|
|
Poškození pacienta
Chocholoušová, Tereza ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Poškození pacienta Cílem předkládané diplomové práce bylo uceleně pojednat o problematice poškození pacienta v důsledku poskytování zdravotní péče. K dosažení stanoveného cíle je práce rozdělena do pěti hlavních kapitol, kdy v první kapitole je rozebrán vztah mezi pacientem. Rovněž jsou v první kapitole představeny práva a povinnosti jak pacienta, tak i lékaře. Tato kapitola se také věnuje problematice informovaného souhlasu. Druhá kapitola je zaměřena na problematiku právní odpovědnosti, přičemž se věnuje jak občanskoprávní odpovědnosti obecně, tak i jejím jednotlivým typům, ale i trestní odpovědnosti. Následující kapitola se týká postupu lege artis a s tím souvisejícího pojmu etiky ve zdravotnictví. Součástí této kapitoly je také problematika znaleckých posudků. Čtvrtá kapitola je pro předkládanou diplomovou práci stěžejní, jelikož se věnuje samotnému poškození pacienta. V této kapitole je pojednáno nejen o nežádoucích událostech, které mohly vyústit v poškození pacienta, ale také o následném odškodnění pacienta ve formě bolestného a náhrady pro ztížení společenského uplatnění. V rámci podkapitoly týkající se poškození pacienta v praxi jsou uvedena rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky vydaná v konkrétních případech poškození pacientů. A pro úplnost doplněna také jedním rozhodnutí...
|
|
|
Charta práv dětí v nemocnici ("EACH Charter") jako nástroj posilování a ochrany etických aspektů pediatrické hospitalizace
Královec, Jiří ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Charta práv dětí v nemocnici (EACH Charter) je mezinárodní dokument vytvořený v 80. letech 20. století Evropskou asociací na podporu dětí v nemocnici (European Association for Children in Hospital - EACH). Vznik Charty lze interpretovat jako reakci na stav, kdy podobu dětské hospitalizace - i samu dětskou nemocnici jakožto instituci - daleko silněji utvářejí aspekty technické, ekonomické a provozní, než aspekty etické. Charta de facto zvýrazňuje konkrétní situace, v nichž se pediatrická praxe opomíjením potřeb dítěte a ignorováním nebo tolerováním nikoli nevyhnutelného trápení stává neetickou. Cílem mé práce je uchopit vznik a vývoj Charty EACH právě z této perspektivy a následně prozkoumat etické implikace, které z principů, na nichž je Charta založena, plynou pro dnešní české pediatrické zdravotnictví.
|
|
|
Právo ženy rozhodovat o perinatální péči
Hůlková, Kateřina ; Šustek, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu poskytování perinatální péče, na kterou nahlíží z pozice pacientky. Cílem práce je za využití vnitrostátní právní úpravy a rozhodnutí českých i mezinárodních soudů určit, za jakých podmínek má žena právo rozhodovat o poskytovaných zdravotních službách. Oblast perinatální péče přináší z hlediska práva mnoho otázek, na které není jednoduché, i s ohledem na etickou stránku věci, nalézt odpověď. V době těhotenství a porodu nastávají situace, kdy dojde ke konfliktu dvou ústavně garantovaných práv, a s ohledem na poskytované zdravotní služby je nutné situaci individuálně zhodnotit. Diplomová práce v úvodních kapitolách shrnuje právní úpravu poskytování zdravotních služeb včetně ústavněprávního základu. Důraz je kladen na práva pacientky, zejména možnost rozhodnout o poskytované zdravotní péči v různých situacích. Samostatná kapitola je věnována institutu dříve vysloveného přání a jeho aplikaci na období porodu. V souvislosti s poporodní péčí je zmíněna právní úprava rozhodování rodičů o zdravotních službách poskytovaných jejich dítěti. Obor zdravotnického práva vyžaduje uvedení právní úpravy do kontextu lékařské praxe, proto sedmá kapitola odhaluje problematické otázky v oblasti poskytování perinatální péče, vždy s odkazem na právní úpravu či soudní...
