrnici 2006/24/ES i jejímu následnému zrušení. Čtvrtá kapitola se soustředí především na stav právní úpravy po zrušení předmětné směrnice, představuje postup jednotlivých vybraných členských států Evropské unie, jádrem této části je analýza českého přístupu a následné provedení testu...
|
|
|
Princip proporcionality a jeho aplikace v oblasti lidskoprávních norem
Ondřejek, Pavel ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Holländer, Pavol (oponent) ; Bröstl, Alexander (oponent)
1 Abstrakt V předkládané disertační práci jsem se pokusil obhájit názor, že chceme-li v situaci kolize základních práv anebo kolize základního práva a veřejného zájmu správně aplikovat princip proporcionality, nestačí na něj v rámci argumentace pouze odkázat, nýbrž je třeba podrobně poznat jeho strukturu a aplikovat jeho jednotlivé složky. Abychom mohli poznat strukturu a složky principu proporcionality, je zapotřebí rozumět postavení a účinkům základních práv v právních řádech. Domnívám se, že teoretické základy principu proporcionality přispívají k lepšímu pochopení objektivního napětí mezi autonomií jednotlivce a obecnou vůlí společenství. Další významný prvek při správné aplikaci tohoto principu lze spatřovat v institucionální rovnováze zákonodárství a justice a překonávání "protivětšinového problému" rozhodování soudů. V současné, nejen české, právní praxi můžeme sledovat řadu příkladů, v nichž soudy nekladly na princip proporcionality náležitou pozornost, a v lepším případě na něj při řešení obtížných případů aplikace práva pouze obecně poukázaly. Ze všech výše uvedených důvodů se domnívám, že má význam budovat metodologii principu proporcionality. V první kapitole této práce je princip proporcionality vymezen a dán do souvislosti s dalšími hodnotami v právu, především s hodnotou spravedlnosti a...
|
|
|
Teorie liberálních přístupů k řešení konfliktů lidských práv
Broz, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent) ; Hapla, Martin (oponent)
Teorie liberálních přístupů k řešení konfliktů lidských práv Tato disertační práce vychází ze dvou faktických předpokladů: (i) Existence konfliktů lidských práv, jenž je dána jednak kompetitivní pluralitou lidských práv, jednak existencí účinných soudních mechanismů, jež existenci těchto konfliktů artikulují. (ii) Existence vzájemného hlubokého vztahu mezi konceptem lidských práv a konceptem liberalismu, jenž ovlivňuje strukturální i substantivní aspekty lidskoprávní praxe. Cílem této práce je v návaznosti na právě uvedené předpoklady analyzovat různé způsoby praktického rozvažování o řešení konfliktů lidských práv z hlediska jejich vztahu k liberálnímu étosu lidských práv. Prvé dvě kapitoly poskytují základní konceptuální aparát vztahující se ke dvěma ústředním pojmům této práce. Prvá kapitola věnovaná modelům a teoriím subjektivních práv ve svém úvodu představuje Hohfeldův model analýzy subjektivních práv jako nejúčinnější způsob uchopení dvou soupeřících teorií subjektivních práv, tedy volní a zájmové teorie. Použití Hohfeldova modelu ukazuje, že je intuitivně přijímaný koncept svobody vhodné chápat jako tzv. párovou volnost. Rozbor obou konkurenčních teorií však zároveň ukazuje, že je pro analýzu soudobé lidskoprávní praxe vhodnější vycházet ze zájmové teorie subjektivních práv, jež s ohledem...
|
|
|
Princip proporcionality: kritika teoretických východisek a její relevance
Koref, Tomáš ; Ondřejek, Pavel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
97 Princip proporcionality: kritika teoretických východisek a její relevance Abstrakt: Aby bylo rozhodnutí lidskoprávní kolize v souladu s ústavním pořádkem, musí respektovat princip proporcionality. Princip proporcionality zavazuje soud k tomu, aby adekvátně posoudil a zvážil kolidující základní práva či jiné ústavní hodnoty s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti. Proporcionalitu rozhodnutí má zajistit tzv. test proporcionality. Ten se skládá ze tří kroků: z posouzení vhodnosti, potřebnosti a přiměřenosti zásahu do základního práva. Diplomová práce Princip proporcionality - kritika teoretických východisek a její relevance popisuje takto vymezený princip a test proporcionality ve specifickém právně-filozofickém a právně-teoretickém kontextu. První kapitola představuje diskurzivní teorii jako důležité východisko pro racionální aplikaci lidskoprávních norem a užívání testu proporcionality. Za tímto účelem jsou vymezeny jednotlivé vztahy mezi diskurzem, normami zdůvodnění a principem proporcionality. Druhá kapitola práce nastiňuje ve vztahu ke stávajícímu přístupu české právní teorie alternativní pohled na právní metodologii inspirovaný zejména německou právní vědou a diskurzivní teorií. Jednotlivé instituty aplikace práva (právní sylogismus, subsumpce, interpretace a test proporcionality) jsou představeny...
