|
|
Vzdělávací potřeby aktivizačních pracovníků v domovech pro seniory
LUKESCH, Vít
Práce se zabývá vzdělávacími potřebami aktivizačních pracovníků v domovech pro seniory. Teoretická část charakterizuje domovy pro seniory, jejich funkci, služby, jejich legislativní vymezení a následně se věnuje seniorům, jejich potřebám a změnám, kterými ve stáří procházejí. Dále popisuje aktivizační činnosti v domovech pro seniory se zaměřením na charakteristiku aktivizačních pracovníků a konkrétních aktivizačních činností. Závěr teoretické části se věnuje tématu vzdělávání dospělých v kontextu vybraných teorií lidských potřeb a motivace dospělých k dalšímu vzdělávání. Dále jsou zde popsány obecné principy vzdělávání dospělých a současná situace ve vzdělávání aktivizačních pracovníků. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum, ve kterém byly identifikovány a hodnoceny aspekty, které ovlivňují vzdělávací potřeby aktivizačních pracovníků v domovech pro seniory. Výzkumu se účastnilo celkem pět aktivizačních pracovnic ze tří různých domovů pro seniory sídlících v Jihočeském kraji.
|
|
|
Terénní sociální práce se seniory
MÍČKOVÁ, Anna
Práce se zabývá terénní sociální prací se seniory. Teoretická část v první kapitole popisuje stáří, stárnutí, tělesné a psychické změny ve stáří a potřeby seniorů. Druhá kapitola se věnuje rodině seniora a její důležitosti při péči o něj ve spolupráci s terénními sociálními službami. Třetí kapitola se zabývá terénní sociální prací - pečovatelskou službou a osobní asistencí a příspěvkem na péči. Popisuje také terénní sociální služby organizace Charita Horažďovice. Praktická část práce obsahuje výzkum, jehož cílem je zjistit dostatečnost služeb nabízených Charitou Horažďovice a potřebnost rozšíření služeb o osobní asistenci. Výzkum proběhl u klientů - seniorů Charity Horažďovice.
|
|
|
Fenomén osamělosti z pohledu klientů pečovatelské služby Archa
BERÁNKOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce se zabývá tématem osamělosti u seniorů, kteří jsou klienty konkrétní pečovatelské služby. Práce je rozdělena do dvou oblastí. První oblast charakterizuje základní pojmy stěžejní pro zvolené téma dle odborné literatury. Pojem stáří, jak je chápáno z biologického, psychologického či sociologického pohledu, dále potřeby seniorů a v neposlední řadě definicí osamělosti a faktory, které mají vliv na osamělost. Druhá oblast se zabývá definicí pečovatelské služby, která je zde podstatná, protože případové studie jsou tvořeny na základě klientů dané organizace. Výzkum tvoří kazuistiky doplněné o polostrukturované rozhovory. Výzkum se zabývá příčinami a faktory, které způsobily pocit osamělosti u vybraných seniorů.
|
|
|
Duchovní péče o seniory v Diakonii v kontextu koronavirové pandemie
MALÍŠKOVÁ, Sandra
Bakalářská práce je zaměřena na téma duchovní péče o seniory v době koronavirové pandemie. Práce je teoreticky zaměřena s cílem popsat a zjistit význam spirituality v oblasti sociální práce. V mé práci popisuji dostupné poznatky týkající se seniorů a pandemie covidu 19, jak tato pandemie poznamenala a ovlivnila život seniorů. Dále je práce zaměřena na problematiku stáří a stárnutí a vliv duchovní péče o seniory v době této pandemie.
|
|
|
Motivace žadatelů k pobytu v domově pro seniory
Bláhová, Kateřina ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá motivací žadatelů k podání žádosti o dlouhodobý pobyt do domova pro seniory. Teoretická část práce se zabývá potřebami seniorů, popisem systému péče o seniory a jeho problematikou, popisuje limity, motivaci a psychosociální aspekty rodinné péče o seniory a vliv pobytu v domově pro seniory na osobnost a kvalitu života seniora. Empirická část je pojata jako kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření. Respondenty tvoří žadatelé o dlouhodobý pobyt v domově pro seniory. Cílem empirické části je především zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: jaká životní situace je pro žadatele motivací pro podání žádosti o dlouhodobý pobyt do domova pro seniory. Empirická část popisuje cíle výzkumu, metody výzkumu a výzkumný vzorek, uvádí výzkumné otázky. Získaná data jsou následně analyzována a výsledky jsou podrobeny kritickému zkoumání v diskuzi. Výsledky této práce slouží jako podklad pro vytvoření nových projektů na podporu setrvání seniorů v domácím prostředí, zaměřených na prevenci umísťování seniorů do ústavních zařízení.