|
|
|
Poškození pacienta
Chocholoušová, Tereza ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Poškození pacienta Cílem předkládané diplomové práce bylo uceleně pojednat o problematice poškození pacienta v důsledku poskytování zdravotní péče. K dosažení stanoveného cíle je práce rozdělena do pěti hlavních kapitol, kdy v první kapitole je rozebrán vztah mezi pacientem. Rovněž jsou v první kapitole představeny práva a povinnosti jak pacienta, tak i lékaře. Tato kapitola se také věnuje problematice informovaného souhlasu. Druhá kapitola je zaměřena na problematiku právní odpovědnosti, přičemž se věnuje jak občanskoprávní odpovědnosti obecně, tak i jejím jednotlivým typům, ale i trestní odpovědnosti. Následující kapitola se týká postupu lege artis a s tím souvisejícího pojmu etiky ve zdravotnictví. Součástí této kapitoly je také problematika znaleckých posudků. Čtvrtá kapitola je pro předkládanou diplomovou práci stěžejní, jelikož se věnuje samotnému poškození pacienta. V této kapitole je pojednáno nejen o nežádoucích událostech, které mohly vyústit v poškození pacienta, ale také o následném odškodnění pacienta ve formě bolestného a náhrady pro ztížení společenského uplatnění. V rámci podkapitoly týkající se poškození pacienta v praxi jsou uvedena rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky vydaná v konkrétních případech poškození pacientů. A pro úplnost doplněna také jedním rozhodnutí...
|
|
|
Právo ženy rozhodovat o perinatální péči
Hůlková, Kateřina ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu poskytování perinatální péče, na kterou nahlíží z pozice pacientky. Cílem práce je za využití vnitrostátní právní úpravy a rozhodnutí českých i mezinárodních soudů určit, za jakých podmínek má žena právo rozhodovat o poskytovaných zdravotních službách. Oblast perinatální péče přináší z hlediska práva mnoho otázek, na které není jednoduché, i s ohledem na etickou stránku věci, nalézt odpověď. V době těhotenství a porodu nastávají situace, kdy dojde ke konfliktu dvou ústavně garantovaných práv, a s ohledem na poskytované zdravotní služby je nutné situaci individuálně zhodnotit. Diplomová práce v úvodních kapitolách shrnuje právní úpravu poskytování zdravotních služeb včetně ústavněprávního základu. Důraz je kladen na práva pacientky, zejména možnost rozhodnout o poskytované zdravotní péči v různých situacích. Samostatná kapitola je věnována institutu dříve vysloveného přání a jeho aplikaci na období porodu. V souvislosti s poporodní péčí je zmíněna právní úprava rozhodování rodičů o zdravotních službách poskytovaných jejich dítěti. Obor zdravotnického práva vyžaduje uvedení právní úpravy do kontextu lékařské praxe, proto sedmá kapitola odhaluje problematické otázky v oblasti poskytování perinatální péče, vždy s odkazem na právní úpravu či soudní...
