|
|
Geometricko-morfometrický přístup k věkové a pohlavní variabilitě acetabula
Cibulková, Simona ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bejdová, Šárka (oponent)
5 Abstrakt Tato práce analyzovala pomocí 3D geometricko-morfometrického přístupu věkové a pohlavní rozdíly, vyskytující se v oblasti facies lunata pánevní kosti. Acetabulum 240 jedinců obou pohlaví ve věku od 20 do 90 let, pocházejících ze 3 geografických oblastí, bylo porovnáno prostřednictvím landmarků a semilandmarků, rozmístěných podél okraje facies lunata. Práce navázala na studii San-Millán et al. (2017a), v níž bylo acetabulum zkoumáno pomocí 2D geometricko-morfometrického přístupu. Analýzy v této práci ukázaly, že velikost, pohlaví i věk významně ovlivňují tvar acetabula. Rozdíly mezi pohlavími spočívají ve velikosti a hloubce acetabula, šířce incisura acetabuli, v nárůstu kosti na rozích facies lunata a podél jejího okraje. Pozorované změny spojené s věkem jsou sdíleny muži i ženami a zdá se, že souvisejí s postupným ukládáním kosti podél vnějšího okraje facies lunata, na rozích facies lunata, i ve fossa acetabuli, která má tendenci ztrácet morfologii jetelového listu se třemi laloky. Výsledky geometricko-morfometrické analýzy v našem souboru naznačují, že acetabulum je vhodnější spíše pro odhad věku jedinců mladších 65 let. Klíčová slova: Bioarcheologie, forenzní antropologie, odhad věku, odhad pohlaví, acetabulum, facies lunata, populační specificita, analýza hlavních komponent, kanonická...
|
|
|
Výpovědní hodnota mineralizace trvalé dentice pro odhad věku u dvou evropských recentních populací.
Černá, Magdaléna ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Stránská, Petra (oponent)
Odhad věku je nedílnou součástí forenzní, bioarcheologické i biomedicínské praxe. Tato diplomová práce se zabývá odhadem věku na základě hodnocení mineralizace trvalého chrupu podle kritérií navržených ve studii Demirjian et al. (1973). Jako výzkumný materiál sloužily panoramatické RTG snímky dentice 716 českých a 743 francouzských dětí ve věku 4 až 15 let. Cílem práce bylo otestovat vhodnost použití původních francouzsko-kanadských standardů pro odhad věku z počátku první poloviny minulého století (Demirjian a Goldstein, 1976) a recentních belgických standardů (Willems et al., 2001). Práce si dále kladla za cíl vyhodnotit přesnost odhadu věku s použitím metody neuronových sítí, která představuje zcela nový přístup v oblasti predikce dat. Za účelem vyjádření přesnosti odhadu věku jednotlivých metod byl použit průměrný rozdíl i medián rozdílů mezi skutečným a dentálním věkem, a RMS chyba odhadu. Pomocí logistické regrese byly rovněž vyhodnoceny interpopulační a intersexuální rozdíly v dentálním vývoji. Z výsledků studie vyplývá, že při použití francouzsko-kanadských standardů je věk u české i francouzské populace systematicky nadhodnocen. V českém souboru byl průměrný rozdíl mezi skutečným a dentálním věkem u obou pohlaví 0,33 roku. V případě francouzské populace byl průměrný rozdíl u dívek 0,45...
|
host ::
RSS.