|
|
Právo na odpor a článek 23 Listiny základních práv a svobod
Mensdorffová, Jana ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
Právo na odpor a článek 23 Listiny základních práv a svobod Abstrakt Výzkumným záměrem této diplomové práce je důkladná analýza čl. 23 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jeho problematika, rozbor současné podústavní právní úpravy a mezinárodní srovnání. Diplomová práce má v návaznosti na výzkumný záměr za cíl zjistit, do jaké míry znění čl. 23 Listiny odpovídá naší historické zkušenosti, popřípadě zda čl. 23 Listiny míří na jiné situace (tj. zda znění čl. 23 Listiny reflektuje naší historii v souvislosti s vymezením práva na odpor v Listině). Hlavní metody zvolené pro psaní diplomové práce byly analýza, mezinárodní srovnání zahraničních ústav a statistika. Při psaní práce jsem čerpala z odborné literatury, odborných článků, právních předpisů, relevantní judikatury a v neposlední řadě z internetových zdrojů, které byly podkladem pro statistiku účastníků odboje a odporu proti komunismu. Diplomová práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. První část diplomové práce je věnována historickému exkurzu. Pro lepší pochopení a kontext jsou zde uvedeny různé přístupy k právu na odpor, a to od myslitelů Starověké Číny, Řecka a Říma až po přístupy k právu na odpor v 19. a 20. století. Tato část obsahuje mimo jiné i myšlenky Bartolomého de las Casase, Martina Luthera a dalších reformátorů. Dále je v...
|
|
|
Ústavněprávní regulace výjimečného stavu v právním státě
Kollert, Lukáš ; Kudrna, Jan (oponent)
Název diplomové práce, abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Název Ústavněprávní regulace výjimečného stavu v právním státě Abstrakt Předložená práce se zaměřuje na mimořádné reaktivní právní instrumenty určené k řešení krizí, mezi něž řadíme zejména výjimečný stav a rovněž právo na odpor, které se od prvního z uvedených institutů liší v tom ohledu, že se jej v podmínkách demokratického právního státu nemohou dovolat orgány veřejné moci, nýbrž pouze občané coby subjekty podřízené její autoritě. K hlavním cílům práce patří rigorózně prozkoumat pojmy výjimečného stavu a práva na odpor a jejich vztah a podat odpověď na otázku, zda mají být jimi označené instituty v podmínkách právního státu regulovány v pozitivním právu nebo jinak uznány. V kapitole věnované výjimečnému stavu zkoumáme pojmy krize a výjimečného stavu, prezentujeme různé typologie tohoto institutu, ukazujeme kontroverze, konfuze a problémy, které jsou s ním spojeny, představujeme možné reakce veřejné moci na mimořádné škodlivé situace a posuzujeme jejich přednosti a nedostatky. V návaznosti na závěr, že výjimečný stav by měl být upraven v pozitivním právu, následně věnujeme pozornost otázce, jakým způsobem a v souladu s jakými zásadami by do něj měl být inkorporován. V této souvislosti předkládáme tezi, že by měl být zakotven formou...
|
|
|
Ústavněprávní regulace výjimečného stavu v právním státě
Kollert, Lukáš ; Grinc, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Název diplomové práce, abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Název Ústavněprávní regulace výjimečného stavu v právním státě Abstrakt Předložená práce se zaměřuje na mimořádné reaktivní právní instrumenty určené k řešení krizí, mezi něž řadíme zejména výjimečný stav a rovněž právo na odpor, které se od prvního z uvedených institutů liší v tom ohledu, že se jej v podmínkách demokratického právního státu nemohou dovolat orgány veřejné moci, nýbrž pouze občané coby subjekty podřízené její autoritě. K hlavním cílům práce patří rigorózně prozkoumat pojmy výjimečného stavu a práva na odpor a jejich vztah a podat odpověď na otázku, zda mají být jimi označené instituty v podmínkách právního státu regulovány v pozitivním právu nebo jinak uznány. V kapitole věnované výjimečnému stavu zkoumáme pojmy krize a výjimečného stavu, prezentujeme různé typologie tohoto institutu, ukazujeme kontroverze, konfuze a problémy, které jsou s ním spojeny, představujeme možné reakce veřejné moci na mimořádné škodlivé situace a posuzujeme jejich přednosti a nedostatky. V návaznosti na závěr, že výjimečný stav by měl být upraven v pozitivním právu, následně věnujeme pozornost otázce, jakým způsobem a v souladu s jakými zásadami by do něj měl být inkorporován. V této souvislosti předkládáme tezi, že by měl být zakotven formou...
|
|
|
Právo na odpor
Černý, Tomáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Urban, Michal (oponent)
Cílem této práce je kritická reflexe doktríny práva na odpor v České republice jako liberální demokracii a jejím právním řádu. Předmětem zájmu v první části práce tak je stručný popis historie a vývoje celé doktríny a článek 23 Listiny základních práv a svobod jako pokus o zakotvení práva na odpor v českém právu. Předmětem druhé části práce jsou změny v současném světě, které ovlivňují a ohrožují liberální demokracie včetně České republiky, a jednotlivé případy uplatnění práva na odpor. První kapitola obsahuje stručnou historickou a moderní definici práva na odpor a také definice souvisejících pojmů revoluce, státní převrat a občanská neposlušnost užívaných v této práci. Ve druhé kapitole je pozornost zaměřena na historii práva na odpor od jeho kořenů ve starověkém Izraeli, přes osvícenecké autory spojené s teorií společenské smlouvy až po poválečný vývoj. Zvláštní pozornost je věnována aspektům práva na odpor, které jsou sporné do dnešní doby. Třetí kapitola se komplexně zabývá možnými interpretacemi článku 23 Listiny základních práv a svobod. Představeny jsou výklady českých ústavních právníků podle jednotlivých aspektů, které tvoří současnou právní úpravu. Klíčovým bodem je úvaha, nakolik článek 23 lze považovat za právo na odpor. Ve čtvrté kapitole má prostor popis závažných společenských...
|
host ::
RSS.