|
|
Didaktické prostředky Výchovy ke zdraví na praktických školách dvouletých
Široká, Magdaléna ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na výukové materiály výchovy ke zdraví používané na praktických školách dvouletých. Cílem práce bylo navrhnout pracovní listy ve třech úrovních obtížnosti, které by se daly použít ve výuce. V práci bylo využito kvalitativní šetření. Prezentace a pracovní listy byly navrženy po analýze Rámcového vzdělávacího programu praktických škol dvouletých. Dílčím cílem práce bylo pomocí rozhovorů s vyučujícími zmapovat výukové materiály výchovy ke zdraví, které pro svou výuku používají, a zjistit, jak hodnotí předložené pracovní listy a zda jsou pro ně využitelné v pedagogické praxi. Výsledkem práce je návrh pěti vyučovacích hodin na téma Zdravý životní styl s prezentací a pracovními listy ve třech úrovních obtížnosti. Pracovní listy jsou upravené podle hodnocení vyučujících, kterým byly pracovní listy předloženy. Pracovní listy i prezentace byly hodnoceny kladně, ale přesto bylo potřeba je částečně upravit, aby naplňovaly očekávání vyučujících. V příloze jsou předloženy upravené pracovní listy, které je možné využít v praxi praktických škol dvouletých.
|
|
|
Vzdělávání žáků na Praktické škole dvouleté
Bejšovcová, Jitka ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce Vzdělávání žáků na Praktické škole dvouleté je zaměřená na pozorování výkonů žáků při vyučování ve dvou stěžejních předmětech, Příprava pokrmů a Zdravotní výchova, ze kterých žáci skládají závěrečné teoretické a praktické zkoušky. Složením zkoušky získávají žáci osvědčení o ukončení studia a získání kvalifikace pro pomocné práce při přípravě pokrmů. Cílem práce jsou výukové aktivity s kognitivními, afektivními a psychomotorickými cíli odpovídajícími schopnostem a možnostem rozvoje osobnosti obou sledovaných žáků v uvedených oborech. Ve studii sleduji a zaznamenávám přípravu a průběh vyučovacích hodin, výkony dvou žáků, kteří jsou hlavními účastníky studie. Práce má za úkol poukázat na možnost vzniku problémů a jejich řešení při výuce žáků s diagnózou autismus (PAS), střední mentální retardace (SMR), postižení vývoje řeči, Aspergerovým syndromem a lehkou mentální retardací (LMR). Dlouhodobé sledování obou žáků v edukačním procesu nabízí možná řešení, v předcházení neúspěchu či komplikacím, při získávání požadovaných klíčových kompetencí, vedoucích ke zdárnému složení závěrečné zkoušky, možnosti zařazení do pracovního procesu, k co nejkvalitnějšímu běžnému životu či k pokračování studia na odborném učilišti. V teoretické části jsou zaznamenány a popsány diagnózy a anamnézy obou žáků,...
|
|
|
Komunikativní dovednosti u mladých lidí s mentálním postižením
Löffelmannová, Anna ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou komunikace u mladých lidí s mentálním postižením. V teoretické části diplomová práce vymezuje mentální retardaci. Představuje život mladého člověka s mentálním postižením. Ukazuje vzdělávací a pracovní možnosti těchto mladých lidí. Teoretická část se dále zabývá řečí osob s mentálním postižením. Podává informace o vývoji řeči a o jejich narušené komunikační schopnosti. Nastiňuje možnosti logopedické diagnostiky a intervence. V rámci praktické části diplomové práce byl vytvořen diagnostický test zaměřený na komunikaci mladých lidí s mentálním postižením ve vybraných situacích denního života. Na základě použití testu u žákyň vybrané praktické školy dvouleté, dostupných dokumentů a rozhovoru s třídní učitelkou žákyň byla řeč žákyň analyzována. Pro každou žákyni je vytvořen návrh na rozvoj komunikace využitelný při sestavování individuálního vzdělávacího plánu žákyně. Přínosem práce je vytvořený návrh opatření pro rozvoj komunikace žáků praktické školy dvouleté, který je v souladu s kurikulárními dokumenty. KLÍČOVÁ SLOVA Komunikativní dovednost, mentální postižení, praktická škola dvouletá, pragmatická jazyková rovina, dospělý člověk s mentálním postižením
|
|
|
Žák s mentálním postižením v základní škole speciální a jeho perspektivy
JURÁKOVÁ, Bohuslava
Ve své bakalářské práci jsem se snažila zjistit, jaké perspektivy má žák s mentálním postižením po ukončení povinné školní docházky v základní škole speciální (dále ZŠS) a zda je vytvořen dostatek příležitostí pro jeho další vzdělávání. V teoretické části charakterizuji dítě s mentálním postižením a jednotlivé stupně mentální retardace. Zabývám se výchovou a vzděláváním žáků s mentálním handicapem, speciálním školstvím a jeho legislativou, v poslední části možnostmi dalšího vzdělávání absolventů ZŠS. Pro praktickou část bakalářské práce jsem použila kvantitativní výzkum, který byl uskutečněn v 16 základních školách speciálních v Jihočeském kraji. Zúčastnilo se ho 13 ředitelů (81%) a 97 rodičů (81%) žáků s mentálním postižením. Data a potřebné informace ke splnění cílů byly získány v rozmezí října 2008 až ledna 2009. Pro kvantitativní výzkum jsem použila především metodu dotazníků, v nichž jsem uplatnila uzavřené, polozavřené, otevřené otázky a sekundární analýzu dat. Prvním cílem výzkumu bylo zjistit zájem rodičů žáků ZŠS o další vzdělávání svých dětí. Druhý cíl byl zaměřen na to, jaká je možnost vzdělávání v praktických školách jednoletých a dvouletých a jejich dosažitelnost pro žáky ZŠS. Díky výsledkům z dotazníků pro rodiče a ředitele ZŠS se mi podařilo zjistit konkrétní informace a splnit oba stanovené cíle. Na základě těchto cílů jsem stanovila 2 hypotézy: Hypotéza č.1: Rodiče žáků ZŠ speciálních mají zájem o jejich další vzdělávání. Hypotéza č.2: Absolventi ZŠ speciálních mají vytvořen dostatek příležitostí pro další vzdělávání v praktických školách s jednoletou a dvouletou přípravou. Vyhodnocením všech získaných podkladů jsem došla k závěru, že hypotéza č. 1 byla potvrzena, neboť 81% rodičů žáků s mentálním postižením má zájem o další studium po skončení povinné školní docházky. Hypotéza č. 2 předpokládala, že absolventi ZŠS mají vytvořen dostatek příležitostí pro další vzdělávání. Z výzkumu vyplynulo, že největší překážkou pro další vzdělávání je zdravotní postižení dítěte (38%), nedostatek finančních prostředků (28%), vzdálenost školy (23%), nezájem rodičů a jiné překážky (11%) např. pobyt mimo rodinu, neschopnost dojíždět, nechuť se vzdělávat. Téměř shodné výsledky ukázal dotazník jak pro ředitele, tak i pro rodiče. Z toho vyplývá, že hypotéza č. 2 byla vyvrácena.Z výzkumu vyplývá, že rodiče žáků s mentálním postižením mají zájem o vzdělávání svého dítěte. Bohužel ale není vytvořen dostatek možností a příležitostí k dalšímu vzdělávání jejich dětí Práce by se mohla stát zdrojem informací především pro rodiče žáků s mentálním postižením. Výsledky mohou být využity jako informační materiál pro speciální pedagogy a být zpětnou vazbou pro danou školu i zřizovatele speciálních škol.
|
host ::
RSS.