|
|
Key factors in soil organic matter accumulation
Vindušková, Olga ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Šarapatka, Bořivoj (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je velmi důležitá pro kvalitu půdy a globální koloběh uhlíku. Obsah POH je ovlivněn složitou interakcí různých faktorů jako je čas, podnebí, matečná hornina, vegetace a jiné. Vliv času na akumulaci POH je často studován pomocí tzv. chronosekvence, což je série studijních ploch, které se liší stářím, zatímco zbylé faktory jsou neměnné. Vliv dalších faktorů lze studovat srovnáváním dvou a více chronosekvencí. Důležitým předpokladem těchto přístupů je, že metody pro stanovení POH poskytují údaje porovnatelné jak mezi plochami každé chronosekvence, tak mezi různými chronosekvencemi. Tato disertační práce se věnuje studiu klíčových faktorů akumulace POH a metodám jejího stanovení v půdách. Akumulace POH byla zkoumána ve dvou modelových situacích - (i) na výsypkách po povrchové těžbě uhlí a roponosné břidlice a (ii) na sesuvech v Západních Karpatech. Výsledky této práce jsou shrnuty v jedné kapitole v knize přijaté k publikaci a ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány a jeden je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rychlost akumulace POH po intenzivní disturbanci je čas. Rychlost akumulace v prvních 40 až 100 letech na výsypkách a sesuvech je relativně vysoká, protože tyto půdy mají na počátku nízký či...
|
|
|
Key factors in soil organic matter accumulation
Vindušková, Olga
Půdní organická hmota (POH) je velmi důležitá pro kvalitu půdy a globální koloběh uhlíku. Obsah POH je ovlivněn složitou interakcí různých faktorů jako je čas, podnebí, matečná hornina, vegetace a jiné. Vliv času na akumulaci POH je často studován pomocí tzv. chronosekvence, což je série studijních ploch, které se liší stářím, zatímco zbylé faktory jsou neměnné. Vliv dalších faktorů lze studovat srovnáváním dvou a více chronosekvencí. Důležitým předpokladem těchto přístupů je, že metody pro stanovení POH poskytují údaje porovnatelné jak mezi plochami každé chronosekvence, tak mezi různými chronosekvencemi. Tato disertační práce se věnuje studiu klíčových faktorů akumulace POH a metodám jejího stanovení v půdách. Akumulace POH byla zkoumána ve dvou modelových situacích - (i) na výsypkách po povrchové těžbě uhlí a roponosné břidlice a (ii) na sesuvech v Západních Karpatech. Výsledky této práce jsou shrnuty v jedné kapitole v knize přijaté k publikaci a ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány a jeden je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rychlost akumulace POH po intenzivní disturbanci je čas. Rychlost akumulace v prvních 40 až 100 letech na výsypkách a sesuvech je relativně vysoká, protože tyto půdy mají na počátku nízký či...
|
|
|
Využití přirozené sukcese v rekultivacích =: The Use of Natural Succession in Reclamation /
Botková, Kamila
V předkládané disertační práci je řešeno téma využití přirozené sukcese v rekultivační praxi při obnově krajiny po povrchové těžbě surovin. V kontextu krajinného inženýrství se jedná o komplexní problematiku, která byla rámcově řešena ve třech úrovních: ekologické, technické a praktické. Práce je koncipována jako soubor vlastních vědeckých publikací, které jsou uvedeny v širším kontextu a jejich závěry zobecněny pro potřeby možného využití v praxi. Na ekologické úrovni je přirozená nebo řízená sukcese vhodným způsobem obnovy na většině stanovišť. Praktické využití je limitováno především legislativním ošetřením ochrany zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa, nároky a představami vlastníků těžbou zasažených pozemků, a také zajištěním dlouhodobé péče o plochy vzniklé přirozenou sukcesí.
|
|
|
Key factors in soil organic matter accumulation
Vindušková, Olga
Půdní organická hmota (POH) je velmi důležitá pro kvalitu půdy a globální koloběh uhlíku. Obsah POH je ovlivněn složitou interakcí různých faktorů jako je čas, podnebí, matečná hornina, vegetace a jiné. Vliv času na akumulaci POH je často studován pomocí tzv. chronosekvence, což je série studijních ploch, které se liší stářím, zatímco zbylé faktory jsou neměnné. Vliv dalších faktorů lze studovat srovnáváním dvou a více chronosekvencí. Důležitým předpokladem těchto přístupů je, že metody pro stanovení POH poskytují údaje porovnatelné jak mezi plochami každé chronosekvence, tak mezi různými chronosekvencemi. Tato disertační práce se věnuje studiu klíčových faktorů akumulace POH a metodám jejího stanovení v půdách. Akumulace POH byla zkoumána ve dvou modelových situacích - (i) na výsypkách po povrchové těžbě uhlí a roponosné břidlice a (ii) na sesuvech v Západních Karpatech. Výsledky této práce jsou shrnuty v jedné kapitole v knize přijaté k publikaci a ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány a jeden je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rychlost akumulace POH po intenzivní disturbanci je čas. Rychlost akumulace v prvních 40 až 100 letech na výsypkách a sesuvech je relativně vysoká, protože tyto půdy mají na počátku nízký či...
