|
|
Specifika ve vývoji řeči předčasně narozených dětí
Humlová, Petra ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou z klinické logopedie a nese název Specifika ve vývoji řeči předčasně narozených dětí. V práci jsou obsaženy teoretické i praktické poznatky. Teoretická část se věnuje předčasnému narození, rizikům spojeným s předčasným porodem a péčí o nedonošené jedince. Dále je popsáno těhotenství vícečetné, těhotenství dvojčetné, a také dvojčata z hlediska jejich vývoje, výchovy a specifické formy komunikace. Poslední kapitola teoretické části se věnuje vývoji dítěte, řečovému vývoji a poruchám v oblasti komunikační schopnosti. V praktické části, empirické, jsou detailně popsány výzkumné metody kvalitativního šetření a jeho zaměření. Uveden je hlavní cíl práce a cíle dílčí. V závěru práce jsou shrnuta získaná data, na základě kterých byla vytvořena zakotvená teorie. KLÍČOVÁ SLOVA nedonošenost, předčasně narozené dítě, vývoj řeči, narušená komunikační schopnost, vícečetné těhotenství
|
|
|
Ergoterapeutický screening zpracování senzorických informací u dětí s perinatální zátěží v předškolním věku
Zdeňková, Veronika ; Dvořáková, Petra (vedoucí práce) ; Kuželková, Anna (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Veronika Zdeňková Vedoucí práce: Mgr. Petra Dvořáková Konzultant práce: Mgr. Eliška Haškovcová Název diplomové práce: Ergoterapeutický screening zpracování senzorických informací u dětí s perinatální zátěží v předškolním věku Abstrakt diplomové práce (Abstract): Poruchy senzorické integrace (SPD) mají původ ve změněné funkci centrálního nervového systému. Děti s SPD mají potíže senzorickou informaci zpracovat a následně podle ní jednat. Poruchy senzorické integrace prostupují veškerými oblastmi vnímání a chování jedince, mají značný vliv na kvalitu života dítěte i jeho rodiny. U dětí, jež byly narozeny předčasně je udáváno vyšší riziko rozvoje některé z forem SPD. Tato práce se zaměřuje na souvislosti SPD a perinatální zátěže. Zabývá se obtížemi, s kterými se musí děti s SPD potýkat a dopadem na jejich další vývoj, zejména na manifestaci odchylek v období předškolního věku. Teoretická část poskytuje podrobný přehled problematiky výše zmíněných oblastí. Praktická část se zaměřuje na navržení a praktické vyzkoušení vyšetřovacího protokolu pro zachycení SPD u dětí s perinatální zátěží v předškolním věku. Navržený vyšetřovací protokol byl prakticky vyzkoušen u šesti konkrétních pacientů s perinatální zátěží. Výsledky jsou následně interpretovány formou redukovaných...
|
|
|
Předčasné narození jako příčina vzniku narušené komunikační schopnosti
Šonská, Adéla ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku logopedie. Jejím cílem je zjistit, jakým způsobem se může předčasné narození odrazit při vzniku narušené komunikační schopnosti, bude přiblížena problematika předčasného porodu, psychomotorický a řečový vývoj u nedonošených dětí, který bude srovnán s vývojem řeči u dětí intaktních. Zároveň bude zjišťována celková úroveň a možnosti péče o předčasně narozené děti s narušenou komunikační schopností. Výzkumná část bude zpracována v souladu s kvalitativními výzkumnými metodami. Bude využit rozhovor a případová studie. Výzkumný vzorek budou tvořit respondenti ve věku od 4 do 6 let narozeni před 34. týdnem těhotenství a jejich rodiče. Klíčová slova: předčasné narození, porod, nízká porodní váha, nezralost, těhotenství, logopedie, vývoj řeči, narušená komunikační schopnost, logopedická intervence
|
|
|
Změny kostního a minerálového metabolismu a role vitaminu D u novorozenců s velmi a extrémně nízkou porodní hmotností
Matějek, Tomáš ; Skálová, Sylva (vedoucí práce) ; Šumník, Zdeněk (oponent) ; Kutílek, Štěpán (oponent)
Disertační práce má několik stanovených cílů. Za prvé odhadnout fyziologické hladiny parathormonu u novorozenců velmi nízké porodní hmotnosti. Za druhé zhodnotit stav zásobení vitaminem D u matek a jejich novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností při narození a při propuštění z nemocnice. Za třetí porovnat parametry kostního metabolismu a sledované charakteristiky časné nemocnosti ve skupině novorozenců velmi nízké porodní hmotnosti s hladinami 25-hydroxy vitamin D [25(OH)D] v pupečníkové krvi ≤ 25 nmol/l a > 25 nmol/l. A za čtvrté posoudit, zda je deficit vitaminu D v pupečníkové krvi rizikovým faktorem pro rozvoj syndromu dechové tísně novorozence. Jedná se o soubor prospektivních observačních studií zahrnující nezralé novorozence s porodní hmotností pod 1500 g. Parametry minerálového a kostního metabolismu byly analyzovány z pupečníkové krve, séra a moče novorozenců v průběhu hospitalizace (parathormon, 25OHD, S-Ca, S-P, ALP, U-Ca, U-P) a ze séra těhotných žen těsně před porodem [25(OH)D]. Kostní mineralizace byla hodnocena pomocí kostní denzitometrie. Fyziologické rozmezí hladin PTH u předčasně narozených novorozenců bylo odhadnuto jako 1.6 - 9.3 pmol/l. Od druhého měsíce života byla prokázána statisticky významná korelace mezi PTH a 25(OH)D (Rho = -0.71, p = <0.0001). Hladina 25(OH)D byla <...
|
|
|
Retinopatie nedonošených dětí z pohledu učitelek mateřských škol
CEJPKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá problematikou retinopatie nedonošených dětí předškolního věku. Hlavním cílem práce je zjistit, jaké je mezi učitelkami mateřských škol povědomí o této diagnóze. K objasnění cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Práce je rozdělena do dvou části. První část práce udává teoretické poznatky o nedonošenosti dítěte s diagnózou retinopatie nedonošených. Druhá část práce, výzkumná, prezentuje zjištěné výsledky, které byly získány metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo devět učitelek a jedna ředitelka mateřské školy. Pro lepší vhled do problematiky jsou rozhovory doplněny o případovou studii dítěte s retinopatií nedonošených.
|
|
|
Nedonošené děti v mateřské škole z pohledu učitelky
MARKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou nedonošenosti u dětí v předškolním věku. Cílem práce je zjistit, jak učitelky mateřských škol vnímají nedonošenost v předškolním období, a jaké vývojové odlišnosti se projevují u nedonošených jedinců v předškolním věku. Práce je koncipována do dvou částí teoretické a empirické. Teoretická část vymezuje nedonošenost od raného věku dítěte po věk předškolní. Dále uvádí možné následky nedonošenosti v postnatálním vývoji a systémy, které pečují o nedonošené děti. Ve výzkumné části jsou prezentovány zjištěné výsledky, které byly získané metodami kvalitativního výzkumu.
|
host ::
RSS.