|
|
Hodnocení užitkovosti přeštických černostrakatých prasat na Školním zemědělském podniku
WNUK, Michal
Cílem práce bylo vyhodnotit a porovnat reprodukční užitkovost prasnic přeštického černostrakatého plemene prasat chovaného na Školním zemědělském podniku Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s ostatními chovy v České republice. Sledovanými znaky pak byly počet všech a živě narozených selat, počet dochovaných selat a hmotnost vrhu po odstavu neboli mléčnost. V práci je popsán vznik přeštického černostrakatého plemene se zmínkou o chovu po první světové válce a během druhé světové války. Dále je v práci popsána regenerace plemene, která byla prováděna od roku 1952 do roku 1964. Při regeneraci byla použita plemena mirgorodské, livenské, německé sedlové, anglické sedlové, cornwall a berkshire. Po regeneraci se provádělo zušlechťování plemene. Při tomto procesu bylo použito především plemene pietrain, ale i dalších plemen jako hampshire, landrase, německé a anglické sedlové a welsh. Dále je v práci shrnut vývoj užitkovosti přeštického černostrakatého plemene prasat do roku 1995. V práci jsou rovněž popsány jednotlivé užitkové vlastnosti. Následně byly shromážděny informace o současné úrovni užitkovosti přeštického černostrakatého plemene prasat od roku 2002 do roku 2013. V práci je rovněž uveden chovný cíl.
|
|
|
Komplexní zhodnocení BAT technik ve vybraném provozu s chovem prasat a zhodnocení jejich ekonomických dopadů.
HADÁČEK, Aleš
Tato práce se zabývám komplexním zhodnocením BAT technik v provozovně výkrmu prasat Lety a zhodnocením jejich ekonomických dopadů. Chov prasat stejně tak jako chov jiných hospodářských zvířat je producentem různorodých odpadů. Tyto odpady negativně ovlivňují životný prostředí, pokud s nimi není správně nakládáno. V práci je největší pozornost věnována emisím amoniaku produkovaným chovem prasat a jejich snížení. K snížení emisí amoniaku a i ostatních plynných odpadů pomáhají BAT techniky popsané v referenčním dokumentu BREF. První část je věnována seznámení s BAT technikami pro chov prasat v referenčním dokumentem BREF a produkovanými odpady související s chovem prasat. V druhé části jsou popsány používané techniky ve sledovaném provozu s chovem výkrmových prasat a jejich zhodnocení vztažené k referenčnímu dokumentu BREF. Třetí část je zaměřena na zhodnocení ekonomického dopadu používaných BAT technik na sledovaný provoz. K zhodnocení ekonomického dopadu slouží vynaložené náklady na používané BAT techniky.
|
|
|
Problematika kvality masa a kančího pachu
NOVÁKOVÁ, Aneta
Tato diplomová práce je zaměřena na zpracování informací o problematice kvality masa a kančího pachu. Využití masa kanečků je v posledních letech velmi časté téma v oblasti welfare zvířat. Kromě tradiční kastrace prasat, která je pro selata fyzicky i psychicky vysilující, jsou v dnešní době nové alternativy předcházející vzniku kančího pachu. V první části této práce jsou uvedeny aspekty chovu prasat a kanečků, problematiky kančího pachu a možností, jak nepřijatelný pach eliminovat. Pomocí vybraných metod senzorické analýzy byly hodnoceny váhově odstupňované vzorky kančího masa. Záměrem bylo zjistit hranici přijatelnosti kančího pachu pro konzumenta. Pro potřeby veterinárního dozoru na jatkách se v České republice využívá zkouška varem k identifikaci kančího pachu. V praktické části jsme použili zkoušku varem, kdy hodnotitelé u některých vzorků nalezli nepříjemný pach. Více citlivé na pach v mase, který je způsobený steroidními hormony, byly ženy než muži. V dalších senzorických zkouškách hodnotitelé seřazovali předložené vzorky dle jejich preference od nejlepšího po nejhorší a následně v párové zkoušce označovali intenzitu rozdílů mezi vzorky. Výsledky zkoušek se zpracovávaly dle dané metodiky a norem ČSN. Mezi jednotlivými vzorky kančího masa se našly statisticky významné rozdíly na hladině pravděpodobnosti 95 %.