|
|
|
Key factors in soil organic matter accumulation
Vindušková, Olga ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Šarapatka, Bořivoj (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je velmi důležitá pro kvalitu půdy a globální koloběh uhlíku. Obsah POH je ovlivněn složitou interakcí různých faktorů jako je čas, podnebí, matečná hornina, vegetace a jiné. Vliv času na akumulaci POH je často studován pomocí tzv. chronosekvence, což je série studijních ploch, které se liší stářím, zatímco zbylé faktory jsou neměnné. Vliv dalších faktorů lze studovat srovnáváním dvou a více chronosekvencí. Důležitým předpokladem těchto přístupů je, že metody pro stanovení POH poskytují údaje porovnatelné jak mezi plochami každé chronosekvence, tak mezi různými chronosekvencemi. Tato disertační práce se věnuje studiu klíčových faktorů akumulace POH a metodám jejího stanovení v půdách. Akumulace POH byla zkoumána ve dvou modelových situacích - (i) na výsypkách po povrchové těžbě uhlí a roponosné břidlice a (ii) na sesuvech v Západních Karpatech. Výsledky této práce jsou shrnuty v jedné kapitole v knize přijaté k publikaci a ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány a jeden je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rychlost akumulace POH po intenzivní disturbanci je čas. Rychlost akumulace v prvních 40 až 100 letech na výsypkách a sesuvech je relativně vysoká, protože tyto půdy mají na počátku nízký či...
|
|
|
Případová studie rekultivace území lomu Silvestr na Sokolovsku, aneb cesta z lomu na golf
Barteková, Petra ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Říha, Martin (oponent)
V diplomové práci se zabývám problematikou zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů v rámci rekultivačních činností. Jako výzkumnou lokalitu jsem si zvolila území bývalého lomu Silvestr u obce Dolní Rychnov, která byla rekultivační činností přeměněna z výsypky bývalého lomu na osmnáctijamkový golfový areál a areál lesoparku se sportovně rekreačním zázemím. Diplomová práce se skládá z teoretické části, ve které se blíže seznamujeme se základními pojmy z oblasti rekultivací, s legislativou upravující oblast rekultivací, dále s ochranou přírody, vědním oborem ekologie obnovy a v neposlední řadě se Sokolovskem jako regionem, který má silnou rekultivační tradici. Další částí práce je část metodologická, která popisuje metody praktického výzkumu prováděného jako stěžejní součást této práce. Poslední částí práce je oddíl empirický, v němž je čtenář podrobně seznámen s výsledky provedeného výzkumu. Klíčová slova: rekultivace, povrchová těžba, ekologie obnovy, ochrana přírody, rekultivační stavby, expertní rozhovor, dotazník
|
|
|
Srovnání fauny vodních brouků mezi předpolím a rekultivací v krajině ovlivněné těžbou
Vostalová, Adéla ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Problematika nápravy antropogenních zásahů do krajiny je jedním z diskutovaných témat dnešní doby a to nejen v odborných kruzích, ale i mezi veřejností, jelikož těžba nerostných surovin probíhá na mnoha místech České republiky. Stále více se začínají prosazovat přírodě blízké způsoby obnovy na úkor donedávna převládajících technických rekultivací. Kromě otázky, jak vytěžená místa znovu využít či obnovit, se také zkoumá, jaký má celý proces vliv na místní faunu a floru.
Cílem této diplomové práce bylo kvalitativní srovnání vodních brouků mezi předpolím Dolů Bílina a rekultivacemi výsypek Radovesice a Pokrok v Severočeském kraji. Bylo hodnoceno 16 vodních nádrží v předpolí a 15 nádrží na výsypkách. Celkem bylo nalezeno 36 taxonů, z nichž 19 bylo určeno až na druhovou úroveň. Nejvíce taxonů se nacházelo na stanovišti R9 v předpolí, na 4 lokalitách se nevyskytoval žádný. Nejhojnější byl rod Haliplus.