|
|
|
Právní úprava z oblasti zdravotnictví v novém občanském zákoníku a porovnání se zákonem o zdravotních službách
JANOŠŤÁKOVÁ, Iveta
V současné době v České republice existuje řada samostatných právních norem, které upravují jednotlivé oblasti každodenního života; některé zákony se vzájemně prolínají a doplňují. Poskytování zdravotní péče a zdravotních služeb v naší zemi upravuje řada mezinárodních a vnitrostátních právních předpisů v souladu s dodržováním základních lidských práv. Zdravotně právní problematika je upravena zejména v zákoně č. 372/2011Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, jenž nabyl účinnosti 1. dubna 2012 a nahradil tak zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Přijetím zákona o zdravotních službách došlo k završení porevolučních změn v oblasti zdravotnictví. Zákon představuje poměrně ucelený systém pravidel, mimo jiné upravuje práva a povinnosti pacientů, poskytovatelů zdravotních služeb. V roce 2012 byla dokončena rekodifikace soukromého práva. V jejím rámci byl schválen zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který vstoupil v platnost 1. ledna 2014 a přinesl i změny v oblasti zdravotně právních norem. Tato diplomová práce je rozčleněna do pěti kapitol včetně závěru. První kapitola se snaží zachytit vývoj právních norem ve zdravotně sociální oblasti v naší zemi. Rozvoj sociálně zdravotní politiky státu z konce 19. století byl později zpomalen světovou hospodářskou krizí, druhou světovou válkou a následnou normalizací. V 90. letech v rámci reformních opatření státu byly přijaty i nové právní předpisy. Druhá kapitola přináší přehledný úvod do zdravotnické problematiky a je rozdělena do několika podkapitol. Definuje základní pojmy zdraví a nemoc, které jsou běžnou součástí života každého jedince a zcela právem patří k nejdůležitějším společenským hodnotám. Konkretizuje jednotlivé modely přístupu jedince ke zdraví, strukturu českého zdravotnictví; část kapitoly se zabývá vztahem lékaře a pacienta, zejména proměnou jejich vztahu od paternalistického přístupu lékaře k nemocnému k partnerskému vztahu, ve kterém se lékař a pacient se stávají rovnocennými partnery. V třetí kapitole jsou uvedeny mezinárodní a vnitrostátní právní předpisy, které jsou součástí současné platné zdravotnické legislativy. Tato právní norma vyjadřuje zájem společnosti nejen v České republice chránit základní hodnoty lidské bytosti při poskytování zdravotní péče. Čtvrtá část diplomové práce se podrobněji zaměřuje na vybrané oblasti v poskytování zdravotní péče a zdravotních služeb za účinnosti zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a nově přijatého zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nový právní předpis zavádí smlouvu o péči o zdraví, jejímž cílem je upravit právní režim poskytování péče o zdraví včetně postavení poskytovatele a pacienta při poskytování zdravotních služeb. Zároveň obsahuje i komplexní úpravu zásahů do integrity fyzické osoby a nutnosti jejího souhlasu k takovému zásahu. V této části práce je zkoumán vztah mezi zákonem o zdravotních službách a novým občanským zákoníkem, problematikou informovaného souhlasu a možnostmi poskytování zdravotních služeb. Cílem diplomové práce je zmapovat dosavadní a novou právní úpravu v oblasti zdravotnictví a vymezit základní rozdíly právních norem. Na základě komparace obou právních norem posoudit důsledky, které ze změn v právních předpisech vyplývají pro pacienta. Tato diplomová práce je prací teoretickou, založenou na studiu a obsahové analýze především právních předpisů, odborné literatury a dalších dostupných pramenů. Závěr, tedy pátá kapitola diplomové práce, je shrnutím vybrané problematiky v poskytování zdravotní péče a zdravotních služeb. Nový občanský zákoník vychází z požadavků moderní společnosti a poskytuje mnohem větší posílení práv pacienta. Tím dochází z pohledu práva k rovnému postavení obou zúčastněných subjektů, lékaře a pacienta. Poskytování zdravotních služeb je však primárně upraveno v zákoně o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, a to podrobněji než nový občanský zákoník, který je vůči zvláštní úpravě ve vztahu subsidiarity.
