|
|
Vliv pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny
Kutzendőrferová, Adéla ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Grünwald, Jan (oponent)
Pesticidy jsou problematické chemické přípravky, které se vyskytují v různých prostředích. Tyto látky mají tendenci se hromadit v živých organismech, kde se rozkládají jen velmi pomalu a mohou mít negativní dopad na ptačí populace. Proto jsou některé chemické látky detekovány ve zmíněných prostředích dodnes, i několik let po jejich zákazu používání a mohou tak nadále ovlivňovat organismy. Cílem mé bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši na téma vliv pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny. První část práce je zaměřena na pesticidy, jejich historii, dělení na jednotlivé systémy a účinky. Druhá část práce pak pojednává o celkových dopadech používání pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny, zejména na hnízdní úspěšnost a početnost. V této části bylo shromážděno několik studií, které potvrzují negativní vliv pesticidů na početnost ptáků, avšak ne v každém případě jsou tyto studie reprezentativní pro reálné situace v krajině. Na závěr je v práci zhodnocena celková role pesticidů v pozorovaném úbytku ptáků a jsou také představeny návrhy k řešení současných negativních trendů. Práce poukazuje na nutnost rozšíření výzkumných studií, které by reflektovaly skutečné podmínky v zemědělské krajině a odhalily by tak skutečnou míru působení těchto chemických přípravků na ptačí populace.
|
|
| |
|
|
Demografický vývoj v Íránu a jeho socioekonomické podmíněnosti
Kudrna, Radek
Kudrna R. Demografický vývoj v Íránu a jeho socioekonomické podmíněnosti. Brno, 2022. Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Bakalářská práce se zabývá demografickým vývojem Íránu a jeho socioekonomickými podmíněnostmi. Cílem práce je zmapování nejdůležitějších socioekonomických a kulturních podmíněností vývoje plodnosti Íránu od druhé poloviny 20. století do současnosti. Práce se dále věnuje budoucímu socioekonomickému výhledu a dopadům vycházejících ze zavedených populačních politik. Teoretická část představuje definici demografického přechodu na Blízkém východě a vymezení populačních politik doplněné o příklady dobré, nebo špatné praxe. Praktická část je vypracována pomocí získaných dat a jejich výpočtů, zhodnocením populačních politik v rámci časových period a jejich dopady, také dedukcí budoucího socioekonomického pohledu.
|
|
|
Tesařík alpský (\kur{Rosalia alpina}) v Ralské pahorkatině
KOVÁŘOVÁ, Pavlína
The Rosalia longicorn (Rosalia alpina; Linnaeus, 1758) is a protected saproxylic (deadwood-depending) beetle species. Thanks to its attractive colouring, it acts as an umbrella species important for biodiversity conservation. The beetle has disappeared from many places in the Czech Republic, with one of the last populations surviving in the Ralska upland. Using the capture-mark-recapture method, I estimated the local population size, and mobility of the species, and related the results to the data obtained in previous years. The outcome will support more efficient conservation strategies targeted at this species in the Ralska upland.
|
|
|
Klinický význam polymorfismu rs4646994 v genu ACE
BÍCHOVÁ, Simona
Předložená bakalářská práce se zabývá, jak je patrné z názvu, jedním konkrétním polymorfismem rs4646994 v genu ACE a jeho klinickým významem. Gen ACE, složen z 26 exonů, je lokalizován na chromozomu 17q23 a jeho název ACE je zkratkou pro angiotenzin konvertující enzym. Tento enzym je schopen štěpit bílkoviny, přičemž je součástí systému renin-angiotenzin, který reguluje krevní tlak a rovnováhu tekutin a solí v organismu. Principem je štěpení bílkoviny zvané angiotenzin I na angiotenzin II. Ten pak způsobuje zúžení (konstrikci) cév, což vede ke zvýšení krevního tlaku. Tento protein také stimuluje produkci hormonu aldosteronu, který spouští vstřebávání solí a vody ledvinami. Zvýšené množství tekutin v těle následně zvyšuje krevní tlak. Kromě toho může angiotenzin II hrát také roli při vývoji ledvin. Vybraný polymorfismus ACE rs4646994 je velmi zajímavý z hlediska různých onemocnění (např. COVID-19, nefropatie u diabetes mellitus, syndrom polycystických vaječníků atd.) Významnou roli může hrát také u Alzheimerovy choroby, na kterou je zaměřena praktická část této bakalářské práce. Vyšetření polymorfismu rs4646994 v genu ACE bylo v rámci praktické části provedeno ve vybrané skupině 61 seniorských pacientů převážně s diagnózou demence metodou end-point PCR. Získaná data byla následně statisticky zpracována a porovnána s kontrolní skupinou pacientů bez diagnózy demence. Výsledky byly následně porovnány s dostupnými odbornými publikacemi.
