|
|
Teoretickoprávní analýza laického prvku v justici
Lajsek, Vladimír ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Hapla, Martin (oponent) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Teoretickoprávní analýza laického prvku v justici Abstrakt Práce se zabývá laickým prvkem v justici. Hlavní důraz je kladen na institut přísedících v českém právním řádu. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda je laický prvek v justici stále demokratizujícím elementem, dále jestli jsou v případě přísedících dostatečně naplněny ústavní předpoklady nezávislého, nestranného a zákonného soudce, zda má převážit spíše legitimita demokratická či odborná, a konečně, jestli má být laický prvek v českém soudnictví zachován. V první kapitole je popsán historický vývoj laického prvku v justici. V moderních dobách se v Českých zemích, resp. v rakouské monarchii, objevil nejprve ve formě porotních soudů po revolučním roce 1848. Jeho fungování je ilustrováno i na dvou slavných případech, jimiž byly proces s K. H. Borovským a Leopoldem Hilsnerem. Tyto procesy na jednu stranu ukazují výhodu zapojení laiků do soudního rozhodování, kdy mohou sloužit jako korekce státní zvůle. Na druhou stranu však může docházet k chybným rozhodnutím v důsledku snadné ovlivnitelnosti veřejnosti. V období tzv. První republiky byl převzat rakouský model porotních soudů. Během nacistické okupace byl však zrušen. Po druhé světové válce došlo k zavedení institutu přísedících. Ve výkladu o době komunistického režimu je však poukazováno na to, že...
|
|
|
Teorie liberálních přístupů k řešení konfliktů lidských práv
Broz, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent) ; Hapla, Martin (oponent)
Teorie liberálních přístupů k řešení konfliktů lidských práv Tato disertační práce vychází ze dvou faktických předpokladů: (i) Existence konfliktů lidských práv, jenž je dána jednak kompetitivní pluralitou lidských práv, jednak existencí účinných soudních mechanismů, jež existenci těchto konfliktů artikulují. (ii) Existence vzájemného hlubokého vztahu mezi konceptem lidských práv a konceptem liberalismu, jenž ovlivňuje strukturální i substantivní aspekty lidskoprávní praxe. Cílem této práce je v návaznosti na právě uvedené předpoklady analyzovat různé způsoby praktického rozvažování o řešení konfliktů lidských práv z hlediska jejich vztahu k liberálnímu étosu lidských práv. Prvé dvě kapitoly poskytují základní konceptuální aparát vztahující se ke dvěma ústředním pojmům této práce. Prvá kapitola věnovaná modelům a teoriím subjektivních práv ve svém úvodu představuje Hohfeldův model analýzy subjektivních práv jako nejúčinnější způsob uchopení dvou soupeřících teorií subjektivních práv, tedy volní a zájmové teorie. Použití Hohfeldova modelu ukazuje, že je intuitivně přijímaný koncept svobody vhodné chápat jako tzv. párovou volnost. Rozbor obou konkurenčních teorií však zároveň ukazuje, že je pro analýzu soudobé lidskoprávní praxe vhodnější vycházet ze zájmové teorie subjektivních práv, jež s ohledem...
|
|
|
Teoretickoprávní analýza laického prvku v justici
Lajsek, Vladimír ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Hapla, Martin (oponent) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Teoretickoprávní analýza laického prvku v justici Abstrakt Práce se zabývá laickým prvkem v justici. Hlavní důraz je kladen na institut přísedících v českém právním řádu. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda je laický prvek v justici stále demokratizujícím elementem, dále jestli jsou v případě přísedících dostatečně naplněny ústavní předpoklady nezávislého, nestranného a zákonného soudce, zda má převážit spíše legitimita demokratická či odborná, a konečně, jestli má být laický prvek v českém soudnictví zachován. V první kapitole je popsán historický vývoj laického prvku v justici. V moderních dobách se v Českých zemích, resp. v rakouské monarchii, objevil nejprve ve formě porotních soudů po revolučním roce 1848. Jeho fungování je ilustrováno i na dvou slavných případech, jimiž byly proces s K. H. Borovským a Leopoldem Hilsnerem. Tyto procesy na jednu stranu ukazují výhodu zapojení laiků do soudního rozhodování, kdy mohou sloužit jako korekce státní zvůle. Na druhou stranu však může docházet k chybným rozhodnutím v důsledku snadné ovlivnitelnosti veřejnosti. V období tzv. První republiky byl převzat rakouský model porotních soudů. Během nacistické okupace byl však zrušen. Po druhé světové válce došlo k zavedení institutu přísedících. Ve výkladu o době komunistického režimu je však poukazováno na to, že...
|
host ::
RSS.