|
|
|
Vliv různých typů porážecích linek na výskyt vad vepřového masa (PSE)
ČERNÁ, Lenka
Hlavním úkolem diplomové práce bylo porovnání různých typů porážecích linek a jejich vliv na výskyt vad vepřového masa se zaměřením na PSE vadu masa. Výzkum byl zaměřen především na porážecí linky, které využívají technologii omračování prasat elektrickým proudem a koncentrovaným plynem CO2. Při výzkumu byl sledován stupeň zasažení vepřového masa jakostní odchylkou PSE od poražení jatečného zvířete až do rozbourání (cca 48 hodin). Pro posouzení jakostní odchylky masa byly určeny základní identifikační ukazatele pH1 a ztráta masné šťávy odkapem. Mimo těchto ukazatelů jsme ještě sledovali pH24 a pH48. Po vyhodnocení sledovaných ukazatelů bylo zjištěno, že vhodnějších hodnot pro jakost masa bylo dosaženo při omračování koncentrovaným plynem CO2. Průměrná hodnota pH1 byla u omračování plynem CO2 vyšší o 0,3 (p < 0,001), hodnota pH24 vyšší o 0,243 (p < 0,001) a průměrné množství odkapu masné šťávy bylo o 2,16% nižší (p < 0,001). Při vyhodnocení výskytu jakostní odchylky PSEi a PSE na základě hodnot pH1 u omračování koncentrovaným plynem CO2 byl zjištěn nižší výskyt PSEi o 7,843% a PSE o 1,961%nižší. Na základě ztráty masné šťávy odkapem byl výskyt PSEi nižší o 23,810 % a PSE vada se vyskytovala o 4,762 % méně.
|
|
|
VLIV PORÁŽKOVÉ HMOTNOSTI A POHLAVÍ NA JATEČNOU HODNOTU PRASAT
VONDRUŠKA, Miroslav
Cílem diplomové práce bylo získat informace o vlivu genotypu a pohlaví na ukazatele jatečné hodnoty u finálních hybridů prasat kombinací (ČL x ČBU) x BO, (ČL x ČBU) x (BO x Pn), (ČL x ČBU) x (D x Pn) a (ČL x ČBU) x (BO x D) s vyrovnaným poměrem pohlaví (vepříci : prasničky). Byl prokázán vliv genotypu na podíl svaloviny, nejvyšších hodnot dosáhla kombinace (ČL x ČBU) x (D x Pn) s průměrnou hodnotou 57,95 %. Statistická významnost rozdílů byla zjištěna také u vlivu pohlaví, kdy prasničky dosáhly průměrného podílu svaloviny 58,06 %, oproti vepříkům s průměrným podílem svaloviny 54,70 % (diference 3,36 %). Výška hřbetního tuku vykázala vysokou statistickou významnost z hlediska genotypu, nejnižší výška hřbetního tuku byla naměřena u kombinace (ČL x ČBU) x (D x Pn) s hodnotou 21,69 mm. Vepříci dosáhli vyšších hodnot, průměrná výška tuku u prasniček byla 22,03 mm, u vepříků 25,25 mm. U ukazatele plochy MLLT vliv genotypu prokázán nebyl. U prasniček byla zjištěna průměrná plocha 5 228 mm2, u vepříků plocha 4 707 mm2. Podíl hlavních masitých částí, resp. kýty představoval statisticky významné rozdíly z hlediska genotypu. Nejvyšších hodnot dosáhla kombinace (ČL x ČBU) x (D x Pn) s podílem 53,23 % resp. 21,69 %. Významný statistický rozdíl byl stanoven též u vlivu pohlaví, s průměrnou hodnotou hlavních masitých částí u prasniček 51,32 % a vepříků 48,45 %, resp. v případě kýty 21,07 % u prasniček a 19,98 % u vepříků. Porážková hmotnost ve vztahu k podílu svaloviny vykázala velmi dobré hodnoty v hmotnostním rozpětí nižším než 100 kg (57,84 %), ale příznivý podíl svaloviny 57,16 % byl ještě v hmotnostním intervalu 100 ? 109,9 kg.
|
|
|
Analýza klasifikace jatečně upravených těl prasat na vybraných jatkách
JANDOVÁ, Renáta
Cílem diplomové práce bylo ve vybraném jateckém závodu analyzovat ukazatele zjišťované při klasifikaci jatečně upravených těl finálních hybridů prasat. Na základě těchto informací byl statisticky vyhodnocen soubor jatečných zvířat poražených za období 1 roku. Celkem bylo analyzováno 65 535 jatečně upravených těl. Jatečně upravená těla zařazená do SEUROP systému (64 470 ks) byla rozdělena do 6 hmotnostních intervalů od 60 do 120 kg s krokem po 10 kg.