|
|
|
Práva pojištěnce a práva pacienta dle právní úpravy
VLČKOVÁ, Simona
Přestože je v České republice odborná zdravotní péče na vysoké mezinárodní úrovni a lze říci, že je dostupná pro většinu obyvatelstva, rezervy můžeme spatřovat v přístupu poskytovatelů zdravotních služeb k pacientům s ohledem na jejich pacientská práva. Do roku 2011 upravoval v zásadě komplexně oblast poskytování zdravotní péče a práva pacientů zákon č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu. Postupem času se ukázalo, že velká část zákona dostatečně neupravovala potřeby konkrétního pacienta. Snaha zákonodárců uvést práva pacienta co nejvíce do souladu s principy Ústavy, Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o lidských právech a biomedicíně dala vzniknout zákonu č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, který zákon o péči a zdraví lidu nahradil. Nové zakotvení práv pacientů poskytuje pacientovi záruku, že v případě jejich nerespektování se může dovolávat jejich naplnění, neboť teprve zákonem definovaná práva je možné účinně vymáhat. Předpokladem k tomu, aby mohl pacient svá práva uplatňovat a vymáhat, je jejich znalost. Cílem mé diplomové práce je stručně shrnout vývoj práv pacientů a jejich pramenů v mezinárodním kontextu a v České republice, blíže popsat některá práva pojištěnce a pacienta, představit oblast ochrany práv pacienta a ověřit znalost vybraných práv mezi pacienty v Jihočeském kraji. Na základě vlastního výzkumu, který probíhal v ambulantních a lůžkových zařízeních v Jihočeském kraji formou dotazníkového šetření, jsem chtěla zjistit, do jaké míry jsou pacienti o svých právech informováni a zda se o ně aktivně zajímají. Zvolila jsem dvě hypotézy. První hypotéza měla ověřit tvrzení, že pacienti ve věkové hranici nad 50 let mají více znalostí o právech pacienta než pacienti ve věkové hranici do 50 let. Z výsledků statistického zkoumání dat vyplývá, že pacienti ve věkové kategorii nad 50 mají skutečně více znalostí než pacienti z druhé věkové kategorie, tudíž hypotéza byla potvrzena. Zda jsou pacienti pasivní při získávání informací o právech pacienta, než aby aktivně vyhledávali zdroje těchto informací, měla potvrdit hypotéza č. 2. Průzkum prokázal, že pacienti jsou aktivní a mají zájem informace o právech pacienta zjišťovat, hypotéza č. 2 se nepotvrdila. Mým cílem nebylo detailně popsat všechna práva, ale přehledně zpracovat základní pacientská práva a práva pojištěnce, která mohou posloužit k větší informovanosti pacientů, k využití pracovníků ve zdravotnictví nebo pro výuku studentů ZSF JČU.
|
|
|
Práva pacienta ve zdravotnictví
KOLÍNOVÁ, Eliška
Ačkoli je zdravotní péče v České republice široce dostupná a je poskytována často na vysoké úrovni, ve zdravotnických zařízeních stále existuje problém se zachováváním důstojnosti hospitalizovaných osob či jejich příbuzných. Často jsou porušována zejména osobnostní práva pacientů. Také psychologické rozměry léčby jsou mnohdy podceňovány, což se nejvíce projevuje u těch nejzranitelnějších skupin hospitalizovaných, jako jsou nezletilí pacienti, rodičky či umírající. Pokud lékař poruší své povinnosti, jen malý počet pacientů se domáhá spravedlnosti u soudu, ať už z obavy z finančních nákladů sporu nebo veřejné stigmatizace. V současnosti by mohl nastat obrat v této situaci. 1. dubna 2012 byl přijat zákon č. 372/2011 Sb., o poskytování zdravotních služeb, který na práva pacientů klade zvýšený důraz. Cílem práce je zmapovat současnou právní úpravu dané problematiky, zmapovat znalosti práv pacientů ve veřejnosti a zjistit, zda jsou tato práva dodržována ze strany zdravotnického personálu. Zvolenou metodou byla metoda kvantitativního výzkumu, technika dotazníkového šetření. Byl vytvořen dotazník, který zjišťoval informovanost veřejnosti o právech pacientů, proces poučení nemocného a poskytnutí souhlasu s poskytovanou péčí. Respondenty byli obyvatelé Jihočeského kraje starší 18-ti let. Z výzkumu je patrné, že respondenti znají svá práva související s poskytováním zdravotní péče, zejména ve vztahu k informovanému souhlasu. Poučení od zdravotnického personálu však považují za nedostatečné. Výsledky výzkumu prokázaly, že je nutné stále klást důraz na vzdělávání zdravotnických pracovníků v oblasti poučení pacienta o jeho zdravotním stavu a poskytované péči, o náležitostech informovaného souhlasu, způsobu poučení apod. Je nutné podnítit pacienty, aby se nebáli říci lékaři, že nerozumí jeho stylu poučení o zákroku, najít společný konsenzus mezi požadavky pacientů a zdravotnických pracovníků.
