|
|
Transformace postsocialistické identity ve východní Evropě: Analýza případu České Republiky a Běloruska
Pyatkevich, Aryna ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Jakmile Sovětský svaz přestal existovat, jeho subjekty získali schopnost určovat svůj směr politického, kulturního a ekonomického rozvoje. Nikdy nekončící přechod k demokracii, popsaný Borisem Budenem, je jedním z klíčových prvků postkomunismu. Zatímco země, které byly součástí východního bloku, ale nebyly součástí Sovětského svazu samotného, byly na své cestě k demokratickému kapitalistickému rozvoji přiměřeně úspěšné, bývalá dominia bojovala s začleněním hodnot, které přicházely s tím, co Madina Tlostanová popisuje jako proces nucené westernizace. Následující práce zkoumá problém postsocialistické transformace identity ve střední Evropě v případě České republiky a postsovětské transformace identity ve východní Evropě v případě Běloruska. Kvalitativní výzkum je postaven na zpřístupněné kolektivní paměti těch, kteří pracují v institucích paměti na úrovni povolené vládnoucími režimy v obou zemích, všichni narození po roce 1989. Podobnosti a rozdíly, které se jasně objevily během srovnávací analýzy, naznačují že bytí postsocialistickým a postsovětským by již neměla být v akademické literatuře zaměnitelná. Byly a nadále jsou to homologické, ale odlišné procesy, protože být postsovětským znamená nejen uznávaní sovětskí minulosti jako skutečné a ovlivňující probíhající život národa, ale to také definuje...
|
|
| |
|
|
Transformace postsocialistické identity ve východní Evropě: Komparativní analýza případu České Republiky a Běloruska
Pyatkevich, Aryna ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Pergl, David (oponent)
Jakmile Sovětský svaz přestal existovat, jeho subjekty získali schopnost určovat svůj směr politického, kulturního a ekonomického rozvoje. Nikdy nekončící přechod k demokracii, popsaný Borisem Budenem, je jedním z klíčových prvků postkomunismu. Zatímco země, které byly součástí východního bloku, ale nebyly součástí Sovětského svazu samotného, byly na své cestě k demokratickému kapitalistickému rozvoji přiměřeně úspěšné, bývalá dominia bojovala s začleněním hodnot, které přicházely s tím, co Madina Tlostanová popisuje jako proces nucené westernizace. Následující práce zkoumá problém postsocialistické transformace identity ve střední Evropě v případě České republiky a postsovětské transformace identity ve východní Evropě v případě Běloruska. Kvalitativní výzkum je postaven na zpřístupněné kolektivní paměti těch, kteří pracují v institucích paměti na úrovni povolené vládnoucími režimy v obou zemích, všichni narození po roce 1989. Podobnosti a rozdíly, které se jasně objevily během srovnávací analýzy, naznačují že bytí postsocialistickým a postsovětským by již neměla být v akademické literatuře zaměnitelná. Byly a nadále jsou to homologické, ale odlišné procesy, protože být postsovětským znamená nejen uznávaní sovětskí minulosti jako skutečné a ovlivňující probíhající život národa, ale to také definuje...
|
|
| |
|
|
The late socialist Czechoslovak ethnography and folklore studies and its influence on the Czech tradition of sociocultural anthropology after 1989
Balaš, Nikola ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se snaží prozkoumat československou etnografii a folkloristiku v období pozdního socialismu a poskytnout tím základ pro pochopení postsocialistické transformace etnografie v antropologii a etnologii. Hlavní teoretický rámec, ze kterého práce vychází, představuje kritická sociologie vědy Pierra Bourdieu. Teze se převážně zaměřuje na dvě instituce, kde se etnografie pěstovala - na Katedru etnografie a folkloristiky Univerzity Karlovy v Praze a na pražskou pobočku Ústavu pro etnografii a folkloristiku Československé akademie věd v období pozdního socialismu, tedy období pokrývajícího 70. a 80. léta 20. století. Kromě intelektuálního rozměru etnografie se práce snaží rozkrýt rozmanité praktiky etnografů jako například výzkumné metody, jazykové znalosti, psací návyky, vědecké hierarchie nebo postoje ke vzájemné kritice. Hlavním argumentem této práce je, že zatímco nálepka etnografie v 90. letech 20. století vymizela, praktiky etnografů se i nadále podílely na utváření vznikající české antropologie a etnologie. Práce intenzivně čerpá z etnografických spisů, z rozhovorů s bývalými etnografy a ze sekundární literatury. V menší míře pak čerpá z dochovaných dokumentů. Klíčová slova: dějiny etnografie a folkloristiky, dějiny české antropologie, dějiny antropologie, postsocialismus, kultura...
