|
|
Studium detoxifikace kávové sedliny pomocí kompostování
Kopková, Hana ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Káva je celosvětově nejkonzumovanější nápoj, který vytváří významné množství potravinářského odpadu. Tato práce se tedy zabývá druhotným využitím kávové sedliny a pšeničných otrub kompostováním. Kávová sedlina má vysoké zastoupení minerálních látek, výbornou sorpční vlastností a vysoké zastoupení organického uhlíku. Tyto vlastnosti vytváří z kávové sedliny zajímavý materiál pro fortifikaci půdy. Nicméně, čerstvá kávová sedlina vykazuje fytotoxické vlastnosti, které jsou způsobeny přítomností kofeinu, fenolických látek, melaonidů apod. Kompostování by mělo snížit fytotoxický vliv kávové sedliny a vytvořit substrát vhodný pro pěstování rostlin. Po kompostování došlo ke snížení obsahu fenolických látek i kofeinu a změně poměru C/N. Měřením vodivosti se zjistilo, že kompostování kávové sedliny nemá zásadní vliv na změnu obsahu solí ve směsích. Minerální látky byly nejlépe dostupné v kompostované směsi K3, která obsahovala o 25 % méně kávové sedliny oproti původnímu množství. Zhlediska degradace fenolických látek a kofeinu nejlépe prosperovala kompostovaná směs K1 (poměr kávové sedliny, pšeničných otrub a slepičinců 3:3:1). Tento může souviset s prosperitou kompostu. Směs K1 měla nejdelší termofilní fázi a tím došlo k lepší maturaci. Výsledky naznačují, že kompostovaná kávová sedlina by mohla být vhodným půdním aditivem, jelikož byly zlepšeny její celkové vlastnosti.
|
|
|
Studium vlivu přídavku kávové sedliny do půdy na růst vybraných rostlin
Kopková, Pavlína ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Vzhledem k celosvětově vysoké konzumaci kávy vzniká velké množství odpadního produktu kávové sedliny. Cílem této práce je zhodnotit možné využití této odpadní suroviny v zemědělství jako hnojiva pro polní plodiny. Byly provedeny růstové experimenty s půdou typu hnědozem, obohacené o 2,5 obj.% kávové sedliny nebo upravené kávové sedliny a následně byla provedena charakterizace půdy a vypěstovaných rostlin salátu Lactuca sativa L. a kukuřice Zea Mays. Ačkoliv germinační testy neprokázaly fytotoxicitu půdních směsí, přídavek jakkoli upravené kávové sedliny vedl k úbytku biomasy rostlin. Mezi saláty a kukuřicí byly pozorovány rozdíly jižv průběhu růstu. Po sklizni byl zjištěn snížený obsah chlorofylu nebo minerálních látek ve vypěstovaných rostlinách. Připravené půdní směsi měly vliv na pH půdy, kdy největší pokles pH byl změřen po přídavku oxidované kávové sedliny. Prvková analýza půd před pěstováním prokázala v půdních směsích nárůst obsahu některých minerálních prvků, které jsou pro rostliny významné (K, Ca, Na, Mg), ale zároveň došlo k poklesu koncentrace jednoho z nejdůležitějších prvků, a tím je P.
|
|
|
Studium efektu hnojiva obsahující pšeničné otruby na růst salátu
Smrčková, Kamila ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce bylo provést růstové experimenty v laboratorním měřítku s půdou, která byla obohacována 2,5 obj. % pšeničnými otrubami/kávovou sedlinou/biouhlem a studovat půdní i růstové charakteristiky na salátu Lactuca sativa L. Kávová sedlina byla přidávána surová nebo upravována oxidací/extrakcí. Germinační testy potvrdily fytotoxické vlastnosti kávové sedliny i přes snahy snížit obsah fenolických látek. Přidání výše uvedených půdních aditiv mělo zvýšený efekt na obsah organické hmoty, vodní kapacitu, pH a vodivost všech směsí oproti kontrolní půdě. Prvková analýza půd před pěstováním nám neprokázala žádný pozitivní přírůstek obsahu minerálních prvků vůči kontrolní půdě. Naopak po pěstování byl nalezen vyšší obsah minerálních prvků (P, Mg, Ca, K, Mn, Fe, Cu a Al) vůči čisté půdě. Vypěstované saláty obsahovaly nejvíce chlorofylu a, který dosahoval nejmenších hodnot u salátu vypěstovaného ve směsi s EXKS. Vypěstovaný salát se také lišil minerálním složením. Směs BU+OT+PŮDA obohatila salát fosforem. Naopak směs s EXKS měla negativní vliv na obsah draslíku. Mikroprvky jako je Fe, Zn, Al, Cu, Cr a Mn byly nejvíce ovlivněny v salátu přidáním surové kávové sedliny a OXKS2.