Sběr proběhl standardním hydrobiologickým odběrem pomocí cedníku. Materiál byl uchován v lihu, poté roztříděn, preparován a nakonec determinován. Získaná data byla vyhodnocena a srovnána pomocí Jaccardova indexu podobnosti.
Testována byla hypotéza: Vzhledem k dobrým disperzním schopnostem vodních brouků je zastoupení druhů na předpolí stejné s druhovým složením v nově vzniklých nádržích na rekultivacích. Výpočet Jaccardova indexu mezi lokalitami předpolí a výsypek dosáhl nejvyšší hodnoty podobnosti 66,7 %, ovšem přes hodnotu 50 % se pohyboval pouze v 7 případech ze 465 možných kombinací, čímž byla hypotéza vyvrácena.
Nalezené taxony byly také vyhodnoceny z hlediska ochranářského statusu dle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Takto byl zjištěn pouze jeden druh, Laccophilus poecilus, spadající do kategorie VU zranitelný. Určení je nutno prověřit.
|
|
|
Srovnání fauny vodních ploštic v krajině ovlivěné těžbou v roce 2016
Bubeníková, Jitka ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá porovnáním složení fauny vodních ploštic předpolí povrchového dolu Bílina a rekultivovaného území jeho výsypek. V první části práce jsou obsaženy informace o povrchové těžbě uhlí, jejím dopadu na životní prostředí a metodách úpravy takto narušeného území prostřednictvím rekultivace a sukcese. Podrobněji je charakterizována fauna ploštic (Heteroptera) se zaměřením na vodní ploštice infrařádů Nepomorpha a Gerromorpha.
Během roku 2016 byl proveden sběr vodních ploštic za pomocí cedníku z 15 lokalit rekultivovaného území Radovesické výsypky a výsypky Pokrok a 16 lokalit předpolí lomu Bílina. Ploštice byly na místě usmrceny 75% alkoholem, posléze na sucho roztříděny a odborně determinovány. Pro jednotlivé nádrže byl sestaven seznam nalezených druhů. Celkem bylo nalezeno 26 taxonů (21 z nich určených do druhů), z toho 18 taxonů (14 druhů) na předpolí a 17 taxonů (14 druhů) na území výsypek. V druhově nejbohatších stanovištích byl zjištěn výskyt maximálně 7 druhů. Nejčastěji zastoupeným druhem byla Nepa cinerea na 9 lokalitách.
Hlavním cílem mé práce bylo potvrdit/vyvrátit hypotézu: Vzhledem k dobrým disperzním schopnostem vodních ploštic je zastoupení druhů na předpolí stejné s druhovým složením v nově vzniklých nádržích na rekultivacích. Druhová podobnost jednotlivých stanovišť byla mezi s sebou porovnána Jaccardovým ekologickým indexem. Často vycházela hodnota 0 % a jen malý počet srovnávaných dvojic lokalit dosáhl hodnoty Jaccardova indexu kolem 50 %. Nejvyšší hodnota 71,4 % byla zjištěna při porovnávání lokalit Syčivka - Hetov na území Radovesické výsypky. Ačkoliv byl zaznamenán na předpolí a rekultivovaném území DB shodný počet druhů 14 vodních ploštic, výrazný rozdíl byl právě v jejich druhové skladbě. Druhová podobnost mezi oběma vymezenými oblastmi vyšla jen 33,3 %. Na základě zjištěných výsledků jsem stanovenou hypotézu zamítla.
|
|
| |
|
|
Geologický průzkum a archeogeofyzikální prospekce v místech těžby Ag rud na trasách liniových staveb v České republice
Hašek, Vladimír ; Krajíc, R. ; Ondra, K.
Projektované silnice v České republice často procházejí oblastmi ovlivněnými předchozí intenzivní těžbou drahých kovů (zlata a stříbra). Povrchová a podzemní těžba zanechala řadu reliktů ve formě různých morfologických depresí, příležitostně doprovázených zbytky jiných objektů patřících k těžbě. Aby se zabránilo nepředvídaným situacím využívají se komplex geofyzikálních metod a vrtných prací. Komplex je integrální částí jak geologického průzkumu tak záchranného archeologického výzkumu. Aby bylo možno demonstrovat praktické využití těchto disciplín, popisujeme průzkum dálnice D3 mezi Meznem a Chotovinami v okrese Tábor a obchvat I/38 v Jihlavě.
|
host ::
RSS.