|
|
Využití stabilních isotopů v potravní ekologii ptáků
Rusnáková, Michaela ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Procházka, Petr (oponent)
V posledních letech se stává používání analýz stabilních isotopů v ekologických studiích živočichů stále běžnější metodou. Tato zajímavá technika je založena na předpokladu, že isotopové složení tkání konzumentů silně souvisí s isotopovým složením konzumované potravy. Díky tomu nám umožňuje sledovat přínos různých potravních zdrojů do stravy jednotlivých druhů, populací či jedinců, a zároveň sledovat jejich postavení v trofických řetězcích. Pomocí této techniky můžeme zkoumat i omnivorní jedince konzumující variabilní potravu, která se liší živinami a isotopovým složením. Nicméně, isotopové hodnoty se mohou lišit v závislosti na rozdílech v potravních preferencích, fyziologii druhů a typech tkání použitých pro analýzy. V této rešerši shrnuji výsledky a dosavadní znalosti pomocí tohoto přístupu zejména v průlomových ornitologických studiích, které použily stabilní isotopy ke zkoumání potravy a trofického postavení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Potravní ekologie kuny skalní (Martes foina) v ČR
Nováková, Lucie ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent)
Potrava kuny skalní (Martes foina) byla studována v synantropním prostředí na čtyřech lokalitách. Lokality byly vybrány tak, aby sledovaly urbanizační gradient od centra velkoměsta, přes jeho periferii až po menší obce. Složení potravy bylo zjišťováno neinvazní metodou rozboru trusu. Makroskopické zbytky potravy byly rozděleny do jedenácti kategorií (savci, ptáci, ptačí vejce, ryby, neidentifikovaní obratlovci, bezobratlí, plody, vegetativní zbytky, antropogenní materiál, kameny a neidentifikované zbytky). Celkem bylo identifikováno 104 různých živočišných a rostlinných taxonů. Hojně se také objevovaly materiály antropogenního původu. Pomocí frekvence výskytu a procenta váhového zastoupení jedenácti kategorií byly zjišťovány rozdíly ve složení potravy podle typu prostředí a jejich sezónní změny. Byly zjištěny rozdíly mezi městským a rurálním prostředím, zejména v zastoupení savců, ptáků a plodů. Konzumace savců vykazuje urbanizační gradient, v prostředí s nejvyšší zástavbou je jejich váhové zastoupení v potravě nejnižší, na lokalitách s menší zástavbou jejich zastoupení stoupá. V městském prostředí byla naopak zaznamenána vyšší frekvence výskytu ptáků, v rurálním prostředí byla tato frekvence nízká. V rurálním prostředí bylo zjištěno vyšší váhové zastoupení plodů než v městském typu prostředí. Byly...
|
|
|
Kvalitativní charakteristika potravy kormorána velkého (Phalacrocorax carbo): Odpovídá velikostní a druhové složení nalovených ryb nabídce prostředí?
Valigurová, Barbora ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent)
Existuje spousta prací zabývajících se skladbou potravy kormorána velkého (Phalacrocorax carbo). Různé práce používají různé metody k určení této skladby, což může vést k určitým posunům ve výsledcích. Zároveň velké množství studií implikuje z potravní skladby závěry týkající se hospodářských výsledků, aniž by zohledňovaly některé z důležitých vnějších vlivů ovlivňujících tuto skladbu. Jedním z těchto vlivů je potravní nabídka prostředí. Její určení je v dnešní době metodicky náročné a může docházet k mnoha posunům ve výsledcích podle použité metody. Zároveň je také náročné časově a finančně, proto se ti autoři, kteří ji zahrnují do porovnávání se skladbou potravy kormorána, často uchylují k neprověřeným a nedohledatelným datům lokálních organizací. Tato data by neměla být podkladem k závěrům týkajícím se vlivu kormorána na životní prostředí. Obecný charakter tohoto vlivu je z důvodu složitých ekologických vztahů zatím nejasný a je potřeba pokračovat ve výzkumu s přesnějšími daty o nabídce prostředí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Potravní ekologie netopýrů Středozemí
Žďárská, Lenka ; Andreas, Michal (vedoucí práce) ; Gajdošík, Martin (oponent)
Práce podává základní přehled o složení potravy netopýrů ve východním Středomoří a na Blízkém východě, dále se zabývá strukturou netopýřích společenstev v jednotlivých bioregionech dané oblasti z hlediska loveckých strategií a rozdělení zdrojů a v neposlední řadě též echolokačními a morfologickými charakteristikami netopýrů ovlivňujícími složení potravy. Ač některé vzorky byly poměrně malé a je tedy třeba se dívat střízlivě na jejich výpovědní hodnotu, je i tak jejich význam nesporný. Studie totiž v některých případech přinesla úplně první poznatky týkající se složení potravy u několika druhů. Asellia arabica loví především brouky (Coleoptera: Scarabaeidae), Triaenops persicus loví motýly (Lepidoptera), ale i ploštice (Heteroptera), brouky (Coleoptera: Scarabaeidae) a rovnokřídlé (Orthoptera), naopak Triaenops parvus je specialista na lov motýlů (Lepidoptera). Rhinopoma muscatellum loví především mravence (Hymenoptera: Formicoidea), dále brouky (Coleoptera: Melolonthinae) a ploštice (Heteroptera), Rhinopoma hadramauticum loví mravence (Hymenoptera: Formicoidea). Kořistí Chaerephon nigeriae se stávají především motýly (Lepidoptera) různé velikosti, ploštice (Heteroptera) a brouci (Coleoptera). Pipistrellus hanaki má širokou potravní niku jako ostatní druhy rodu Pipistrellus. V této studii se v jeho...