|
|
|
Život seniorů v různých typech sídel v kraji Vysočina
Holasová, Lenka ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Cílem bakalářské práce je porovnání vybraných aspektů života seniorů žijících v odlišných typech sídel kraje Vysočina. Porovnáváno je krajské město Jihlava, bývalé okresní město Pelhřimov a Kamenice nad Lipou - obec s pověřeným obecním úřadem. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá pojmy vztahujícími se ke stáří, seniorům, smysluplnosti života, aktivnímu stárnutí a k demografii v České republice. Hlavním zdrojem byla odborná literatura, podklady k projektu Fram a další dokumenty z dané oblasti. Praktická část práce obsahuje vlastní výzkum, který je tvořen polostrukturovaným dotazníkem a vlastním pozorováním mezi seniory (ve vymezených věkových skupinách) ve sledovaných oblastech. Pomocí toho šetření bylo zjišťováno, jaká je dostupnost sociálních a zdravotních služeb v jednotlivých zkoumaných sídlech, jaké aspekty života považují senioři za důležité a jak jsou naplňovány požadavky na uspokojivý život seniorů v daných lokalitách. V souhrnu výsledků vyšlo najevo, že v Jihlavě je nedostatečná bezpečnost a nevyřešená otázka Romů, v Pelhřimově chybí dobrý stav chodníků, jakož i v Kamenici nad Lipou, kde chybí dostatečná nabídka sociálních i zdravotních služeb a kulturních programů. Klíčová slova senior, stáří, aktivní stárnutí, smysluplnost života, potřeby seniorů
|
|
|
Nové koncepty a modely péče o seniory v pobytových zařízeních sociálních služeb
Němcová, Kateřina ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Diplomová práce na téma Nové koncepty a modely péče o seniory v pobytových zařízeních sociálních služeb je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Úvodní tři kapitoly se věnují problematice stáří a stárnutí, dále potřebám seniorů v pobytových zařízeních sociálních služeb a konceptu dlouhodobé péče v České republice. Čtvrtá kapitola je stěžejní a věnuje se vybraným konceptům a modelům péče o seniory, které se k nám dostaly zejména ze západní Evropy a můžeme se s nimi setkat i u nás v některých pobytových zařízeních sociálních služeb pro seniory. V rámci praktické části diplomové práce byl proveden kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření, jehož respondenty byli sociální pracovníci registrovaných pobytových sociálních služeb pro seniory. Cílem šetření bylo zjistit, jaká je znalost jednotlivých konceptů a modelů péče o seniory v dotazovaných zařízeních sociálních služeb a zda jsou v těchto zařízeních nové koncepty a modely péče aplikovány. Jelikož se nové koncepty a modely péče snaží individualizovat a celkově zlepšit péči, jejich užití patří do moderní péče o klienty v seniorském věku. Ze závěrů výzkumného šetření vyplývá, že podle 95,3 % oslovených zařízení aplikace nových konceptů a modelů péče o seniory skutečně zvyšuje kvalitu poskytovaných služeb.
|
|
| |
|
|
Vzdělávací potřeby seniorů a jejich motivace k dalšímu vzdělávání
Kůnová, Jana ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce na téma Vzdělávací potřeby seniorů a jejich motivace k dalšímu vzdělávání si klade za cíl analyzovat aktuální potřeby, zájem a motivaci v oblasti vzdělávání seniorů a přiblížit tak tuto problematiku širší veřejnosti. Teoretická část práce shrnuje základní pojmy a poznatky vztahující se k tématu edukace seniorů. Popisuje, jaké jsou možnosti, specifika a aspekty této oblasti, stejně jako existující a potenciální bariéry. Mimo jiné také poukazuje na celospolečenský význam vzdělávání seniorů, a to zejména v souvislosti se současným demografickým vývojem. Práce nastiňuje, jaké jsou budoucí výzvy, úskalí a možná východiska týkající se edukace této konkrétní skupiny populace. Dále se teoretická část soustředí na fenomén motivace. Shrnuje doposud získané základní poznatky dané problematiky, definuje druhy motivace, její funkci a roli jakou sehrává v účasti na dalším vzdělávání dospělých, zejména pak tedy u starších jedinců. Závěrečná praktická část práce se zabývá vzdělávacími potřebami a motivací seniorů z empirického hlediska. Průzkum zjišťuje, jaké jsou jejich důvody a pohnutky vedoucí k účasti na dalším vzdělávání a snaží se vyhodnotit vhodné způsoby či metody motivování. Veškeré empirické poznatky byly získány a analyzovány na základě uskutečněného online dotazníkového šetření mezi...
