|
|
Diverzita a početnost ptáků ve 3D prostoru Žofínského pralesa
Kučerová, Eliška ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Korňan, Martin (oponent)
Ptačí druhy jsou specializované na různé typy prostředí. Uvažujeme-li například o lesních druzích, neznamená to, že by všechny tyto druhy využívaly stejné ekologické niky. Některé druhy obývají podrost, jiné dávají přednost korunám stromů. Někteří ptáci jsou vázáni na paseky a další světliny v lesním porostu, jiní vyžadují staré stromy s dutinami. Ani biotop primárního středoevropského smíšeného lesa tedy není homogenním prostředím, naopak na malých prostorových škálách se jedná o prostředí velmi heterogenní. Zvlášť po zahrnutí vertikálního rozměru lesa, který ptáci využívají mnohem více, než je obvykle ve studiích zohledňováno, získáme nevídaně pestrou nabídku habitatů. Tato diplomová práce přináší detailní popis ptačího společenstva v nejstarší české přírodní rezervaci (NPR Žofínský prales), ve které v současné době probíhají výzkumy vegetace. Výzkumy zabývající se mapováním ptáků v lesích však stále obvykle nezohledňují vertikální rozměr prostředí. Navíc se většina sčítání ptáků zaměřuje na diverzitu druhů na lokalitě, ale již nezahrnuje početnosti jednotlivých druhů. Proto jsem se zaměřila na velmi podrobné zmapování ptačího společenstva na padesátihektarové ploše v NPR Žofínský prales. Během sčítání byl zaznamenán každý ptačí jedinec i jeho přesná pozice ve 3D prostoru lesního porostu....
|
|
|
Determinanty abundancí suchozemských obratlovců
Kundelová, Tereza ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Abundance živočichů se liší mezi jednotlivými druhy, ale kolísají i v prostoru a v čase. Tyto rozdíly souvisí s biotickými i abiotickými faktory a s ekologickými vlastnostmi jednotlivých druhů. Studie zaměřené na tyto vlivy se snaží odpovědět na otázku, co a jak ovlivňuje početnost druhů. Kromě osvětlení závislostí abundance na jednotlivých faktorech jsou předmětem práce i studie, které se jejich kombinací snaží zjistit, jaké z nich jsou při determinaci abundance zásadní. Nejčastěji studovaným faktorem je velikost těla, velkou roli ale hraje i trofická úroveň, specializace, produktivita prostředí a kompetice. Všechny tyto faktory nicméně vysvětlují jen malý podíl mezidruhové variability v abundancích. Práce je zaměřena na suchozemské obratlovce, přičemž je nejvíce prostoru věnováno ptákům a savcům, jelikož tyto dva taxony jsou nejčastěji studovány. Klíčová slova: početnost, populační hustota, suchozemští obratlovci, velikost těla, kompetice, tok energie
|
|
|
Rozšíření a biotopové preference strnada zahradního v České republice
Zeman, Vít ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Šťastný, Karel (oponent)
Strnad zahradní (Emberiza hortulana) je ptákem otevřené zemědě ls ké krajiny, jehož počty v posledníc h desetiletíc h výrazně poklesly, a to především v zemích západní a střední Evropy. Cíle m našeho výzkum u v roce 2015 bylo zjis t it , kde se v České republice nacházejí poslední populace tohoto kritic ky ohrože né h o druhu a také k jakému biotopu se tento pták u nás váže. Celkově bylo zkontrolová no devět oblastí o rozloze 925 km2. Zaznamená ny přitom byly dvě hlavní oblasti výskytu tohoto druhu (povrchové doly v severníc h Čechách a zemědělská krajina Slezska ) a dvě malé izolova né popula ce ve středníc h Čechác h. Naopak kontroly v některých tradičníc h oblastech jeho výskytu (České středoh oř í , Hovoransko-Če jkovic ko a Javornic ko) byly negativní. Dohroma dy bylo napočítá no 75-79 zpíva jíc íc h samců. Náš odhad velikosti české populace za rok 2015 činí 75-100 zpíva jíc íc h samců, což značí oproti poslednímu mapová ní v letech 2001-2003 další populač ní pokles. Biotopové preference strna dů zahradníc h byly zkoumá ny ve dvou prostorovýc h škálách a došlo k porovná n í biotopů mezi zemědělskou krajinou a krajinou povrchov ýc h dolů. Náš výzku m poukazuje na výraznou biotopovou flexibilitu druhu a vazbu k vysoké heteroge n itě území, pokryvnosti holou půdou a nízké pokryvnosti urbánními...
