Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Funkční poruchy hybnosti: klinický obraz, neurobiologické markery, patofyziologické mechanismy
Forejtová, Zuzana ; Serranová, Tereza (vedoucí práce) ; Kališová, Lucie (oponent) ; Bočková, Martina (oponent)
Funkční poruchy hybnosti (FPH) známé také pod pojmy konverzní, psychogenní nebo disociativní motorické poruchy jsou komplexní a klinicky heterogenní jednotkou zahrnující řadu motorických fenotypů a přidružených non-motorických symptomů. I přes potenciální reverzibilitu mají často chronický průběh a nepříznivou prognózu. FPH byly odbornou společností léta opomíjeny a řazeny do jakési šedé zóny na neuropsychiatrickém pomezí. Navzdory významným pokrokům v posledních dvou desetiletích, zůstává tato problematika v mnoha ohledech nedostatečně objasněna a pochopena. Cílem zde prezentovaných studií bylo vyplnit některé mezery v poznání neurofyziologických a klinických korelátů u FPH. První studie se zaměřila na vyšetření robustního neurofyziologického fenoménu prepulzní inhibice (PPI). Nalezení alterací v PPI u pacientů s FPH současně s předchozími nálezy snížené PPI u jiných funkčních syndromů podpořilo současný neurobiologický model, který navrhuje, že se vzniku všech typů funkčních symptomů účastní jednotné neurální mechanismy. Narušená PPI dále zdůrazňuje odlišení funkčních poruch od faktitivní poruchy nebo simulace. Druhá studie měla dva hlavní cíle: ozřejmit vztahy mezi motorickými, non-motorickými symptomy a kvalitou života a také prokázat existenci eventuálních klinických subtypů uvnitř této...
Úleková reakce u osob s latentní toxoplasmosou
Příplatová, Lenka ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent)
Možné propojení mezi latentní toxoplasmozou a schizofrenií je velmi zajímavé a z lékařského hlediska důležité téma. V této práci jsem se pokusila zmapovat současný stav poznání v této mezioborové oblasti. Neméně důležitým cílem práce bylo i poukázat, za použití jednoduchých počítačových testů prepulsní inhibice úlekové reakce, na rozdíly v reakčních časech a zpracování signálů s prepulsem u Toxoplasma-pozitivních a Toxoplasma-negativních pokusných osob. Rozdíly v rychlosti reakce u signálů s prepulzem by mohly poukazovat na další propojení mezi schizofrenií a latentní toxoplasmosou neboť senzorimotorické zpracování je u schizofrenních pacientů narušeno. Dalším z cílů práce bylo otestovat funkčnost nově vyvinutých počítačových programů k testování prepulsní inhibice a stanovit jejich použitelnost v dalších experimentech. Pokusné osoby byly získány mezi uchazeči o profesionální vojenskou službu v Armádě ČR. Test zvukové inhibice úlekové reakce vyplnilo 409 pokusných osob, 276 pokusných osob dokončilo test vizuální prepulsní inhibice. Pokusné osoby byly rovněž otestovány na přítomnost specifických IgG protilátek proti parazitnímu organismu Toxoplasma gondii v krevní plasmě. Oba testy poukázaly na signifikantní rozdíl (p<0,001) mezi reakcemi na signály bez prepulsu a signály, kterým předcházel slabší...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.