|
|
|
Odchod do starobního důchodu jako mezník v životě člověka
PELEJOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá tématikou odchodu do starobního důchodu a změnami, které tento mezník v životě člověka provázejí. Téma je aktuální s ohledem na demografické stárnutí populace nejen v České republice. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na otázky demografického vývoje a jeho dopadu na společnost. V dalších kapitolách jsou popsány jednotlivé změny provázející stáří, změny tělesné, psychické, kognitivní a sociální. Obsahem následujících kapitol je zamyšlení se nad faktory, které ovlivňují život seniorů zdraví, pohyb, ekonomický příjem, smysl života a spiritualita. Jedna z kapitol je věnována také problematice sociální exkluze a potřeb seniorů. Cílem práce je zjistit, jaké dopady má odchod do starobního důchodu na život člověka a uspokojování jeho bio-psycho-sociálních a spirituálních potřeb. Dílčím cílem je zjištění, zda změna sociálního statusu vede k sociální izolaci seniorů. Zvolena byla kvalitativní výzkumná strategie. Použita metoda dotazování a technika polostandardizovaného rozhovoru. Komunikačními partnery byli senioři ve věkové kategorii šedesát pět let a více, kteří byli vybráni na základě postupného výběru prostřednictvím metody Snowball sampling. Analýza získaných dat byla provedena otevřeným kódováním, které umožňuje rozložit text na menší útvary. Ke grafickému zobrazení získaných informací byly použity myšlenkové mapy. Bylo zjištěno, že čtyřicet čtyři procent seniorů se myšlenkami na stáří a důchodový věk nezabývalo v době, kdy byli pracovně aktivní. Senioři starší sedmdesáti let očekávali odchod do důchodu s přesvědčením, že budou ve stáří finančně zajištěni důchodem vypláceným státem. O finančním zajištění v podobě spoření nebo pojištění nepřemýšleli. Zajímavé bylo zjištění, že všichni senioři vnímali určité změny, ke kterým u nich došlo v souvislosti s odchodem do důchodu. Dvě třetiny z nich se nadále věnovaly svým koníčkům a nepociťovaly žádná omezení v podobě nedostatku příležitostí či nedostatku finančních prostředků k realizaci těchto koníčků. Výsledky ukázaly, že s přibývajícím věkem a zhoršujícím se zdravotním stavem se výrazně mění hodnotový žebříček. V mládí tito lidé upřednostňovali zájmy rodiny a její finanční zabezpečení. Ve vyšším věku kladou na první místo zdraví své i svých nejbližších. Zajímavé rovněž je, že čeští senioři sice považují vyplácené důchody za nízké, v zásadě jsou však spokojeni a se svými financemi vycházejí. Ti, kterým to zdravotní stav dovoluje, i nadále pracují a jsou schopni peníze ušetřit. Odpovědi na otázky týkající se zdravotního stavu seniorů byly rovněž zajímavé. Počáteční vyčerpání a řada zdravotních problémů při nástupu do starobního nebo předčasného důchodu postupně odeznívala a senioři se v současné době cítí relativně dobře, pouze s malými zdravotními obtížemi. U některých dokonce došlo ke zlepšení zdravotního stavu. Přínosem výzkumu je, že není důvod se obávat výrazné životní změny v podobě odchodu do starobního důchodu. Senioři mají v dnešní době dostatek příležitostí k seberealizaci, a pokud sami nechtějí, není zde důvodná obava ze vzniku sociálního vyloučení a izolace. Rovněž se prokázala generační soudržnost mezi členy rodin. Senioři se mohou o své potomky v těžkých chvílích opřít.
|
host ::
RSS.