|
|
Live - Hudba, obraz, emoce
Elšík, Adam ; ŠPELDA, Josef (vedoucí práce) ; MYSLÍK, Jiří (oponent)
Osobně LIVE koncerty sleduji moc rád. Cílem sledování LIVE je možnost být na místech a při údálostech mimo čas a prostor. Cítit se být přítomný.
Jako divák hledám jak zažít příběh hudby. Jako tvůrce hledám jakými možnostmi disponuji a mohu je použít. Cílem je poukázat na možnost změny pohledu žánru, se kterým se každý z nás potká jako divák, nebo jako tvůrce.
Vždy budu ovlivněn svými osobními názory, zkušenostmi a preferencemi. Práce poukáže na rozdílné možnosti vysvětlení pojmu LIVE. Jiná pravidla a způsoby zpracování jak formalí, tak umělecká. Divákovi doporučí, kde a jak by měl LIVE smysluplně sledovat, čímž určí samotného koncového diváka.
Specifické způsoby a možnosti výroby propůjčují tvůrcům širokou paletu zpracování výsledného díla. Tvůrci však musejí dbát na dodržování zásad a pravidel pro natáčení bez kompromisů, jinak by byla negativně ovlivněna kvalita výsledku.
Práce vznikla za pomoci konzultací s odborníky v oboru, jenž velmi pozitivně formovali výsledek. Vyberu přiklady, které by se daly označit za průřez mezi žánry - průměrný vzorek. Tudíž by moje práce měla být srozumitelná co nejširšímu okruhu čtenářů.
|
|
|
SPECIFIKA TVORBY ZVUKOVÉ SLOŽKY ANIMOVANÉHO FILMU
Karhánková, Kateřina ; KUBÍČEK, Jiří (vedoucí práce) ; GREINER, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá problematikou tvorby zvukové složky animovaného filmu – jejími specifiky a aspekty jak v oblasti realizace, tak přípravy i zvukové dramaturgie. Zkoumá, jaký mají vliv na filmové vyprávění a do jaké míry je možné a užitečné s nimi pracovat již od počátku vývoje animovaného filmu. Práce dále představuje praktické i tvůrčí možnosti spolupráce režiséra a zvukaře a hlediska, která ji mohou pozitivně či negativně ovlivnit. Práce čerpá informace z literárních zdrojů, rozhovorů s tvůrci animovaného filmu a osobních poznatků z praxe autorky v oblasti režie a scenáristiky animovaného filmu. Tato práce potvrdila důležitost role zvukové složky v animovaném filmu a její pozitivní vliv na výslednou kvalitu AV díla pokud není opomenuta již od počátku filmové realizace. Práce shrnuje základní přístupy, díky nimž by měl být tvůrce schopen pracovat se zvukem v animovaném filmu jako s plnohodnotnou složkou vyprávění.
|
|
|
Hranice zvuku a obrazu
Zavadil, Vojtěch ; ČENĚK, Jan (vedoucí práce) ; NEUBAUER, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi zvukové tvorby v rámci audiovizuálního díla. Pomocí experimentu, ve kterém pět zvukových mistrů vytvořilo pět různých zvukových stop k totožnému krátkému filmu, je zde snaha definovat omezení, která pro zvukovou složku z obrazu plynou, a způsoby, jakými může být výsledné dílo pomocí zvuku ovlivněno. K tomuto účelu jsou pak všechny zvukové verze analyzovány a porovnávány.
|
|
|
Kontaktní mikrofony a jejich využití ve filmové praxi
Bláha, Adam ; NEUBAUER, Petr (vedoucí práce) ; Titěra, David (oponent)
Cílem tohoto textu je seznámit čtenáře s problematikou různých druhů kontaktních mikrofonů v rámci filmové tvorby. Spíš než na technické specifikace se zaměřuje na praktické aspekty jejich užití. Pojednává o specifikách nahrávání s tímto typem mikrofonů, o charakteristikách, které zvuky zaznamenané skrze tato zařízení jeví a o možnostech jejich využití z hlediska zvukové dramaturgie audiovizuálního díla. Praktická část obsahuje příklady takových nahrávek.
|
|
| |
|
|
Definovanie postáv zvukom.
Hilčanský, Peter ; KUDLÁČ, Jakub (vedoucí práce) ; REJHOLEC, Pavel (oponent)
Zámerom tejto práce je priblížiť čitateľovi špecifickú prácu so zvukovou dramaturgiou hraného filmu a to: definovanie postáv zvukom. Konkrétne, ako môže zvuk pomôcť pri vytváraní silnejších, zapamätateľnejších postáv, odhaľovať ich slabosti, mentálne pochody alebo také kvality, ktoré by nebolo možné vytvárať inými spôsobmi. Ide o dramaturgicky špecifický prvok a nepracuje sa s ním v každom filme. Existuje však mnoho druhov filmov, ktoré z týchto postupov môžu benefitovať. Naším cieľom bude preto nájsť zaujímavé a výrazné filmové diela a rozobrať princípy zvukovej dramaturgie a filmovej reči v týchto filmoch. Dôraz bude tiež kladený na vyzdvihnutie potreby premýšľať o týchto postupoch ešte vo fáze scenára alebo prípravnej fáze filmu, pretože v post-produkčnej fáze je na ich vybudovanie zvyčajne neskoro.
|
|
|
Rolníci a rolničky audiovizuálního pole
Pospíšil, Matěj ; ČIHÁK, Martin (vedoucí práce) ; BROTHÁNEK, Adam (oponent)
Tato práce pojednává o zvuku coby nedílném a ve střižně nezbytně přítomném skladebném prvku při stavbě audiovizuálního díla. Zmiňuje základní fyzikální, fyziologické
a psychologické působení zvukových vln na člověka - střihače (a následně diváka). Vztah zvuku a obrazu rozvádí v několika pojmech teoretika Michela Chiona a příklady precizní významotvorné práce se zvukem ve střižně pak předkládá v analýze vybraných sekvencí filmu Miroslava Janka Chačipe, který stříhala Tonička Janková.
|
|
|
Tvůrčí přínos zvukové režie při zpracování hudebního snímku
Balcar, Jan ; URBAN, Ondřej (vedoucí práce) ; ZOBAČ, Jiří (oponent)
Diplomová práce popisuje zvukovou režii hudební nahrávky se zaměřením na tvůrčí potenciál této disciplíny. Text se snaží postihnout možné přístupy ke zvukovému ztvárnění hudebního díla a poukázat na to, že výsledná podoba je bezpodmínečně ovlivněna individuálním pojetím zvukového režiséra a jeho tvůrčí vizí. Práce se dále zabývá vnímáním hudby v jejích různých formách, nedávnými ekonomickými proměnami hudebního trhu, zvukovou estetikou, dramaturgií, zvukovým obrazem a jeho vlastostmi. Tato témata pak aplikuje na realizační stránku zvukové režie. Práce vychází z vlastních zkušeností autora a dostupné literatury.
|
host ::
RSS.