|
|
|
Zásah do základních lidských práv hromadným sledováním
Kousal, Jakub ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Zásah do základních lidských práv hromadným sledováním Abstrakt V této diplomové práci se převážně zabývám nástroji hromadného sledování, jejichž existence byla v relativně nedávné době odhalena veřejnosti americkým IT specialistou Edwardem Snowdenem. Prostor je také věnován směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES, která svého času zavazovala členské státy zajistit uchovávání provozních a lokalizačních údajů poskytovateli internetových a komunikačních služeb, a současné podobě její transpozice do českého právního řádu. Cílem diplomové práce je pak posoudit, zda tyto nástroje hromadného sledování splňují podmínky přípustnosti opatření limitujících základní lidská práva, zejména právo na ochranu soukromí. K obsahu těchto podmínek jsem dospěl na základě interpretace příslušných právních předpisů a mezinárodních smluv o lidských právech, respektive jejich komentářů a příslušné judikatury. To vedlo k posouzení souladu těchto nástrojů s principem proporcionality, respektive k aplikaci testu proporcionality v jeho různých podobách. Koncept práce je tedy pojat jako konflikt dvou zájmů, a to cíle nástrojů hromadného sledování, tedy zájmu na národní bezpečosti a ochraně před mezinárodním terorismem, a zájmu na ochraně základních lidských práv. Došel jsem ke zjištění, že všechny mnou uvedené nástroje...
|
|
|
Analýza funkcí lidské důstojnosti v ústavním právu se zaměřením na judikaturu Ústavního soudu České republiky
Horák, Filip ; Grinc, Jan (oponent)
Poté, co se lidská důstojnost rozšířila do velkého množství ústav na celém světě, se stává její podrobné prozkoumání stále důležitějším. Tato práce rozlišuje tři samostatná pojetí lidské důstojnosti v ústavním právu, jmenovitě samostatné lidské právo, zdroj lidských práv a objektivní ústavní hodnotu. Každé z těchto pojetí je založeno na jednom z historických přístupů k lidské důstojnosti. Hlavním argumentem práce je, že propojováním těchto tří, jinak samostatně legitimních pojetí, dochází k vytváření nebezpečných a nežádoucích hybridních forem lidské důstojnosti, které se chovají jako axiomy a znemožňují tak racionální právní argumentaci jakož i užití testu proporcionality. Takovéto užívání lidské důstojnosti v ústavním právu je argumentačním faulem, kterého se bohužel dopouští velké množství soudů i teoretiků. Práce se dále podrobněji zaměřuje na zkoumání fenoménu axiomatické verze lidské důstojnosti v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Prostřednictvím kvantitativních metod nejprve dochází k závěru, že problém užívání axiomatické argumentace lidskou důstojností je v judikatuře tohoto soudu nejen přítomen, ale že se v průběhu času zvětšuje. Zároveň jsou zkoumány vlivy jeho výskytu na rozhodování Ústavního soudu i jednotlivých soudců. Z výsledků kvantitativního výzkumu lze zdůraznit zejména...
|
|
|
Analýza funkcí lidské důstojnosti v ústavním právu se zaměřením na judikaturu Ústavního soudu České republiky
Horák, Filip ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Poté, co se lidská důstojnost rozšířila do velkého množství ústav na celém světě, se stává její podrobné prozkoumání stále důležitějším. Tato práce rozlišuje tři samostatná pojetí lidské důstojnosti v ústavním právu, jmenovitě samostatné lidské právo, zdroj lidských práv a objektivní ústavní hodnotu. Každé z těchto pojetí je založeno na jednom z historických přístupů k lidské důstojnosti. Hlavním argumentem práce je, že propojováním těchto tří, jinak samostatně legitimních pojetí, dochází k vytváření nebezpečných a nežádoucích hybridních forem lidské důstojnosti, které se chovají jako axiomy a znemožňují tak racionální právní argumentaci jakož i užití testu proporcionality. Takovéto užívání lidské důstojnosti v ústavním právu je argumentačním faulem, kterého se bohužel dopouští velké množství soudů i teoretiků. Práce se dále podrobněji zaměřuje na zkoumání fenoménu axiomatické verze lidské důstojnosti v judikatuře Ústavního soudu České republiky. Prostřednictvím kvantitativních metod nejprve dochází k závěru, že problém užívání axiomatické argumentace lidskou důstojností je v judikatuře tohoto soudu nejen přítomen, ale že se v průběhu času zvětšuje. Zároveň jsou zkoumány vlivy jeho výskytu na rozhodování Ústavního soudu i jednotlivých soudců. Z výsledků kvantitativního výzkumu lze zdůraznit zejména...