|
|
|
Kvantifikace odpadu z potravin v komunálním odpadu a možnosti zpracování tohoto odpadu
Orságová, Marie ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická studie anaerobní digesce je navržena za účelem predikce množství bioplynu v potravinářském odpadu. V teoretické části je charakterizováno zpracování biologicky rozložitelného odpadu a také využití bioplynu a výpočtové metody pro stanovení produkce bioplynu. V experimentální části byla použita analytická technika optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) pro stanovení minerálních látek (K, Ca, P, Mg, Na, Zn, Cu, Fe a Mn) v potravinářském odpadu a také elementární analýza pro stanovení uhlíku, kyslíku, vodíku a dusíku v bioodpadu. Tato práce poskytuje zjednodušený model, který předpovídá produkované množství bioplynu a mohl by být použit pro další studie proveditelnosti, například pro dimenzování bioreaktorů. Metoda může být použita pro jiné výchozí materiály a opakována pro další podobné aplikace ve snaze rozšířit systémy anaerobní digesce jako zdroje čisté energie.
|
|
|
Možnosti využití mikroorganismů pro výrobu tuku z odpadních materiálů
Novotný, Jonáš
Cílem práce bylo využití speciálních kmenů mikroorganismů k produkci lipidů a látek lipofilní povahy za využití odpadů a vedlejších produktů potravinářského průmyslu. Lipidy jsou cennou složkou potravin a jejich zvyšující se spotřeba má vliv růst vstupních nákladů provozů. Některé kmeny kvasinek a bakterií dokáží akumulovat vysoké koncentrace lipidů v buňce. Složení těchto lipidů má podobný charakter jako komerčně využívané tuky a oleje. Práce se zaměřuje na produkci jak ekvivalentů např. kakaového másla či palmového oleje, tak konkrétních produktů jako polynenasycených mastných kyselin, které se využívají třeba k obohacení potravin. Pro kultivaci oleaginózních kmenů mikroorganismů je využíváno jako uhlíkového substrátu odpadů a vedlejších produktů potravinářského průmyslu. Jednotlivé substráty, které často podléhají likvidaci ve spalovnách, jsou popsány jako potenciální nízkonákladová média pro technologii mikrobiální produkce. Mezi diskutované zdroje uhlíku patří třeba syrovátka, výlisky z ovoce a zeleniny či odpadní olej z vaření. V neposlední řadě je řešena extrakce mikrobiálních lipidů metodami chemickými a fyzickými. Mikrobiální produkce lipidů se jeví především jako budoucnost potravinářského průmyslu. Technologie jsou zatím v začátcích a největším problémem shledávají cenu výsledných produktů, spojených především s úpravou substrátů a procesů extrakce. Dokud se náklady výrazně nesníží, nebudou mikrobiální lipidy a produkty z nich schopné konkurenceschopnosti.
|
|
|
Studium efektu hnojiva obsahující pšeničné otruby na růst salátu
Smrčková, Kamila ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce bylo provést růstové experimenty v laboratorním měřítku s půdou, která byla obohacována 2,5 obj. % pšeničnými otrubami/kávovou sedlinou/biouhlem a studovat půdní i růstové charakteristiky na salátu Lactuca sativa L. Kávová sedlina byla přidávána surová nebo upravována oxidací/extrakcí. Germinační testy potvrdily fytotoxické vlastnosti kávové sedliny i přes snahy snížit obsah fenolických látek. Přidání výše uvedených půdních aditiv mělo zvýšený efekt na obsah organické hmoty, vodní kapacitu, pH a vodivost všech směsí oproti kontrolní půdě. Prvková analýza půd před pěstováním nám neprokázala žádný pozitivní přírůstek obsahu minerálních prvků vůči kontrolní půdě. Naopak po pěstování byl nalezen vyšší obsah minerálních prvků (P, Mg, Ca, K, Mn, Fe, Cu a Al) vůči čisté půdě. Vypěstované saláty obsahovaly nejvíce chlorofylu a, který dosahoval nejmenších hodnot u salátu vypěstovaného ve směsi s EXKS. Vypěstovaný salát se také lišil minerálním složením. Směs BU+OT+PŮDA obohatila salát fosforem. Naopak směs s EXKS měla negativní vliv na obsah draslíku. Mikroprvky jako je Fe, Zn, Al, Cu, Cr a Mn byly nejvíce ovlivněny v salátu přidáním surové kávové sedliny a OXKS2.
|
|
|
Kvantifikace odpadu z potravin v komunálním odpadu a možnosti zpracování tohoto odpadu
Orságová, Marie ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická studie anaerobní digesce je navržena za účelem predikce množství bioplynu v potravinářském odpadu. V teoretické části je charakterizováno zpracování biologicky rozložitelného odpadu a také využití bioplynu a výpočtové metody pro stanovení produkce bioplynu. V experimentální části byla použita analytická technika optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) pro stanovení minerálních látek (K, Ca, P, Mg, Na, Zn, Cu, Fe a Mn) v potravinářském odpadu a také elementární analýza pro stanovení uhlíku, kyslíku, vodíku a dusíku v bioodpadu. Tato práce poskytuje zjednodušený model, který předpovídá produkované množství bioplynu a mohl by být použit pro další studie proveditelnosti, například pro dimenzování bioreaktorů. Metoda může být použita pro jiné výchozí materiály a opakována pro další podobné aplikace ve snaze rozšířit systémy anaerobní digesce jako zdroje čisté energie.
|
host ::
RSS.