|
|
Ukrajina - ústavní model pro rozdělenou zemi.
Gillern, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce diskutuje možnost řešení ústavního uspořádání na Ukrajině formou federalizace země či autonomie pro konkrétní území, především oblast Donbasu, a to na základě analýzy vývoje konfliktních linií v ukrajinské společnosti i politickém prostoru. Analýza vývoje konfliktních linií je založena na definici ideologických dimenzí od Arendta Lijpharta, byť s dílčími úpravami s ohledem na jejich aplikovatelnost v ukrajinských reáliích. Pozornost tak bude věnována jazykové či náboženské otázce, problematice zahraničně politické orientace země, demokratizace a deoligarchizace Ukrajiny, podpoře ukrajinské nezávislosti či socioekonomickým rozdílům. Této analýzy pak využívá kapitola věnující se vhodnosti federalizace Ukrajiny či autonomie pro Donbas, a to v kontextu diskuze o vhodnosti takového řešení, popsané v teoretické části práce. Pozornost bude věnována i předpokladům pro stabilní fungování unitárního modelu na Ukrajině. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ruská ústava a politický režim po roce 1993
Zacharčenko, Ludmila ; Jasenčáková, Miroslava (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Ludmila Zacharčenko Ruská ústava a politický režim po roce 1993 Abstrakt Tématem bakalářské práce je ruská ústava přijatá v roce 1993 a ruský typ režimu. Cílem práce je vypátrat důvody přijetí nové ruské ústavy, způsob jakým ovlivnila politický vývoj v zemi a zařadit ústavu z hlediska typologie politických režimů. Především se jedná o porovnání pravomocí státních orgánů, a to jak z hlediska ústavy, tak i politické praxe. Hypotézou této práce je - Ruská ústava vykazuje prvky demokratického režimu, avšak politická praxe se více shoduje s hybridním či nedemokratickým systémem. Práce analyzuje, jaký typ režimu se v návaznosti na přijetí Ústavy v roce 1993 v zemi objevil a zda se jednalo o více méně formální záležitost, nebo zda se daný typ režimu v Rusku opravdu uplatnil také reálně. V souvislosti s historií Ruska se také zabývám konsolidací demokracie a problémy spojenými s postkomunistickou transformací. Tato práce je zpracovaná jako případová studie, která je založená na kvalitativních metodách výzkumu. Z metodologického hlediska je práce pojata na základě nového institucionalismu, který se soustřeďuje na charakter státních institucí.
|
|
|
Vliv peronismu na zahraniční politiku Argentiny
Červenková, Eliška ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Beranová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraniční politikou perónistických prezidentů Argentiny za účelem posouzení vlivu hnutí perónismu na její utváření. Vybranými prezidenty jsou Juan Domingo Perón, Carlos Menem a Néstor Kirchner a Cristina Fernández Kirchner, jejichž vládní období je posuzováno jako celek. Po seznámení se se základní teorií, která zahrnuje zahraniční politiku, prezidentské systémy a kulturně-historickou charakteristiku a populismus, jsou analyzována jednotlivá období z pohledu hodnotících kritérií. Kritériemi jsou vztahy Argentiny s USA, Evropou a Latinskou Amerikou. Srovnáním těchto vládních etap jsou nalezeny společné prvky v zahraniční politice perónistických prezidentů. Především jde o důraz na ochranu a podporu světového míru, regionální integraci a diverzifikaci obchodních partnerů bez ohledu na ideologii. Závěrem proto je, že perónismus měl a stále má velký vliv na zahraniční politiku Argentiny.