|
|
|
Právní aspekty fenoménu tzv. nespolupracujícího pacienta
Minářová, Zuzana ; Vondráček, Jan (vedoucí práce) ; Pauly, Jan (oponent)
Práce se zabývá fenoménem tzv. nespolupracujícího pacienta, tedy pacienta, který nespolupracuje s lékařem při nařízené léčbě, nedodržuje doporučení lékařem vydaná, zatajuje informace o svém zdravotním stavu apod. V práci je tento fenomén vymezen a jsou uvedeny jeho právní aspekty, zejména odpovědnostního rázu. Práce vychází z několika východisek -- především z toho, že fenomén nespolupracujícího pacienta má nezanedbatelné ekonomické pozadí a existuje a projevuje se v ekonomickém prostředí. Vzhledem k tomu, že podstata nespolupracujícího pacienta tkví v nedostatku součinnosti při poskytování zdravotní péče, resp. zdravotních služeb, věnuje se další část práce právě přehledu nejvýznamnějších práv, ale také povinností pacienta, které mají souvztažnost k tématu bakalářské práce. Nosná část práce se potom věnuje některým platným institutům, které by měly napomáhat vztahu mezi pacientem a lékařem ovlivnit pacientovo chování a přístup k léčbě a tedy napomáhat ke snížení nespolupráce pacienta.
|
|
|
Problematika užívání omezovacích prostředků na psychiatrických lůžkových jednotkách a lůžkových odděleních ostatních medicinských oborů.
DOHNALOVÁ, Hana
Ošetřovatelská péče o neklidné a agresivní pacienty se ani navzdory nezadržitelnému pokroku nemůže někdy obejít bez použití restriktivních metod. Aby mohla být poskytována kvalitní ošetřovatelská péče a zajištěna bezpečnost nemocného i při používání omezovacích prostředků, je nezbytné stanovení profesní úrovně kvality, neboli zavedení ošetřovatelského standardu na všechny lůžkové jednotky, kde se restriktivní opatření užívají. Cílem diplomové práce bylo ověřit, jsou-li omezovací prostředky na psychiatrických lůžkových jednotkách a lůžkových odděleních ostatních medicínských oborů používány v souladu se standardem ošetřovatelské péče o omezení pacienta v lůžku a analyzovat stávající standardy ošetřovatelské péče upravující užití omezovacích prostředků. Dalším cílem bylo zjistit, jaký postoj sestry zaujímají k používání omezovacích prostředků a zmapovat jejich pocity při aplikaci restrikce. Z výzkumných cílů vyplynuly hypotézy, které byly formulovány s ohledem na literární údaje a vlastní klinickou praxi zahrnující rovněž aplikaci omezovacích prostředků. Ošetřovatelský výzkum byl prováděn prostřednictvím dotazníku na pracovištích, kde restriktivní metody používají. Respondenty byly sestry pracující na těchto odděleních. Výsledky přinesly jednoznačné zjištění, že nejen celosvětově, celoevropsky, ale i v rámci zdravotnických zařízení České republiky, je péče o pacienty v omezení nejednotná, tudíž standardizace této péče je velmi žádoucí. Součástí diplomové práce je vytvořený Standard ošetřovatelské péče pro aplikaci omezovacích prostředků ve zdravotnických lůžkových zařízeních, který bude prakticky využit v Nemocnici České Budějovice, a.s.
|
host ::
RSS.