|
|
|
Bakalářská práce
VONDRUŠKOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit přehled kvalitativních ukazatelů vepřového masa, mezi které patří pH45, pH24, barva, vaznost, textura masa a podíl intramuskulárního tuku a vlivů, které na kvalitu masa působí, tj. plemenná příslušnost, pohlaví, porážková hmotnost, výživa, technologie ustájení, zacházení, transport na jatky, způsob omráčení a zabití na jatkách. Jakost masa je také podmíněna chemickým složením, fyzikálními a technologickými vlastnostmi masa a průběhem postmortálních biochemických změn. Nešetrné zacházení se zvířaty vede k jakostním odchylkám vepřového masa.
|
|
|
Vybrané ukazatele kvality vepřového masa
NOVÁKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce je zaměřena na zpracování informací o problematice kvalitativních vlastností vepřového masa v kontextu jatečné hodnoty prasat a popisuje vlivy na ně působící. Nejprve byla popsána jatečná hodnota a skutečnosti, které ji ovlivňují, jako jsou - genetické založení, plemeno, pohlaví, věk apod. Následně bylo charakterizováno biochemické složení masa, kde byl kladen důraz na ukazatel podíl intramuskulárního tuku, který souvisí s podílem libového masa v jatečném těle. Dále byla zpracována oblast kvality masa a její znaky - pH, barva, vaznost, elektrická vodivost masa. Zde byly zahrnuty senzorické vlastnosti masa - chuť, vůně, šťavnatost a textura. Pozornost byla věnována také vnitřním i vnějším vlivům působícím na kvalitu masa jak pozitivně, tak negativně (výživa, způsob chovu, krmná aditiva, vliv předporážkové manipulace, porážka). Závěrem jsou uvedeny jakostní odchylky vepřového masa a v současnosti používaný SEUROP systém pro hodnocení jatečných prasat.
|
|
|
Kvalita vepřového masa vybraných hybridů
VONDRUŠKA, Miroslav
Bakalářská práce byla zaměřena na oblast chemického složení, fyzikálních a technologických vlastností masa, včetně zracích procesů v něm. Dále byly charakterizovány jakostní ukazatele, a to pH, barva, světlost masa, vaznost masa, elektrická vodivost masa, textura masa, podíl intramuskulárního tuku a metody jejich hodnocení. Následně byly posouzeny vlivy působící na jakost masa, tj. hybridní kombinace, pohlaví, hmotnost při porážce, výživa, ustájení. Zahrnuty byly i předporážkové vlivy (transport na jatky, zacházení se zvířaty před porážkou, způsob omráčení a zabití).
|
|
|
Přeštické černostrakaté prase - genetický živočišný zdroj
LIŠKOVÁ, Andrea
Bakalářská práce je zaměřena na zpracování informací o problematice genových zdrojů se zaměřením na přeštické černostrakaté plemeno prasat. V práci je popsán vznik přeštického černostrakatého prasete se zmínkou o chovu populace před první a druhou světovou válkou. Následně byla uvedena regenerace tohoto plemene, která byla provedena s využitím plemen - mirgorodského, livenského, německého sedlového, anglického sedlovitého, cornwall a berkshire. Dále byl zpracován plemenný standard, který se zaměřuje na popis a užitkové vlastnosti a také je zde uvedeno zušlechťování přeštického černostrakatého plemene a to hlavně plemenem pietrain, ale jsou zmíněna i jiná plemena jako landrase, hampshire a podobně. Byly shromážděny informace o chovu genetického živočišného zdroje od roku 2003 do roku 2009 zabývající se stavy populace genového zdroje, kde je uveden počet chovů a zemědělských podniků, odchované potomstvo, plemenné jádro prasnic, úroveň užitkových znaků v kontrole užitkovosti a počet kanců v jednotlivých chovech. Pozornost byla věnována i kryokonzervaci, struktuře populace a udržování plemene s důvody pro ochranu přeštického černostrakatého plemene prasat. V metodice je zachyceno vedení evidence, způsob uchování a šlechtitelský program. Závěrem je uveden stav populace genového zdroje ke konci roku 2010.
|
host ::
RSS.