|
|
|
Zahraničně a vnitropolitické změny ve Venezuele za "chavistických" vlád
Taubmannová, Helena ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu ekonomických, zahraničně a vnitropolitických změn ve Venezuele. Hlavními cíli práce je zhodnotit, nakolik se Hugo Chávez odklonil od předchozí éry a dále jaké změny přinesl nový prezident Nicolas Maduro. Teoreticky zaměřená první kapitola definuje rozdělení politických systémů s důrazem na specifika latinskoamerických prezidentských systémů. Druhá kapitola poukazuje na odlišnosti mezi dobou demokracie z Punto Fijo a chavismem. Třetí kapitola představuje venezuelské ropné cykly mající dopad na ekonomickou situaci země, ale částečně i na zahraniční politiku. Dále práce analyzuje vztahy vlády s opozicí a s armádou. Analýzou těchto vybraných oblastí nakonec dochází práce k závěru, že Hugo Chávez se odklonil zejména v politické sféře, naopak v ekonomice navázal na ISI politiku let sedmdesátých a prohloubil závislost země na ropě. Jeho nástupce Nicolas Maduro musí čelit mnoha problémům. Venezuela je již několik let nachází v ekonomické i politické krizi. Nový prezident si také musí udržet loajalitu ozbrojených sil i za cenu dalšího růstu moci tohoto aktéra. Také proti Madurovi stojí opozice, která po letech nabrala na síle a disponuje většinou v parlamentu.
|
|
|
Prezidentské systémy
Křtěnová, Monika ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou prezidentské systémy jako jedna z rozlišovaných alternativ politických systémů existujících v dnešní demokratické společnosti. Práce je rozdělena do tří částí, z nichž první si klade za cíl podat stručný přehled jednotlivých typů politických systémů a skrze popis jejich hlavních znaků nastínit jejich vzájemné odlišnosti. Druhá část se věnuje konkrétnímu příkladu prezidentského systému ve světě, a sice Spojeným státům americkým, jež se staly inspiračním zdrojem pro všechny později vzniklé systémy tohoto typu. Část zabývající se Spojenými státy americkými je rozdělena do třech samostatných kapitol, z nichž každá nabízí pohled na jednotlivé složky státní moci, jež společně vytvářejí ústavní systém této země. Tyto kapitoly podávají nejen charakteristiku jednotlivých mocí ve státě a jejich ústředních orgánů, ale též osvětlují jejich vzájemný vztah a kontrolní mechanismy a zejména pak též vztah k osobě prezidenta, jenž je ústředním postavou celého prezidentského systému, jeho úřadu a pravomocem. Hlavním zdrojem informací, z něhož tato část práce čerpá, je samotná Ústava Spojených států amerických, která je, jako nejvyšší zákon země, stěžejním pramenem práva, z něhož americký ústavní systém vychází. Tu doplňuje nespočet federálních zákonů a usnesení přijatých Kongresem v...
|
|
|
Ukrajina - ústavní model pro rozdělenou zemi.
Gillern, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce diskutuje možnost řešení ústavního uspořádání na Ukrajině formou federalizace země či autonomie pro konkrétní území, především oblast Donbasu, a to na základě analýzy vývoje konfliktních linií v ukrajinské společnosti i politickém prostoru. Analýza vývoje konfliktních linií je založena na definici ideologických dimenzí od Arendta Lijpharta, byť s dílčími úpravami s ohledem na jejich aplikovatelnost v ukrajinských reáliích. Pozornost tak bude věnována jazykové či náboženské otázce, problematice zahraničně politické orientace země, demokratizace a deoligarchizace Ukrajiny, podpoře ukrajinské nezávislosti či socioekonomickým rozdílům. Této analýzy pak využívá kapitola věnující se vhodnosti federalizace Ukrajiny či autonomie pro Donbas, a to v kontextu diskuze o vhodnosti takového řešení, popsané v teoretické části práce. Pozornost bude věnována i předpokladům pro stabilní fungování unitárního modelu na Ukrajině. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Politická transformace Kyrgyzstánu po roce 1991: Na rozcestí mezi demokracií a autoritářským režimem
Znamenskiy, Vladimir ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Žídková, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Politická transformace Kyrgyzstánu po r. 1991: Na rozcestí mezi demokracií a autoritářským režimem" se zaměřuje na politický vývoj Kyrgyzstánu od získání nezávislosti v roce 1991 až po současnost. V práci jsou analyzovány klíčové aspekty politického vývoje země, přičemž zvláštní důraz je kladen na specifickou roli místních klanů v politickém systému Kyrgyzstánu. Dalšími zkoumanými tématy jsou mezietnické a mezikonfesijní vztahy, ústavní vývoj, volební proces a fenomén pádů režimů Askara Akajeva a Kurmanbeka Bakijeva v důsledku Tulipánové revoluce a událostí roku 2010.
|
host ::
RSS.