Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Postnatální změny ledvin králíka
ROČEŇOVÁ, Adéla
Ledviny jsou hlavní exkreční orgán, který dokončuje morfologický a funkční vývoj v druhově odlišném postnatálním období života jedince. Tato bakalářská práce se zabývala morfometrickými a histologickými změnami ledvin králíků. Do studie bylo zařazeno 42 králíků plemene novozélandský bílý ve věku 0, 5, 10, 14, 19, 27, 32 dní. V tomto období byla stanovena délka, šířka a hmotnost ledvin a histologické změny a ve věku 14, 19, 27, 32 dní také délka, šířka, plocha a počet ledvinných tělísek. U novorozených králíků dosahovala průměrná délka ledvin 9,75+-0,66 mm a šířka 5,88+-0,78 mm. V průběhu 32 dní došlo k nárůstu délky o 117,44 % (21,2+-1,71 mm) a šířky o 144,90 % (14,4+-1,61 mm). Nejvýraznější nárůst délky a šířky ledvin proběhl v prvních 19 dnech života (délka 110,26 %, šířka 144,56 %). Průměrná hmotnost ledvin novorozeného králíka byla 0,25+-0,03 g a 32. den 2,40+-0,83 g. V ledvinách byla do 10 dní věku pozorována nefrogenní zóna a nefrony I. a II. typu. Do 19. dne se vyskytovaly nefrony typu III. Počátek diferenciace dřeně na vnitřní a vnější zónu byl zaznamenán v 10 dnech a ve 14 dnech byly zóny plně rozlišitelné. U 14denních jedinců byla průměrná délka ledvinných tělísek 55,10+-6,32 um, šířka 67,51+-8,91 um a plocha 3125,25+-778,99 um2. Ve 32 dnech dosahovala délka 76,90+-6,26 um, šířka 93,96+-6,10 um a plocha 5963,06+-851,05 um2. Mezi tělesnou hmotností a morfometrickými parametry ledvin byly zjištěny vysoké korelační koeficienty v rozmezí od 0,886 do 0,972. Mezi hmotností ledvin a morfometrickými parametry ledvinných tělísek byly též zjištěny vysoké korelační koeficienty. Mezi plochou a počtem tělísek byl shledán záporný koeficient (rxy = -0,997).
Úloha m6A dráhy v regulaci ontogenetického vývoje mozku potkana
Tabáková, Petra ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
N6-metyladenosin (m6A) je nejběžnější post-transkripční modifikace RNA, která významně ovlivňuje osud mRNA transkriptů. Mezi významnými proteiny regulující tuto takzvanou m6A dráhu patří metyltransferázy (enzymy z rodiny METTL), demetylázy (FTO, enzymy z rodiny ALKBH) a proteiny vázající se na m6A (např. rodina YTHDF), které rozpoznávají sekvence RNA v závislosti na množství a lokalizaci m6A v cílových transkriptech. Jejich navázání ovlivňuje osud mRNA transkriptů, zatímco úkolem metyltransferáz a demetyláz je zajistit dynamickou rovnováhu hladiny mRNA a patrně i dosud neobjasněné mechanismy specificity těchto tzv. epitranskriptomických značek. Hlavním cílem této práce bylo stanovit relativní změny exprese proteinů uplatňujících se v m6A regulační dráze mozku potkana v průběhu raného postnatálního vývoje a v dospělosti. Zjistili jsme, že hladina exprese hlavních proteinů m6A dráhy postupně klesá od narození do dospělosti s výjimkou období přechodného zvýšení mezi 10. až 18. postnatálním dnem. Současně jsme pozorovali významné změny v expresi proteinů dýchacího řetězce mezi těmito postnatálními dny. Je však zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné prokázat mechanistické spojení mezi m6A dráhou a regulací energetické homeostázy mozku během raného vývoje. Poznání úlohy m6A dráhy v regulaci...
Postnatální změny vybraných krevních parametrů králíka
LAŠTOVKOVÁ, Kristýna
Králík je významné laboratorní zvíře, které se využívá v celé řadě experimentů. Do těchto experimentů se zařazují jedinci různého stáří a různé intenzitě metabolické aktivity, která se odráží v hematologických a biochemických parametrech. V dostupných literárních zdrojích se vyskytují zřídka informace o hodnotách a změnách hematologických a biochemických parametrů u králíků v časném postnatálním období života. Předkládaná bakalářská práce se zabývá změnami vybraných hematologických a biochemických parametrů v průběhu 39 dní postnatálního života králíků. Získaná data ukazují, že v období od narození do 39. dne věku dochází k vzestupu průměrných hodnot počtu erytrocytů (z 2,81 ? 0,28 na 4,86 ? 0,52 T/l), hematokritové hodnoty (z 0,285 ? 0,025 na 0,34 ? 0,02 l/l) a obsahu hemoglobinu (z 99,3 ? 2,0 na 111,6 ? 9,9 g/l). Naproti tomu počet leukocytů v průběhu věku klesl z 9,25 ? 3,0 na 5,04 ? 0,66 G/l tak jako procentuální zastoupení neutrofilních granulocytů. Nejvyšší obsah plazmatických bílkovin (78,2 ? 4,27 g/l) byl zaznamenán 5. den a mezi plazmatickými bílkovinami a močovinou byla vypočítána negativní závislost (-0,25). U králíčat byla pozorována fyziologická hypercholesterolémie. V průběhu vývoje byl zaznamenán podobný průběh obsahu Ca a Mg v krevní plazmě. Alkalická fosfatáza a gama glutamyl transferáza vykazovaly v průběhu vývoje vysokou aktivitu.
Toxoplasma a reprodukční funkce hostitele
Hlaváčová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Toxoplasma gondii (Apicomplexa) je v rozvinutých zemích pravděpodobně jedním z nejběžnějších parazitů u lidí. Má široké spektrum hostitelů zahrnující různé teplokrevné živočichy včetně člověka. V této bakalářské práci naleznete literární přehled zaměřený na vliv T. gondii na reprodukční funkce hostitele. Toxoplazmóza je doprovázená hormonálními změnami, což může být jednou z příčin negativního vlivu na plodnost hostitele. Celou prací se prolíná s Toxoplasmou spojená imunosuprese a snížená kontrola kvality embryí. Oba tyto jevy mají patrně vliv na těhotenství, vývoj plodu a postnatální vývoj dětí matek s latentní toxoplazmózou. Mimo jiné hrají také roli v posunu poměru pohlaví u infikovaných hostitelů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.