|
|
Koncept implikovaného čtenáře v teorii Wolfganga Isera
Berková, Pavlína ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Koncept implikovaného čtenáře v teorii Wolfganga Isera" si klade za cíl představit pojem implikovaný čtenář, jenž sehrál v teorii recepčního estetika Wolfganga Isera klíčovou roli. Práce se nejprve zaměřuje na kontext, do kterého je začleněna Iserova tvorba, tj. představení kostnické školy recepční estetiky a jejích hlavních myšlenek, poté je představen samotný koncept implikovaného čtenáře. Iser se pomocí tohoto pojmu snaží zachytit povahu interakcí, které probíhají v rámci procesu čtení literárního díla. Práce tedy představuje nejen koncept samotný, ale především jeho roli v procesu četby a konstituování literárního díla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Temnota jako metafora ve filmu noir
Chromčáková, Petra ; Hájek, Václav (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Diplomová práce Temnota jako metafora ve filmu noir zkoumá motiv temnoty ve filmu noir. Temnota není jen formálním, ale také metaforickým vehikulem sdělení, které funguje pouze jako významový rámec a je proto při jeho "čtení" nutné vynaložit interpretační úsilí. Teoreticky se práce opírá o tzv. živou metaforu Paula Ricoeura, jež proměňuje dosavadní významy a vyvolává interpretační aktivity, a také o konceptualizaci otevřenosti textu směrem k příjemci, která je zastoupena teoriemi míst nedourčenosti Romana Ingardena, prázdných míst Wolfganga Isera a otevřeného díla Umberta Eca. Hypotézou je předpoklad, že se film noir dá chápat způsobem, že divákům přináší změnu vjemu, respektive novou vizuální zkušenost, jež do té doby ve filmu nebyla a která směřuje k vnímání "třetího smyslu". Práce poskytuje analýzy filmů noir a poukazuje na jejich specifické narativní a stylistické prvky. Zkoumání vztahuje také k dějinám temnoty v obrazové kultuře, přičemž se ptá, zda lze tradiční stereotypy oddělit od nepredestinované smyslové zkušenosti.
|
|
|
Role nedourčenosti v literarním díle
Marković, Maša ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
V této práci se zabývám pojmem "nedourčenosti" v rámci literární teorie. Práce ja založena na fenomenologické teorii Romana Ingardena, recepční estetice Wolfganga Isera a teorii fikčních světů Lubomíra Doležela. Nedourčenost zkoumám ze vztahu k literárnímu dílu a jakou roli má při konstituci fikčních světů. Bylo zjíšteno, že dochází do změny jí funkce. Práce se soustřeďuje na vytváření estetické recepce v souvislosti s mezerami a místy nedourčenosti v literárním díle. Část práce byla věnována konstrukci "fikčních a možných světů" a jejich vztah k nedourčenosti. Nedourčenost byla představena v práci jakožto nezbytná součást estetické recepce.
|
host ::
RSS.