|
|
|
Věk Dračího doupěte: nové pojetí a komercionalizace volného času na počátku 90.let dvacátého století
Houha, Libor ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Ducháček, Milan (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu her na hrdiny v prostředí Československa a posléze České republiky v první polovině 90. let. Hry na hrdiny přišly do českých zemí v podobě hry Dračí doupě, kolem které se ihned vytvořila aktivní komunita hráčů. Cílem práce je analýza a kontextualizace subkultury hráčů her na hrdiny v první polovině 90. let, a také aktivit nakladatelství Altar, které Dračí doupě vydalo v roce 1990. S Dračím doupětem je neodmyslitelně spjata komercionalizace her na hrdiny. V rámci práce je popsán vývoj nakladatelství Altar s ohledem na jeho tržní strategie a ovlivnění subkultury hráčů her na hrdiny. Zbytek práce je věnován komunitě hráčů her na hrdiny s ohledem na její vývoj, podobu a šíření prostřednictvím fanzinů (neprofesionální publikace vydávané komunitou), časopisů a komunitních setkání (tzv. "conů"). Dále jsou analyzovány spory uvnitř komunity týkající se komercionalizace této volnočasové aktivity, které vedly k rozpadu hráčské subkultury. K celkovému doplnění analýzy slouží také pohled veřejnosti na subkulturu hráčů her na hrdiny. V závěru práce se zamýšlím nad diskontinuitami této subkultury v dnešní době. Klíčová slova: Altar, Dračí doupě, hry na hrdiny, komercializace, postsocialismus, subkultura
|
|
|
"Jiná" geografie alternativních potravinových sítí: farmářské trhy jako cestující koncept
Fendrychová, Lenka ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Boom farmářských trhů v roce 2010 byl v rámci spíše poklidného vývoje českých alternativních potravinových sítí (APS) něčím zcela novým. Bezprecedentní byl rozsah politické podpory na lokální a státní úrovni, zájem médií i spotřebitelů. Touha porozumět tomuto fenoménu stála na počátku mého doktorského projektu. V letech 2011 a 2012 jsem realizovala kvalitativní výzkum praxe a diskurzu farmářských trhů na území pražského metropolitního areálu (PMA). Mezi hlavní výzkumné metody patřily rozhovory s pořadateli, pozorování na trzích a analýza mediálních obsahů. V průběhu výzkumu se potvrdil předpoklad, že stávající akademický diskurz, zakotvený převážně v angloamerickém kontextu, nelze aplikovat na českou realitu. Navíc pouze část specifik farmářských trhů v PMA bylo možné vysvětlit na základě odlišnosti českého, postsocialistického kontextu od "Západu". Interpretaci fenoménu odpovídající výsledkům mého výzkumu umožnil teprve inovativní přístup kombinující optiku cestování konceptů s postkoloniální citlivostí vůči vzájemným vztahům výchozích a cílových kontextů a s poznatky studií postsocialismu. Tento přístup umožnil identifikovat komplexní geografickou zakotvenost fenoménů i diferencované působení faktorů jako je postsocialismus v rámci procesu cestování konceptů. Jinými slovy, farmářské trhy v PMA...
|
|
|
Občanská a politická sféra perspektivou lokálních aktérů v Českých Budějovicích
Bílková, Lucie ; Navrátil, Jiří (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Postsocialistické státy jsou spojovány s nízkou politickou participací a slabou občanskou společností. Zároveň je zde na vzestupu fenomén městských hnutí, která jsou platformou pro mobilizaci občanů, překonávání odstupu vůči politice i zajímavou příležitostí pro výzkum podoby občanské a politické sféry na lokální úrovni a jejich vztahu. Práce prostřednictvím hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s městskými aktivisty zjišťuje, jak tito aktéři pohlíží na občanskou a politickou sféru v porovnání s vymezením sfér, které nabízejí teoretické konceptualizace. Výzkum ukázal, že na lokální úrovni se nachází tzv. přechodové území, v rámci kterého aktéři označují aktivity jako nepolitické, byť podle teorie politické jsou, a hranice sfér je tak posunutá. Aktéři se mezi oběma sférami pohybují a skrze veřejné aktivity vstupují do komunální politiky. Politických aktivit se nestraní, jen preferují konvenční repertoár a svou činnost nerámují jako politickou.
|
|
|
Věk Dračího doupěte: nové pojetí a komercionalizace volného času na počátku 90.let dvacátého století
Houha, Libor ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Ducháček, Milan (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu her na hrdiny v prostředí Československa a posléze České republiky v první polovině 90. let. Hry na hrdiny přišly do českých zemí v podobě hry Dračí doupě, kolem které se ihned vytvořila aktivní komunita hráčů. Cílem práce je analýza a kontextualizace subkultury hráčů her na hrdiny v první polovině 90. let, a také aktivit nakladatelství Altar, které Dračí doupě vydalo v roce 1990. S Dračím doupětem je neodmyslitelně spjata komercionalizace her na hrdiny. V rámci práce je popsán vývoj nakladatelství Altar s ohledem na jeho tržní strategie a ovlivnění subkultury hráčů her na hrdiny. Zbytek práce je věnován komunitě hráčů her na hrdiny s ohledem na její vývoj, podobu a šíření prostřednictvím fanzinů (neprofesionální publikace vydávané komunitou), časopisů a komunitních setkání (tzv. "conů"). Dále jsou analyzovány spory uvnitř komunity týkající se komercionalizace této volnočasové aktivity, které vedly k rozpadu hráčské subkultury. K celkovému doplnění analýzy slouží také pohled veřejnosti na subkulturu hráčů her na hrdiny. V závěru práce se zamýšlím nad diskontinuitami této subkultury v dnešní době. Klíčová slova: Altar, Dračí doupě, hry na hrdiny, komercializace, postsocialismus, subkultura
|
|
| |
host ::
RSS.