|
|
|
Rozšíření a početnost labutě velké (\kur{Cygnus olor}) na zimovištích a hnízdištích v jižních Čechách
HNÍDKOVÁ, Lucie
Tato práce vyhodnocuje početnost labutě velké (Cygnus olor) na zimovištích a hnízdištích v jižních Čechách. Labuť velká se stala cílovým druhem kampaně Pták roku JOKu 2020. Cílem mapování populace labutě velké v roce 2020 bylo obsáhnout pokud možno co největší část její jihočeské hnízdící a zimující populace. Sčítání navazovalo na obdobné projekty z minulých let a proběhlo celkem ve čtyřech termínech. Nejdůležitější z nich byl třetí termín, kde se jednalo o hnízdění a vodění mláďat labutě velké. Celkem bylo zkontrolováno 1358 lokalit. V prvním termínu, tj. při sčítání na zimovištích bylo zkontrolováno 184 lokalit, kde se nacházelo 387 labutí. Během hnízdění, tedy v druhém a třetím termínu, bylo zkontrolováno celkem 1230 lokalit, z čehož obsazených lokalit bylo 368 (29,92 %). Na 159 lokalitách se nacházelo 162 hnízdících párů. Ve třetím termínu samotném bylo zkontrolováno 1003 lokalit a na 221 lokalitách bylo zaregistrováno celkem 1563 jedinců. Nacházelo se zde 96 párů s celkovým počtem 434 mláďat. Při srpnovém pohnízdním sčítání bylo zkontrolováno 666 lokalit a na 122 lokalitách bylo zjištěno 1284 labutí. Hnízdící labutě se nejčastěji vyskytovaly na stanovištích, kde byla rozloha vegetace nad 25 %
|
|
|
Analýza vybraných W obohacených repetic u předivky brslenové \kur{Yponomeuta cagnagella} (Lepidoptera)
PILÍKOVÁ, Aneta
Tato práce se zabývá studiem vybraných repetitivních DNA sekvencí na pohlavním chromosomu W u herbivorního škůdce předivky brslenové (Yponomeuta cagnagella) (Lepidoptera). Metodami fluorescenční in situ hybridizace (FISH) a kvantitativní PCR (qPCR) byla zjišťována distribuce vybraných repetic v genomu předivky a porovnáváno množství jejich kopií mezi jedinci různého pohlaví ze dvou geografických populací. Zatímco u satelitní DNA a transposonu byla přítomnost na chromosomu W potvrzena, klastr rDNA genů se u předivky brslenové pravděpodobně nachází na autosomu u obou testovaných populací, navzdory předchozím bioinformatickým analýzám. Studium distribuce repetic přímo na chromosomech ukázalo na akumulaci transposonu Maverick v rozsáhlých oblastech na obou koncích chromosomu W.
|
|
|
Příčiny globálního poklesu hmyzích populací
Váňová, Barbora ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou krize v hmyzích populacích. Hmyz je jednou z nejpočetnějších a nejdiverzifikovanějších skupin živočichů na světě. Toto společenstvo zastává v přírodě nenahraditelné úlohy, kterými přispívá ke správné funkci celého ekosystému. V současné době se však začaly objevovat jasné důkazy, které svědčí o dlouhodobých úbytcích hmyzu po celém světě. Tyto úbytky jsou způsobeny celou řadou příčin a faktorů, které přispívají různou měrou k poklesu početnosti a diverzity hmyzích populací a často jsou vzájemně provázány. Cílem práce je tedy přehledně představit tento globální problém, a zejména pak jeho hlavní příčiny. Na základě studia odborné literatury a následné demonstrace vlivu jednotlivých faktorů na konkrétní druhy či skupiny hmyzu. Bylo zjištěno, že hlavními důvody úbytku hmyzích populací jsou ztráta přirozených stanovišť, znečištění, šíření invazivních druhů a patogenů, klimatická krize a světelné znečištění. Klíčová slova: úbytek hmyzu, populace, biodiverzita, biomasa, zemědělství, land use, globální změna
|
|
|
Ruduchy (Rhodophyta) ve sladkovodních ekosystémech
Štifterová, Anna ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Škaloud, Pavel (oponent)
V této bakalářské práci jsem se zaměřila na zajímavou skupinu řas sladkovodní ruduchy (Rhodophyta). Ta zahrnuje organismy z různých evolučních linií, které však sdílejí podobné ekologické nároky. Většinou se vyskytují v neznečištěné tekoucí vodě. V teoretické části jsem shrnula publikace zabývající se obecnými a ekologickými aspekty života těchto řas (se zaměřením na rod Batrachospermum), jedná se například o otázku sezónní dynamiky populací nebo jejich role v sukcesi bentického společenstva makroskopických řas. Praktická část obsahuje floristická data o nálezech různých druhů sladkovodních ruduch především z území České republiky. Dále také pozorovaní sezónnosti u populace Batrachospermum gelatinosum.
|
|
|
Demografický vývoj populačně velkých českých měst
Jalovcová, Karolína ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Demografický vývoj populačně velkých českých měst Abstrakt Cílem předkládané práce je popsat a zhodnotit demografický vývoj vybraných českých měst (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc). Práce se zaměřuje na období 1996-2012. V teoretické části práce je popsán populační vývoj České republiky od počátku 90. let a změny v demografickém chování obyvatel, objasněn vliv demografické revoluce na tento vývoj, vysvětlena kritéria pro určení populačně velkých měst a jejich stručná socioekonomická charakteristika. Ve druhé části je na základě dostupných údajů analyzován vývoj těchto měst pomocí vybraných demografických ukazatelů a srovnávány odlišnosti v jejich vývoji. Z provedené analýzy je patrné, že demograficky se všechna města vyvíjí obdobě. Významněji se svým vývojem od ostatních měst liší Ostrava a částečně i Praha. Klíčová slova: demografický vývoj, velká česká města, vývoj měst, populace
|
host ::
RSS.