|
|
|
Zveřejňování platů ve veřejné správě
Kračmar, Jiří ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent)
Zveřejňování platů ve veřejné správě - abstrakt Tato diplomová práce se zabývá výkladem ustanovení § 8b InfZ, které obsahuje poměrně samostatnou a komplexní právní úpravu poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků, a ustanovení s ním souvisejících za pomoci klasické metodologie interpretace práva. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 8b InfZ omezuje ústavou zaručené právo na informační sebeurčení, je předmětem úvodní kapitoly ústavní zakotvení práva na informace a práva na soukromí, jehož je právo na informační sebeurčení součástí. Následující kapitola se zaobírá interpretací § 8b InfZ na zákonné úrovni, a to za pomoci principů a zásad jazykového, systematického, historického a teleologického výkladu. Nejprve je hledán jazykový význam předmětného ustanovení, který je poté konfrontován argumenty systematického výkladu, jenž se zaměřuje na vazby mezi § 8b InfZ a relevantními právními normami českého a evropského práva. V rámci historického výkladu je věnována pozornost rekonstrukci vůle zákonodárce v době přijetí komentované právní úpravy a analýze vývoje judikatury v oblasti poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků. Teleologický výklad je orientován na hledání smyslu a účelu předmětné právní normy a na sociální a ekonomické důsledky její aplikace. Hlavní část této práce záleží v...
|
|
|
Problematika ústavnosti regulačních poplatků ve zdravotnictví
Svatoš, Jiří ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo posoudit ústavnost regulačních poplatků ve zdravotnictví, které byly zavedeny v ČR roce 2007. První kapitola rozebírá dva nálezy Ústavního soudu ČR, které se týkaly posouzení souladu regulačních poplatků ve zdravotnictví s ústavním pořádkem. Bylo identifikováno pět hlavních oblastí, které je třeba zhodnotit: 1)Obecná metodologie soudní interpretace lidských práv a jejich kolize v judikatuře Ústavního soudu 2)Vývoj a výklad sociálních práv 3)Identifikace testu, který by sloužil k posouzení kolize mezi sociálními právy a veřejnými statky 4)Esenciální obsah práva na bezplatnou zdravotní péči 5)Empirické posouzení dopadů regulačních poplatků Druhá kapitola poskytuje shrnutí první z těchto oblastí. Je rozdělena do dvou sekcí: tradiční metody ústavněprávního výkladu a utváření principu proporcionality. Tato kapitola je založena na přehledu české i zahraniční jurisprudence a na judikatuře Ústavního soudu ČR. Třetí kapitola popisuje genezi sociálních práv jako součásti lidských práv. Závěry z druhé i třetí kapitoly pak slouží k vytvoření univerzálního testu proporcionality, který zahrnuje specifickou intenzitu přezkumu sociálních práv. Čtvrtá kapitola je případovou studií, která nejprve identifikuje esenciální obsah práva na bezplatnou zdravotní péči, shromažďuje empirické důkazy o...
|
|
|
Princip proporcionality a jeho aplikace v oblasti lidskoprávních norem
Ondřejek, Pavel ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Holländer, Pavol (oponent) ; Bröstl, Alexander (oponent)
1 Abstrakt V předkládané disertační práci jsem se pokusil obhájit názor, že chceme-li v situaci kolize základních práv anebo kolize základního práva a veřejného zájmu správně aplikovat princip proporcionality, nestačí na něj v rámci argumentace pouze odkázat, nýbrž je třeba podrobně poznat jeho strukturu a aplikovat jeho jednotlivé složky. Abychom mohli poznat strukturu a složky principu proporcionality, je zapotřebí rozumět postavení a účinkům základních práv v právních řádech. Domnívám se, že teoretické základy principu proporcionality přispívají k lepšímu pochopení objektivního napětí mezi autonomií jednotlivce a obecnou vůlí společenství. Další významný prvek při správné aplikaci tohoto principu lze spatřovat v institucionální rovnováze zákonodárství a justice a překonávání "protivětšinového problému" rozhodování soudů. V současné, nejen české, právní praxi můžeme sledovat řadu příkladů, v nichž soudy nekladly na princip proporcionality náležitou pozornost, a v lepším případě na něj při řešení obtížných případů aplikace práva pouze obecně poukázaly. Ze všech výše uvedených důvodů se domnívám, že má význam budovat metodologii principu proporcionality. V první kapitole této práce je princip proporcionality vymezen a dán do souvislosti s dalšími hodnotami v právu, především s hodnotou spravedlnosti a...
|
host ::
RSS.