|
|
|
Zhodnocení faktorů ovlivňujících intenzitu poškození porostů na území podniku Kolowratovy lesy
Svoboda, Tomáš
Práce hodnotí faktory ovlivňující intenzitu poškození porostů jelenem evropským a jelenem sikou na území podniku Kolowratovy lesy. V práci je srovnána populační hustota obou druhů zvěře, zjištěná méně využívanou metodou počítání hromádek trusu na pruhovém transektu, kdy výsledné stavy nekorespondují se stavy z podkladů dodaných vlastníkem honiteb. Zjištěná populační hustota je dále porovnávána s počtem dřevin poškozených ohryzem kůry. Výsledkem tohoto porovnání je zjištění, že škody nestoupají úměrně s počtem zvěře. Práce se uzavírá návrhem opatření ke snížení škod, vzniklých na dřevinách ve zkoumané lokalitě.
|
|
|
Determinanty druhové bohatosti a populačních hustot ptáků subsaharské Afriky
Dubský, Marek ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Zkoumání faktorů ovlivňujících ptačí druhovou diverzitu a abundanci nám do budoucna umožní spravovat krajinu tak, abychom vytvořili vhodné podmínky pro přežití co nejvíce druhů. Na lokální úrovni jsem pro účely práce rozdělil společenstva ptáků do 3 skupin: lesní ptáci, ptáci savany a křovinatých biotopů a ptáci otevřených travnatých plání. Lesní druhy ptáků byly nejvíce ovlivněny výškou stromové koruny, její kompaktností a fragmentací lesů. U fragmentů lesa rozhodovala o počtech druhů a jedinců v něm žijících velikost fragmentu, okolní matrix fragmentu, izolovanost fragmentu a citlivost ptáků na okrajový efekt. Druhy ptáků savany a křovinatých biotopů byly nejvíce ovlivněny strukturou vegetace ve formě přítomnosti keřů, stromů a travnaté plochy. Dále tyto druhy reagovaly na druhovou strukturu vegetace, rozsáhlost a formu disturbancí (oheň, okus herbivory), pozitivně reagovaly na přeměnu krajiny na zemědělskou a negativně na sukcesi hustých křovin. Druhy otevřených travnatých plání reagovaly na různou výšku trávy, negativně na přítomnost stromů a keřů a také na disturbance způsobené člověkem. Je to nejméně prozkoumaná skupina ptáků v Africe. U elevačního gradientu se v nadmořské výšce kolem 1250 m n. m. měnila nížinná společenstva ptáků na horská, ale informací na toto téma je málo a je zde nutný...
|
|
|
Vliv synurbanizace na ptačí populace
Zeman, Vít ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Šálek, Martin (oponent)
Po celém světě v současné době zaznamenáváme expanzi lidského prostředí do krajiny. S tím jak se zvedají nároky člověka na prostor, rozšiřují se též města a s nimi spojené urbánní prostředí. Stále více druhů organismů se tomuto prostředí přizpůsobuje a můžeme tak zaznamenávat změny, které to u nich vyvolává, ať už na úrovni populací, nebo samotných jedinců. Tato bakalářská práce se snaží formou literární rešerše shrnout dosavadní poznatky vlivu urbanizace a s ní související synurbanizace na populace ptáků. Jelikož jde o obšírné téma, je práce zaměřena na konkrétní detaily, týkající se především rozdílů v populační hustotě, hnízdní úspěšnosti, kondici ptáků a tlaku ze strany predátorů mezi společenstvy urbánního a přirozeného prostředí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vztah mezi lokální početností a regionálním rozšířením: význam ekologické specializace
Farkač, Jan ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
5 Abstrakt Vztah mezi lokální početností a velikostí areálu je obecnou makroekologickou patrností. Je běžně pozitivní, nicméně se najdou i výjimky. Co za tím stojí, však jasné není. Mechanismy vysvětlující tento vztah jsou různé, od těch, které se opírají pouze o statistické chyby, přes ty, které vztah odůvodňují přes metapopulační dynamiku či míru ekologické specializace (ty jsou nejdiskutovanější). Je ale velmi pravděpodobné, že více z těchto mechanismů pracuje dohromady. Dobře tento vztah vysvětluje hypotéza "resource breadth", která u generalistů předpokládá široké rozšíření a vysokou početnost na rozdíl od specialistů, kde by tomu mělo být přesně obráceně. K tomu se pojí další dva vztahy, a sice vztah šířky niky k velikosti areálu, respektive početnosti. Zatímco ten první je poměrně dobře prostudovaný, ten druhý zdaleka ne tolik. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky na téma vztahu mezi rozšířením a početností s důrazem na ekologickou specializaci a možnosti, jakým daný vztah ovlivňuje. Klíčová slova: geografická distribuce, lokální početnost, šířka niky, ekologická specializace