|
|
|
Raci jako kořist
MAN, Milan
Vzhledem k nárůstu počtu nepůvodních druhů raků a jejich přítomnosti na stále více lokalitách je tu i možnost jejich eliminace pomocí dravých druhů ryb. Délkové vztahy mezi kořistí a predátorem by nám mohly tuto možnost objasnit. Cílem této bakalářské práce bylo vypracování kvalitní literární rešerše o začlenění raků do potravního řetězce a zpracování odebraných vzorků okounů říčních (Perca fluviatilis) z lokality s výskytem juvenilů raka říčního (Astacus astacus). Chtěl jsem tímto ověřit možnost predace okouna říčního na juvenilních jedincích raka říčního. V analyzovaných okounech byli však nalezeni jen tři raci. Po velmi nízkém zastoupení raků v analyzovaných okounech, bylo přistoupeno k laboratornímu experimentu s tohoročky raka signálního (Pacifastacus leniusculus) a okouny. Bohužel tento experiment dopadl zcela neočekávaně. Okounům byli předloženi raci, ale ryby o ně po celou dobu experimentu nejevily žádný zájem. Výsledky analýzy potravy ukazují, že menší okouni jsou sice schopní raky pozřít, ale nejedná se o vyhledávanou složku jejich potravy. V tomto případě byla nízká frekvence výskytu raků v potravě způsobena dostatkem potravy další (larvy hmyzu) a také množstvím úkrytů v rybníce, kde byli raci odchováváni. Experimentálně se mi bohužel nepodařilo potvrdit pozitivní vztah okouna coby predátora a juvenilního raka coby kořisti. Avšak závěry ostatních studií o využití větších okounů dokazují preferenci a vysokou frekvenci výskytu juvenilních druhů raků v jejich potravě.
|
|
|
Stabilních isotopy ve studiu potravy Ursidae, včetně fosilních forem.
Marková, Aneta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Čermák, Stanislav (oponent)
Složení potravy u zástupců čeledi medvědovitých (Ursidae) je často diskutovaným tématem. Dodnes však panují určité nejistoty o trofické úrovni některých fosilních skupin. Velmi užitečnou metodou, která napomáhá k určení trofické úrovně u fosilních druhů medvědů a k určení relativního zastoupení rostlinné a živočišné složky potravy u druhů recentních, je analýza stabilních izotopů. Tato práce shrnuje poznatky o metodických přístupech a možnostech využití stabilních izotopů 13 C a 15 N ve studiu potravní ekologie medvědovitých. Výsledky analýz stabilních izotopů jsou prezentovány spolu s výsledky získanými jinými metodami. Pozornost je věnována skupinám, pro které existují relevantní izotopová data, se zvláštním zaměřením na medvědy jeskynní, jejichž trofická úroveň je v závěru zhodnocena za pomoci analýz stabilních izotopů i v kontextu evolučním a nutričním.
|
|
|
Ekologie rysa ostrovida (Lynx lynx) a vlka obecného (Canis lupus) v oblasti Západních Karpat a jejich význam v lesním ekosystému
Kutal, Miroslav
Početnost a populační hustota rysa ostrovida (Lynx lynx) byla sledována v CHKO Beskydy a v navazujícím území CHKO Kysuce na česko-slovenském pomezí. Pomocí fotomonitoringu, capture-mark-recapture metod a stopování byla početnost rysa v zimách 2011/2012 a 2012/2013 odhadnuta na 11 jedinců a průměrná populační hustota 0,7 jedinců na 100 km2. Během dvou zim byla zaznamenána vysoká obměna populace (54,5 %), což naznačuje vysokou míru pytláctví nebo dalších antropogenních vlivů na okraji Západních Karpat. Hlavní potravou rysa v zimě byl srnec obecný, který tvoří 81 % ze všech dohledaných ulovených zvířat (n=67), jelen se stal kořistí rysa jen v 16 % případů. Vlk obecný (Canis lupus) byl v oblasti Beskyd zjištěn spíše sporadicky. Nejbližší rozmnožující se smečky byly lokalizovány v slovenských Karpatech 10--50 km od českých hranic.
|
|
| |
|
| |
|
|
Larval and adult seed consumption affected by the degree of food specialization in Amara (Coleoptera: Carabidae)
KLIMEŠ, Petr
Tato studie vůbec poprvé kvantifikuje spotřebu semen střevlíkovitými brouky, jak pro všechny larvální instary, tak jejich dospělce. Tři druhy střevlíků z rodu Amara byly vybrány jako modelové druhy a konzumace semen tří druhů rostlin Stellaria media, Capsella bursa-pastoris and Taraxacum officinale byla testována v laboratorních experimentech. Larvy vykazovaly obecně větší specializovanost a porovnatelnou nebo dokonce vyšší denní spotřebu semen než imaga. Výsledky tak zdůrazňují velký výzman nejen imag, ale také jejich larev, jako potenciálních predátorů semen v přírodě.
|
host ::
RSS.