|
|
|
Hřebenule rodu Gilpinia žijící na smrku v České republice
Penzešová, Markéta ; Lukášová, Karolína (vedoucí práce) ; Holuša, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výskytem hřebenulí rodu Gilpinia vázaných na smrk v České republice. V roce 2015 probíhal výzkum pro zmapování početnosti a frekventovanosti těchto hřebenulí. Na 12 lokalitách ve smrkových lesích byly počátkem května instalovány Malaiseho lapače modelu Townes (1972). Odběry byly vyzvedávány v nepravidelném intervalu 14 dnů až do poloviny července. Po nashromáždění všech odběrů v laboratoři ČZU v Praze byly hřebenule vytříděny od ostatního hmyzu a určen jejich druh a pohlaví. Celkem byly odchyceny 4 jedinci Gilpinia polytoma, z toho 2 samci a 2 samice. Žádná jiná hřebenule rodu Gilpinia nebyla nalezena. Výsledky byly statisticky analyzovány a porovnány s odchyty z let 1997-2003 na některých identických lokalitách. Dále se práce zabývá problematikou listožravého hmyzu a bionomií druhů vyskytujících se v České republice. Z výsledků naší studie i ostatních studií z jiných zemí nepředpokládáme v nejbližších letech na území České republiky gradace či významné poškození lesů těmito škůdci. Naopak bionomie některých hřebenulí na smrku je nedostatečně prostudována a jejich nálezy se dají považovat spíše za vzácné.
|
|
|
Závislost rychlosti růstu pstruha obecného Salmo trutta na populační hustotě v oligotrofních tocích
Závorka, Libor ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem početnosti populace na rychlost růstu pstruha obecného Salmo trutta. Výzkum probíhal v Národním parku Šumava, v oligotrofních tocích povodí řeky Vydry a Křemelné. Vzorky byly sbírány v průběhu let 2005 - 2010, vždy na jaře a na podzim. Všechny ryby odlovené pomocí elektrického agregátu byly změřeny, zváženy a individuálně označeny. U části z nich byly odebrány šupiny, které byly fixovány do laboratorních sklíček, vyfotografovány a proměřeny pomocí grafického softwaru. Podle odlišné hustoty přírůstků šupin (anulů) byl určen věk a odvozen délkový přírůstek jedince v jednotlivých letech. Na základě získaných výsledků byl potvrzen negativní vztah mezi početností populace a rychlostí růstu jedinců ve věku 1+. Význam práce spočívá zejména ve srovnání vlivu různých prostorových a časových definic populace na tento vztah. Jako zásadní pro rychlost růstu se prokázal vliv hustoty subpopulace na jaře, tedy na začátku růstového období. Tento fakt poukazuje na význam intenzity kompenzačního růstu po dlouhém zimním období pro celkový růst jedince v podmínkách oligotrofních horských toků. Klíčová slova: růst, početnost, metapopulace, analýza šupin, oligotrofní horské toky
|
|
|
Populační hustota jelena evropského (Cervus elaphus) a poškození lesních porostů na Křivoklátsku
Faifr, Michal ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit populační hustotu vysoké zvěře v oblasti Křivoklátska. Ke zjišťování populační hustoty byla použita metoda sčítání hromádek trusu. V práci je rovněž charakteristika celé sledované oblasti a jelena evropského (Cervus elaphus), která se na Křivoklátsku hojně vyskytuje. V práci jsou rovněž rozebrány jednotlivé sčítací s následným zaměřením na metodu sčítání hromádek trusu.
Dále je v této práci zhodnocen výskyt nejenom jelení zvěře v lesních porostech a způsobené škody, ale i přítomnost siky japonského (Cervus nippon), srnce obecného (Capreolus capreolus), prasete divokého (Sus scrofa) a daňka skvrnitého (Dama dama) a škody jimi způsobené. V této studii byla také vyzdvižena výše odlovu vysoké zvěře v obou sledovaných oblastech a porovnání se zjištěnou hustotou populace jelení zvěře.
V diskusi jsou rozebírány klady a zápory metody sčítání hromádek trusu a přesnost dosažených výsledků.
|
host ::
RSS.